Páni z Lomnice erbu křídla

[Viola]

Můžeme sem přesunout část diskuse z tohoto tématu.

V lomnických pánech je děsný zmatek a chybí k nim bohužel dostatečná literatura.

[Ježek]

Komplikovaná genealogie v 14. století a existence až do 17. věku, to je snad důvod, proč zatím neexistuje žádná monografie.

[salahadin]

Můžete mi prosím doporučit nějakou souhrnnější studii či alespoň pokus o nějaký rodokmen? Mám úplný zmatek ve všech těch Janech z Lomnice či Meziříčí. Díky moc.

[Ježek]

Já tu mám, Jan Skutil: Kronika lomnických pánů a Rudolf Hurt: Lomnicko za feudalismu. Ale ani jedno jsem ještě nečetl.

[Viola]

Ten Hurt je docela dobrej, k počátkům Lomnických ještě tak na začátek 14. století je to dobrý, ale pak vznikne ten strašný zmatek, který bohužel ani v této knize není řešen...

[Ježek]

Ten Skutil tam má falsa, Hurt super, ale málo podrobnej.

[Ježek]

z disertace:

Lomnice
Pro lomnické panství jsou klíčové záznamy zemských desek. Do jejich založení jsou známy jen transakce prováděné s církevními institucemi. Dary z počátku 14. století jsou vázány na klášter sv. Anny na brněnském předměstí, v roce 1317 od Kateřiny, vdovy Tasa je to ves Hvozdec, od Vznaty z Lomnice zase Šitbořice (které jsou od původní domény poměrně dost vzdáleny). V roce 1339 tento šlechtic přidává ještě k Šitbořicím přilehlé Moutnice. Do roku 1350 k lomnickému panství patřila ještě Rozsíčka.
Ořechov, jehož polovinu získává Proček od Matouše ze Šternberka v roce 1360 za 500 hřiven stříbra, se po devíti letech dostává také anenskému klášteru. Naopak Lhotku (dnes Dlouhá Lhota, případně Lhota u Lysic) a dvůr v Žirůtkách (dnes Žerůtky) můžeme zcela jistě připočítat k majetkům, které rod držel v polovině čtrnáctého století. V roce 1368 je mění Jenek se Vznatou z Lomnice, za 100 kop (což je otázka, jestli to byla reálná hodnota tohoto majetku).
Nejméně část rozlohy části panství zachycuje věno, které Jan z Lomnice zapisuje své manželce Adličce v roce 1390 – Lomnici, Drásov, Brusné, Veselí, Ochoz (u Tišnova), Synalov, Strhaře, Osiky, Přibyslavice (pokud nejde o zaniklou vesnici, tak jsou poměrně daleko od lomnického hradu, až u Velké Bíteše), Brumov, Bedřichov a Vznětín (dnes zaniklá ves u Hlubokého u Kunštátu). Součástí panství jsou také 4 mlýny, přes 3 a půl kopy platu, polovina pustého Jesenova, patronát v Ochozi a polovina patronátu v Boru (což by ovšem mohla být bližší Borač). Ještě téhož roku vyměnil ve věnu Bedřichov z Vznětínem za Černovice a Hodonín (ten ale, jak bude popsáno níže, patřil k louckému panství. V Brusném a Veselí Jan z Lomnice zcela jistě nevlastnil všechno, když v roce 1407 kupuje lány a plat od Bohuše z Újezda. Pro stejný rok je také doloženo, že vlastní Čeblovice.
K polovině 14. století tak větev z pánů erbu křídla drží vesnice téměř ideálně na sever od hradu v Lomnici, celkem 15: Bedřichov, Brumov, Brusné, Černovice Drásov, Lhotku, Lomnice, Ochoz, Osiky, Rozsíčka, Strhaře, Synalov, Veselí, Vznětín, a vzdálenější Přibyslavice (a dvůr v Žerůtkách). Pro dřívější období je možné připočítat Hvozdec (do r. 1317) a Jesenov, který zanikl.
Louka
Ze severní strany na lomnické panství navazovaly v polovině 14. století majetky Pročka z Lomnice. Zřejmě on nechal vystavět hrad Louka – v roce 1360 činí zápis do zemských desek. Jeho žena Hyzla podle něj získává jako věno podíly na hradu Louka a vesnici pod ním, městečku Olešnici, vsích Věchnově (který je u Bystřice nad Pernštejnem) Hodoníně a Poříčí (dnes Dolní, Prostřední a Horní Poříčí) v celkové sumě 600 kop grošů českých. To porovnejme s údaji, které máme pro dobu, kdy panství vlastní Boskovicové. V roce 1382 ve spolku Oldřicha z Boskovic s Markétou z Deblína jsou jmenovány lokality Olešnice (mestečko), Bačov (ten ale leží u Boskovic), Bohuňov, dvoje Poříčí a Bradlné. Samotný převod mezi pány z Lomnice a Boskovic je popsán až těsně před husitskou revolucí, v roce 1417 – hrad Louka, městečko Olešnice, vesnice Louka, Bohuňov, Horní a Dolní Poříčí, Bradlné, Kněževes, část Hodonína a jeden rybník.

