Kastelologické spolky

[boukaljan]

Zdravím všechny, zakládám nové téma, jímž jsou kastelologické spolky, tj. takové, které sdružují zájemce o středověká a novověká (nejen šlechtická a nejen opevněná) sídla.
Bude to takový rozcestník.
První spolkem, který bych rád představil, je Klub Augusta Sedláčka (zkratka KAS), který vznikl již roku 1984 v Plzni. Zde se ostatně dodnes nachází centrála, pobočky spolku jsou v Praze, Hradci Králové, Humpolci, Brně a ve Zlíně. Spolek pořádá přednášky a exkurze a vydává 4x ročně časopis Hláska, který se se zpožděním objevuje v elektronické podobě i na webu: http://www.klub-augusta-sedlacka.cz/zpr ... A1ska.html

Kromě toho KAS vydává sérii brožur Zapomenuté hrady, kompletní přehled všech svazků zde: http://www.evida.cz/mikota/

Členové spolku jsou většinou starší lidé, spolek proto hledá nové členy, aby mohl nadále fungovat.

[Rubáš z Hrádku]

To bude náročná práce. Stará garda mizí a mladí se těžko rekrutují....

[boukaljan]

To bude náročná práce. Stará garda mizí a mladí se těžko rekrutují....

Za zkoušku to stojí.

[boukaljan]

Dalším spolkem je slovenská Academica Societas Acropolitana (zkratka ASA) neboli Slovenská hradovedná spoločnosť .

Oproti českému KASu nemá moc funkční stránky, tudíž se lze jen obtížně dozvědět o činnosti spolku: https://asa.estranky.sk/" onclick="window.open(this.href);return false;

Spolek se věnuje vydavatelské činnosti a spolupracuje se sdružením Zachraňme hrady (SK).

[boukaljan]

I na Ukrajině mají svůj kastelologický spolek, nazývá se "Товариство прихильників дослідження фортець і палаців" (=zhruba něco jako "Společnost příznivců studia pevností a paláců"). Zakladatelem spolku byl lvovský historik Orest Maciuk.

Členové společnosti provádí výzkumy v terénu (archeologie i stavební historie), archivní průzkumy, fotografickou dokumentaci a publikují.

Zatím nejrozsáhlejší publikací je tento katalog hradů a opevnění ve Lvovské oblast:

[Ježek]

Zjišťoval jsem, jak to je v Polsku. Nic celostátního tam není, jen spolky kolem jednotlivých hradů. Celostátní jsou archologické (https://snap.org.pl" onclick="window.open(this.href);return false;), historické (http://pth.net.pl" onclick="window.open(this.href);return false;), nebo heraldické (http://dig.pl/pther/kontakt.htm" onclick="window.open(this.href);return false;) spolky.

[boukaljan]

Pojďme dál, tentokrát třeba do Velké Británie. Zde působí Castle Studies Group. Ta vznikla v roce 1987 a sdružuje profesionály i amatérské členy z historického a archeologického prostředí na Britských ostrovech i v zámoří. Cílem CSG je podporovat studium hradů pomocí všech možných prostředků: studiem písemných pramenů, stavební historie i archeologie. Web zde: http://www.castlestudiesgroup.org.uk/index.html" onclick="window.open(this.href);return false;

CSG vydává Castle Studies Group Bulletin: http://www.castlestudiesgroup.org.uk/page110.html" onclick="window.open(this.href);return false; a Castle Studies Group Journal: http://www.castlestudiesgroup.org.uk/page14.html" onclick="window.open(this.href);return false;

[boukaljan]

Dalším spolkem je Schweizerische Burgenverein, založený roku 1927. Jedním ze spoluzakladatelů byl švýcarský kastelolog Eugen Probst (povoláním architekt, autor řady knih a článků o hradech). Členové spolku se zabývají kulturními dějinami středověku a středověkou archeologií. V obou případech se zaměřují především hrady a kostely. Spolek vydává časopis "Mittelalter – Moyen Age – Medioevo – Temp Medieval" a různé monografie. Časopis Mittelalter je i online: https://burgenverein.ch/publikationen/zeitschriften/" onclick="window.open(this.href);return false; (pod obsahem čísel klikněte na "pdf").

