Páni z Poděbrad/Choustníka

[Ježek]

Na Laufu mají erb i páni z Choustníka - Stříbrný žebřík o pěti příčkách v červeném poli (zpravidla to pole je modré).

Růžek v podkapitole k nim píše o tom, že stejný znak používal v 14. století Jakub a Štěpán ze Želutic. Na dvoře Karla IV. zmiňuje Beneš z Choustníka v 50. letech, purkrabího v Kladsku a v další generaci Heřmana (1370-1402) a Beneše (1370-1410).

[boukaljan]

Ten náhrobek z choustnického hřbitova mě dlouhodobě zajímá, všude je jen reprodukce vyobrazení ze Sedláčkových hradů a fotku náhrobku jsem nikdy neviděl.

Tak jsem nakoukl do nejnovější literatury o náhrobnících (Chlíbec - Roháček, Monumenta mortis et memoriae) a zvěděl jsem, že kámen z choustnického hřbitova byl přesunut do předsíně kostela. Bohužel již nevypadá tak dobře jako na vyobrazení ze Sedláčkových hradů, ale erb je stále trochu zřetelný.

[Ježek]

A tady Erbovník Thomase Poveye, fol. 47v (Růžek, Vladimír: Říšský a český erbovník Václava IV. a čeští heroldi. In: Bobková, Lenka – Šmahel, František: Lucemburkové, česká koruna uprostřed Evropy. Praha 2012, s. 447 – 450)

povey.jpeg

[Simplex]

-V dosavadní literatuře se většinou uvádí modré pole a zlatý žebřík, což našel Kolář v jakémsi německém erbovníku z 15. s., který byl uložen ve Vídni a po němž jsem nikdy nepátral. Sedláček našel stejné barvy v erbovníku Konráda Grünenberga z počátku 17. s., jenž je dostupný on-line: https://www.loc.gov/item/2021667759
-Sedláček popisuje i variantu s černým polem, tu našel v Roudnickém rukopisu, ale z heraldického hlediska je pro dobu vzniku krajně nepravděpodobná a je brána jako omyl.
-Dobové zobrazení z Laufu se stříbrným žebříkem v červeném poli Kolář + Sedláček neznali, protože erbovní galerie byla objevena až po jejich smrti. Růžek upozorňuje, že některé erby patrně mají popletené tinktury, jako příklad se uvádí erb pánů z Dražic, po kterých choustničtí shodou okolností dědili. V Ježkem zmiňovaném lucemburkém tlustopisu se předchozí kapitola věnuje právě laufské erbovní galerii a napsal ji pochopitelně rovněž V. Růžek.
-Šandera uvádí, že páni z Dobrušky a Opočna převzali do svého erbu červený žebřík ve stříbrném poli (Páni z Dobrušky, s. 57, poznámka č. 32, s. 138), ale překvapivě neodkazuje na laufskou erbovní galerii, nýbrž na knihu Rudolfa Bačkovského: Bývalá česká šlechta. Titul jsem neznal a o autorovi jsem nikdy neslyšel a pak jsem ji mě v ruce a byl jsem fakt překvapen. Kniha je z roku 1948 a nejen, že nemá s. 374, ale je plná ilustrací Mikuláše Alše a byla určena dětem!
-Pokud vím, tak "anglický" zdroj objevil V. Růžek a poprvé o něm psal právě v oné lucemburké monografii a Šandera ho neznal. Jestli má Růžek pravdu a erbovník vznikl u dvora Václava IV. a autorem byl králův herold, tak je to nejrelevantnější pramen a modro zlatou kombinaci můžeme považovat za nejpravděpodobnější.

z choustník-červený erb1.jpg

[Simplex]

-Ježku, sice nevím, co měli Jakub (1367) a Štěpán (1376) ze Želutic v erbu, avšak dovolím si tvrdit, že to s velkou mírou pravděpodobnosti nebyl žebřík. Sedláček spojuje lokalitu s dnešní obcí Seloutky ležící v sousedství Prostějova. HZT uvádí pár držitelů ze 14. s. a existenci tvrze, jenže databáze NPÚ neeviduje ani zaniklé panské sídlo.

hzt-seloutky.jpg

V. Růžek ve studii k laufské erbovní galerii z roku 1988 čerpal ze Sedláčka (Českomoravská heraldika II., s. 330), ve které nejsou ilustrace. Je pravděpodobné, že to tenkrát psal od stolu, aniž by měl možnost do jeho pozůstalosti nahlédnout. Sám Sedláček si nebyl očividně jistý a později patrně změnil názor, protože v moravském svazku Atlasu je erb želutických zařazen pod heslo MŘÍŽ.

