Předhusitské bojové družiny

[Ježek]

Téma by se mělo zabývat fenoménem tzv. předhusitských bojových družin (termín od jejich znalce F. Hoffmanna), jako společenského jevu, který šel napříč skupinami obyvatelstva.

Nabízí se několik okruhů otázek

- jaká byla činnost bojových družin a jak přesně probíhala (rozdělení úkolů, svolávání, plánování činnosti, opěrné body)
- jaké bylo složení jednotlivých družin (personální i "stavovské")
- jaká bylo proti družinám zasahováno, jak se postižení bránili.
- jaká byla politická stanoviska členů bojových družin

Jako "doplňující" téma může být otázka pramenů, z kterých lze čerpat.

[Ježek]

Podívejme se na to, jakým mohou být zemské desky pramenem k poznání bojových družin.

Předpokládejme, že bojové družiny předávaly především kupce, tedy měšťany. Menší případy se k zemskému soudu nedostaly (kvůli finanční náročnosti), nemělo smysl je řešit. Řada žalob určitě nebyla řešena v důsledku zavírání zemských desek v průběhu markraběcích válek (kdy byla aktivita bojových družin největší). Dalším problémem je to, že půhony byly především šlechtickým instrumentem.

Ze zhruba 3000 půhonů do roku 1415 se sporů měšťanstva se šlechtou (jako možnými veliteli loupežných družin) týká jenom 50 sporů.

Některé spory můžeme hodnotit jako čistě válečné - zabrání města (rychty), zničení rybníka. Těžko pak řadit některé loupežné delikty šlechty hned pod hlavičku bojových družin. Přesto několik případů i ze zemských desek použít můžeme.

Olomoucká cúda:

V roce 1382 olomoucký měšťan Dětřich pohání Kunše ze Senice za ztrátu 20 hřiven grošů na veřejné cestě – čili jde o oloupení kupce.

V roce 1406 lze uvést žalobu Petra Sadlhannse z Jičína na Ješka z Lukova a jeho syna Alberta, kteří měšťanu pobrali vozy s herynky u hory Kolcz. Poručníkem číní poškozený měšťan rychtáře z Jeseníka (Gesnyka nyemeckeho) Jana. Pře byla ještě téhož roku rozhodnuta, když Ješek měl jičínskému měšťanovi vrátit jeho majetky. V roce 1407 je v zemských deskách napsáno, že se domluvil Petr i s Albertem z Lukova. Zřejmě se tak nestalo, neboť ještě téhož roku Petr z Jična pohání oba pány za neplacení 107 hřiven, tak jak bylo soudem určeno. Zároveň pohání v následujícím zápisu jičínský měšťan Gerharta z Kunštátu a Bouzova za to, že byl ve zmíněném sporu špatným ručitelem. Oběma spory se zemský soud téhož roku zabýval. Soud rozhoduje v obou případech v neprospěch žalujícího.

K roku 1408 se váže žaloba měšťana Hanuše řečeného Stubnara z Brna, který pohání Jana Pušku z Otoslavic za škody (mi svú mocí a násilím bral) v Hostěrádkách ve výši 200 hřiven. Na okraj lze připomenout, že o tutéž sumu žaluje Jana Puštu také Vznata z Rosic v dalším půhonu. Záležitost byla rozhodována v Brně, kde bylo určeno, že mešťan Hanuš má přednást královské listiny, které drží.

[Ježek]

Brněnská cúda je vedena od roku 1406

Hned jeden z prvních zápisů (28.) se týká šlechtické zášti vůči měšťanstvu, celkem barvitě popisuje průběh přepadení kupecké karavany. Petr z Třebové byl přepaden Janem Hovorkou z Valče cestou na Trmačov a lapka vzal kupci pět koní, vůz s 8 tunami herynků a dva samostříly. Samotný Petr byl zajat společně s Niklasem, krejčím pana Gerharta (z Kunštátu). Zemský soud v Brně rozhodl téhož roku ve prospěch Petra z Třebové.
Tento spor má pokračování v roce 1409, kdy Petr pohání Hynka Hapmana (Hauptmanna?) z Valče, za jeho přísahu, která měla spojitost s Hovorkou. Žaloba je vedena na 30 hřiven.

