Páni z Ludanic

[Pepa123]

Mně třeba ti Ludanici přijdou komplikovaní, když se většina členů jmenuje Jan a Hynek.

[Pepa123]

Zjistil jsem, že je na Dambořicích zmíněn nejstarší Jan v roce 1526 a 1528, i s manželkou Annou z Vlašimi. Tedy jsem zase špatně přiřadil Ludmilu k Janu st. Tudíž, Ludmila musela být manželkou Jana, syna Václava Veverského. Poté jsem na Veveří našel jakéhosi Jana, ale mladšího mezi lety 1531-1537 a ten 23.4.1536 prodává svůj majetek, který koupil. Ti, kteří hrad a vesnice koupili byli Jan z Pernštejna a Jan z Lipé. Na webu obce Ostravačic jsem četl zajímavou informaci. Jan z Lipé měl být prý strýcem tohohle Jana mladšího z Ludanic na Rokytnici. To znamená, že se Václav podruhé oženil?A ta Markéta z Nové Cerekve bude nejspíše manželkou Zikmunda?

[Laurentius]

Nová verze. Ti Hynkové, Janové a Václavové dávají zabrat. Tak vypadá to, že starší bratr Zikmunda jménem Hynek také objeven.

Spíš jestli ta větev od toho moravského podkomoří Václava z Ludanic na Veveří neskončila úplně 1531 po meči.

No jistá je celkem ta větev od Jana
- Hynek z Ludanic na Rokytnici
- Jan, moravský zemský hejtman Václav (děti Jan a Hynek), Půta (syn Václav) od nejstarších


Ta druhá větev taky vypadá v základu dobře od Hynka
- Václav z Ludanic na Veveří (brněnský sudí, moravský podkomoří)
- Hynek a Zikmund opět od nejstarších

[Laurentius]

Když vezmu majitele Veveří z encyklopedie Brna:

- VÁCLAV Z LUDANIC a NA VEVEŘÍ, moravský zemský podkomoří (1483-1515) převzal hrad Veveří zástavním právem
- ZIKMUND Z LUDANIC a NA VEVEŘÍ (1515-1531), syn Václava z Ludanic a na Veveří
- JAN Z LOMNICE A MEZIŘÍČÍ (1531), převzal hrad jako zástavu, ale jeho synové Jan, Václav a Jindřich z Lomnice a Meziříčí zástavní právo předali (1531) Janu Kunovi z Kunštátu a Lukova
- JAN KUNA Z KUNŠTÁTU A LUKOVA (1531), získal hrad jako zástavu, ale téhož roku ho postoupil Janu Rokytskému z Ludanic, jenž hrad ze zástavy vyplatil
- JAN ROKYTSKÝ Z LUDANIC (1531-1537), vykoupil hrad Veveří a stal se prvním v řadě šlechtických rodů, jež poté hrad vlastnili a dědili
- JAN Z PERNŠTEJNA (1537-1541), jeden z nejbohatších moravských a českých šlechticů a zvaný proto "Bohatý". Zdědil velký majetek po otci Vratislavovi z Pernštejna a bratru Vojtěchovi z Pernštejna, který rozmnožil ještě o hrad a panství Veveří

Pochopili to tak, jako já z listin. Není jasná příbuznost mezi Václavem z Ludanic na Veveří s Janem Rokytským z Ludanic. Spíš to vypadá, že Jan Rokytský z Ludanic je nejstarší syn Hynka z Ludanic a v té době byl nejstarší člen rodu.

Jemnice na wikipedii je zřejmě úplně špatně... Beneš má v monasteriu napsáno, že to bylo chybně přečteno a správně patří Václav. Zatím mě to připadá, že Jemnicí v zástavě disponují obě větve rodu - z Rokytnice i z Veveří.
wikipedie ?
...roku 1433 Janovi Bítovskému z Lichtenburka a v 70. letech 15. století Půtovi z Lichtenburka, jehož dědic Jindřich z Lichtenburka prodal hrad a město Jemnici Václavu z Ludanic a na Veveří, který posléze používal i přídomku z Jemnice. Jemnici zdědili jeho čtyři synové Jan, Zikmund, Hynek a Beneš. Roku 1522 se zámek a město dostaly do držení Arkleba z Boskovic...

