Stručný výtah. První část byla bibliografie, přehled toho, do se rotundě věnoval s tím, že byly dva vědecké roviny výkladu (lišící se hlavně v dataci) a jedna parahistorická, populární.
Novou rovinu nabídl až prof. Foletti. On programově se nechtěl věnovat malbám knížat (datuje podle L. Reitingera do 40. let 12. století), ale hlavně mariánskému cyklu. Přičemž vlastně zpochybnil přílišné dbaní na detaily, podle kterých se určují jména zobrazených postav s tím, že v přítmí rotundy nebyly tak dobře vidět jako přemyslovský a mariánský cyklus (tohle zpochybnil dr. Diensbier s tím, že existují malby, které jsou daleko/vysoko od diváka a přesto jsou podrobně).
Na příkladu lůžka panny Marie Foletti ukázal, že výmalba čerpala z byzantských vzorů, na případě žezla p. Marie a tří králů (měli koruny, tedy nikoliv mágů, jak je obvyklejší v byzantské oblasti), že absorbovala aktuální západní vzory. Podle něj bylo i v této době běžné, že malíři měli vzory (tzv. modelovníky) - kodexy s předlohami postav, zvířat, věcí. Doloženy jsou až mnohem mladší.
Nejzásadnější část se týkala hradiště sv. Hypolita a tamějšího kostela. Současný byl původně gotický, dendrochonologicky datovaný do let 1271-2, po shoření přechozího kostela. Předchozí je čtvercového půdorysu s tím, že byl poměrně luxusní, omítnutý, datovaný do 12. století, přičemž s ním je spojována zmínka z roku 1240 (Václav I. ho dává klášteru sv. Františka). Před tímto kostelem byla ještě rotunda s průměrem 12,5 m (tedy jedna z největších u nás) a 4 nosnými sloupy, což je u nás unikát.
Interpretace je taková, že Znojmo, hradiště sv. Hypolita bylo významným centrem, které dokázalo absorbovat vlivy v rámci celé Evropy (latinského i byzanského okruhu), Hypolit byl hlavní kostel, sv. Kateřina menší soukromý kostel knížat (o to se vedly diskuse, zda byla Kateřina velkofarní kostel, byla ale menší než Hypolit, takže spíš ne).
Kdyžtak mne doplní @Zany nebo @Ingolf