Jan, řečený Tykl, z Jevíčka se stal další obětí přepadení. Jeho napadl Mikuláš z Rohožova a Nosislavi a vzal mu šest koní a deset tun oleje. Škoda byla odhadnuta na 50 hřiven a poručníkem celé věci se stal Erhart ze Skal. Zemský soud dal v tomto případě za pravdu žalující straně.

Hans Kutlar z Jihlavy, žijící v Brně pohání Přecha z Trmačova za to, že mu vzal v Chrlicích dobytek v hodnotě 40 hřiven. Záležitost nebyla v témže roce vyřízena, neboť stejná žaloba je podána i v roce 1407. Řešení se dočkala v roce 1409 (předchozí rok soud nezasedal) , kdy bylo dáno za pravdu měšťanovi z Jihlavy. Spory mezi jihlavským měšťanem a šlechticem ovšem pokračovaly a to díky nezaplacení částky Přechem (ten se v placení odvolal na Gerharta z Kunštátu). V roce 1412 dává soud za pravdu Hansi Kutlarovi.

Hned dvě žaloby byly podány v roce 1406 na Hynka z Jevišovic, řečeného Suchý Čert. Celá záležitost je komplikovanější. Hynek měl slíbit, za sebe, své lidi, Jana Sokola z Lamberka a jeho lidi, Michalovi, kramáři brněnskému, že může volně obchodovat. To nicméně Jan Sokol nedodržel a způsobil škodu kupcům u Kounic za 381 hřiven. Celá záležitost je nutně staršího data a již se řešila, jak dokládá další část půhonu. Prokop Lucemburský a jeho úředníci rozhodli, že Hynek Čert má kupcům zaplatit 340 hřiven, za křivou přísahu. Michal z Brna přikládá soudu Hynkův glejt a žádá na něm 381 hřiven, tedy původní částku. Ze stejného důvodu pohání Suchého Čerta i Jakub Suppenwein, který byl Michalovým společníkem při obchodech s Rakouskem. Hynek se k soudu z důvodu nemoci nedostavil, proto je žádán, aby se dostavil další rok, nebo se opět omluvil. V tom mu zabránila jeho smrt.


Další žaloby pochází z roku 1407. Petr Beczar z Brna pohání Pročka z Lysic, že mu vzal blány a kožešiny v hodnotě 40 hřiven stříbra.
Deliktů mezi oběma muži bylo zřejmě více, Petr, řečený tentokrát Seczer, pohání téhož o 80 hřiven, za to, že mu vzal 84 blan a do dnešního dne za ně nezaplatil. Poručníkem je Arnold z Brna, známý z jednoho předchozího sporu.

Zřejmě dalším poškozeným během válek byl Jiří, soukeník z Velkého Meziříčí, který pohání Staníka z Moravce a Jana Kosu z Okrašovic, každého po 30 hřivnách, za to, že mu na svobodné cestě vzali sukno, koně a peníze. Od Jana Kosy dostal 20 hřiven, jak uvádí jeden z dalších půhonů, který vede Jiří v roce 1412 se Sezemou z Jevišovic, brněnským cúdařem Ješkem a Vilémem z Pernštejna. Na radu Viléma měli Sezema a Ješek rozhodnout o výši škod Jiřího(za tuto radu žalují Viléma), ale neudělali to (za to je žaluje Jiří).

Proček z Lysic byl zřejmě častějším lapkou, další žalobu na něj podává Jan, forman z Brna. Jemu vzal 9 koní v hodnotě 40 hřiven. V tomto případě chtěli pánové nejdříve ohledat landfríd, než vynesli rozsudek.

Další půhon řeší také starou událost, Václav, měšťan ze Znojma, pohání Jindřicha Zajímače za to, že jeho otec mu v landfrídu sebral voly. 12 volů si měšťan cení na 6 kop a 30 grošů. Poručníkem věci je jeden z nejvyšších českých šlechticů, pan Oldřich z Hradce.