[Rubáš z Hrádku]

Existují ještě další spolky, které se nevěnují jen výzkumu, ale hlavně údržbě a opravám zřícenin hradů. Poměrně dobře se to před lety rozjelo na Slovensku, kde se spolky spojily do velké asociace.
Zachráňnme hrady je záujmové združenie už od roku 2002 spájajúce členské organizácie, ktoré zachraňujú hrady, kláštory, kostoly a ďalšie historické objekty na Slovensku. Ich spoločnou črtou je, že vznikli ako občianske združenia nadšencov, ktorým leží na srdci stav týchto pamiatok a chcú ho reálne zlepšiť. Hlavnou doménou členov je záchrana ruín a torzálnej architektúry.

https://www.zachranmehrady.sk/" onclick="window.open(this.href);return false;

[Ježek]

Poměrně dobře se to před lety rozjelo na Slovensku, kde se spolky spojily do velké asociace.

Zajímal by mne Tvůj názor na podobný český počin.

[Rubáš z Hrádku]

Jasně oborová asociace, proč by ne. Ale na Slovensku měli donedávna jiné možnosti. Kromě 2% z daní byly velmi masivní státní příspěvky na zaplacení práce nezaměstnaných na opravách zřícenin. Takže tamní ministerstvo mělo asociaci jako partnera.

Tady v ČR nic z toho nemáme. Představu, že by si u nás asociace vybojovala nějaké prachy od státu nesdílím. Jo, mohou se vyjadřovat hromadně k vyhláškám a zákonům, ale o moc nic víc. Mnohem déle existuje ASOCIACE MAJITELŮ HRADŮ A ZÁMKŮ. Její často šlechtičtí členové mají větší finanční a společenské možnosti a taky si pokud vím, žádné peníze nevybojovali. Takže očekávání, spjatá se vznikem české asociace ZACHRAŇME HRADY považuji za přehnaná. Náš spolek se účastní části zasedání asociace, ale nevstoupili jsme do ní. Je nás jen pár a nehodláme se zavazovat k činnosti jinde. V každém případě jim držím(e) palce...

[Ježek]

Jasně oborová asociace, proč by ne. Ale na Slovensku měli donedávna jiné možnosti. Kromě 2% z daní byly velmi masivní státní příspěvky na zaplacení práce nezaměstnaných na opravách zřícenin. Takže tamní ministerstvo mělo asociaci jako partnera.

O tomhle si většina spolků může jen zdát, pomoc úřadu práce, co vím, funguje snad jen na Hartenberku. 2% daňové asignace by mocně podpořilo činnost neziskových organizací a spolků, je chyba, že to u nás není.

Takže očekávání, spjatá se vznikem české asociace ZACHRAŇME HRADY považuji za přehnaná. Náš spolek se účastní části zasedání asociace, ale nevstoupili jsme do ní. Je nás jen pár a nehodláme se zavazovat k činnosti jinde. V každém případě jim držím(e) palce...

Já byl loni na tom srazu, i když jen na části. Asi mám podobný závěry, ta organizace asi nebude moc víc než místo setkávání spolků, výměna zkušeností a výlety. Na legislativní, politickou činnost by byla potřeba profesionalizace, mít vyslověně někoho, kdo by to měl jako placené zaměstnání. Ale realita je taková, že hradní spolky nemají dostatek prostředků ani lidské síly na vlastní plnohodnotnou činnost. Věnování energie asociaci je tak na úkor vlastního hradu.

[boukaljan]

Zase po dlouhé době představím další kastelologickou společnost - je jí italsko- rakouská instituce Südtiroler Burgeninstitut.
Instituce sídlí v Bolzanu a má ve své přímé správě hrady Trostburg a Taufers. Na Trostburgu dokonce funguje muzeum jihotyrolských hradů.
Kromě péče o památky vydává spolek monografie a odborný časopis ARX - Burgen und Schlösser in Bayern, Österreich und Südtirol.
Web spolku zde :http://www.burgeninstitut.com/home.htm

[Ježek]

Členové spolku jsou většinou starší lidé, spolek proto hledá nové členy, aby mohl nadále fungovat.

Věkový průměr se moc nedaří snížit, ale vznikla sedmá pobočka KASU (Plzeň, Praha, Brno, Hradec, Zlín, Humpolec) v Olomouci. Místopředsedou je dr. Tomáš Somer, který má projekt mapování šlechtickcých sídel na Olomoucku, z toho by mohla vzniknout nějaká dobrá synergie.