Českomoravská heraldika, s. 3301.jpg

-Pečeti byly nečitelné nebo poškozené, čemuž odpovídá i popis listin v databázi ZA Opava. Z toho co zbylo, dokázal Sedláček rozeznat jakousi vodorovně ležící podlouhlou mříž nebo plot, ovšem kontext je nejasný. Už jsem se tím zabýval a domnívám se, že neexistuje žádná relevantní indicie, která by nasvědčovala, byť jen erbovnímu příbuzenství členů rodu ze Želutic s pány z Kolstomlat/Choustníka.

4,105 želutice1.jpg

Sedláček A., Růžek V.: Atlas erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty; sv. 1, s. 570, M 48r.
Kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezku, sv. 2 – Severní Morava, s. 206.
Růžek V.: Znaková galerie na hradě Laufu, SAP 38,1988, s. 208.
Sedláček A.: Českomoravská heraldika II., s. 330.

[Ježek]

Mutinu z Kostomlat jsme, koukám, už řešili: https://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=1488

[Ježek]

V 80. letech 13. století se objevuje Beneš z Kostomlat, jako purkrabí na Kameni a zde ve formuláři jako útočník na klášter na Zderazi: https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 89&page=93

[Simplex]

V 80. letech 13. století se objevuje Beneš z Kostomlat, jako purkrabí na Kameni a zde ve formuláři jako útočník na klášter na Zderazi: https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 89&page=93

O tom náhodou vím, mě tam dovedl článek o Zderaze, tedy o jeho architektuře. Je zajímavé, jak se za několik posledních desetiletí změnil pohled na formulářové sbírky. Osoby v nich vystupující přinejmenším existovaly, ale zda prováděly, zrovna co jim přidělili tvůrci formulářů, je otázka.

[Ježek]

Falsum, které se klade k roku 1199 (ale vzniklo na přelomu 13. a 14. století) uvádí svědka potvrzení donace Zderazským božehrobcům Arnolda z Poděbrad, ale vesměs šlechtu z Polabí.

https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 3&page=366

[Simplex]

O tom falzu vím a zabýval jsem se jím a pak jsem narazil na tuhle nedávnou studii, díky které se zdá obsahově reálnější: Dvě zaniklé středověké vsi na rozhraní Nymburska a Jičínska a jejich sociální kontext
https://www.academia.edu/68865058/Dvě_z ... er_Kontext

čelčice-puklice.jpg

Před tím jsem tomu moc velkou šanci nedával, protože jediné dnešní Čelčice jsou u Prostějova a pravděpodobně nikdy nebyly šlechtickým sídlem a NPÚ tam neeviduje ani psí boudu. Navíc P. Elbel uvádí, že už koncem 12. s. patřila část obce hradišťskému klášteru (Hospodářské zázemí kláštera Hradiště u olomouce v 11. a 12. století, 2002, s. 55). Taky jediné současné Chotěšice jsou mezi Rožďalovicemi a Městcem Králové, ale podle Sedláčka (Místopisný slovník s. 109) ležely u Městce i zaniklé Čečelice.

čelčice-109.jpg

To už sice dávalo smysl, ale opět podle Sedláčka (Hrady 12, s. 26) a což se dodnes cituje, se tak jmenovaly i dnešní Choťánky u Poděbrad.

chotěšice-choťánky.jpg

Dokonce tam podle M. Beranové je archeologicky doložená tvrz ze druhé poloviny 13. s. (Příspěvěk k počátkům dějin Poděbrad, VZP 32,1998, s. 38-39). Mimo jiné tam Beranová psala o výrobě skla o čemž následně diskutovala s E. Černou na stránkách AR.
https://www.arup.cas.cz/wp-content/uplo ... 2001_1.pdf
Ani jméno Hugo nebudilo moc důvěry a z diplomatáře je jasný, že se u nás objevolalo opravdu jen výjimečne nebo jeho nositelé byli cizinci. Když k tomu připočátm, že zdrojem je formulářová sbírka rakouskýho kláštera a Božehrobcům se v moderní době věnoval snad jen Čumlivski, jehož diplomku jsem neviděl, zůstává to otevřený.

