Záhadný Přemyslovec Vladivoj

[Ježek]

Existuje ještě jedna možnost, že Vladivojovým otcem byl slovanský kníže Dobromír: http://www.genealogie-mittelalter.de/he ... r_970.html
Slovanský vládce v Lužici a Mílsku. Ten provdal svoji dceru Emnildu v roce 987(989) Boleslavu Chrabrému a zřejmě byl jeho přítelem.

Po smrti Oty III. Chrabrý zabírá Míšeň, Lužici a Mílsko (na počátku léta 1002) a zřejmě s pomocí svého tchána. na sjezdu v Mersenburku mu Lužici a Mílsko Jindřich II. uděluje v léno, ne však Míšeň. Chrabrý je napaden, ale přežívá - začíná tak válka mezi ním a Jindřichem o Míšeň. (červenec 1002)
Na podzim posiluje svoje posice v regionu, kdy se knížetem stává v Čechách Vladivoj, ten se ale záhy přiklání na stranu císaře (listopad 1002)
V téhle chvíli by bylo logické, aby otočil i potenciální Vladivojův otec Dobromír (v rámci přeskupování sil), jenže o tom nemáme zprávy. Později ho Dětmar nazývá venerabilis senior - ctihodný senior, může to být důkaz, že se připojil k německému táboru? Emnilda zemřela roku 1013, tím již nebyl příbuzný s Chrabrým.

V zásadním bodě tahle hypotésa ale naráží - Vladivoj by neměl s Přemyslovci mnoho společného (a asi ani kdyby měl za manželku Přemyslovnu)

[Napo_Leon]

Vladivoj musel být příbuzným Přemyslovců, i když třeba jen vzdáleným. Byl přeci vyobrazen v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Chrabrý by Čechům těžko "daroval" bez jejich odporu panovníka, který by nebyl z přemyslovského rodu. Kromě Chrabrého, který Čechy vojensky obsadil, se nikdy nestalo, že by vládl někdo jiný, než Přemyslovci.

[slavicekvac]

Vladivoj musel být příbuzným Přemyslovců, i když třeba jen vzdáleným. Byl přeci vyobrazen v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Chrabrý by Čechům těžko "daroval" bez jejich odporu panovníka, který by nebyl z přemyslovského rodu. Kromě Chrabrého, který Čechy vojensky obsadil, se nikdy nestalo, že by vládl někdo jiný, než Přemyslovci.

Kde se vzalo u Vladivoje přízvisko " žíznivý" ? Slyšel jsem úvahu o poruše metabolizmu, který neznamenala ochlasta, ale nutnost stále pít a čůrat. A kdesi bylo, že neuměl česky?

[Napo_Leon]

Česky ani umět nemusel. Tehdejší polština a čeština měly k sobě kolem roku 1000 tak blízko, asi jako má dneska čeština ke slovenštině. Vše, co se o Vladivojově několika měsíční vládě ví je, že přijal Čechy v léno a upil se k smrti. Nic víc. Vše ostatní jsou hypotéze, i když mající třeba reálný základ.

[Ježek]

Vladivoj musel být příbuzným Přemyslovců, i když třeba jen vzdáleným. Byl přeci vyobrazen v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Chrabrý by Čechům těžko "daroval" bez jejich odporu panovníka, který by nebyl z přemyslovského rodu. Kromě Chrabrého, který Čechy vojensky obsadil, se nikdy nestalo, že by vládl někdo jiný, než Přemyslovci.

Chrabrý byl po matce Přemyslovec. Jeho vláda nastala poté, co se neosvědčila vláda Vladivoje (musel být tedy Přemyslovcem, více než po matce), další vláda Boleslava III. (ten byl nepochybně Přemyslovcem). Krzemieńska předpokládá, že Chrabrého vláda neproběhla běžným postupem nastolení (to se neví a také se neví, zda byl už nějaký ustálený rituál). Každopádně jeho vláda byla zčásti chápána jako okupace - předpokládá se, že Vyšehrad se nepodrobil a zůstal věrný Jaromírovi - těžko říct.

