Vnější kolonizace

[Ježek]

Vnitřní kolonizace, příchod především německého obyvatelstva. Téma o kterém se dá hovořit z mnoha úhlů. Ekonomického, politického, krajinotvorného, národnostního...

[Ježek]

Pokusím si nějak odpovědět sám.
Ačkoli k nám přišlo přistěhovalců (hlavně z Německa) jen několik procent ku obyvatelstvu, zde žijícímu, donutilo to osídlit nové území, spolu s tím přesídlit i část domácího obyvatelstva, a začít obdělávat výše položená místa v zemi, těžko říct, kdy by se na to zmohlo samo domácí obyvatelstvo, byl to každopádně dobrý impuls pro domácí hospodářství. Bylo tak založeno i několik měst, středisek obchodu a těžby rud. Díky tomuto impulsu a těžbě stříbra jsme drželi krok s přímořskými západnými oblasti měst, bohatnoucími na obchodě po moři a řemeslech. Nutno si uvědomit, že příchozí obyvatelstvo pocházelo z přelidněných měst, takže řemeslníci a obchodníci.
V této době snad definitivně došlo k utvoření české krajiny, síť k vesnic a cest. Stejně tak se zlepšilo i právo u nás, daleko více než cizí obyvatelstvo.
Nevím, jestli zde hledat právě v kolonizaci "vznik" Sudet. Než k příchodu širokých vrstev došlo ke germanizaci českého měšťanského prostředí. v důsledku přejímání právních norem.

[Jiří Motyčka]

... v důsledku přejímání právních norem.

Německá kolonizace měla bezesporu a bez ohledu na vývoj po 7 stoletích pozitivní dopad. Tato kolonizace, jak už jsem někde psal, urychlila přechod renty naturální na penežní právě v souvislosti se zaváděním purkrechtního práva, emfyteuse, která byla nedílnou součástí německého práva (iure teutonico).

[Jiří Motyčka]

... Díky tomuto impulsu a těžbě stříbra jsme drželi krok s přímořskými západnými oblasti měst, bohatnoucími na obchodě po moři a řemeslech ...
Nevím, jestli zde hledat právě v kolonizaci "vznik" Sudet...

Je třeba objektivně a kriticky přiznat, že k velkému omezení těžby stříbra v kutnohorských dolech způsobenému odchodem německých horníků došlo právě za husitských válek. To pak vedlo k pasivní bilanci zahraničního obchodu, v němž stříbro představovalo významnou vývozní komoditu, bohužel v podobě neraženého kovu.
V otázce Suded je třeba si uvědomit proces kolonizace na jedné straně a proces poněmčování, na němž se podepsala velkou měrou 400-letá habsburská nadvláda, na straně druhé. Každopádně Sudety byly obrovským problémem za 1. republiky, v předválečném období a po válce následuje odsun. Sudety se táhnou jako červená nit našimi novodobými dějinami s tím, že kořeny veškerých souvislostí musíme hledat hluboko v minulosti...

[Sarth]

nejen, že sem byli ve 13. století, století zakládání měst, importováni němci z přelidněných německých zemí, ale právě tito němci měli majetek. narzodíl od českého obyvatelstva nově kolonizovaných území. a tudíž němci na dlouhá staletí ovládali mnoho měst, působili v městských radách apod., výraznější počeštění zde nastalo až v druhé polovině 16. století.

[Ježek]

No, nově založená města nebyla ryze německá, velká část osadníků byli češi, ovšem němci tvořili převážnou část městského patricijátu a pod jejich vlivem se tyto města germanizovala, kromě toho, že fungovala na německém právu. Je to podobné jako česká šlechta a její hrady.
Předkem Šternberků byl Diviš z Divišova (Divišov je celkem české jméno) a jeho syn Jaroslav, žijící v 2. a 3. čtvrtletí 13. století postavil hrad Šternberk (Sternberg), nikoli třeba hrad Hvězda. A příkladů na české šlechtě je víc: Ronovci-> Lichtenberkové, Berkové; Vítkovci-> Rožmberkové (Rosenbergové)...
Stejně to bylo s českým obyvatelstvem nově založených měst. Mít německé jméno bylo v módě.

[Przemysl de Nyestieyky]

Němectví ve středověku přeci ale nebylo tak vyhraněné jako se to dnes ještě často prezentuje. Vyhranění začínalo vřít třeba pro různá zvýhodňování v nově osídlených oblastech nebo ještě více ve městech v souvislosti s převahou radních hlasů a tak, ale venkov celkem úspěšně splynul s odlišným živlem.
Jak už bylo řečeno, byla německá zdomácnělá šlechta stejně jako česká - módně se poněmčující. Nevím, že by německý módní trend měl vliv i na přejmenovávání běžného obyvatelstva, spíš se jen mísila řeč dnes zachycená ještě v dialektech nebo se obecná pojmenování uhlazovala tím kterým vlivem. (Nádherný příklad je jméno zaniklého hradu Purkhybl - nejvýše možné počeštění tzv. Burghübel, přitom oficiálně užívaný název).
Myslím, že si dva živly ani příliš nebrali národnostní rozdílnost, protože se byli schopni postupem času domluvit. Příkladem je právě názvoslovná splývavost.

