vopicka píše:Pokud se pane Slavíčku taky zabýváte rotundami - pro viditelnost z jednotlivých míst zkuste použít prográmek
panorama https://www.udeuschle.de/panoramas/makepanoramas_en.htm, který je stvořen na googlovské mapě světa.
Místo se vybere kliknutím na něj v mapě, kliknutím pravého tlačítka na osu výseče se tato nasměruje a tlačítkem potvrdí, kliknutím na hranu výseče se tato obdobně vhodně upraví. Do okýnka Camera hight se přidá číselně výška oka, dole se pak spustí Show the panorama, které se otevře v novém okně - položením kurzoru na název kopce získáte informaci o jeho výšce a vzdálenosti, kliknutím na něj se otevře nové okno s jeho situací. V každém panoramatu lze libovolnou oblast 10x zvětšit s použitím posuvného okénka Telescope 10x (označeno červeně) - zvětšenina se otevře v novém okně.
Jinak nás neopouštějte, dokud nám nepředáte svoje podstatné myšlenky k nápisům na denárech. V tom přeci musí někdo pokračovat!
Právě vyšla kniha Jiřího Lukase
Hromadný nález denárů z konce 10. století z Chýště a na 444 stranách opět nic nového do výkladu textů nepřinesla. Vydáno bylo pouze 300 výtisků a na internetu jsou ještě k dostání.
Denáry z Chýště mám, ten katalog, viděl jsem výstavu hned, a nafotil všechny. Jenže si myslím, že pravé jsou tak do deseti a ostatní může být padělek 3D tiskárnou. Takové množství jedné emise najednou je zcela neobvyklé a nepravděpodobné v depotu. Uvidíme časem. Kdyby se udělal rozbor na kov, tak by se nejspíš na podvod přišlo. Nálezné bylo vysoké. Ale rád se budu mýlit.
Díky za tip, všechny prostředky jsou dost dobré, každý na něco jiného. Stále čekám na fotky z Kopernika, ještě jsem na to taky pořádně nesáhnul. K rotundám jsem se vrátil, mám k dispozici encyklopedii hradišť, plus má zjištění navíc - Slavošov, Vitice, Světice, Mstětice, Hýskov, Zdeslav, Troja ILVS. Dosud. Jak plyne z encyklopedie, tak rotund zjištěných je naprosté minimum, většinou se kopalo opevnění. Ani úvaha že rotunda je vždy pod kostelem podle mne není správná, naopak se mnohdy respektoval starší kostel, když zaniknul, tak se někdy přeneslo patrocinium. Taky jedna z indicií pro hledání hradišť, kromě etymologie místa. Dohlednost rotund na sebe jde krásně i na Google earth, uděláš si jízdu vzduchem od jedné ke druhé a sleduješ výšku terénu. Jakmile je tam vyšší kopec, nevidí na sebe. Ale to se mi ještě nestalo. Rotundy na sebe opravdu vidí. Při jejich opuce, nebo nabílení, to byla orientace jedinečná. Mým ideálem je, dát dohromady tuto encyklopedii, svoje fotky z G Earth a případné fotky z Kopernika. Někdy se hledá i známé hradiště těžko, ale najde se. Někde nic pořádně vidět není, ani na několika letech snímkování, ale leckde se rotunda najít dá. Naposledy Profantová shrnula známé kostely té doby ve sborníku moravských archeologů
Tak se pokusím jí doplnit, kostelů je mnohonásobně více. Už jen na Zabrušanech jsou dva, rotunda stoprocentně. Ad denáry a já. Jsem stařec a po smrti ženy jsem poloviční. Takže mě netěší nic, co mě těšívalo, abych to shrnul. Občas se vzepnu, ale jen na to co právě nějak mám před očima. Udělat revizi Cachova katalogu s digitální kvalitou, to bych rád, ale nejspíš to nedokážu. Pro správné určení to vyžaduje i revidovat katalog Ottonských denárů a to je ještě obtížnější. Dosud jsem se nedopracoval k digitálním fotkám tzv. svatováclavského denáru a Jindřicha I Ptáčníka. To je klíčové pro počátky mincování u nás. Kdyby se podařilo jen tohle, tak bych byl hvězda jako Viktor Katz
Ne že bych cokoliv dělal proto, abych byl hvězda
Našel jsem dobrého a slušného detektoráře, tak snad potvrzení mých nálezů hradišť dostane ještě lepší rozměr. Když se najde nějaká ta záušnice, tak archeologové určitě nastartují
Kdyby se povedla Troja ILVS, tak to by byla opravdu bomba. Ještě mám v chodu polohu Nad Líským a určení Kosmova místa Osseca, jako definici Slavníkovských hranic. Nemyslím si, že by to byly hranice, ale místa se s Přemyslovci nejdříve prolínala. Osseca definoval Turek jako DVĚ hradiště, jak zřejmě správně vyložil Kosmův text. Pro Hýskov, který jsem nalezl je to pravda, jednak je tam malé hradiště naproti Nižboru, jednak je tam velké staré nad Hýskovem, kde není potvrzeno staroslovanské osídlení, takže k mému zjištěnému se vždy dá ještě jedno přiřadit. Nemáme identifikaci potoka Surina, ale já si myslím, že tam je také, jen se jmenuje nějak od Ž. Nad Líským je mohylník, kde se kopalo a výsledek poslal Furstenberk do Vídně. Snažím se zjistit, jestli ještě něco mají. Podle mne to byly šperky, nějaké drobnosti by tam kníže neposílal. Kosmas to definuje jako hrobku kněžny Tety, já si myslím, že to mohl být i kníže Teta, je to mužské jméno. Stáří mohylníku tomu zcela odpovídá, je to nad Mží jak Kosmas píše, že to viděl na vlastní oči. Brod tam je, cesta na Regensburk pro otročí karavany přes Chyňavu taky. Jinde není všech pět pohromadě, ani Lahovice, ani u Plzně, kde se to zatím hledalo. Tak to je teď skoro největší zájem, doufám, že potkám pana prof. Sklenáře, který ten mohylník kopal. Ještě teď nějací mladíci, tak uvidíme. Taky mám tip na archiv v Berouně, ohledně toho knížecího daru do Vídně. Písemnosti o tom by tam být mohly. Tak jsem si rád ulevil. Díky za zájem.
