Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova

[Ježek]

Dost možná založím Kounicům vlastní téma, ale co víme o tomto Hroznatovi? Čí byl syn, kde a jak získal majetky?
Byl z kounické větve z Rudíkova?

[Viola]

O Hroznatovi psal něco Vojtěch Vaněk v časopise Sázavsko: http://biblio.hiu.cas.cz/documents/81978" onclick="window.open(this.href);return false; a pak samozřejmě, hlavně co se majetků týče, Libor Jan v Procesu se Závišem, ČČH 1/2005.

Měl majetky okolo Sázavy, ještě se k nim dostanu.
Měl také několik synů - minimálně Heřmana (někde jsem četla i jméno Hroch, musím ještě ověřit), Arnošta, Jenče a Budivoje. Zřejmě v době procesu se Závišem, tj. v letech 1290 a 1291 sídlil se syny na Hradišti (není jasné, o jaké Hradiště šlo, zda u Vlašimi, nebo u Mrchojed), zatímco starší Heřman měl v držení Rataje.

[Ježek]

Takhle jsem vyřešil rodokmen Kouniců.

Heřman z Rudíkova je jen tušený syn Oldřicha
Existence Vratislava je nejistá, je možné ztotožnění se Svatoslavem.

Posázavské Kounice tuším jako potomky Oldřicha, Heřmana z Rudíkova, případně neznámého člena rodu.

[Viola]

Ještě jeden článek o Kounicích:

http://biblio.hiu.cas.cz/documents/7474" onclick="window.open(this.href);return false;

[Viola]

Z čeho vlastně vyplývá, že Hroznata byl Závišovým švagrem?
Jinak jak se dostal k těm majetkům na Sázavě, fakt nevím.

[Ježek]

Z čeho vlastně vyplývá, že Hroznata byl Závišovým švagrem?

Jméno syna Budivoj, typický pro krumlovskou větev a k tomu politicky na straně Záviše a Vítkovců.

Ještě syn Vilém, nejstarší. Rodový jméno.

K tomu článku od Pokludy se dostanu, tak na to kouknu.

[Laurentius]

Z čeho vlastně vyplývá, že Hroznata byl Závišovým švagrem?
Jinak jak se dostal k těm majetkům na Sázavě, fakt nevím.

Co vím podle informací od Ježka, tak Otakar Štýrský v kronice uvádí dva švagry Záviše a to jmény „herren Roznat“ a „Dietrich Spazman“. To znamená Hroznatu z Úžic a Dětřicha Spatzmanna.
Za dalšího je považován Vítek ze Švábenic podle své manželky Perchty (tzv. Perchta z Moravana uvedená v roce 1311 jako "soror olim domini Zauisii"), ale s tou mám problém. Používá na pečeti erb Šternberků. Také jméno Záviš se neobjevuje jen u Záviše z Falkenštejna. Napadá mě i Záviš z Újezdce, ale to už jsou takové komplikované teorie o manželkách. Tam jsou naprosto nedostatečné prameny. To už jsou takové spíš spekulace. Neznáme manželky Šternberků, koho si mohla vzít jako případná vdova Hroznaty z Úžic po jeho smrti apod.
Známe i z jiných období u spojeneckých skupin šlechticů, že jejich vztah je často stvrzen příbuzenskou vazbou. Vazby pánů z Krumlova na rod Kouniců považuji za podložené. Můžeme i případně spekulovat nad nějakou možnou vazbou na Šternberky a to zejména Jaroslava ze Šternberka.

[Viola]

Já o tom sešvagření nechtěla spekulovat. Spíš jde o to, že se o něm píše všude, ale nevím přesně, jestli je zachyceno v nějaké listině (myslím, že ne), nebo to vyplývá z kronik nebo jen ze souhrnu informací.

[Laurentius]

Za koho považujete Viléma (z Talmberka)? Zatím jsem nikde nenarazil, že by byl jmenován jako syn Hroznaty.
1285 jmenován s Hroznatou jen jako "Hroznata et Wilhelmus purcrauii Pragenses"
1290 jmenován s Hroznatou jako "Roznatha et Wilhelmus de Sychliz"
To je zajímavé, že na listině z 1290 jsou ostatní svědkové jasně rozlišeni termíny filius, frater, fratribus.

