Páni z Ceblovic – rod erbu beraních rohů

[Laurentius]

Jestli do toho můžu ještě trochu vrtat, protože se o toto období zajímám. Rod hrabat ze Schauenburku by měl být z Dolního Saska. Holštýn získali lénem.
Je to dobře vidět i na družině olomouckého biskupa Bruna, kde převažují rytíři z Dolního Saska a Vestfálska. Heinrich z Rottorfu, Rudger z Bardeleben, Herman z Wertinghusenu, Heinrich z Emsu, Konrad z Landsbergu. Asi bych dohledal další.

[Ježek]

Zajímavé je, že je celkem dobře znám Hartman z Holštejna a jeho bratr Bohuše. Trochu zapomenutá je ovšem i významná druhá větev rodu, kterou zastupují moravští podkomoří Hartleb a Černín z Popovic.

Kde je doložena jejich příbuznost?

[Laurentius]

Přesné příbuzenské vztahy mezi Crhou a Častolovem a mezi Věcenem neznáme. V další generaci (Bohuše, Hartman, Petr - Hartleb, Černín, Bolibor) také ne. Důkazem příbuznosti je tak pro mě hlavně stejný erb (dva beraní rohy). Například pečeť Hartmana z Holštejna a Hartleba je skoro stejná. A potom také členové rodu vlastní majetky na Rosicku (Ceblovice, Vysoké Popovice, Příbram na Moravě).

[filipek]

Pány z Čeblovic (aj. - také erbu beraních rohů) se zabývám dlouho, především Okrouhlickými z Kněnic. Ale ty "Čeblovické" apod. z Jedovnice - bádá a skvěle Ing. Plch na www.plch.info.
Mám i rtůzné obrázky erbů, ale nevím přesně, jak sem poslat.

ctěl bych sem napsat něco málo o rodu, který mne zajímá a co jsem se o něm dozvěděl. Budu rád, když mé případné omyly opravíte, či ještě doplníte o jiné poznatky.Na webu jsem našel erb pouze na Zanyho stránkách a tak sem s dovolením na něj dám odkaz