[Laurentius]

Tak zdroj je - Srov. SMUTNÝ, B. Jemnicko, s. 690.
po smrti Václava z Ludanic na Veveří 1515 měli získat Jemnici jeho čtyři synové Jan, Zikmund, Hynek a Beneš

podle mě to bude zmatečné a špatně dovozené z listin, nesedí ani pořadí podle věku, Hynek byl starší než Zikmund
Beneše jsem nikde zatím neviděl - možná chyba, protože na monasteriu je uvedeno k jejich otci:
Václav (AČ má nesprávně Beneš ) z Ludanic a z Veveří, podkomoří markrabství moravského

srovnej listiny, které jsem dohledal k potomkům moravského podkomořího Václava z Ludanic na Veveří
1516 (Krumlov) – Jan z Lipé uzavírá s Hynkem z Ludanic smlouvu … Hynek prodává Janovi jménem svých bratří…plat z Ivančic, příslušející k Veveří
1517 (17. duben, Jemnice) – bratři Hynek a Zikmund z Ludanic dávají tvrz Nová Říše s tím co držel jejich zemř. otec s panem Čeloudem, Janu Čeloudovi z Palovic na Budkově
1517 (8. květen) mezi svědky Hynek Veverský z Ludanic a na Jemnici (přečteno přímo z listiny)
1519 (Veveří) – Zikmund z Ludanic a z Veveří dává svým lidem v Senticích 5 lánů
1521 – král Ludvík dává na žádost Zikmunda z Ludanic za pomoc proti Turkům jeho městečku Veverské Bítýšce právo na dva výroční trhy

[Pepa123]

Já jsem zase našel větu :V roce 1522 po smrti tehdejšího majitele Jana z Ludanic jeho bratři Jan a Hynek prodali Svatobořice Vilémovi z Kunštátu. Tohle vůbec nechápu. A potom nějaký "Záviš z Ludanic", tady posílal odkaz: http://nasefarnosti.cz/fwz/clanek?zkratka=FKI445" onclick="window.open(this.href);return false;. A jinak Katerina manželka Buriana, je zmíněna v roce 1508, kdy ji manžel pojistil věno.

[Laurentius]

To první o Svatobořicích by se mohlo zakládat na pravdě, ale muselo by to být, že 1522 po smrti Jana z Ludanic jeho bratři Hynek a Zikmund prodali ... takže celkově informace divná a musela by se k tomu najít listina nebo zdroj.

To druhé už jsou nějaké pohádky o templářích na Veveří nebo co... vymyšlené postavy a děj...


Farní kniha - svazek I. - strana 445

Jaroslav ze Žerotína, Záviš z Ludanic, Václav Kopřivský, Hynek Bořita, Lidumir z Helfen-štejna, a mnoho jiných význačných Templářů. Po uplynutí třídenního příměří došlo k další bitvě, při které však Pernštejnští tahali již za kratší konec, protože měli velké ztráty a museli ustoupit až samotnému hradu Veveří, kde je přesila Templářů oblehla.

Obrany hradu se ujal sám Burian z Pernštejna, který tam dal už předem připravit zásobu velkých kamenů a ostrých šípů, kterými už zakrátko bylo zabito, přímo na místě, několik set útočících Templářů a mnoho dalších zraněno. Obležení měli výhodu v poloze hradu na vysoké skále, v jeho silných kamenných hradbách a v poměrně značné předzásobě všech životních potřeb.

[Pepa123]

Takže mám tu nové info.
1. Našel jsem Annu z Ludanic, která byla 1. manželkou Jana "Bohatého" ze Žerotína (+1499), zhruba do roku 1475. Jemu porodila mnoho synů mezi nimi i Jana mladšího. Ten se potom oženil s Machnou z Cerekve(+1516) (Markétou? nevím jestli jsou to stejná jména). Tu si pak měl vzít nějaký Ludanic (připadá v úvahu Zikmund, Hynek anebo Jan Veverský) a Markéta z Nové Cerekve (pokud zmíněná Markéta a Machna byly sestrami a ne stejná osoba) porodila dceru Annu (Alenu), která se vdala za Jana mladšího z Žerotína(+1431).

