Páni ze Strakonic

[Greywolf]

Bavorové ze Strakonic

Erbem Bavorů ze Strakonic byla modrá střela s červeným střelištěm
na zlatém štítě. Klenotem byla křídla ve zlaté barvě.

[Návštěvník]

Dobrý den,

mám v exelu udělán rodokmen Bavorů, ale nejde mi se vložit. Při kopírování se objeví je text a ne nakreslené čáry. Prosím o radu jak nejlépe to sem dostat

Vojtěch

[duli]

První písemná zmínka o Křemži je z roku 1263, kdy patříla Dubenským z Chlumu. V roce 1318 se páni Dubenští rozdělili na dvě větve: chlumskou a křemežskou a Smil postavil na místě bývalé tvrze v Křemži hrad a jeho potomci se psali "Smilové z Křemže". Poslední z nich Jan Smil byl zajat Oldřichem z Rožmberka, roku 1447 popraven, když předtím Křemži na Janu Smilovi Oldřich vymámil. V roce 1451 prodal Oldřich z Rožmberka Křemži bratrům Přibíkovi a Oldřichovi z Chlumu a v roce 1547 přešla do majetku rodu Častolárů z Dlouhé Vsi. Roku 1678 připadla Zlatokorunskému klášteru a po jeho zrušení roku 1785 k panství Český Krumlov - rodu Schwarzenberků. V roce 1863 byla Křemže povýšena na město a užívala znaku pánů Dubenských z Chlumu.

[Návštěvník]

Jan Smil z Křemže nebyl posledním členem rodu, byl jen posledním, který držel Křemži. Jan Smil měl ještě dva syny. Přibíka připomínán 1443 a Jiříka 1444.

Vojtěch

[Přibík z Pořešína]

add: POresinove nasel jsem tento erb ze Sedlacka barevne neznam ale odhaduji ze je to 15 stoleti podle klenotu

[Přibík z Pořešína]

Pratele potreboval bych pomoci s materialem ze dvou knih : Erbovnik od Myslivecka a Lexikon ceske slechty od Halady, potreboval bych jestli by byl nekdo tak laskav a ofotil mi pasaz o panech z Vitejovic a z Poresina. Tyto knihy jsou celkem nakladne na finance a kupovat je jen kvuli temto par strankam nema pro mne smysl diky vsem

[Dagmar]

Pratele potreboval bych pomoci s materialem ze dvou knih : Erbovnik od Myslivecka a Lexikon ceske slechty od Halady, potreboval bych jestli by byl nekdo tak laskav a ofotil mi pasaz o panech z Vitejovic a z Poresina. Tyto knihy jsou celkem nakladne na finance a kupovat je jen kvuli temto par strankam nema pro mne smysl diky vsem

Můžu ti naskenovat Haladu .

[Petr z Malče]

A co jejich vedlejší větve, např. Benedové z Nečtin?

Děkuji za info a doufám, že se diskuse rozeběhne .

Vzhleden k tomu, že u výše uvedeného odkazu není uveden zdroj, nepovažuji ho za faktografický, ale spíše jako návod po čem se dívat a ne kde se dívat. Zajímavé ale je ...


... Benedové z Nečtin téhož erbu, ale ve vladyckém stavu

... Pravděpodobnou pobočnou větví Bavorů ze Strakonic byli také vladykové z Vítějovic

... Další asi pobočnou větví Bavorů ze Strakonic, byli vladykové z Chlumu

... Další větví Bavorů, kteří měli s nimi asi společného předka, byli páni z Újezda

Řekl bych,že páni z Vitějovic a z Újezda pochází od jednoho předka a tím byl Vernéř ze Srdova uváděný r1251.Snad je to tentýž jako Vernéř z Újezda jmenovaný v r1263 jehož pravděpodobnými syny byli Valkůn z Újezda(1279),Brum z Vitějovic(1279-1298) a Vernéř.Bohužel miroslav Svoboda v knize Páni ze Strakonic se vedlejším větvím úplně vyhnul.Proto bych rád věděl,co píše Simona Kotlárová.Tuhle knížku totiž nemám.

[Viola]

Bohužel miroslav Svoboda v knize Páni ze Strakonic se vedlejším větvím úplně vyhnul.Proto bych rád věděl,co píše Simona Kotlárová.Tuhle knížku totiž nemám.

Ahoj,

vítáme Tě tady a já bych se chtěla zeptat, jak hodnotíš knihu pana Svobody celkově.

[elizabeth]

Bohužel miroslav Svoboda v knize Páni ze Strakonic se vedlejším větvím úplně vyhnul.Proto bych rád věděl,co píše Simona Kotlárová.Tuhle knížku totiž nemám.

Ahoj,

vítáme Tě tady a já bych se chtěla zeptat, jak hodnotíš knihu pana Svobody celkově.

K odpovědi na výše položenou otázku bych se taky přimlouvala, neboť jsem si knihu samozřejmě zakoupila, ale pro momentální zaneprázdnění ji ještě ani neotevřela...

[Viola]

K odpovědi na výše položenou otázku bych se taky přimlouvala, neboť jsem si knihu samozřejmě zakoupila, ale pro momentální zaneprázdnění ji ještě ani neotevřela...

Fakt? Já pořád čekám, až bude v knihovně, páč se mi ji nechtělo kupovat.

[Petr z Malče]

Bohužel miroslav Svoboda v knize Páni ze Strakonic se vedlejším větvím úplně vyhnul.Proto bych rád věděl,co píše Simona Kotlárová.Tuhle knížku totiž nemám.