[Marobud]

Německý pohraniční pás byl před třicetiletou válkou mnohem užší než válečné Sudety. Až po třicetileté válce, kdy se zbylé české obyvatelstvo přesídlilo do úrodného vnitrozemí, byl z ciziny dosidlován mnohem širší pás podél hranic. Sudety v rozsahu jak ho známe tedy vznikly až po třicetileté válce.
Některé regiony ale byly téměř zcela německé "odnepaměti", především samozřejmě Chebsko, a třeba Děčínsko, kde to bylo dáno otevřeností regionu na sever (z Čech je to "za horama") a blízkostí Drážďan (kulturní vyzařování Drážďan). Část Děčínska prodal jeden český pán "pro špatné cesty a příliš mnoho Němců"
Na Děčínsku se dodnes můžete přesvědčit, že německá kultura byla technicky vyspělejší než česká, a že kolonizace byla pro Čechy nepochybně kulturním a civilizačním přínosem - kvalitní staré renesanční a barokní domy a inženýrské stavby tam stojí dodnes. Konstatuji to prosím jako fakt bez jakýchkoli emocí nebo "fandění", znám to tam hodně zblízka.

[Georg]

Není to jen otázka Děčína,příkladů je víc,třeba Liberec.

[Georg]

české obyvatelstvo přesídlilo do úrodného vnitrozemí, byl z ciziny dosidlován mnohem širší pás

Život tu v pohraničí nebyl med.I v druhé vlně je zaznamenáno,že první a druhá generace dosídlenců umírala velice brzy sedřením a tprve třetí generace trochu žila.Při neúrodě a dlouhé zimě vymíralo na vesnicích třeba Rousínov až 40% obyvatel.Ještě v 19stol.píše jeden český spisovatel o obyvatelech Lužic.hor jako o ploužících se vyzáblých postavách.Navíc tu trpěli skoro všichni na nedostatek jodu a většina lidí měla strumu.Vliv řemeslníků tu byl jistě velký.Např. čeští vyhlášení skláři jmenují skoro všechny nástroje a zařízení hutě výrazy s původem vněmčině např.verkštad,burgulec heftajs,šajbálka i třeba hundai-místo dole pod pecí,kde se pekli a pečí pochycení psi.

[Przemysl de Nyestieyky]

Německý pohraniční pás byl před třicetiletou válkou mnohem užší než válečné Sudety. Až po třicetileté válce...

Teď tomu moc nerozumím... Vnější kolonisace proběhla během 13.stol. - co s tím pak má společného třicetiletá válka o několik staletí později?

Není to jen otázka Děčína,příkladů je víc,třeba Liberec.

Což takhle ten Liberec rozvést trochu víc...?

[Georg]

Možná tím bylo míněno to,že po odchodu mnoha čechů do pohostinějších krajin,ale i do zahraničí bylo pohraničí ekonomicky málo prosperující.Byla snaha toto změnit.Např J.J.Maxmilián Kinský zrušil panské dvory,nechal rozparcelovat veškerou půdu-dodnes jsou tu staré katastry jak v americe podle pravítka-a zval nájemce s tím,že jim nabízel i další práci, jak doma,tak v zakládaných manufakturách Přicházeli jednak zemědělci,ale i řemeslníci a cíleně i mistři soukeníci,pléteníci,skláři,brusiči skla a řezbáři.Ze sloupského panství udělal nejvíce prosperující oblast čech první poloviny 18.století.Např.světoznámá benátská zrcadla pochází právě odtud.Většina lidí byla opět z německa,,ale řezbáři např. z Maďarska.Podle počtu lidí jež ve finále zaměstnával a dobových zápisů odhaduji počet příchozích na víc jak 2 000lidí.A tak se pás obydlený německy hovořícím obyvatelstvem opět posunul.

[Przemysl de Nyestieyky]

J.J.Maxmilián Kinský zrušil panské dvory,nechal rozparcelovat veškerou půdu-dodnes jsou tu staré katastry jak v americe podle pravítka-a zval nájemce s tím,že jim nabízel i další práci, jak doma,tak v zakládaných manufakturách Přicházeli jednak zemědělci,ale i řemeslníci a cíleně i mistři soukeníci,pléteníci,skláři,brusiči skla a řezbáři...

Nad tím nepochybuju, podobně hospodářsky progresivní byl i východněji rod Smiřických, ale bavíme se o vnější kolonisaci (XIII.stol - poč. XIV.st.), kdežto tyto případy nového dosilování pohraničních oblastí spadají až do období o několik staletí později...

[Marobud]

ale bavíme se o vnější kolonisaci (XIII.stol - poč. XIV.st.), kdežto tyto případy nového dosilování pohraničních oblastí spadají až do období o několik staletí později...