2.Potom je tu nějaká manželka Jana, zmíněna na Dambořicích v letech (1526,1528) Anna z Vlašimi.

3. Potom je tu nevyřešena otázka zda Václav Veverský nebo jiný Ludanic si nevzal sestru Jana z Lipé nebo Jindřicha Jana z Lipé, protože nějaký Jan chtěl 1437 prodat Veveří svému strýci Jana z Lipé.

4. Jinak s tebou s těmi syny Václava souhlasím, zkusím něco pohledat o Benešovi z Ludanic.

5. Ty jména s tím Závišem mi přišla divná, ale mne to vyhledali nějakého Jaroslav, asi jsem dost naivní, že jsem na to skočil.

[Pepa123]

A také chci dodat, že Půta v roce 1557 pojistil věno ve výši 750 zl své "druhé" (podle zdroje Moravské Vlastivědy) manželce Johance ze Zástřizl.

[Ježek]

Ten se potom oženil s Machnou z Cerekve(+1516) (Markétou? nevím jestli jsou to stejná jména).

Mohou být.

[Laurentius]

3. Potom je tu nevyřešena otázka zda Václav Veverský nebo jiný Ludanic si nevzal sestru Jana z Lipé nebo Jindřicha Jana z Lipé, protože nějaký Jan chtěl 1437 prodat Veveří svému strýci Jana z Lipé.

1437 je asi překlep v roce. Patří 1536 . Řešení už jsem naznačil. V té době už Veveří dávno nepatří Veverským z Ludanic. Tato větev vymřela zřejmě po meči Zikmundem Veverským z Ludanic (syn moravského podkomoří Václava z Ludanic na Veveří).


Veveří prodává už Jan Rokytský z Ludanic (syn Hynka z Ludanic) z druhé větve.

1534 - Jan Rokytský z Ludanic se píše na Veveří:
https://www.monasterium.net/mom/CZ-MZA/ ... 5%99%C3%AD" onclick="window.open(this.href);return false;

1536 - Jan Rokytský z Ludanic prodává Veveří Janovi z Pernštejna
https://www.monasterium.net/mom/CZ-NA/A ... 5%99%C3%AD" onclick="window.open(this.href);return false;

1537 - Jan z Pernštejna převádí právo na Veveří na Jana z Lipé, nejvyššího maršálka království Českého
https://www.monasterium.net/mom/CZ-NA/A ... 5%99%C3%AD" onclick="window.open(this.href);return false;

Příbuzenský vztah Jan Rokytského z Ludanic a nejvyššího maršálka Jana z Lipé byl přes jeho mladšího bratra. Janův bratr Půta měl za manželku Marianu z Lipé (doloženo v Půtově závěti 1551). Vodítkem je i to, že manželkou nejvyššího maršálka Jana z Lipé byla Mariana ze Šternberka.

Snažím se to už víc zdrojovat a uvádět ověřené věci. Jinak se v tom nevyznáme. Nedá se vycházet jen z toho, že je někde něco napsané. Pak udělá písař nebo historik chybu a pořád ji opakujeme.

[Pepa123]

Tohle řešení je dost logické.

[mmac]