Jelikož Jaromír a Oldřich se uchýlili do Bavorska a Vladivoj do Polska, i on zřejmě ze strachu před Boleslavem III. Předpokládám, že jeho matka byla Piastovna, nebo nějak s Piastovci spřízněná, otec Přemyslovec z vedlejší linie. Některé prameny uvádí, že Vratislav měl tři syny (u toho třetího se předpokládá, že ale umřel záhy).

[Napo_Leon]

Žemlička předpokládá poboční větev Přemyslovců vzešlou od Bořivoje, která někdy v době po smrti Václava opustila Čechy a uchýlila se do Polska. Ovšem ta jeho teorie je postavená jen na koncovce jmen -voj, které se prý Vladivojovci konzervativně drželi dále.

[Ježek]

Žemlička předpokládá poboční větev Přemyslovců vzešlou od Bořivoje, která někdy v době po smrti Václava opustila Čechy a uchýlila se do Polska. Ovšem ta jeho teorie je postavená jen na koncovce jmen -voj, které se prý Vladivojovci konzervativně drželi dále.

V rámci rodu se ta jména docela nezávazně dědila. První syn mohl mít stejné jméno jako otec, ale ti další mohli mít jméno strýce, děda z matčiny strany, nebo světce (Oldřich)

[Napo_Leon]

Je to kostrbatá teorie, proto jí taky nezastávám, i když jinak Žemličku mám rád. Celkově o tom období víme velmi málo, ale spojitost Vladivoje s Přemyslovci je zřejmá. Nejspíš byl Vladivoj skutečně Přemyslovcem po přeslici - matce, třeba manželské dceři Boleslava II., kterou Boleslav vyhnal i s její matkou, svou manželkou.

[Ježek]

Nejspíš byl Vladivoj skutečně Přemyslovcem po přeslici - matce, třeba manželské dceři Boleslava II., kterou Boleslav vyhnal i s její matkou, svou manželkou.

V takovém případě by ale Chrabrý mohl nastoupit rovnou, nemusel zkoušet Vladivoje, ani znovu dosazovat Ryšavého.

[Napo_Leon]

Nejspíš byl Vladivoj skutečně Přemyslovcem po přeslici - matce, třeba manželské dceři Boleslava II., kterou Boleslav vyhnal i s její matkou, svou manželkou.

V takovém případě by ale Chrabrý mohl nastoupit rovnou, nemusel zkoušet Vladivoje, ani znovu dosazovat Ryšavého.

Mohl, ale pořád by tu byla nejspíš velká odezva českých předáků, kteří netoužili po silném vládci a nechtěli spojení Čech a Polska. Hlavně Chrabrý nechtěl vzhledem k svému napjatému vztahu k německé říši usednout na knížecí stolec přímo, ale chtěl ovládat Čechy prostřednictvím někoho slabého a na sobě orientovaného. Vladivoj a Boleslav III. byli slabí vládci. Když oba selhali, tak nezbylo Chrabrému než se ujmout i silou knížecího stolce v Čechách. A následovalo přesně to, čemu se s Vladivojem a Boleslavem III. chtěl vyhnout - střetu s říší a Jindřichem II. Chrabrý nemohl po vyhnání Boleslava III. z Čech hned obratem ruky poslat Boleslava zpět do Čech. Musel najít někoho, kdo by byl slabí a vděčný za možnost být vládce. Našel tedy Vladivoje, který měl vazbu na Přemyslovce. Ale ta vazba musela být jistě velká (příbuzenství po přeslici), protože jinak musel Chrabrý počítat s tím, že Jindřich II., který měl na dvoře dva Přemyslovce (Jaromír, Oldřich), nenechá Vladivoje napokoji a pokusí se dosadit do Čech lepšího vládce, tedy Přemyslovce. Celou situaci zkomplikoval Vladivoj přijetím Čech v léno, když nechtěl být dál loutkou Chrabrého.