Ahoj,

vítáme Tě tady a já bych se chtěla zeptat, jak hodnotíš knihu pana Svobody celkově.

Řekl bych,že hlavní větev je zpracovaná dobře.Kniha je poměrně přehledná,ale bohužel,to co mě zajímá nejvíc v ní chybí.Jedinou zachycenou vedlejší větví jsou páni z Blatné.Ostatní pan Svoboda považuje za rodiny služebných manů,které erb pouze převzaly od svých pánů.A této teorii se mi opravdu věřit nechce.Z celé řady edice NLN je tahle kniha zatím nejslabší(tedy pokud vynechám díl 7 který mě neoslovil spíše pro dobu kterou se zabývá).

[Viola]

Řekl bych,že hlavní větev je zpracovaná dobře.Kniha je poměrně přehledná,ale bohužel,to co mě zajímá nejvíc v ní chybí.Jedinou zachycenou vedlejší větví jsou páni z Blatné.Ostatní pan Svoboda považuje za rodiny služebných manů,které erb pouze převzaly od svých pánů.A této teorii se mi opravdu věřit nechce.Z celé řady edice NLN je tahle kniha zatím nejslabší(tedy pokud vynechám díl 7 který mě neoslovil spíše pro dobu kterou se zabývá).

Díky za recenzi, mě zajímá v podstatě jen hlavní větev.

[Petr z Malče]

Pokud tě zajímá jen hlavní větev,tak budeš spokojená.Máš se nač těšit.

[Germord]

Jestliže kniha od M. Svobody Vám připadá slabá (nemyslím si to, i když má své mouchy /Ves Skoronice je označena na mapě jako Skorotice a ves Černice jako Černčice. Že nejde o tiskovou chybu (ty lze v textu také nalézti – např. s. 103 ochod místo odchod, s. 213 na řekou místo nad řekou, s. 308 DOURDÍK místo DURDÍK) dokazuje i text, kde lze znovu číst na straně 211 Černčice (a to hned 2x) a o tři strany dál Skorotice. Tutéž nepřesnost pak čtenář najde v rejstříku (Černčice, ves u Pořešína – s. 369, Skorotice, ves na Kaplicku – s. 382). Zajímavé je, že na straně 115 je ves Černice uvedena správně, avšak odkaz na ni v rejstříku chybí. Slabiny v historické geografii odhaluje autor i poznámkou v závorce, že ves kuriózního jména Sviníhlavy stále existuje (s. 210). Pravdou ovšem je, že zvídavý čtenář ji na současných mapách nenalezne, protože 1. ledna 1973 jako část obce Bujanov zanikla./), pak knihu S. Kotlárové nemá smysl ani otvírat, neboť se v ní hovoří o dokumentech, které neexistují.
Co se týče rádoby klientely Bavorů stejného erbu, je nápadné, že se koncetruje poblíž panství Pořešín, které prokazatelně patřilo Bavorům (Kamenný Újezd, Boršov, Křemže). I když písemné prameny dokládají vazby těchto lidí na Vítkovce, je tomu tak až po roce 1260, což lze vyložit tak, že zdejší území svým družiníkům věnoval Bavor I. a po jeho smrti 1260 vazba k Bavorům zanikla. To že unikl tento fakt písemným pramenům není nic na danou dobu neobvyklého. Koneckonců jen náhodou víme, že pořešínské zboží už jistě vlastnil Bavor II.

[Viola]

...pak knihu S. Kotlárové nemá smysl ani otvírat, neboť se v ní hovoří o dokumentech, které neexistují....

Ahoj,

vítáme Tě zde. Můžeš uvést nějaký konkrétní příklad?

[Germord]

Král Otakar II. údajně veřejně uznal svého nelegitimního syna Mikuláše I. Opavského v roce 1260. Na listině měl svědčit Bavor II. Ovšem odkaz na listinu chybí (str. 45), protože neexistuje.
Další neexistující listina z r. 1284, potvrzující majetek Bavorů, o které v Bavorech erbu střely píše je na s. 105. Údajně by měla být v Praze v Národním archivu ve fondu Velkopřevorství maltézské. Ovšem tam (samozřejmě ji necituje) neexistuje.

[Viola]

Král Otakar II. údajně veřejně uznal svého nelegitimního syna Mikuláše I. Opavského v roce 1260. Na listině měl svědčit Bavor II. Ovšem odkaz na listinu chybí (str. 45), protože neexistuje.

No, to si moc nedovedu představit, že by taková listina existovala...
Tu knihu jsme řešili už před časem: http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... 835#p28835
http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... 847#p28847

[Petr z Malče]

Jestliže kniha od M. Svobody Vám připadá slabá,nemyslím si to, i když má své mouchy ....

Napsal jse slabá z hlediska zpracování vedlejších linií rodu.Já je považuji za potomky Vernéře ze Srdova.Zpracování hlavní větve jsem hodnotil zcela kladně.Co se týče potomků Vernéře ze Srdova,pak za ně považuji pány z Pořešína,z Újezda,Štěkně a Drahonic.Pány z Kžemže a z Chlumu bych řadil k potomkům Albery ze Stropnice a Beneše z Chlumu.Tohoto Beneše bychom mohli považovat za synovce Bavora I ze Strakonic.Nebyl by však synem Bavorovy sestry,ale jménem neznámého bratra.

[Laurentius]

Kam se Smilem ze Smilenberka? Objevuje se na čelních místech na listinách Vítkovců. Potřeboval bych potvrdit nebo vyvrátit informaci, že Smilenberg je totožný s Křemží.