Pravděpodobně největším znalcem rodu z Ludanic je Prof. PhDr. Ján Lukačka, CSc. (nar. 1952), který se zabývá dějinami osídlování Slovenska, formováním šlechty na Slovensku, kastelologií a také regionálními dějinami území Nitranské župy. Z jeho bohaté publikační činnosti jsou pro studium dějin rodu Ludanických zřejmě nejpodstatnější :
Ján Lukačka : Majetky a postavenie Ludanickovcov na Slovensku do začiatku 14. storočia (Historický časopis, roč. 38, č. 1, 1990, str. 3 – 14)
Ján Lukačka (spoluautor) : Ludanice 1242 – 1992 (vydal Obecný úrad Ludanice, 1992)
Ján Lukačka : Páni z Ludaníc – slovenský a moravský šľachtický rod (Sborník prací k šedesátým narozeninám prof. Jaroslava Pánka, Sv. 1, Historický ústav Akademie věd České republiky, Praha 2007, str. 107-111)
Bohužel, tyto práce jsou pro běžného smrtelníka velmi těžce dostupné. Nejspíš podstatně méně podrobné informace by mohla poskytnout rovněž monografie :
Ján Lukačka : Formovanie vyššej šľachty na západnom Slovensku (Bratislava Minor 2002, 154 str. + 30 genealogických tabulek)
PhDr. Daniela Dvořáková, CSc. (nar. 1965) se zabývá slovenskými dějinami v období vlády Zikmunda Lucemburskéha a za povšimnutí jistě stojí její práce :
Daniela Dvořáková : Šľachtici z Ludaníc a kráľ Žigmund Luxemburský (Historický časopis, roč. 48, č. 1, Bratislava 2000, str. 35 – 44)
Snadno dostupná je na internetu zveřejněná práce Bc. Michala Nebera :
Michal Neber : Uhorskí šľachtici Mikuláš z Perina, Stibor zo Stiboríc a Ladislav z Ludaníc vo víre husitských bojov (magisterská diplomová práce, 2010, viz http://is.muni.cz/th/145416/ff_m/FINAL_ ... .05.10.pdf" onclick="window.open(this.href);return false;), která se sice rodem z Ludanic podrobněji nezabývá. ale je tam Lukačkův rodokmen.
Stejně snadno jsou na internetu dostupné články o historii na webových stránkách obcí, ve kterých měli Ludaničtí své majetky, především u obce Ludanice (obecludanice.sk/historia.phtml?id3=81680) a podrobněji u obce Čeladice (http://celadice.webnode.sk/news/histori ... novoveku1/" onclick="window.open(this.href);return false;).

Ale toto sem si zapsal už docela dávno takže nevim, jestli ty odkazy fungují ...

[mmac]

Běžně dostupná literatura uvádí o pánech z Ludanic většinou jen povrchní informaci, že rod přišel na Moravu někdy začátkem 15. století z Uher. Důslednější autoři pak upřesňují, že rod pochází z nevelké vsi Ludanice, ležící cca 20 km severně od slovenské Nitry. Tedy, jak bylo u šlechtických rodů obvyklé, také rod pánů z Ludanic získal své jméno podle původního rodového sídla. Obec Ludanice, údajná kolébka rodu, leží ve východní části Nitranské pahorkatiny na cestě spojující město Topolčanky s jižněji položeným centrem oblasti, městem Nitrou. Zemědělsky úrodná mírně zvlněná rovina, táhnoucí se po pravém břehu řeky Nitry, byla pro své příznivé podnebí osídlena už v mladší době kamenné a v blízkém okolí nalezený archeologický materiál dal dokonce jméno ludanické skupině lengyelské kultury z přelomu neolitu a eneolitu.
Původní název obce Ludanice zněl Ludan. Tento název je vysvětlován odvozením od slovanského názvu Ljudan, což by měla být lidnatá ves, místo s hustým osídlením. Lokalit s tímto místním názvem se vyskytuje několik i v jiných slovenských regionech a dochování tohoto praslovanského názvu předpokládá nepřetržité osídlení místa nejméně od 9. století. Ve tvaru Ludan se dochovala také první písemná zmínka o obci z roku 1242 v listině nitranské kapituly.
Zdá se, že rod pánů z Ludanic je o něco starší než samotná první písemná zmínka o obci. Podle tradice, udržované mezi samotnými Ludanici, ležely jejich původní rodové majetky v Turci, někde severně od Turčianských Teplic, ale ty prý museli někdy v polovině 11. století opustit a žili pak nějaký čas v Čechách a v Polsku. Na křížové výpravě do Svaté země, které se zúčastnili v kontingentu polského vévody pak získali povolení uherského krále Ondřeje II. k návratu do Uher na své původní majetky. Ale poddaní v Turci svou staronovou vrchnost prý odmítali přijmout a mnohaleté spory vyřešil až král Béla IV. tak, že jim vyměnil jejich původní majetky v Turci za Ludanice a dalších 17 vesnic v okolí Nitry.
Naproti tomu staří uherští kronikáři považují rod Ludaniců za cizí šlechtu, která do Uher přišla z Čech. Pro tuto hypotézu hovoří jednak skutečnost, že zmíněný král Ondřej II. si znepřátelil domácí uherskou šlechtu udělováním úřadů a majetků cizím rodům, jednak i neobvykle častý výskyt českých jmen jednotlivých příslušníků rodu z Ludanic. Zakladatel kepinské větve rodu z Ludanic se označoval jako Vavrinec zvaný Čech, v cabajské větvi rodu se zase pravidelně vyskytovalo jméno Indrich a jména Vítko, Sebeslav nebo Bogomir svědčí přinejmenším o častých kontaktech s českým prostředím.