http://hrady.dejiny.cz/holstejn/004_s.gif

Tento rod se psal po zaniklé vesnici na Rosicku, jihozápadně od Brna.
Prvními doloženými členy rodu byli bratři(?) Častolov, uváděn v listinách v letech 1228 až 1240 a Crha(Cyril?). O Častolovovi toho moc nevíme, ale Crha byl osobou známou a pravděpodobně i významnou. O tom kdo byli jejich rodiče a odkud se rod vzal není nic známo. Jisto ovšem je, že roku 1228 je Crha uváděn v listinách jako truksas. Od roku 1244 až do roku 1250 je pak purkrabím na královském hraničním hradě Děvičky. V letech 1250 až 1251 je kastelánem Olomouckým. V tomto roce, 1251, umírá. Jak je vidět podle úřadů, které zastával, nebyl to člověk bezvýznamný, ba dokonce požíval velké důvěry krále Přemysla Otakara II. Na Moravsko-Rakouské hranici docházelo v té době k častému potýkání a výpravy za hranici nebyly cizí jedné ani druhé straně. Při jedné takové akci v roce 1246 však purkrabí Crha padl do rukou Rakušanů. Ti si byli vědomi, že je to dobrá šance získat hrad Děvičky.Přitáhli proto i se zajatcem k hradu a nutili ho, aby přikázal otevřít bránu a vydati hradu. Purkrabí Crha však projevil osobní statečnost a věrnost a ani přes mučení, bylo mi vypíchnuto levé oko, hradu nevydal. Jak se Crha s této šlamastiky dostal nevíme, nicméně je jasné, že projev takovéto věrnosti nemohl zůstat bez panovníkovy pozornosti. Asi v této době získal pro sebe a své potomky území na Drahanské vrchovině a sídlo rodu bylo teď na tvrzi v Jedovnici. Navíc získal v roce 1250 prestižní a jistě i výnosný úřad Olomouckého kastelána.
V roce 1251 Crha z Ceblovic a na Jedovnici umírá.
Kladný vztah však Přemysl Otakar II. přenesl i na Crhovy syny Bohuše a Hartmana. Třetí syn Petr byl řeholníkem v Brně.
Bohuš se v roce 1251 zůčastnil Přemyslovy jízdy při přebírání dědictví babenberského. Byl rovněž přítomen na svatbě Přemysla Otakara II. s Markétou Bábenberskou v roce 1252. Bohuš si pravděpodobně získal takovou důvěru panovníka, že mu tento svěřil v letech 1252 až 1254 úřad purkrabího na důležitém rakouském pohraničním hradě a městě Láva.
Někdy v této době získal druhý Crhův syn Hartman v této oblasti pozemkové majetky. Dopomohl mu k nim pravděpodobně bratr Buhuš. Oba bratři pak přivedli na Drahanskou vrchovinu z tohot prostoru německy mluvící kolonisty.Tito přistěhovalci založili asi 16 vesnic, které se později staly základem pro Holštejnské panství.
Bohuš z Čeblovic a na Jedovnici se i v následujících letech těšil přízni Přemysla Otakara II. a v letech 1263 – 1266 zastával úřad kastalána v Přerově. V letech 1266 až 1281 pak byl Moravským maršálkem. Někdy kolem roku 1266 se Bohuš přesouvá z Jedovnice na přerovsko. Zřejmě to bylo díky výnosnému místu přerovského kastelána a roku 1269 získává panství Drahotuš. Zde budeje hrad stejného jména a stává se praotcem rodu pánů z Drahotuš, který vymírá až v 17. století.
Na Jedovnici zůstává Hartman a tvrz mu přestává stačit. Buduje si proto nový hrad jménem Holštejn. Ten vzniká před 5. březnem 1268. Na listině s tímto datem pro zábrdovický klášter je totiž Hartman poprvé uveden s novým predikátem. Rovněž Hartman, stejně jako jeho bratr, zastával důležité úřady. V letech 1278 až 1286 je uváděn jako brněnský komorník. Hartman z Holštejna se naposledy vyskytuje v listině z roku 1302, ve které svědčíl pro Bluda a Jindřicha z Příbora. Hartmanův syn Crha se připomíná v listinách z let 1288 až 1308. Ve sporech mezi Jindřichem Korutanským a Friedrichem Habsburským vystupuje jako straník Habsburků. Snad pro provázanost otce a strýce na rakouské majetky. 14. srpna 1308 se Crha z Holštejna uvádí jako zástavní držitel královského města Podivína na jižní Moravě. Rudolf Habsburský vládl v Čechách v letech 1306 – 1307. Po změně poměrů v zemi se Crha jako exponent Habsburků stahuje do ústraní v Rakousku, nebo velmi brzo umírá. Stopa po něm totiž mizí. Crh z Holštejna umírá bez dědiců.
Ještě jednou, a to v roce 1315, se objevuje listina signována Hartmanem z Holštejna. Kdyby to měl být Crhův otec byl by už na tehdejší dobu velmi starý. Pro existenci Crhova syna neexistují žádné důkazy. Byly vysloveny i doměnky o tom, že Crha z Holštejna byl příslušníkem řádu johanitů, ale to podle posledních studií v knize Davida Papajíka – Páni z Holštejna, se nejeví jako pravděpodobné. Tato kniha se však zabývá druhými pány z Holštejna, kteří před rokem 1321 získali Vokem hrad a panství a patřili do rozrodu Hrutoviců.

[filipek]

Tak se pokusím poslat ony pečetě. Vše mám od Ing. Plcha.
Snad se podařilo.

To by bylo fajn. Vložit obrázek by měl jít při psaní příspěvku. Dole je v nabídce možnost - Procházet ... Přiložit soubor.

[Laurentius]

Zaseknul jsem se hned u druhé. Ten Bohuše z Bítova bude trochu oříšek. To se opravdu špatně čte. Hned mě zarazilo mimo predikátu "z Bítova" , proč jsou písmena / čtení obráceně?