Dalšm soukeníkem z Meziříčí, který byl okraden, byl Bušek. Jeho dvakrát okradl Jíra z Mštěnic, jednou za 30 hřiven, podruhé za hřiven 36.


Niklas Czeiler z Brna (tedy jiný Niklas než předchozí) je žalobcem také v roce 1411, kdy pan Skála měl vzít zboží v hodnotě 30 hřiven Viknandovi ze Skalice, který byl dlužníkem brněnského měšťana a po okradení odmítl svůj dluh splatit.
Problém byl vyřešen šalamounsky, Niklasovi byly předěleny 2 hřivny platu z Viknandova dílu ve Skalici. O panu Skálovi ani slovo. Jak se píše dále v zemských deskách, Niklas toto právo ještě ten samý rok (1412) prodává. Skála se objevuje v Niklasově půhonu z roku 1414, kdy měl po smrti Viknanda vzít Niklasovy koně, dobytek a oblečení ve Skalici, v hodnotě 30 hřiven grošů. Poručníkem je Pavel z Brna.

Na Jíru z Mštěnic směřuje další žaloba od měšťana z Velkého Meziříčí. Tentokrát měl sebrat zboží v hodnotě 40 hřiven Jirka, kterého ještě předtím zajal. Spor byl v roce 1412 rozsouzen ve prospěch Jirka.

Olman, řezník z Brna, žaluje Oldřicha z Bránic, že vzal jeho tovaryšům maso za 60 kop grošů. Poručníkem je brněnský měšťan Staněk. Nález byl vykonán v roce 1415 ve prospěch brněnského řezníka. Splátkový kalendář určuje jeden z dalších nálezů (ovšem jenom částku 30 kop) – 10 kop na svatého Václava 1415, dalších 10 na svatého Jiří 1416 a poslední splátku na svatého Jana. Poté mají všechny spory mezi nimi pominout a Oldřich do té doby nemá nikam odjíždět.

S plynoucím časem se snižuje pravděpodobnost, že by škody šlechty měšťanům mohly pocházet z období válek. Konrád Falkenawer z Prahy, olomoucký měšťan žaluje Viléma z Pernštejna, za to, že mu vzal zboží za sto hřiven. Poručníkem olomoucký měšťan jmenoval brněnského notáře.

[Zany]

Bojovými družinami se systematicky zabývá František Hoffmann (viz jeho bibliografie http://codexmediaevii.kx.cz/bibliografi ... /index.htm)

[Przemysl de Nyestieyky]

Ze zhruba 3000 půhonů do roku 1415 se sporů měšťanstva se šlechtou (jako možnými veliteli loupežných družin) týká jenom 50 sporů.

Některé spory můžeme hodnotit jako čistě válečné - zabrání města (rychty), zničení rybníka. Těžko pak řadit některé loupežné delikty šlechty hned pod hlavičku bojových družin. Přesto několik případů i ze zemských desek použít můžeme...

K tomuto způsobu vyhledávání z desk bych byl opatrný, záznamy jde v tomto případě využít pouze pro doplnění, ale rozhodně ne pro určení členů a vůdců bojových družin. Navíc v některých případech i člen bojové družiny mohl ve svém činu, za nějž byl poháněn, jednat z osobního důvodu bez souvztažnosti k bojovým družinám. Pak takovýto čin přičíst na vrub těmto válečným akcím je také zavádějící.

Jak už zmínil Zany, Hoffmannova bibliografie obsahuje množství publikací na toto téma, které se stalo téměř jeho celoživotním zájmem. Česká historiografie tento témat spíše přechází bez zvýšeného zaujetí a nedělám si iluse, že vzbudí větší zájem i zde. Tomuto tématu byl před pěti lety věnován i prostor na tématicky příbuzném diskusním fóru (na serveru Husitství.cz) s totožným názvem: Předhusitské bojové družiny

[Ježek]

K tomuto způsobu vyhledávání z desk bych byl opatrný, záznamy jde v tomto případě využít pouze pro doplnění, ale rozhodně ne pro určení členů a vůdců bojových družin. Navíc v některých případech i člen bojové družiny mohl ve svém činu, za nějž byl poháněn, jednat z osobního důvodu bez souvztažnosti k bojovým družinám. Pak takovýto čin přičíst na vrub těmto válečným akcím je také zavádějící.