... V tomto období, tedy počátkem 13. století, byla ves Ludanice rozdělena na tři díly. Díl vsi s opevněným hrádkem patřil rodu z Ludanic, jiný díl vsi patřil místnímu benediktinskému klášteru sv. Kosmy a Damiána, třetí, nejmenší díl patřil potomkům Folkuše z Čeladic. Tito příslušníci čeladické větve rodu z Ludanic sice sídlili jinde, ale majetkové podíly v Ludanicích a sousedních Dvoranech nad Nitrou vlastnili až do konce 15. století. Během 13. století a později se rod, píšící se podle Ludanic postuně rozdělil do osmi samostatných větví : ludanické, čeladické, janíkovské, cabajské, lefantovské, kapinské, chrabranské a kovarské. I přes tak široké rovětvení se jednotliví příslušníci rodu vždy hlásili ke svému společnému původu, což potvrzovalo a zároveň zajišťovalo všeobecné respektování jejich příslušnosti k vyšší šlechtě. A tento respekt jim pak umožňoval přístup k úřadům a hodnostem u královského dvora. Příslušníci rodu z Ludanic působili jako králem delegovaní soudci, jako královští župani nebo také zastávali funkci pristalda, ve které zastupovali krále v různých právních úkonech. Některému z příslušníků rodu žijícímu na přelomu 12. a 13. století je také připisován podnět k založení benediktinského opatství sv. Kosmy a Damiána na vlastních majetcích v Ludanicích ...

[mmac]

... V srpnu roku 1571 se Václav z Ludanic chystal na cestu do Vídně, kam odjížděl na nějaké léčení. Již delší dobu prý pociťoval nějaké blíže neurčené zdravotní obtíže, které nechtěl podceňovat, a snad proto se rozhodl pro odjezd do Vídně, kde mohl v blízkosti dvora očekávat kvalitnější lékařskou péči. Bylo mu teprve asi 30 let, byl už tři roky vdovcem a byl bez mužského potomka. Údajně se hodlal ještě téhož roku znovu oženit. Před samotným odjezdem si dal zavolat Jakuba Vojsku a svěřil všechen svůj majetek do Boží ochrany a prý také do bedlivé Vojskovy péče. Následující události však dostaly naprosto nečekaný spád s dalekosáhlými důsledky. Ve Vídni dne 19. září 1571 pan Václav z Ludanic nečekaně zemřel. ...
... Nebožtíkovo tělo přivezl z Vídně jeho osobní přítel Zdeněk Kavka Říčanský z Říčan ...

[mmac]

1555 (červnové zasedání soudu) – Puota z Ludanic Johance z Zástřizl, manželce své, ku pravému jejímu věnnému právu dva tisíce kop a nadvěno třitisíce puol třetího sta kop grošův českých, vše na minci dobré kromě polských, slizských groší a peněz drobných, za jednu kopu gr. LX gr. a za I gr. VII den. bílých počítajíc, … na zámku, dvoře a vsi Rokytnici a městečku Kokořích a na vsi Lukové … ve dcky vkládám a vpisuji. A příjemčím toho věna i nadvěno sám se činím vším statkem svým, kterýž jmám aneb jmíti budu.
(Matějek František - MZD II, kraj olomoucký 1480 – 1566, str. 398, č. 12)
1557 (lednové zasedání soudu) – Puota z Ludanic Johance z Zástřizl, manželce své, na svém vlastním a dědičném, žádnému nezávadnému zboží, totižto na zámku a městečku Rokytnici s jich vším příslušenstvím puol osma sta kop grošuov českých z lásky manželské nad věno ve dsky zemské vkládám a vpisuji a příjemčím toho sám se činím se vším statkem svým, kterýž mám neb jmíti budu.(Matějek František - MZD II, kraj olomoucký 1480 – 1566, str. 407, č. 38)
1557 – Johanka z Zástřizl Puotu z Ludanic, manžela svého, na tři tisíce puol třetího sta kop groší českých a též na puol osma sta kop grošuov českých, nad věno mé, na zámku Rokytnici se vším jeho příslušenstvím, mně dskami zemskými zapsané, i na to všecko, kdež co jmám aneb ješče jmíti budu, na pravý a jednostajný spolek přijímám. (tamtéž str. 407, č. 39)

