Lékařství

[acoma]

A co takhle lékařství ve středověku?

[p(o)sel z budoucnosti]

A co takhle lékařství ve středověku?

No nic moc.Poustet zilou bylinne obklady a vic nic.Bohuzel se casto z magistru lekarstvi stavali katove.I Jan Mydlar byl lekar ovsem bez slozeni zaverecne magisterske zkousky.
A pak nasemu nejlepsimu vedci v oblasti lekarstvi(jan jesensky)uriznul na popravcim leseni jazyk a pak mu useknul hlavu...

[acoma]

To jsem si myslela puvodne taky. Kdepak, byli mnohem lepci nez predpokladame.

[p(o)sel z budoucnosti]

To jsem si myslela puvodne taky. Kdepak, byli mnohem lepci nez predpokladame.

Jo je top mozne.Znali i prirodni antibiotika v obsahu bylin.Ale problem byl v nedostatecne hygiene a treba lekarsky zasah mohl zhorsit i stav nemocneho.Je treba dukaz ze porodni babky meli mensi umrtnost nez "lekari".Nez si lide uvedomily co je to slovo infekce tak zarvalo mnoho lidi.Porodni baby pouzivaly lidovou medicinu a lekari infikovane nastroje od predeslych chudaku.
Ale to je jen malej vycet lekarskych neuspechu.I v te dobe vedeli co je rakovina a podobne nemoci a jak srazit horecku obycejne vedel kazdej sedlak v kraji.

[Przemysl de Nyestieyky]

...Kdepak, byli mnohem lepci nez predpokladame.

Možná že ano, ale rozhodně vliv křesťanství tupil veškeré pohanské znalosti nejen z medicíny! Pohanská nauka byla prověřena generacemi, stará nejen řecká kultura znala i matematiku, astrologii a lékařství... kdežto křesťanství učilo, že třením třezalky o kámen vznikají štíři a že se včely rodí z vnitřností uhynulých zvířat. Ještě o mnoho staletí později upalovali za správné matematicko-astronomické výpočty...

[acoma]

Stav medicíny úzce souvisel s církví - jasně. Mnišstvo cca do roku 1150 léčilo hlavně podle Hippokrata - tzv. humorální teorie - hlavní význam pro zdraví mají látky tekuté - voda, hlen, krev a žluč. U zdravého člověka by měly být tyto látky v náležitém poměru a souladu. Léčba se tedy směrovala k obnovení rovnováhy životních šáv a spočívala v již zmiňované dietě, projímadlech a pouštění žilou. Po roce 1150 došlo k rozmachu anatomie a chirurgie a zásluhu na tom měly i opětovně prováděné pitvy zvířecích těl. Díky koncilu v Tours roku 1163, kdy byla duchovním chirurgie zakázána, oddělila se od univerzitní medicíny a začali ji provozovat lázeňští, lazebníci, mastičkáři, bradýři a nunváři (zvěroklestiči). Výjimkou byla jižní Francie a Itálie - univerzity v Montpellier a v Padově. Právě v těchto dvou zemích dosáhla středověká chirurgie vysoké úrovně. Takže ne všude byly "jen" bylinky, projímadla, pouštění žilou atd.
PS. obě univerzity čerpaly z přeložených arabských lékařských spisů.

[acoma]

Výjimkou byla jižní Francie a Itálie - univerzity v Montpellier a v Padově.

V Montpellieru v dobe Jana Lucemburskeho znali operativni reseni sedeho zakalu. Vbodnutou jehlou ze strany do oka vycistili ocni cocku a jejim stlacenim dolu do sklivce umoznili prunik svetla na sitnici. (Emanuel Vlček)

[Jiří Motyčka]

...Kdepak, byli mnohem lepci nez predpokladame.

Možná že ano, ale rozhodně vliv křes?anství tupil veškeré pohanské znalosti nejen z medicíny!...

To je velice zjednodušující generalizování. Maximálně by se toto výše uvedené příkré hodnocení mohlo týkat "pouze" katolické církve a jejich fanatických zatracovačů všeho pokrokového, ale s výjimkou některých klášterů, kde se mniši věnovali erudované činnosti v oblasti přírodních disciplín. A katolická církev i přes svůj obrovský vliv přece nepředstavovala celý středověký křest'anský svět. A navíc medicína v tomto ohledu na tom ještě nebyla tak špatně jako ostatní přírodní vědy...

[acoma]

Federigo da Montefeltro, vévoda z Urbina (1422-1482) byl kondotiérem (velitelem námezdného žoldnéřského vojska) a je zachycen na portrétu v galerii Uffizi ve Florencii s výrazně skobovitým tvarem nosu, který je nasazen v úrovni dolního očního víčka. Podle všeho v r. 1450 přišel při turnaji o oko a následně si po zhojení poranění nechal odstranit kořen nosu, aby bylo rozšířeno zorné pole zbylého levého oka, aby mohl sledovat vše po obou stranách - např. při hostinách - hrozící otrava jídla. V případě zájmu mohu poskytnout i podrobný popis pravděpodobného průběhu poraněni, v každém prípadě je Federigovo přežití a následná operace oka a pak i nosu ukázkou dovednosti tehdejších chirurgů. Připomínám, že nebyla antibiotika, rentgen atd.