Tak jsem našel tu pečeť u listiny z ledna 1278 ze známého soudu v Brně (CDB V., č.857 ). U listiny jsou celkem tři pečetě vydavatelů listiny a to: Harthlibus camerarius de Vetow; Bohusso, marechalcus terre Morauie, et Scheborius, quondam filius Egidii de Swebniz, iudices a serenissimo rege Bohemie delegati (...Hartleb, bítovský komorník, Bohuše, moravský maršálek a Všebor, syn kdysi Idíka ze Švábenic...)
Podle listiny je to opravdu pečeť moravského maršálka Bohuše z Drahotuš. Hartlebova pečeť (tzv. list kopřivy) je vedle a špatně dochovaná pečeť Všebora by vypadala jinak. Ono i u Hartleba má Sedláček zřejmě chybné čtení "Brušperk" správně "Pfansberk" (tj. asi přímo Dubno) na pečeti "+S ..TLIBI.. PH.ANSPE.CH".

Když vezmu v jakém je ta pečeť stavu, tak bych se stejně přiklonil s trochou fantazie raději ke čtení Bohuš z Drahotuš nebo přímo Bohuše maršálek Moravy. Rozhodně ne z Bítova. Možná ho zmátlo na listině, že Hartleb z Dubna byl v té době bítovským komorníkem.

Na jiné pečeti z roku 1280 má Bohuše přibližně tento opis: +BOHUSII MARSALCI MORAVIE

[Laurentius]

Ta třetí pečeť vůbec nevypadá na člena rodu pánů z Ceblovic. To nejsou takové klasické beraní rohy, ale nějaké rohaté zvíře co používám i já tady na fóru . Ta podoba.

[filipek]

No nevím... při zvětšení to jako beraní rohy vypadá. Ale popravdě - mne tyto rody zajímají z toho důvodu, že bádám rod Okrouhlických z Kněnic, kteří měli údajně být spřízněni s Drahotušskými.Snažím se o to již pár let, ale pořád nějak i přes velké množství informací, se nemůžu dobrat cíle, tedy kdeže byly ony Kněnice.

Ta třetí pečeť vůbec nevypadá na člena rodu pánů z Ceblovic. To nejsou takové klasické beraní rohy, ale nějaké rohaté zvíře co používám i já tady na fóru . Ta podoba.

[Laurentius]

Doufám, že mluvíme o stejné pečeti. Obrázek pečeti označený jako "Bořivoj z Bítova" vypadá rozhodně na jiný rod než páni z Drahotuš. Myslím, že znak rodu z Drahotuš má pouze beraní rohy. Hlavu zvířete (vola a kozla) používají v značném množství v erbu na jižní Moravě jiné rody už od 13. století.
Zajímám se hlavně o 13. a 14. století a Okrouhličtí už jsou uváděni trochu pozdě. Tomek z Kněnic jak jsem se dočetl někdy v polovině 15. století. Když vezmu dochované erby rodu (jasné beraní rohy), tak to podle erbu opravdu vypadá opravdu na větev a možné příbuzenství s jedním z nejstarším moravských rodů s majetky na Brněnsku (z Drahotuš, Holštejna, Popovic apod.).
Ale pozor, podobné zmatky jsou i okolo moravského rodu ze Švábenic. Původní znak pánů ze Švábenic začal později používat i další vladycký rod, který neměl s tím původním toho moc společného.

Kněnice můžou být teoreticky i nějaké dnešní Knínice. Knínic je bohužel na Moravě větší množství (Miroslavské Knínice, Moravské Knínice. Knínice u Boskovic, Veverské Knínice, Knínice u Telče). Právě podle Miroslavských Knínic se podle mě psal rod erbu kozí hlavy z krkem. K jeho nejstarším předkům patří Jaroslav z Knínic, ale psalo se to i z Kněnic (Iaroslaus de Chnehniz, Jaroslaus de Knenicz).
Z jeho členů proslul zejména Jan Sokol z Lamberka. S tímto názorem nesouhlasí Ježek a za sídlo rodu považuje myslím Knínice (u Telče)
nebo Veverské Knínice.