Jinak jasní synové Hroznaty jsou Arnošt, Jenec a Budivoj a to v tomto pořadí:
1290 (RBM – č. 2734) "Hroznatam dictum de Wzicz siue de Rataij et filios ejus Arnustonem, Jenczonem et Budiuogium"

Také nemám jasno v rodičích Heřmana z Ratají a Záviše z Újezdce.

Tak Heřmana z Ratají jsem už našel.
RBM II, č. 1692, s. 726-727 - Hermanni, filii Hroznate .... bla bla bla......... Ratay

[Viola]

Za koho považujete Viléma (z Talmberka)? Zatím jsem nikde nenarazil, že by byl jmenován jako syn Hroznaty.
1285 jmenován s Hroznatou jen jako "Hroznata et Wilhelmus purcrauii Pragenses"
1290 jmenován s Hroznatou jako "Roznatha et Wilhelmus de Sychliz"

1285 - jde určitě o chybu, protože purkrabím v té době byl Hroznata, ale nevím, proč je u něj uveden Vilém
1290 - ta listina je zde na straně 36.
Sychlitz identifikuje Emler jako Žichlice (v listinách z doby Jana Lucemburského se objevuje tento název víckrát), které leží ovšem u Plzně.

Jinak Novotný píše, že Hroznatův syn Arnošt "platí za předka pánů z Talmberka", ovšem bez dokladu.

[Laurentius]

Purkrabí
Chyba to nebude. Purkrabích mohlo být i víc. Myslím, že jsou doložené případy ze Zvíkova (Konrád a Ivan) i z Prahy (1279 - uvedeni ovšem jako kasteláni Mstidruh z Chlumu, Slavek a Rapota).

Žichlice
Ano, taky jsem se setkal s tím, že jsou to Žichlice 11 km od Plzně. Trochu zvláštní, když jejich hlavní rodové majetky jsou okolo Kutné Hory (Rataje, Úžice, Talmberk).

z Talmberka
Vilém by se měl psát z Talmberka v roce 1291, ale není to přímo na listině. Je to ze zemského soudu.

[Viola]

Purkrabí
Chyba to nebude. Purkrabích mohlo být i víc. Myslím, že jsou doložené případy ze Zvíkova (Konrád a Ivan) i z Prahy (1279 - uvedeni ovšem jako kasteláni Mstidruh z Chlumu, Slavek a Rapota).

To jo, ale vystupuje někdy ještě jindy pražský purkrabí dvakrát? Třeba na Karlštejně někdy byli dva, to vím.

[Laurentius]

To jo, ale vystupuje někdy ještě jindy pražský purkrabí dvakrát? Třeba na Karlštejně někdy byli dva, to vím.

Znám jenom podobnou situaci na Zvíkově, kde to bylo celé 13. století běžné. Například dvojice Konrád + Ivan, Bavor + Konrád, Bavor + Hirzo, Dobeš + Albero.

Nevím. Znám akorát tu trojici Mstidruh, Zdislav a Rapoto. Mstidruh se psal i jako pražský purkrabí. Kanovník František Pražský dokonce uvádí deset purkrabích (předpokládá se, že jeden byl hlavní): Řehoř z Dražic, Oneš, Oldřich z Křivsoudova, Domaslav ze Škvorce, Zdislav z Průhonic, jeho bratr Oldřich, Ondřej z Říčan, Mstidruh z Chlumu, Rudolf ze Zbraslavic a Rapota z Borčovic. Možná se ten termín používal i trochu jinak.

[Viola]

Díky za info.
Myslíš tedy, že Vilém s Hroznatou ze Žichlic jsou totožní s Vilémem a Hroznatou, pražskými purkrabími?

[Laurentius]

Díky za info.
Myslíš tedy, že Vilém s Hroznatou ze Žichlic jsou totožní s Vilémem a Hroznatou, pražskými purkrabími?

Je to pravděpodobné.

