Ono hodně záleží na tom, o jakém období se bavíme, přece jen rody přišlé po Bílé hoře se nějaké to desetiletí musely etablovat než se mohly ucházet o zemské úřady. Navíc je imho třeba si uvědomit, že držení úřadů nebylo tak krátkodobé jak jsme zvyklí dnes v řádech několika let, ale ve velké většině případů je drželi až do své smrti či dokud byli úřad schopni fyzicky vykonávat, čili často i 30 a více let.
Pak stačí nahlédnout například do Sedláčka kupř. zde
Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků zemských i dvorských ve království (pdf, 2,5 MB):
Za Ferdinanda II.
se vyskytují ryze česká jména - Šternberk, Valdštejn, Martinic, Berka z Dubé, Jankovský z Talmberka, Slavata, Kolovrat, Vrtba, z Janovic, Vratislav z Mitrovic, Jeníšek z Újezda, z Vřesovic, Černín, Chanovský z Dlouhé Vsi, z Vřesovic. a další. To platí pro nejvyšší úředníky
Z cizích jmen snad jedině Filip z Hohenfall jako podkomoří královny, ale to je asi dost specifický úřad, mohl to být královnin člověk, kterého si přivedla s sebou, navíc před ním i po něm ten úřad opět zastávali příslušníci českých rodů.
Za Ferdinanda III. se ale již začíná objevovat první vlaštovka z příchozích rodů - nejvyšší maršálek Adam z Trautmannsdorfu od r. 1645
Ten držel úřad i
za Leopolda I., po něm následoval další Trautmannsdorf, další z tohoto rodu Jan Fridrich byl od roku 1658 nejvyšším komorníkem.
za Josefa I. se již vyskytují Gallasové, Colloredové, z Pöttingu, zatím na těch nižšších nejvyšších úřadech - maršálek, dvorský sudí
za Karla VI. ovšem dosáhly příchozí rody nejvyšších příček, když byl Jan Arnošt Schafgottsch nejprve nejv. sudím, poté hofmistrem a nakonec nejvyšším purkrabím.
Dalším aspektem hodým zřetelem určitě je i to, že s přesunem dvora do Vídně a změnami v systému a pravomocech úřadů přestaly být české zemské úřady tak atraktivní jako ty ve Vídni.