Knínice (u Telče) spíš držel ve 13. století rod Ranožírovců, stejně jako sousední Krasonice. Psal se podle nich Jaroš z Knínic, bratr Smila z Bílkova.

[filipek]

Tak ano - moje chyba, samozřejmě jde-li u tuto pečeť, tak to beraní rohy nejsou
Jinak díky za info - jak Ranožírovce, tak Kněnické s vojevůdcem Sokolem mám zmapované (co šlo...), ale ať vezmu Sedláčka či ost., tak situují Kněnice do Čech (Čáslavsko...). Mám silné pochybnosti a pracuji na verzi, že se jedná o Kněnice ve Slezsku.
Na základě dost slušných polských zdrojů zatím můžu říct toto stručné resumé:
"Tomasz zv. Jawor, potomek Jana de clenodio Romany (Romanczow) – wojta wolbromského, dostává od bratra Mikolaje ves Książnice na Śląsku (pravděpodobně u Gdowa, K. je zde také více)."
Nakolik se blížím pravdě - toť samozřejmě obrovská otázka. Ale i ti velcí rodopisci se mohli mýlit - objevili jsme např. chybu u manželky Bohuše O. z K. (takto přisouzenou Sedláčkem a tím pádem i dalšími), která však byla 1. manželkou jeho bratra Václava st. O.z K.
Ještě malá odbočka - zde mne zaujal příspěvěk od "JirkaK2" ohledně Voračických a Okrouhlických, ale nevím, jak se s dotyčným zkontaktovat, škoda.

Doufám, že mluvíme o stejné pečeti. Obrázek pečeti označený jako "Bořivoj z Bítova" vypadá rozhodně na jiný rod než páni z Drahotuš. Myslím, že znak rodu z Drahotuš má pouze beraní rohy. Hlavu zvířete (vola a kozla) používají v značném množství v erbu na jižní Moravě jiné rody už od 13. století.
Zajímám se hlavně o 13. a 14. století a Okrouhličtí už jsou uváděni trochu pozdě. Tomek z Kněnic jak jsem se dočetl někdy v polovině 15. století. Když vezmu dochované erby rodu (jasné beraní rohy), tak to podle erbu opravdu vypadá opravdu na větev a možné příbuzenství s jedním z nejstarším moravských rodů s majetky na Brněnsku (z Drahotuš, Holštejna, Popovic apod.).
Ale pozor, podobné zmatky jsou i okolo moravského rodu ze Švábenic. Původní znak pánů ze Švábenic začal později používat i další vladycký rod, který neměl s tím původním toho moc společného.

Kněnice můžou být teoreticky i nějaké dnešní Knínice. Knínic je bohužel na Moravě větší množství (Miroslavské Knínice, Moravské Knínice. Knínice u Boskovic, Veverské Knínice, Knínice u Telče). Právě podle Miroslavských Knínic se podle mě psal rod erbu kozí hlavy z krkem. K jeho nejstarším předkům patří Jaroslav z Knínic, ale psalo se to i z Kněnic (Iaroslaus de Chnehniz, Jaroslaus de Knenicz).
Z jeho členů proslul zejména Jan Sokol z Lamberka. S tímto názorem nesouhlasí Ježek a za sídlo rodu považuje myslím Knínice (u Telče) nebo Veverské Knínice.

Knínice (u Telče) spíš držel ve 13. století rod Ranožírovců, stejně jako sousední Krasonice. Psal se podle nich Jaroš z Knínic, bratr Smila z Bílkova.

[Ježek]

Mám silné pochybnosti a pracuji na verzi, že se jedná o Kněnice ve Slezsku.
Na základě dost slušných polských zdrojů zatím můžu říct toto stručné resumé:
"Tomasz zv. Jawor, potomek Jana de clenodio Romany (Romanczow) – wojta wolbromského, dostává od bratra Mikolaje ves Książnice na Śląsku (pravděpodobně u Gdowa, K. je zde také více)."