[Ježek]

To jo, ale vystupuje někdy ještě jindy pražský purkrabí dvakrát? Třeba na Karlštejně někdy byli dva, to vím.

Tady podle falsa k roku 1213 dva purkrabí v Kladsku: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 7&page=409" onclick="window.open(this.href);return false;
Situace ve Znojmu je celkem zvláštní k roku 1222, podle mých poznámek.

[Ježek]

Kapitola z mojeho bádání o Vilémovi z Pulína (bez stylistický revise)
Na Moravě se na počátku 13. století v několika listinách objevuje další Vilém. Zásadní je listina Přemysla I. pro olomoucké biskupství z roku 1207. Zde je na předním místě svědečných řad v originálu Willalmus Vsich, resp. Vsszich, což editor kodexu luští jako Vilém, syn Úže. V následující listině je Vilém zmiňován za hroznatovcem Arnoštem, podobně jako na falzu ostrovského kláštera k roku 1205. Ve falzech zábrdovického kláštera je Vilém uveden za Hroznatou (z Poděbrad), těsně před Oldřichem (bratrem?) a Svatoslavem (synem Viléma z Pulína).
Již zmíněný k roku 1234 Arnošt, syn Viléma, kterého Hosák považoval za syna Viléma z Pulína, byl tedy jedním ze synů tohoto Viléma, v opačném případě by byl označen jako bratr Svatoslava.
Úžice v Posázaví u Rataj je další sídlo jedné z větví rodu dvou listů v červeném poli, nicméně až v 80. Letech (pokud záznam z počátku století neuvádí Viléma z Úžic). Pojmenovávání vesnic podle členů rodu se zdá pro budoucí Kounice typické, v okolí Úžic nicméně chybí Heřmanice, Vilémovice nebo Hroznatín. V tomto případě je možné namítnout, že šlo o oblast, kde již kolonizace neprobíhala a tak nedocházelo ke vzniku nových sídlišť.
Hroznata z Úžic jako švagr Záviše z Falkenštejna patřil k jeho šlechtické klice. Jako takový je na počátku vlády Václava II. uváděn jako pražský purkrabí, od května 1284, v říjnu 1285 (společně se synem Vilémem). V únoru 1286 v Brně svědčí Arnošt, syn pražského purkrabího. Podle věrohodného formuláře je purkrabím ještě v roce 1288. V září 1290 Hroznata a Vilém ze Žichlic, jsou uvedeni na listině vydané před Krumlovem. To už je doba pádu Záviše z Falkenštejna a jeho straníků. Hroznata a jeho synové byli prohlášeni za psance, jejich majetky byly zabaveny panovníkem a byl jimi odškodněn biskup Tobiáš, jehož zboží dříve plenili. Hroznata a jeho synové Arnošt, Jan (Jenec) a Budivoj ztratili Hradiště, Kozojedy, Malovidy, Ježovice, mlýn v Ledči, Chrastnou, Habřinu, Smrk, Boštice, Milotice, Beřice (u Rašovic na Kutnohorsku), Nespeřice (zřejmě Staré Nespeřice na Kutnohorsku), Mostice, Voděrady, dříve zastavené biskupovi Paralelně byl veden proces s Heřmanem, který byl od svého otce oddělen. Ten přišel na úkor biskupa o Rataje, Mirošovice, Smilovice, polovinu vsi Úžice, mlýn, rybáře a zemi v Ledči. Proces nebyl veden proti Vilémovi z Žichlic, který se zřejmě bojů proti biskupovi neúčastnil. V roce 1297 je uváděn jako přísedící zemského soudu s predikátem z Talmberka. Zde tedy nejpozději on, v rámci majetkového oddělení, začal budovat kamenný hrad.
Vraťme se ovšem zpátky na Moravu, zde v roce 1234 Budiš z Náměště dosvědčuje, že jeho příbuzný Heřman z Rudíkova s matkou darovali klášteru v Oslavanech patronát v Rudíkově. To o dva roky potvrdil (a prodej vesnice Modlíkov) markrabě Přemysl. Jak dokázala Sáša Duškova, obě listiny jsou falza z 60. let.