V zápisu z roku 1557 není ani slovo o tom, že by byla Johanka druhou manželkou, jak psal výše Pepa 123. Byla manželkou třetí, tak jak je uvedeno v tom rodokmenu (verze 1.6).
Ačkoli to prameny zcela nepotvrzují, bývá tato Johanka považována za dceru Procka mladšího ze Zástřizl, jednu ze čtyř dědiček milotického panství

[mmac]

Létha Páně 1559 na Den Rozeslánij Swatých Aposstolůw : Umřel Urozený Pán / Pan Puta Rokycký z Ludanic / a na Helffenssteyně.
(Bart. Paprocký – Zrcadlo slavného Markrabství Moravského) ...
Půta z Ludanic byl pohřben v kostele v Rokytnici a jediným dědicem Půtova majetku byl syn Václav (+ 1571).

[mmac]

V rodokmenu (verze 1.6) je jako manžel Anežky (*1540) uvedený Mikuláš ze Zástřizl. Jediný Mikuláš ze Zástřizl, který v té době žil, byl bratr Půtovy třetí manželky Johanky (pokud šlo o tuto Johanku), ale ten byl roku 1554 nebožtíkem.
A ještě ... Půta zemřel v roku 1559 a byl pochován v rokytnickém kostele. Z manželství s Johankou nejsou známi žádní potomci a o samotné Johance jsem žádnou další zmínku nenašel. Snad byla onou do rodokmenu nezařaditelnou Johankou z Zástřizl, která byla roku 1576 manželkou Štěpána Kusého z Mukoděl (Pokluda Zdeněk – Rodový přehled Zástřizlů ze Zástřizl, časopis Heraldika č. 2, 1978)

Aniž bych chtěl do rodokmenu vnášet nějaký genealogický zmatek, v pramenech se uvádí ještě jedna Johanka ze Zástřizl, o jejímž případném manželství jsem žádné zmínky nenašel. Byla dcerou Půtova souseda Jiříka ze Zástřizl a na Veselíčku a straší sestrou mladých buchlovských pánů Jindřicha a Zikmunda Prakšických ze Zástřizl ...

[Pepa123]

Díky mmac, za nové informace.
1) V té Moravské Vlastivědě psali druhá, ale já věděl, že Johanka byla 3. Půtovou ženou, proto jsem to dal do uvozovek.

2) S tím Mikulášem ze Zástřizl jsem nevěděl, že umřel v roce 1552. Takže narození Anežky okolo 1540 je nemožné a asi se narodila někdy už v roce 1530.

[mmac]

Nevim jestli umřel 1552 ... když se roku 1554 dělily čtyři dcery Pročka Milotského o dědictví, tak právě tam je zmínka o tom, že je jejich bratr Mikuláš již zemřelý, takže teoreticky mohl zemřít brzy po svatbě, možná téhož roku. Mám dojem, že čtrnáctiletá nevěsta byla podle zákona dospělá. Právě u posledních generací Ludaniců je celkem běžné, že si vybírali k sňatkům rody, u kterých byla jakás takás naděje na zisk majetku (Lukov, Kvasice, Tlumačov, tyhle ty Milotice ...) většinou v tom měl prsty zemský hejtman Václav. To je můj dojem ... ale to asi nebylo jen u Ludaniců ...
Tak se snažili a jak dopadli ...