Myslím, že leckomu ty dvě etapy splývají, neví o nich. Proto je dobré připomenout, že územní rozsah těch dvou etap byl různý. Málokdo ví o příčinách zvětšení německy mluvícího území po třicetileté válce - totiž že to byl přirozený proces, kdy zbylé obyvatelstvo přesídlilo na úrodnou půdu, a hory se vylidnily - a vpodstatě musely být dosídleny zvenku, pokud to mělo proběhnout (z ekonomických důvodů) rychle. Jestli za tím byl i nacionalismus nebo etnický pohled, to nevím, vyloučit se to nedá.

[Georg]

Trochu se opravím.Hledal jsem obce a města,které svůj původ spojují s v nější kolonizací.A nestačil jsem se divit ,jak široký pás to byl.Pro zajímavost-nejstarší obec s emfiteuktickým právem byly Mury/zaniklé/ nadaleko Řípu.Že kolonizace neyyla nějakou expanzí,ale přísně řízenou a dobře organizovanou akcí pověřenými lokátory je všeobecně známo..Ale zajímavé je vysvětlení příčin vnější kolonizace klimatology.Po relativně velice teplém období let 800 až 1050/průměrné teploty o 1,5 c vyšší než dnes nastává 200 let velkého ochlazení.Postihuje nejen horské a podhorské oblasti středu,ale hlavně severu Evropy,kde nedozrává ani obilí.Proto odchod slovanů z pohraničí do teplejších oblastí Čech a Moravy.Ekonomické zájmy panovníků pak spustili nábor z především klimaticky výhodnějších,a tím i lidnatých oblastí Německa.Propracované trojhonné zemědělství/větší úživnost obyvatel/,znalost hornictví i řemesel byl pak základem lepšího uživeni se a přežití klimaticky nepříznivého období.

[KOMOŃ]

Zima byla!to Souhlasim.Take pokud vim 15 stoleti bylo hnusné na srážky,kde sražkový úhrn skoro nikdy nespadl na průměr.
To je popsáno v souvislosti dobývání hradů i v kronikách.Další velice nechutné období probíhalo během zmíněné 30leté války.

[Georg]

To máš pravdu.V posledním tisíciletí existují dvě malé doby ledové.O prvé jsem psal,,ta druhá probíhala cca 1620 až 1890.Mezi tím,v tzv.optimálním období je teplo,jen v Praze je 2000 vinic.V počátku druhé malé doby ledové dokonce zamrzalo i moře u Benátek.Jsou i teorie,že nedostatek poravy byl příčinou expanze švédů za 30.války

[Georg]

ale bavíme se o vnější kolonisaci (XIII.stol - poč. XIV.st.), kdežto tyto případy nového dosilování pohraničních oblastí spadají až do období o několik staletí později...

Myslím, že leckomu ty dvě etapy splývají, neví o nich.

Přeci jen se vrátím k tomu "dosídlení" ve spojitosti s výše zmíněným Libercem.Z malé vesnice z 16,století se během období dosidlování stává samostatné město a později je druhým největším městem Čech za Prahou,jak počtem obyvatel tak hospodářským významem.Je zde 50 textilních továren a 60 kovozpracujících.Např.automobily RAF Porsche.A myslím,že se tu obyvatelé uměli domluvit,když pořádali Velkolepou česko německou výstavu/češi pouze 7 % obyvatelstva/ r.1906 / účast Frant.Josef I.Téhož roku přijímá téměř 100%německý Cvikov do erbu znak českých Berků z Dubé a hrdě se hlásí k jejich odkazu.

[maser]

nemyslím, že vztah "starousedlíků" k etnické příslušnosti kolonizátorů byl vždy špatný. Pohlížel bych na to asi jako dnes- některým to vadí, některým ne. K tomuto budu citovat Jirásko Luděk 1993: Počátky města a jeho vývoj ve 13. století. In: Jindřichův Hradec 1293/1993, Jindřichův Hradec, str. 65, kde autor píše: ...názorným vyjádřením rychlého sbližování obou národů je zápis světelského mnicha Gotfrida do klášterního rukopisu z roku 1268, který je prost jakéhokoliv vědomí národnostní nesnášenlivosti: "Písař Gotfrid, jenž tyto knihy sepisoval, se narodil v Hradci, národností byl Čech, Němec tak poloviční."...

[Ježek]

nemyslím, že vztah "starousedlíků" k etnické příslušnosti kolonizátorů byl vždy špatný.

Jistě museli starousedlíci pociovat nedůvěru k novotám, jejichž zosobněním byli nově příchozí.
Když si uvědomíme problémy ve městech, byly dnejší terminologií především sociální, až v dalším sledu etnické, etnickost ovšem často souvisela se sociálním postavením.
Ovšem, pokud můžeme nějaký "cit" tehdy nazvat vlastenectvím, tak to bylo pouto především k zemi, panovníkově zemi, bez ohledu na jazyk. S jiným pojetím přichází zřejmě až Dalimil.