Páni z Vildenberka

[honyk]

Vildenberk býval hrad u Blanska. Rod zmiňuje Pilnáček, podrobněji pak Sedláček v Časopise Matice Moravské roč. XVI (196-198). Vzhledem ke stáří obou děl předpokládám, že vyšly najevo další tehdy neznámé skutečnosti. Nevíte o nějaké moderní studii zabývající se tímto rodem? Mám velké podezření, že část rodu skončila na Východě Čech, kde kolonizovala pohraničí. K tomu by asi rod potřeboval přízeň panovníka. Nějak mně to neštymuje...

[Przemysl de Nyestieyky]

Vildenberk býval hrad u Blanska. Rod zmiňuje Pilnáček...

Hrad Vildenberk stával také nedaleko Pozořic (Viničných Šumic) za Brnem.
Mám dojem, že se mluvilo o tom, že Pilnáček nějak ty hrady popletl dohromady...

[Zany]

Hrad Vildenberk stával také nedaleko Pozořic (Viničných Šumic) za Brnem.

No, ono nedaleko Blanska a Pozořic je skoro to samé. Lokalizace hradu byla dost dlouho značně nejasná a býval spojován s několika bezejmennými fortifikacemi v okolí. Tomu se blíže věnuji zde:
http://hrady.dejiny.cz/vildenberk/index.htm
K počátkům pánů z Vildenberka a lokalizaci hradu pak povolanější hlavy, ze kterých jsem čerpal i já:
Pavel Bolina: "K lokalizaci a podobě hradu Vildenberka u Pozořic", in Archaeologia historica 9, Musejní a vlastivědná společnost v Brně, Brno 1984
Pavel Bolina, Jiří Doležel : "Hrady na Drahanské vrchovině do konce 13. století", in Archaeologia historica 13, Musejní a vlastivědná společnost v Brně, Brno 1988
Miroslav Plaček, Rudolf Procházka: "Hrad Vildenberk - zrod a zánik jednoho dominia", in "Castellologica bohemica 3", Archeologický ústav AV ČR, Praha 1993

[Przemysl de Nyestieyky]

Hrad Vildenberk stával také nedaleko Pozořic (Viničných Šumic) za Brnem.

No, ono nedaleko Blanska a Pozořic je skoro to samé.

Abych vysvětlil to moje "také".
Vildenberk to má když tak už blíže k Brnu než Blansku, ale především... Blansko leží od Vildenberka vzdušnou čarou 20km! A to je poměrně dost na to, aby to bylo skoro to samé jako "u Pozořic", zvláště, když hned u Blanska (Adamova) je onen Nový Hrad, který býval také považován za "Vildenberk."
Já jsem si z úvodního příspěvku nebyl příliš jist, o který hrad tedy Honykovi jde, zda o domnělý Vildenbk nebo ten u Pozořic, protože jiný neznám a proto jsem reagoval tak, jak reagoval.

Ale měl jsem jen dojem, že s Vildenberkem byla spojována lokalita Starého hradu, by leží hned blízko u Nového Hradu...? Ale nevím, jelikož jsem ještě nenašel příliš času, abych se tím detailně zaobíral.

[Zany]

ono s Vildenberkem bylo spojováno těch lokalit docela dost a v docela velké oblasti

[Bertoldus, frater Templi]

Vildenberk se dnes jednoznačně lokalizuje asi 1 km od Viničbných Šumic (nebo Jezer součásti Pozořic) na severozápad, zabýval se tím Rudolf Procházka a Mir. Plaček. Jiná lokalizace se dnes nepřipouští. Majetky rodu byly skutečně původně u Černé Hory, tedy na Blanensku. Jedna větev měla Bouzov. Vše viz Plaček, Encyklopedie mor. hradů.

[Josef Plch]

Jen několik poznámek - Pilnáček se opravdu dopustil omylu ve své publikaci z r. 1927, kdy snad v nějaké listině "hory vilnberské" četl jako "hamry vilnberské", ty ztotožnil s hamry na Svitavě v místě dnešního Adamova a na základě toho ztotožnil nelokalizovaný Vildenberk se známým Novým hradem (Vildenberk mělo být podle něho starší, původní jméno). Vildenberk byl snad spolehlivě lokalizován tuším Bolinou s olbřímí destrukcí u Pozořic (Viničných Šumic, Jezer, Koválovic) - podivné na tom je, že tak obrovská a zjevná lokalita byla dlouho nepovšimnuta.
Pilnáčkův omyl je na Blanensku dodnes velmi živý a opakovaně citovaný, v duchu tohoto omylu je tak logicky názvem Vildenberk označován tzv. Starý hrad, což je novodobý název původního Nového hradu u Adamova, který byl opuštěn někdy po dobytí (lze-li tak nazvat vydání hradu) Uhry r. 1470 a jeho nástupcem se stal dnešní Nový hrad, vzdálený asi 300 metrů.
Pokud jde o to, že by rod držel původně majetky u Černé Hory, to asi nebude pravda - podle pečetí se zdá, že by mohli býti spřízněni páni z Vildenberka, vladykové z Bořitova a Matouš z Černé Hory - pokud se nemýlím, všichni měli polcený štít s hlavou, ovšem tinktury neznáme. Podle Pilnáčka měl klenotem být klobouk s rohy - ovšem za ten klobouk mohl podle mne považovat třeba setřelou přilbu s přikryvadly. Někdo (Šebánek? Hosák?) upozornil, že Matouš měl na jedné pečeti ale klenot jiný, viděl jsem její fotku z MZA, ale vůbec si nejsem jistý, co to je za klenot. Takže - pokud vůbec jde o přízeň, spíše jde o územní zisky jednotlivých členů rodu, jehož původní sídlo je asi třeba hledat jinde - mám informaci, kde - ale nevím, zda už byla publikována, tak ji raději nebudu psát.