Jistě, půhonné desky jsou pouze doplňkem, méně důležitými než pro téma klíčové rožmberské a jihlavské zápisy.
Nesouhlasím ale s druhou citovanou částí. Delikty, které jsem vybral, nemusely nutně dělat celé tzv. bojové družiny, nicméně težko mohl přepadat kupeckou karavanu šlechtic sám, bez družiny. Stojíme pak před nutností zkoumat, zda jádry bojových družin byly družiny jejich šlechtických velitelů, v případě, že měly šlechtické velitele.

[slavicekvac]

K tomuto způsobu vyhledávání z desk bych byl opatrný, záznamy jde v tomto případě využít pouze pro doplnění, ale rozhodně ne pro určení členů a vůdců bojových družin. Navíc v některých případech i člen bojové družiny mohl ve svém činu, za nějž byl poháněn, jednat z osobního důvodu bez souvztažnosti k bojovým družinám. Pak takovýto čin přičíst na vrub těmto válečným akcím je také zavádějící.

Jistě, půhonné desky jsou pouze doplňkem, méně důležitými než pro téma klíčové rožmberské a jihlavské zápisy.
Nesouhlasím ale s druhou citovanou částí. Delikty, které jsem vybral, nemusely nutně dělat celé tzv. bojové družiny, nicméně težko mohl přepadat kupeckou karavanu šlechtic sám, bez družiny. Stojíme pak před nutností zkoumat, zda jádry bojových družin byly družiny jejich šlechtických velitelů, v případě, že měly šlechtické velitele.

Cosi takového byl bratr Žižka, či ne? Zúl z Ostředku? Na Moravě Suchý Čert z Kunštátu a Sokol?

[Laurentius]

Cosi takového byl bratr Žižka, či ne? Zúl z Ostředku? Na Moravě Suchý Čert z Kunštátu a Sokol?

A mnoho dalších členů různých rodů se toho účastnilo. Sokol z Lamberka a Hynek Suchý Čert z Jevišovic jsou nejznámější. Pak je tu řada dalších např. členové rodu z Kunštátu, Vokové z Holštejna, Bítovští z Lichtenburku ... atd.

Byla to doba válek (markraběcích) a právo se těžko vymáhalo. Proto rozkvět podobných družin není nic překvapivého. Myslím, že jádro takové bojové družiny tvořili muži příslušného šlechtice. Ten skupinu zaštiťoval a případně i sám vedl. Při větších akcích docházelo ke spojování (půjčování) družin i bez účasti jejich majitele na akci. To se stalo při obléhání Znojma 1402, kdy Vok z Holštejna a Jan z Raussenpruku poskytují bojovou družinu obráncům města (Hynek Suchý Čert). Později žalují Suchého Čerta, že mu poskytli ozbrojence a nedostali podíl na kořisti.
K podobnému jevu došlo i za stoleté války ve Francii a ke vzniku kompanií tzv. bratrstev. V čele kompanie býval urozený šlechtic.

[Ježek]

Cosi takového byl bratr Žižka, či ne? Zúl z Ostředku? Na Moravě Suchý Čert z Kunštátu a Sokol?

Žižka byl v té době spíše méně aktivní nižší šlechtic v několika bojových družinách, později se k tomu dostanu.

Družiny jsou spojeny především s Moravou a jižními a východními Čechami (průniky z moravských center). Za úvahu by stálo, zda to je pouze vinou bezpráví během a po markraběcích válkách, nebo to má i nějaké další důvody (Morava je později pod vládou Václava IV. stejně jako Čechy).

Zúl z Ostředku není do této kategorie řazen. Ale to je možná i tím, že prameny i literatura (napsaná F. Hoffmannem) se zaobírá pouze výše zmíněnými oblastmi.