Jeho preferování oslavanského kláštera před rodovým v téměř stejně vzdálených Dolních Kounicích, nebo daleko bližším Třebíčem (zde Heřmanovi nemusel vyhovovat řád, ani zeměpanské založení) je zvláštní. Na klášter a jeho zakladatele, pány z Miroslavi a Myslibořic mohl mít určité vazby, Budiš z Náměště jako příbuzný vypovídá o tom, že Heřman byl příbuzný spíše s Tasovci. Pokud pracujeme s hypotézou, že Heřman nepatřil k hlavní rodové linii, přímým potomkům Viléma z Pulína, mohl se takto vymezovat vůči svým příbuzným, kteří na rozdíl od něj ochranu kláštera drželi. Této myšlence nenahrávají toponyma v okolí Rudíkova. Zde se nachází Horní Vilémovice, Hroznatín a Svatoslav, ve větší vzdálenosti Dolní a Horní Heřmanice a až pozdně doložený Pavlínov. V rámci celého rodu tak jde o oblast s největším výskytem rodových toponym.
Na Heřmana z Rudíkova se vzpomíná až v roce 1289, kdy převod patronátu potvrzuje (listina se tváří, že dává poprvé) jeho syn Arnošt, společně s matkou Kunhutou, sestrou Dymudis a bratrem Heřmanem. To stejného dne v další listině olomouckému biskupu Dětřichovi oznamuje moravský podkomoří Matouš z Černé Hory. Celé předání patronátu tak mohlo mít komplikovanější průběh, když proběhlo nadvakrát a muselo být potvrzováno falzy.
Jak u rodiny Hroznaty, tak Heřmana se objevují shodně jména Heřman (to by nebylo tak neobvyklé), ale především „hroznatovský“ Arnošt, který se jinak u ostatních větví rodu podle dochovaných pramenů nenachází. Zde je prostor pro celý vějíř spekulací a variant možného rodokmenu. Hypotetický Úž, bratr Viléma z Pulína (mohl být stejně tak i z nezachycené větve rodu) svého syna pojmenoval podle slavného moravského strýce. Vilém by po sobě zanechal (možná s dcerou některého z Hroznatovců?) nejméně tři syny, Arnošta (ten jediný je jako syn Viléma doložen), Heřmana z Rudíkova a Hroznatu z Úžic (ten má na počátku 80. let již dospělé syny). Heřman držel majetky na Třebíčsku, Hroznata v Posázaví. Nelze ale vyloučit, že Heřman z Rudíkova mohl být synem Oldřicha, tedy synovcem Viléma z Pulína. Podobně mohl být Hroznata synem Arnošta nebo Heřmana z Rudíkova.
Pokud se naopak Vsich bude číst jako nepovedený predikát, mohl být onen Vilém syn Viléma z Pulína, případně jeho bratra Oldřicha a už na počátku 13. století sídlil v Úžicích.

[Návštěvník]

To: Ježek.

Dobrý den, mám dotaz.

Odkud byla čerpána tato výše uvedená informace? "Hroznata a jeho synové byli prohlášeni za psance, jejich majetky byly zabaveny panovníkem a byl jimi odškodněn biskup Tobiáš, jehož zboží dříve plenili. Hroznata a jeho synové Arnošt, Jan (Jenec) a Budivoj ztratili Hradiště, Kozojedy, Malovidy, Ježovice, mlýn v Ledči, Chrastnou, Habřinu, Smrk, Boštice, Milotice, Beřice (u Rašovic na Kutnohorsku), Nespeřice (zřejmě Staré Nespeřice na Kutnohorsku), Mostice, Voděrady, dříve zastavené biskupovi Paralelně byl veden proces s Heřmanem, který byl od svého otce oddělen."
Jde mi o zdroj, kde je uvedeno, že Beřice (Rašovice) byly v majetku Hroznaty resp. jeho synů. Děkuji.

[Ježek]

Listina RBM II, č. 2734, s. 1195-1197.
http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... &page=1204" onclick="window.open(this.href);return false;
jako Berici

[Návštěvník]

Děkuji. Je to tedy první písemná zmínka o Beřicích (Rašovicích).