[Ježek]

O tom falzu vím a zabýval jsem se jím a pak jsem narazil na tuhle nedávnou studii, díky které se zdá obsahově reálnější: Dvě zaniklé středověké vsi na rozhraní Nymburska a Jičínska a jejich sociální kontext

To už sice dávalo smysl, ale opět podle Sedláčka (Hrady 12, s. 26) a což se dodnes cituje, se tak jmenovaly i dnešní Choťánky u Poděbrad.

Ani jméno Hugo nebudilo moc důvěry a z diplomatáře je jasný, že se u nás objevolalo opravdu jen výjimečne nebo jeho nositelé byli cizinci. Když k tomu připočátm, že zdrojem je formulářová sbírka rakouskýho kláštera a Božehrobcům se v moderní době věnoval snad jen Čumlivski, jehož diplomku jsem neviděl, zůstává to otevřený.

Na tu studii Klíra a spol. jsem narazil právě taky, když jsem hledal ty Čelčice - myslím, že to je tak být může.

U toho Sedláčka moc nechápu, co sleduje - jeho první odkaz je na Čelčice: https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 6%EF%B8%81

Z toho jména Hugo bych nic nevyvozoval, je cizí, je výjimečné, ale proč ne. Máme tu německá jména i u českých rodů, máme tu nějaké cizince (za Václava I. ten Champonois a jeho bratr Lambin - to prostě musí být cizinci z nějakého románského prostředí).

[Simplex]

---S těmi jmény + cizinci máš samozřejmě pravdu a sám jsem se o tom už párkrát předvědčil. Jenže v době před vydáním studie z roku 2021, byly sídelně-historické souvislosti podezřelé a já se o to zajímal především z pohledu nositelů predikátu z Poděbrad + Hroznatovců a Huga jsem neřešil. To jméno by mě asi nepřekvapilo u někoho spojeného se dvorem, ač je pravda, že se koncem 12. s. objevilo u rodu z Radonic v serozápaních Čechách.
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 📖%EF%B8%81
Překvapivé je Hugovo spojení se vzdálenými Božehrobci, kteří byli primárně spojeni se Svatou zemí a z počátku také s Hrabišici. Držbu lokalit Božehrobci sice nemáme doloženou, ale majitelé se mohli několikrát změnit, než se objevily v pravých listinách. Kontroloval jsem diplomatář a kromě tohohle tam z té wilheringské formulářové sbírky nic dalšího není. Ať se tam tenhle kousek dostal jakkoli a prostřednictvím kohokoli, tak ty české reálie si těžko mohl někdo vymyslet. Napadlo mě jestli to nemohli převzít z nějaké naší formulářový sbírky, kde se to nedochovalo, ale to je zřejmě nepravděpodobný.

2024-12-12_155241.jpg

---Zajímavá je i svědečná řada i když byla pravděpodobně uplácána z vícero listin a některá jména byla zřejmě zkomolena či k nim přiřazeny nesprávné přídomky. Georgius barbatus + Hermannus crispus se vyskytují pouze v tomto falzu. Takže je podle mě klidně možné, že se u Heřmana upsali a může se za ním skrývat Hrozanata crispus a přídomek barbatus patří k Bohušovi. Projel jsem CDB I+II a tyto přídomky máme doložny pouze u Hroznaty + Bohuše. Z časových důvodů je nepravděpodobné, že by se Bohuš bradatý a Hroznata kadeřavý potkali se Smilem z Tuháně ve svědečné řadě. Z CDB I vyplývá, že když se Bohuš patrně naposledy objevil v pramenech byl Smil ještě dítě, protože se předpokldá, že dožil asi pouze 45 let.

barbatus.jpg

Rovněž u Arnolda se mohli upsat a patří tam Arnošt, pak by bratři byli zapsáni za sebou. Navíc je označili predikáty podle míst, která skutečně vlastnili, což nevypadá jako náhoda.

ovenec.jpg

[Simplex]

Jen pro doplnění pár mapek, dnešní Choťánky (Chotěšice) u Poděbrad a Chotěšice+Záhornice, mezi nimiž ležela dnes zaniklá predikátní ves Huga z Čelčic.

2024-12-10_172135.jpg

choťánky.jpg

A jediné dnešní Čelčice u Prostějova.

čelčice.jpg

V tom odkazu co si Ježku dal na desky zemské, jsem taky, žádnou souvislost nenašel.