[Laurentius]

Zúla z Ostředka tam řadím. Zřejmě i spolupracoval se Sokolem z Lamberka. Možná poskytl i lidi na přepad Jihlavy v roce 1402. Někde jsem četl, že přepadu Doudlebic v majetku Rožmberků se účastnili muži „z Hobzie, z Holúbka, z Lamberka a s Hrádku, ješto Zúl drží". Hobzí držel Sokol, Holoubek držel Jindřich Zajímač z Jevišovic, Lamberk byl Sokolův. Hrádek bude Čejchanův Hrádek a držel ho rod z Ostředka.
Orientujete se někdo v Zúlech z Ostředka? Pokud to chápu dobře, tak se jedná o Mikuláše (Mikeše) a jeho syna Jana. V Praze pak byl popraven Mikuláš.

[Ježek]

Někde jsem četl, že přepadu Doudlebic v majetku Rožmberků se účastnili muži „z Hobzie, z Holúbka, z Lamberka a s Hrádku, ješto Zúl drží". Hobzí držel Sokol, Holoubek držel Jindřich Zajímač z Jevišovic, Lamberk byl Sokolův. Hrádek bude Čejchanův Hrádek a držel ho rod z Ostředka.

To vypadá na údaj z rožmberské knihy, k ní jsem se bohužel ještě nedostal (jen k jihlavské, jihlavským)

Orientujete se někdo v Zúlech z Ostředka?

Právě proto nikoli.

[Laurentius]

Družiny jsou spojeny především s Moravou a jižními a východními Čechami (průniky z moravských center). Za úvahu by stálo, zda to je pouze vinou bezpráví během a po markraběcích válkách, nebo to má i nějaké další důvody (Morava je později pod vládou Václava IV. stejně jako Čechy).

Hlavní problém vidím v markraběcích válkách. Když se na to dívám, tak většina nebezpečných bojových družin je ze straníků markraběte Prokopa. Ten zřejmě podobné akce podporoval. Asi se dá věřit výpovědi Diviše z Hrádku, že Prokop „…přikázal jest Divišovi, aby pána z Rožmberka hubil, kdež by mohl, a jeho lidi, panoše, kněží, měšťany i sedláky jímal, mučil a šacoval“.
Mezi příznivci Prokopa najdeme i třeba Ondřeje a Vaňka z Dubé, kteří jsou napojeni na Zúla z Ostředka. Jsou i další zajímavá jména mužů v pozadí těchto akcí např. Jindřich Nístějka z Valdštejna (napojen na Zikmunda z Křižanova viz. útok na Jemnici a Jihlavu), členové rodu Kunštátů, otec a syn Vokové z Holštejna.

[Ježek]

Hlavní problém vidím v markraběcích válkách. Když se na to dívám, tak většina nebezpečných bojových družin je ze straníků markraběte Prokopa. Ten zřejmě podobné akce podporoval. Asi se dá věřit výpovědi Diviše z Hrádku, že Prokop „…přikázal jest Divišovi, aby pána z Rožmberka hubil, kdež by mohl, a jeho lidi, panoše, kněží, měšťany i sedláky jímal, mučil a šacoval“.

Klasický příklad sporu 2 příslušníků vládnoucí dynastie. Skupina kolem stávajícího vládce (vesměs vysoká šlechta), může změnou panovníka ztratit své postavení, nebo i majetky. Skupina, která není spokojena se svým postavením, nebo majetky, se připojí k ambiciósnímu jedinci.
V tomto případě určitou roli hrála města, vesměs na straně Jošta, nejenom kvůli tomu, že mu patřila, ale také toužila po klidné situaci, která přála rozvoji obchodu a řemesel.
Takže tu máme situaci, kdy je na jedné straně většina vysoké šlechty a většina měst, církev a na druhé straně nižší šlechta. Prokopově straně nezbývá nic jiného než guerillová válka - pokusy o ovládnutí měst, přepady karavan, akce proti poddaným nepřátel.