[Przemysl de Nyestieyky]

Věkový průměr se moc nedaří snížit, ale vznikla sedmá pobočka KASU...

Věkový průměr není až takové inkredibilní hledisko, i když se může stát tenkým ledem fungování sdružení.
Zásadním faktorem je nějaká součinnost členů, která je splňována společnými výlety a přednáškami. Zastřešujícím a tmelícím bodem je především vydávaný časopis Hláska, který stabilitu činnosti ukotvuje. I přes částečné svěží autorské doplnění "novějšími tvářemi" mívá občas zpravodaj nouzi o nové články.
Zde křehkost tkví především v nakladateli P. Mikotovi a redaktorovi. Když odejde jeden z nich, může to celou organisační pyramidu zcela ochromit. I když po smrti výtečného redaktora P. Rožmberského Hláska dokázala problém obstojně vyřešit. Ale otázkou je budoucnost...
Stabilitu by mohla ještě zajišťovat funkčnost internetových stránek, ale to je slabší článek sdružení. S přibývajícími pobočkami v zásadních městech mám ale spíše optimistická očekávání.
(Nutno upozornit, že nejsem členem KASu, i když jsme v minulých letech s přáteli také uvažovali o zřízení pobočky, avšak oni jsou zaneprázdněni aktivitami v památkové péči a já sem píšu po nekonečné době.)

[Ježek]

Věkový průměr se moc nedaří snížit, ale vznikla sedmá pobočka KASU...

(Nutno upozornit, že nejsem členem KASu, i když jsme v minulých letech s přáteli také uvažovali o zřízení pobočky, avšak oni jsou zaneprázdněni aktivitami v památkové péči a já sem píšu po nekonečné době.)

- Souhlas asi s většinou, co píšeš. Teď pražská pobočka asi ztratí právní subjektivitu, ale myslím, že není přímá úměra a soustavžnost mezi formální formou a reálným obsahem. K tomu bude mít určitě víc Bouky.
- Hláska spíš funguje na srdcaři Mikotovi, než na současném redaktorovi, který spíš neodpovídá na maily ...
- v Hradci je nejbližší pobočka. O ní jsi neuvažoval?

[Ježek]

- Souhlas asi s většinou, co píšeš. Teď pražská pobočka asi ztratí právní subjektivitu, ale myslím, že není přímá úměra a soustavžnost mezi formální formou a reálným obsahem. K tomu bude mít určitě víc Bouky.

Tak ono to je jinak. Pražská pobočka je chybně založená od 90. let, to se zruší a založí znovu jako pobočka plzeňské centrály - právní forma bude stejná jako u jiných poboček.

[boukaljan]

- Souhlas asi s většinou, co píšeš. Teď pražská pobočka asi ztratí právní subjektivitu, ale myslím, že není přímá úměra a soustavžnost mezi formální formou a reálným obsahem. K tomu bude mít určitě víc Bouky.

Tak ono to je jinak. Pražská pobočka je chybně založená od 90. let, to se zruší a založí znovu jako pobočka plzeňské centrály - právní forma bude stejná jako u jiných poboček.

V tuto chvíli je vše v řešení a snad se tím nějak pohneme v průběhu května. Hodně pomohl jeden ochotný člen KASu, který má s něčím podobným zkušenosti.

[Przemysl de Nyestieyky]

- Hláska spíš funguje na srdcaři Mikotovi, než na současném redaktorovi, který spíš neodpovídá na maily ...
- v Hradci je nejbližší pobočka. O ní jsi neuvažoval?

- To je asi pravda, ona redakční práce zabere dost času. Ještě bych uvítal větší preciznost, jakou měl P. Rožmberský. Mě v tiskové podobě u Emirátů vypadlo v textu kus odstavečku a u Symi je naopak jeden odstavec duplicitní. Ale jsem rád, že to alespoň nějak funguje.
- Hradec je poměrně daleko, navíc zcela odlišný kraj. My uvažovali o "navarovské" pobočce pro severovýchod, pohraničí apod. Ale není čas...

[Rubáš z Hrádku]

V severních Čechách také pobočka není... A asi ani nebude