Václav II.

Nový příspěvek od **elizabeth** » 09 úno 2007 14:02

Viola píše: Podle mě to není až tak nelogické - Gutě v době Závišova uvěznění bylo jen asi 16 let, navíc byla naočkovaná z domova, bohabojná... .

Bohabojna byt mohla, ale Zavis byl manzel kralovny Kunhuty, ktera se pravda vdala pod svoji uroven, tim myslim, ze si jako kralovna-vdova vzala pouheho slechtice, ale Boha bych do tohohle netahala, pokud to neberu, jako, ze panovnik byl zastupcem Bozim na zemi. Takze temto pravidlum se neprovinili, to by bylo pouze v pripade, ze by Kunhuta byla vdana nebo Zavis zenaty. Chapu, ze to myslis, jako by jsi byla na miste Guty a kdo vi, co ji tatinek Rudolf a ostatni navykladali a ona jim verila a neoverovala si to. Ta protirakouska koalice mohla mit vliv spis na naseptavace ( oblibeny biskup Tobias) nez na Gutu samotnou. Teda ja fakt neumim byt stredoveky clovek a vzit se do jeho mysli...

Nový příspěvek od **Maršálek** » 09 úno 2007 14:02

nu, domnívám se, že Anežka, matka Mikuláše a zakladatelka opavského vévodského domu byla z rodu Kuenringů. Dokladů je k tomu bezpočet, od genealogických studií, až po listinné důkazy. Zkusím sem něco hodit, ale nepochybujte, že česká historie nezná původ opavských Přemyslovců

Nový příspěvek od **elizabeth** » 09 úno 2007 14:07

Maršálek píše:nu, domnívám se, že Anežka, matka Mikuláše a zakladatelka opavského vévodského domu byla z rodu Kuenringů. Dokladů je k tomu bezpočet, od genealogických studií, až po listinné důkazy. Zkusím sem něco hodit, ale nepochybujte, že česká historie nezná původ opavských Přemyslovců

No, vhod ! Ja jsem jedno velke oko

Mas ty doklady overeny?

( to byl samozrejme pokus o zert).

Nový příspěvek od **Viola** » 09 úno 2007 14:18

Maršálek píše:nu, domnívám se, že Anežka, matka Mikuláše a zakladatelka opavského vévodského domu byla z rodu Kuenringů. Dokladů je k tomu bezpočet, od genealogických studií, až po listinné důkazy. Zkusím sem něco hodit, ale nepochybujte, že česká historie nezná původ opavských Přemyslovců

Nikdo neříká, že česká historie, ale snad údajně v rakouské nic podobného není. Uvádí to myslím V. Vaníček ve Velkých dějinách 3 (doufám, že teď nemystifikuju

)

Nový příspěvek od **Maršálek** » 11 úno 2007 19:58

elizabeth píše:
Maršálek píše:nu, domnívám se, že Anežka, matka Mikuláše a zakladatelka opavského vévodského domu byla z rodu Kuenringů. Dokladů je k tomu bezpočet, od genealogických studií, až po listinné důkazy. Zkusím sem něco hodit, ale nepochybujte, že česká historie nezná původ opavských Přemyslovců
No, vhod ! Ja jsem jedno velke oko Mas ty doklady overeny? ( to byl samozrejme pokus o zert).

Dámy, vy mne udivujete, doporučuji projít si odbornou literaturu k posledním Přemyslovcům:
ŽEMLIČKA, J. Století posledních Přemyslovců. Český stát a společnost ve 13. století. 1. vyd., Praha: Panorama, 1986, s.57
SPÌVÁČEK, J. Karel IV. 1. vyd., Praha: nakladatelství Svoboda, 1979, Rodokmen Přemyslovců - samostatná příloha
ČORNEJ, P. a kol. Evropa králů a císařů, 1. vyd., Praha: Levné knihy, 2005, s. 330
HEŘMANSKÝ, F.(ed); MERTLÍK, R.(ed). Zbraslavská kronika. 2. vyd., Praha: Nakladatelství svoboda, 1976, s. 465

něco by mělo být též ve sborníku

:
VANÌČEK, J. Moravští Lucemburkové. 1350 – 1411. 1. vyd., Brno: Muzeum města Brna, 2000, 301 s.