Velmi zajímavé by bylo zjištění, jak zemský soud, který byl tvořen šlechtici (vysokou šlechtou), rozhodoval ve přích, které iniciovali mešťané. Na základě tohoto chatrného materiálu známe výsledky pouze několika sporů, ve většině případů bylo rozhodnuto ve prospěch měšťanstva (za tím lze vidět smysl pro povinnost představitelů soudu, ale i boj, mstu Joštových přívrženců Prokopovým straníkům), v řadě případů byl spor odročen. V několika případech byla měšťanu přiznáno menší odškodné, nebo nebyla jeho žaloba nebyla uznána v plném rozsahu.

[Laurentius]

V roce 1406 lze uvést žalobu Petra Sadlhannse z Jičína na Ješka z Lukova a jeho syna Alberta, kteří měšťanu pobrali vozy s herynky u hory Kolcz...

Ješek z Lukova (ze Šternberka) a jeho syn Albert se také objevují mezi příznivci Prokopa.

A taky další jména tady uvedená se s ním dají spojit. Např. rod ze Mstěnic měl příbuzenské vazby na rod z Holštejna i rod Kunštátů z Jevišovic. Kateřina ze Mstěnic byla manželkou Voka z Holštejna.
Možná trochu nedoceněný Zikmund z Křižanova měl za manželku Markétu, dceru Hynka Nístějky z Valdštejna. Tím zřejmě získal jako základnu hrad Rutenštejn (Rokštejn), který byl v majetku Valdštejnů.

- jaká byla činnost bojových družin a jak přesně probíhala (rozdělení úkolů, svolávání, plánování činnosti, opěrné body)
- jaké bylo složení jednotlivých družin (personální i "stavovské")
- jaká bylo proti družinám zasahováno, jak se postižení bránili.
- jaká byla politická stanoviska členů bojových družin

Ve zkratce pár poznámek.
- větší akce jsou dobře plánované a využívá se moment překvapení (noční útoky na města)
- jména "lapků" se často opakují, jádro družin nebude až tak velké, členové skupin se připojují ad-hoc na různé akce
- menší počet členů skupin vidím i jako příčinu jejich neúspěchů (útok na Jihlavu, ztráta Znojma)
- složení skupin je od vysoké šlechty přes drobnou šlechtu až jejich knechty a pacholky
- bojují za žold a odměnu (za dobytí Nových Hradů mají od Alšíka Bítovského z Lichtenburka slíbeny nějaké tvrze na Moravě)
- opěrné body skupin tvoří vlastní hrady a tvrze popř. dobyté pevnosti
- postižení se brání soudně (špatná vymahatelnost) i vojensky (tažení pražského arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka proti Zúlům z Ostředka apod.)
- hlavně příznivci markraběte Prokopa
- členy skupin spojují příbuzenské vazby

[Laurentius]

Ještě mě zaujala přeshraniční spolupráce. Zbavují se kořisti v Rakousku apod. Nebo z rožmberské popravčí knihy:

"Byňovec, Matěj vuodce, Kolúch, Žižka, Jiřink chtěli jsú Nový Hrad zlézt a Folkenstorfer z Kolmice jměl jest jim na pomoc přijeti"

To bude zřejmě dolnorakouský šlechtic Jörg Volkenstorf z Kollmitz. Žádný chudobný zeman, ale přední rakouský šlechtic.

[Laurentius]

Ještě doplnění k té klatbě a exkomunikaci z Vídně 1399 k poslednímu článku Moravské markraběcí války

V těchto listinách jsou stoupenci Prokopa jmenováni, kromě 6 polských vévodů (Jan Ratibořský, Semovít Mazovský, Přemysl a Bolek Těšínský, Konrád a Bolek Olešnický) z vyšší šlechty to jsou: Ješek ze Šternberka a jeho syn (snad Albert) (Ješek z Lukova a Šternberka a jeho syn Albert), Hynek Nístějka z Valdštejna, Havlík ze Zvířetic, Smil z Kunštátu a Boleradic, bratři Jindřich a Hynek z Jevišovic, Ondřej a Vaněk z Dubé, Vaněk z Boskovic, Zikmund z Letovic, Vok starší i mladší z Holštejna, Bernard z Cimburka (tady by měl být spíš Matouš z Tovačova a Stražiska) a Beneš z Kvasic.