To nemusí být Kněnice - książ je polsky kníže.

Zpracoval jsem podle laurentiových podkladů rodokmeny pánů z Čeblovic (u pánů z Drahotuš jen k roku 1278)

[Ježek]

Můj objev: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Tova%C ... z_Cimburka" onclick="window.open(this.href);return false;
Byl synem Albrechta a Žofie z Drahotuš - LCS I, č. 860, s. 327: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... button=%21" onclick="window.open(this.href);return false;

Herart bude Heralt (Erhart z Drahotuš), kterého mám zatím doloženého 1376 - 1390, syn Kuníka na Libosváru. Je to logičtější než páni ze západočeského Herštejna, i když musím říct, že Heralt a Kuník byli již poměrně vzdálení příbuzní. Kuníkův otec byl Friduš (1358 - 86), kterého nedokážu napojit na známou linii

[Laurentius]

Já jsem měl jako manželku Albrechta z Cimburka nějakou Anežku z Herštejna. Tak jsem jí škrtnul a naspal jsem si tam tu Žofii z Drahotuš. Ta Anežka z Herštejna bude spíš manželkou asi jeho strýce Albrechta z Cimburka (na Sehradicích). U něho jsem měl Anežku z Velhartic, ale asi to bude totožná osoba.

[Ježek]

drahotuse1.jpg

Hlavní linie. Zde je sporný přiražení Archleba a nevím, jestli děti Erharta byly ze 2 manželek. Manželka Jaroše by mohla být z některé z vedlejších linií Kunštátů.

drahotuse2.jpg

drahotuse3.jpg

drahotuse4.jpg

U Friduše podle jména tuším matku z Linavy. Od ní by získal majetky na jih od Přerova. Jeho manželka Anna z Rokytnice byla dcera Herše, který byl v té době olomouckým sudím.

V rodokmenu chybí abatyše Markéta od augustiniánek sv. Jakuba v Olomouci (1353) a Jaroš, farář v Senici (1401)

Rodokmeny končí před husitskými válkami.

[Laurentius]

Dík Ježku za přínosné informace. Díval jsem se na ten majetek v Rakousku (Harras a Patzmannsdorf) a myslím, že to bylo přes Alžbětu, manželku Hartmana z Holštejna. V tom případě by teorie o jejím rakouském původu byla pravdivá. Navíc bych odhadoval, že by mohla být z rodu pánů z Baumgartenu. Považuji je za větev ministeriálního rakouského rodu Kadolticů - Seefeldů.
1288 (září) - bratři Albert a Dietmar z Baumgartenu a jejich synovci Wichard a Kadolt dávají polovinu beneficia v Harrasu johanitské komendě v Mailbergu.
1290 (15. březen) - Dietmar (starší) z Baumgartenu a jeho synové Dietmar a Dietrich postupují komturovi a komendě johanitů v Mailbergu lán v Patzmannsdorfu, polovinu lánu v Pernhofenu atd.

[Ježek]

V listinách z lichtenštejnského archivu k roku 1374 se uvádí 1374, že Jan II Opavský potvrzuje, že Jindřich z Domance prodal Jarošovi z Drahotuš Neplachovice a uděluje mu je v léno.

A druhé zjištění. Manželka Erharta z Drahotuš, nebyla z Kraví Hory (tam se provdala), ale z Kněžic.

[filipek]

... z Kněžic ... prosím z kterých Kněžic, resp. kde se nacházejí. Díky moc!

[Ježek]

Mezi Jihlavou a Třebíčí

[filipek]

Díky za info.
Již několik let se snažím přijít na ty "Kněnice" - viz výše, možná, že to nakonec by mohly být i Kněžice. Snad prapůvod jména je stejný, nevím....

[Ježek]

Herta, dcera Bohuše z Drahotuš žila v roce 1280 a byla oslavanskou jeptiškou. Její otec klášteru věnoval ves Zbýšov. To není zaneseno ani v rodokmenu, ani v mapě.