[Viola]

Někde se objevuje tvrzení, že Vznata z Lomnice byl komořím Elišky Rejčky. Zřejmě to vychází z nesprávné četby jedné listiny - číslo 126 z roku 1318, v níž je Vznata z Lomnice uveden jako komoří české a polské královny. Tou je však míněna Eliška Přemyslovna, tehdy pochopitelně panující královna, zatímco Eliška Rejčka bývá v listinách uvedena jako "quondam regina" a podobně, jako třeba tady (i s odkazem na to, že byla Václavovou vdovou).

[Ježek]

Vznata z Lomnice uveden jako komoří české a polské královny. Tou je však míněna Eliška Přemyslovna, tehdy pochopitelně panující královna

Podle mne cesta vede přes annenský klášter, který zakládala Eliška Přemyslovna s pány z Lomnice a kde byla matka Vznaty z Lomnice abatyší (on také klášteru daroval některé vesnice). Tím se mohl Vznata stát důvěrníkem Elišky a později také jejím komorníkem.

[Ježek]

Velké Meziříčí (ale ještě se to bude překrývat asi s Mostištěm a Tasovem, takže ty výsledky jsou předběžné)
Meziříčí se jako tasovský predikát objevuje už v roce 1236, kdy je zdejším vlastníkem Budislav. Další příslušenství je doloženo až po polovině 14. století. 1356 je rokem věna Anny ze Šternberka, která získává vesnice Košíkov, Nové Sady (Neustift) a Záblatí. V roce 1373 mezi sebou mění ves Hodov Jan starší a mladší z Meziříčí. A v roce 1377 prodává meziříčské panství Jan mladší Beneši z Meziříčí, jeho součástí je hrad a městečko Meziříčí a vesnice Cikov, Březka, Rohy, Olší, Lhota (zanikla), Zhořec (dnes Zadní Zhořec), Lavičky, Hrbov, Radslavičky, Bochovičky (zanikly), Pohořílky, Budeč a Veselí (dnes Nové Veselí). Kromě toho také patronát v Meziříčí a dvory v Jestřebí. K panství mohla náležet ještě Ruda, která byla majetkem Elišky z Meziříčí na počátku husitského století. Celkem jde o 17 vesnic: Bochovičky, Březka, Budeč, Cikov, Hrbov, Košíkov, Lavičky, Lhota, Nové Sady, Olší, Pohořílky, Radslavičky, Rohy, Ruda, Zhořec, Veselí, Záblatí.