Chybělo mně tam jméno Hynka Nístějky z Valdštejna hned za Šternberky. To je zajímavá postava, protože předtím se uváděl mezi spojenci Jošta. Musel zřejmě změnit stranu. Což během markraběcích válek není až tak obvyklé. A taky přes ty příbuzenské vztahy se Zikmundem z Křižanova (ten je taky v článku uveden). Sestra Hynka z Valdštejna měla být jeho manželkou. Předtím jsem tu uvedl omylem, že dceru.
Taky za Smilem z Boleradic vypadli jeho slavnější příbuzní Jindřich z Jevišovic a Hynek Suchý Čert.

[maresch]

Zúla z Ostředka tam řadím. Zřejmě i spolupracoval se Sokolem z Lamberka. Možná poskytl i lidi na přepad Jihlavy v roce 1402. Někde jsem četl, že přepadu Doudlebic v majetku Rožmberků se účastnili muži „z Hobzie, z Holúbka, z Lamberka a s Hrádku, ješto Zúl drží". Hobzí držel Sokol, Holoubek držel Jindřich Zajímač z Jevišovic, Lamberk byl Sokolův. Hrádek bude Čejchanův Hrádek a držel ho rod z Ostředka.
Orientujete se někdo v Zúlech z Ostředka? Pokud to chápu dobře, tak se jedná o Mikuláše (Mikeše) a jeho syna Jana. V Praze pak byl popraven Mikuláš.

Jan Zúl pocházel z rodiny Mikuláše Zúla z Ostředka, kterého roku 1404 doprovázel na popraviště Jan Hus.
Jednu z loupeživých skupin vedl i Jan Roháč z Dubé, syn Ondřeje Roháče na Zvěstově (bratr již zde zmíněného Ondřeje z Dubé na Líšně). Dále se účastnili Vaněk z Dubé a pravděpodobně i Beneš Libun z Dubé.

[Ježek]

Po deslší době jen malý doplněk s přesahem do kastelogie.

U řady i méně významných hradů existovalo celkem rozsáhlé předhradí, kde je doložena třeb jen jedna budova (vzhledem k zaměření archeologie vůbec nemusí být jediná). Tato předhradí, zvlášť u residencí velitelů bojových družin, mohla sloužit jako zimoviště družin.

Ale na druhou stranu, bojové družiny se tvořili sice z celkem uzavřeného počtu osob, ale často ad hoc k určité akci, poté se rozpadaly a znovuformovaly.

[Ježek]

Chtěl bych se nyní tomu tématu věnovat systematicky, nejdříve představením nejdůležitějších pramenů. Rožmberských Jihlavských popravčích knih a ze všeho nejdříve pramenů moravských.

Jihlavská popravčí kniha není jako Rožmberská samostatnou knihou, nýbrž je součástí IV. městské soudní knihy. Původní název tohoto oddílu je Vyznání lupičů, škůdců a zločinců, není divu, že zaznamenává zápisy z výslechů, často prováděných útrpným právem. První zápisy jsou z roku 1417, ale vztahují se k předchozímu období, další skupina zápisů byla setříděna v roce 1419 (poslední je z 4.7. uvažovat se dá o souvislosti s výbuchem husitské revoluce). Tyto zápisy se týkají především působení družiny Schönpetera a družin pod ochranou Viléma z Pernstejna, pánů z Brandýsa, Častolovic, Lamberka, Kunštátu.
Další vrstva zápisů pochází z let 1426 - 1457, s těžištěm v letech 1439 - 1444 a zaměřují se na činy Zdeňka Brtnického, ale i na dílčí husitské družiny (Janek Sigárek a snad i Šimek)

Výslechy byly prováděny prakticky po celé Vysočině (ihned po polapení), nejvíce pochopitelně v Jihlavě (20 zápisů).

[Ježek]

Medailonek Voka IV. z Holštejna: https://www.e-stredovek.cz/post/vok-iv-z-holstejna/