Obecně je jasné, že mohl být svědkem každý plnoletý a svéprávný. Ale my se původně bavili o konkrétní situaci.Ježek píše:Každý šlechtic mohl být svědkem zlistinění, zvlášť u venkovských klášterů.
Nepodezřívám Tě, že by si's myslel, že změny fungovaly okamžitě po zavedení. To byla vždycky dlouhodobá záležitost, která se ujímala různě dlouho. Zářným příkladem je i oficiální zavádění plošných a jiných měr, každé panství (když to přeženu) používalo jinou míru a i tak po unifikaci trvalo různě dlouho, než se nová věc zažila a důsledně užívala. A nedělám si iluze, že v historii někdy existovalo pravidlo, že se dá dalekosáhlá změna označit přesným datem. To existuje jen ve zjednodušeném školní dějepise, kde se absurdně přesným rokem označuje i konec středověku.Ježek píše:Do poloviny století ano, ale 9 let po nástupu Přemysla II. již není polovina.Przemysl de Nyestieyky píše:Zatím neznám důvod, proč by bylo vyloučeno, že se do poloviny 13. století datuje doznívání starého kastelánského zřízení...?
Toť k tomu, že o pár let později něco nefungovalo, co před tím mělo několik staletí platnost...
Ale pořád se jedná pouze o zlomek predikátů; třičtvrtiny jich přicházejí až od druhé poloviny 13. století spolu s masovou výstavbou šlechtických hradů.Ježek píše:Některé nejstarší predikáty se používají dědičně už skoro století (Chyše, Svojšín), důslednější dědičnost se objevuje až v 20. a 30. letech...
U Markvarticů, když to je kapitola o nich, se ještě po polovině 13.století užívalo patronymní označování a residentní predikát byl vzácností. Ta vzácnost plynula z prostého faktu, že i sídla potomků Markvarticů vznikla s rozrodem jejich větví, vzniklo několik nových rodin, nových hradů, později i nových erbů.
Pořád ale nevím co měl společného Havel se svými bratry Jaroslavem a Markvartem? Oni byli majetkově rozdělení a de facto neměli spolu co dočinění a to jak právně, tak rodinně.Ježek píše:...caput generii. ...U Markvarticů do své smrti Havel, u Hrabišiců ve stejné době Boreš, dříve Slavek.