[thovtt]

Nenašel někdo z kolegů informace o Vladivojovi v pramenech z Polska.

[Ježek]

Nenašel někdo z kolegů informace o Vladivojovi v pramenech z Polska.

Nejsou žádné prameny z Polska.

[Napo_Leon]

Nenašel někdo z kolegů informace o Vladivojovi v pramenech z Polska.

Nejsou žádné prameny z Polska.

A proto je to záhadný Přemyslovec Vladivoj...

[KOMOŃ]

Fuj.
To jsem ale napsal hovadinu...

Ale jen technická.Musel být Vladivoj straší, než jeho údajný bratr Boleslav, když zasedl na trůn nebo nemusel?

[Ježek]

Ale jen technická.Musel být Vladivoj straší, než jeho údajný bratr Boleslav, když zasedl na trůn nebo nemusel?

V klidných dobách zřejmě ano. V situaci, kdy nastoupil zřejmě jen stačilo, aby měl určitý nárok na trůn - byl Přemyslovec.

[Napo_Leon]

Přesto musel Boleslav Chrabrý s Vladivojem počítat jen dočasně, protože musel velmi dobře vědět, že v bavorském exilu jsou vhodnější kandidáti na pražský knížecí stolec (Jaromír a Oldřich)

[Ježek]

Přesto musel Boleslav Chrabrý s Vladivojem počítat jen dočasně, protože musel velmi dobře vědět, že v bavorském exilu jsou vhodnější kandidáti na pražský knížecí stolec (Jaromír a Oldřich)

Tohle si nemyslím. Vladivoj byl potenciálně jeho nejlepší kandidát na český trůn, který by sloužil polským zájmům, ne německým. Kdyby Chrabrý udržel status quo, mohl Vladivoj založit vládnoucí linii Přemyslovců. Chrabrý nepotřeboval nejlepšího kandidáta, ale nejvěrnějšího z kandidátů.

[Napo_Leon]

Na přelom 10. a 11. století jsme odkázáni většinou jen na spekulace, i když ne nepravděpodobné. Důležitá je v tomto případě otázka, jestli Chrabrý chtěl skutečně trvale ovládnout Čechy nebo chtěl mít v Čechách věrného spojence, který mu bude vděčit za vládu. Chrabrý se připravoval na střet s říší, když tu se v Čechách konalo povstání a Boleslav III. uprchl. Chrabrý využil chvíle, aby si na český knížecí trůn dosadil svého vládce. O bezprostřední vládu nad Čechami mu nešlo. To by říše nikdy neponechala bez odezvy. Na začátku 11. století byly Čechy slabým knížectvím, ale nesmírně důležitým strategickým místem, protože kdo ovládal Čechy, ten měl navrch v nastávající říšsko-polské válce.

[Ježek]

Zde těžko říct. Politika Chrabrého se zdá dost neuvážená a nekoncepční, podle hesla ber kde se dá - expandoval na všechny strany - obsadil Moravu, snažil se získat Míšensko, vedle toho se snažil o zisky na východě.

Válka s Říší (o Míšeň) se ale ukázala úhelným kamenem Chrabrého vlády. Musel ji brát velmi osobně a proto ji neustále obnovoval. Obsazení Čech mohlo být jak dílem nekoncepční politiky rozšiřování vlastní moci, tak i příprava na střetnutí s Říší.

Otázkou zůstává obsazení Moravy - zda to byl důsledek nebo příčina odpadnutí Vladivoje, nebo to nemělo vůbec vztah.

[Napo_Leon]

Otázkou zůstává obsazení Moravy - zda to byl důsledek nebo příčina odpadnutí Vladivoje, nebo to nemělo vůbec vztah.

Morava od českého státu odpadla již nejspíše za vlády Boleslava II. S tím Vladivoj moc společného neměl.