[acoma]

„Nermu se a mnoho nepečuj,
kakž můžeš, hněvu se vzpečuj!
Pij málo, skrovně večeřej,
za stolem dlouho nesedej!
Nespi ve dne, nedrž vody
ani větru – ujdeš škody.
Nemáš-li lékaře svého,
hleď šetřiti toho trého:
Buď vesel, pokoj zachovej,
v mírné střídmosti se chovej!“

[acoma]

Středověcí lékaři sepisovali svá doporučení ohledně zdraví (=zachování přirozeného poměru šáv v lidském těle) do jakýchsi příruček správné životosprávy - regimina sanitatis.
Podle mistra Albíka z uničova (lékař Václava IV. a Zikmunda Lucemburského): Je šest věcí (které nejsou člověku vrozené) a které velice ovlivňují jeho zdarví nebo nemoc, to jest : vzduch, který nás obklopuje, druhou věcí je jídlo a pití a další, co vchází do těla, třetí je pohyb a klid, čtvrtá spánek a bdění, pátá vyprazdňování a zadržování, šestá duševní příhody, jako jsou radost a smutek, naděje a strach, bolest atd.

[Viola]

Tak to byl chytrý pán, to přeci platí i dnes! Jenom si nedokážu vysvětlit ten vzduch... Jako být na vzduchu, venku, ne někde uvnitř?

[Jiří Motyčka]

Jenom malou poznámku. Zikmund Albík byl nejenom vynikajícím lékařem, ale byl i jinak neobyčejně vzdělaný, měl takřka encyklopedický rozhled, velice humanisticky založený a neuzavíral se zádným novým myšlenkovým směrům, prostě středověký polyhistor. Viz též http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... ight=#3107 .

...Podle mistra Albíka z uničova (lékař Václava IV. a Zikmunda Lucemburského): Je šest věcí (které nejsou člověku vrozené) a které velice ovlivňují jeho zdarví nebo nemoc, to jest : vzduch, který nás obklopuje, druhou věcí je jídlo a pití a další, co vchází do těla, třetí je pohyb a klid, čtvrtá spánek a bdění, pátá vyprazdňování a zadržování, šestá duševní příhody, jako jsou radost a smutek, naděje a strach, bolest atd.

[Viola]

Podle mistra Albíka z Uničova (lékař Václava IV. a Zikmunda Lucemburského): Je šest věcí (které nejsou člověku vrozené) a které velice ovlivňují jeho zdarví nebo nemoc, to jest : vzduch, který nás obklopuje, druhou věcí je jídlo a pití a další, co vchází do těla, třetí je pohyb a klid, čtvrtá spánek a bdění, pátá vyprazdňování a zadržování, šestá duševní příhody, jako jsou radost a smutek, naděje a strach, bolest atd.

Tak už jsem se dočetla, jak je to s tím vzduchem...
Za prvé musíte pečlivě temperovat své obydlí, a to jarním a vlažným ovzduším, které není-li dáno přírodou, musí být dodáno alespoň umělými prostředky. pravím důrazně: přírodou nebo uměle, protože jarní ovzduší nemůžete mít vždy, pouze na jaře. A proto tedy v létě račte pozměňovat ovzduší svého obydlí věcmi studené povahy, jako jsou ledová voda a ocet, růžová voda, lekníny, vrbové proutí a jiné studené rostliny, jako jsou fialy a růže. A nech jsou okna na sever a východ otevřena a jižní okna pečlivě zavřena. Je-li však zimní období, tehdy račte okamžitě temperovat ovzduší svého obydlí ohněm s levandulí, rozmarýnou, ba i mátou a jinými rostlinami teplé a suché povahy.

[Viola]

Od Albíka?

Nevim, jestli se jmenoval Albík, ale byl to ten lékař Václava IV. a Zikmunda.

[acoma]

Jestli byl autor lékařem obou monarchů, tak by to mělo být Albíkovo pojednání. Údajně měl být i přítelem Václava IV. Napsal spoustu různých spisků, např. o moru a lékařské zásady, kde podával na svou dobu střízlivé rady. Podstatou zachování zdraví měl být podle něj pohyb, práce, radost a zdrženlivost, byl nepřítelem alchymie. Nedodržoval přísně astrologické předpisy a říkal prý, že "necessitas frangit legem" - "nutnost láme zákon". A něco v tom smyslu, že jedině dobrý nápoj je víno, dobrý pokrm maso a není radosti bez ženy. Pokrokový pán.

[acoma]

Albíkův medikament proti horečkám - "Vezmi lidské lejno, a to především od starších lidí kolem třiceti nebo čtyřiceti let /sic!/, a to lejno usuš a přesej a smíchej s medem, a přidej kmín, skořici atd. A utvoř pilulky a ty dávej polykat, je to velice účinné na všechny přerušované horečky, denní i čtyřdenní."

[Jiří Motyčka]

Albíkův medikament proti horečkám ...

Tak ten se opravdu poved'! Na zdraví!
Domníval jsem se že, jak ho znám, tak že dvorní lékař Václava IV. používal rigoróznějších a už poněkud erudovanějších metod...

[acoma]

Z Albíkova spisu Compendia medicine vyplývá, že tehdejší lékař si musel vydržovat větší či menší skupinu starších žen, aby o něm rozhlašovaly, že je dobrým lékařem... Takže pravidelně krmil či vyplácel či zdarma léčil hejno udrbaných bab, aby o něm při svém skuhrání na artrózu a pod. řekly těm dalším...

[acoma]

22. července 1427 – zemřel Zikmund Albík z Uničova, český lékař, právník a arcibiskup pražský (* asi 1358).