[Zany]

Genezí vzniku hradu Vildenberka se zabývám v hesle Vildenberk na svých stránkách http://hrady.dejiny.cz
Tamtéž i odkazy na příslušnou literaturu.

[Laurentius]

Já viděl nákres pečeti Matouše z Černé Hory a byla tam nad zde popisovaným erbem v klenotu normální přilba a takové velké ozdobené rohy.
Dalším důkazem o lokaci Vildenberka u Pozořic by mělo být i to, že se v květnu 1318 Půta píše z Pozořic (Potoni de Pozericz) a v prosinci 1318 poprvé z Vildenberka (Poto de Wildenberch). Jak tak koukám, tak to píše Zany také na svých stránkách.

[Josef Plch]

Jen stručně - Hartman z Holštejna se téhož dne roku 1288 píše na jedné listině "z Ceblovic" a na druhé "z Holštejna", ale nijak z toho nelze vyvozovat blízkost Ceblovic a Holštejna.
Nicméně lokalizace Vildenberka k Pozořicím se zdá být jistá.
Pokud jde o pečeť Matouše z Černé Hory, měl možná více typářů - já viděl foto (ne kresbu) tuším z r. 1289. Kresby jsou často vedeny přáním autorů. Ona ta pečeť není dokonale zachována, možná by šla nafotit lépe - při lepším nasvícení. Klenot, co jsem na ní viděl, by šel interpretovat jako rohy, ale nevylučuji, že by v tom někdo mohl vidět něco jiného - ruce, klepeta... proto volím raději opatrné formulace. Myslím, že přilba tam byla jasná - ještě se raději podívám, až budu mít přístup k té fotce.

[Laurentius]

To je pravda, že se to z toho nedá vyvozovat. Ale jsou určitě i případy, že si šlechta postavila nebo získala hrad u svého předchozího sídla.
V tom klenotu to vypadá něco jako volské rohy ozdobené lístky. Docela podobná je i pečeť Protivy z Doubravice z 1297. Opět bych to označil za volské rohy s lístky, ale tady je navíc nad přilbou něco, co vypadá jako klobouk.

[honyk]

Před časem jsem z toho mého amatérského bádání sepsal krátkou studii. Pro nedostatek času jsem od té doby daleko nepokročil.
http://bilyujezd.cz/studie/hroska_nazev.html

Ale i s odstupem si stále myslím, že ten moravský rod něco do činění s východními Čechy měl.

V rodokmenech českých pánů jsem v té době neobjevil žádné bratry Ješka a Půtu. V rodech bylo oblíbené jedno z nich, ale kombinace obou opravdu nikde nefiguruje. Vycházím z full-textového hledání v Sedláčkových hradech. Připouštím ale, že to je jen chabý důkaz. Podobný průzkum, růčo, jsem provedl i Pilnáčkově díle - a ti z Bouzova/Vildenberka jsou jediní. Když k tomu přidám ještě Hrošku/Hrušku na jejich území, nemohu si pomoci

Je mi ale jasné, že je to dost divoké.

Ještě bych rád ověřil kolize - zda se Ješek s Půtou vyskytovali buď s moravským přídomkem nebo zdejším, ale ne s oběma zároveň. A protože se rodem oblíbená jména Procek a Oldřich vyskytují i u Drslaviců sídlících v té době v nedalekém Potštejně, rád bych dopátral, zda nemohly být oba rody nějak zpřízněny...

Píšu to sem pro případ, kdyby v souvislosti s tím někoho něco napadlo.

Honza

[Ježek]

K Vildenberku Standa Vohryzek a kol.: Nová zjištění na hradě Vildenberk u Pozořic, okr. Brno-venkov https://digilib.phil.muni.cz/_flysystem ... 128331.pdf

K rodu Karel Mlateček: Karel Mlateček -- Vzestup a pád pánů z Vildenberka. Úpadek panského rodu a moravská společnost v druhé polovině 14. století, Pro pana profesora Libora Jana k životnímu jubileu, eds. Bronislav Chocholáč, Jiří Malíř, Lukáš Reitinger, and Martin Wihoda