[mmac]

Něco z opačné strany rodokmenu ... Ve starších dějinách brumovského hradu se píše, že po bezdětném Adamovi Meziříčském z Lomnice zdědila brumovské panství jeho sestra Magdaléna, provdaná za "knížete Mynsterberského". Má někdo potuchu o kterého knížete šlo ??
V jiné, novější verzi, dědili po Adamovi (+asi 1570) společně jeho synové Jan (+1572) a Jaroslav (+1572) a po nich JEJICH sestra Magdalena (+1599), ovšem o jejím manželství ani slovo ... tak jak je to s tím knížetem ?
v ZDO se roku 1574 uvádí jako Mandalena z Lomnice, vejvodina mstislavská, starostína vraclavská ...
Johanka Meziříčská z Lomnice (+asi 1568), manželka Václava z Ludanic (+1571), byla dcerou výše uvedeného Adama (+asi 1570) a jeho manželky Kateřiny z Vlčnova ... tedy jejich sesta ( ?? )

[mmac]

Manželkou Jana Meziříčského z Lomnice (na Brumově) (+1572), syna Adama Meziříčského z Lomnice (+asi 1570) a Kateřiny z Vlčnova, byla Johanka Trčková z Lípy (+1597), dcera Jana staršího Trčky (+1540) a Markéty ze Šelmberka. Vdova Johanka Trčková se podruhé provdala za Zdeňka Kavku Říčanského z Říčan (+1582) a potřetí (od 1584) za Kryštofa Zborovského z Rytian (+asi 1595).

Ta Magdalena z Lomnice (sestra výše zmíněného Jana z Lomnice), vejvodina mstislavská a starostína vraclavská, byla manželkou nějakého litevského pána Ostryka ... Takže s tím "knížetem Mynsterberským" je to kravina
Roku 1573 se vrátila na Brumov vyřizovat dědictví po svých bratrech. Údajně z majetku své neteře, malé Kateřiny z Ludanic, pobrala klenoty a kožichy (jakože jí to patří jako dědictví po matce a po sestře) a odfrčela s tím zpátky na Litvu ...

No a otázka : odkud pocházel Adam Meziříčský z Lomnice ??

A něco pro fajnšmekry : kdo byla A M Z L (erb pánů z Lomnice) na náhrobku Haugviců z Biskupic v kostele sv. Jakuba v Brně ??

[mmac]

Tak pozor ... oproti tomu, co jsem napsal v minulém příspěvku, jsem teď narazil na něco úplně jiného ...
Prvním
manželem Johanky Trčkové byl Jan Mezeřícký z Lomnice (*1533), majitel panství
a hradu Ledeč, jenž zemřel 13. prosince roku 1569 na ledečském hradě a byl pohřben
v kostele v Ledči nad Sázavou. Jan odkázal veškerý svůj majetek (klenoty, nábytek
a dobytek) včetně ledečského panství své manželce, panství však připadlo Janově sestře
Žofii na základě závěti Janovy matky Markéty Ledečské z Říčan z roku 1547.
Následně se Johanka Trčková z Lípy provdala za Zdeňka Kavku z Říčan ... (Alena Filer - Antropologická analýza kosterních pozůstatků
z kaple sv. Jiří na Horním náměstí v Přerově, Bakalářská práce, 2017)

Evidentně se nejedná o stejného Jana (každý měl jinou matku) ... tak koho tedy byla Johanka Trčková manželkou ??

Tak po zralé úvaze to vidim tak, že Zdeňka Kavku si vzala ta Johanka z Brumova (měla tam zapsané věno).

[Simplex]

Jedna větev Tasovců se možná už koncem 13. nebo poč. 14. století zabydlela na budoucím Opavsku. Proč jednotlivé rody či mladší větve do oblasti přicházely, velmi trefně shrnul autor studie. Je potřeba si uvědomit, že středověké Opavsko se začalo konstituovat až po roce 1318, kdy oblast jako lenní knížecví získal z rukou Jana Lucemburského stejnojmenný syn Přemyslova levobočka Mikuláše.
Prix Dalibormoravští: Páni z Lomnice na středověkém Opavsku, 2020

záror.jpg

rodokmen.jpg

mapa.jpg