Nový příspěvek od **Viola** » 11 úno 2007 20:27

V. Vaníček - Velké dějiny III. cituji - "Příslušnost Anežky k hlavním rodinám rodu Kuenringů ovšem vzbuzuje rozpaky, oficiální malovaná rodová genealogie ze 14. st. ji nezachycuje. Je však dolžoen kontakt Mikuláše s některým Kuenringem z pozdější doby."

Nový příspěvek od **Maršálek** » 11 úno 2007 20:56

Viola píše:V. Vaníček - Velké dějiny III. cituji - "Příslušnost Anežky k hlavním rodinám rodu Kuenringů ovšem vzbuzuje rozpaky, oficiální malovaná rodová genealogie ze 14. st. ji nezachycuje. Je však dolžoen kontakt Mikuláše s některým Kuenringem z pozdější doby."

A jak tuto svou úvahu autor dokládá v pramenech? O kterém oficiálním malovaném rodokmenu mluví? Neber to zle, ale jestliže dobové prameny, mezi něž Zbraslavká kronika nepochybně patří, jako matku vévody Mikuláše Opavského a princezny Anežky, manželky Bavora ze Strakonic, uvádějí jednoznačně Anežku z rodu Kuenringů, pak jako historik nemám důvod pochybovat. Ostatně podle tvé citace Vaníček její příslušnost k tomuto rodu nezpochybňuje, jen opatrně uvažuje, že možná nepatřila k domu vladaře Kuenringů... (každý rozvětvený šlechtický rod má svého vladaře podle práva primogenitury hlavní linie).
P.S. dovolím si upozornit na zásadní rozdíl mezi pramenem a literaturou

Nový příspěvek od **Viola** » 11 úno 2007 23:11

Já jsem nepsala, že by neměla být z Kuenringu, jenom jsem upozornila na to, že existuje i jiná možnost...
Rozdíl mezi kronikami a literaturou je samozřejmě jasný, na druhou stranu kronika je vždy poplatná době, místu a jejímu donátorovi, kdežto současný historik má více možností, může se pustit i do tabuizovaných témat, může také vyslovit myšlenku, která třeba byla tehdy všeobecně známá, ale nebylo vhodné ji napsat.

Nový příspěvek od **Maršálek** » 12 úno 2007 08:22

Viola píše:Já jsem nepsala, že by neměla být z Kuenringu, jenom jsem upozornila na to, že existuje i jiná možnost...
Rozdíl mezi kronikami a literaturou je samozřejmě jasný, na druhou stranu kronika je vždy poplatná době, místu a jejímu donátorovi, kdežto současný historik má více možností, může se pustit i do tabuizovaných témat, může také vyslovit myšlenku, která třeba byla tehdy všeobecně známá, ale nebylo vhodné ji napsat.

...to je ta neosobnost netových diskuzí, já bych nerad, aby to vyznělo, že do někoho reju, jen opětovně opakuji, že k tomu, aby historik publikoval svůj názor, musí ho předložit důkazy.
Pro mě jsou dobové rozrody Opavských Přemyslovců, i Strakonických dostatečným důkazem. Ani tehdy se urozená společnost neženila pod stav a specielně příbuzenské linie byly velmi pečlivě sledované a ověřované. Také mi přijde krajně přitažené za vlasy, že by se ve fraucimoru Markéty Babenberské objevila neznámá kráska s neověřeným původem a úspěšně uchvátila mladého krále, když jako důsledek jejich milostného vztahu máme mimo jiné Mikuláše, kterého otec úspěšně prosadil jako legitimního před papežským stolcem - k tomu je zapotřebí samozřejmě velmi rozsáhlá průba, dokládající původ obou rodičů. Pravost a správnost této průby pak samozřejmě ověřuje i ten, komu byla předložena žádost, tedy papež a jeho úředníci. To, že právě papež nebyl Přemyslu Otakarovi příznivě nakloněn je obecně známo a tak by mu taková záminka k odmítnutí nepochybně neunikla.
Mene, tekel, fares: pokud někdo ze současných historiků nepředloží konkrétní důkazy, zcela jasně vyvracející Anežčin původ, pak považuji tuto diskuzi za bezpředmětnou. O tom, že k pramenům je třeba přistupovat s odpovídající zdravou kritikou s tebou souhlasím. Nicméně tato kritika je založena především na posuzování dalších pramenných dokladů z této a pozdější doby. bez jejich vzájemného porovnávání by bylo studium jediného pramene opět jenom vytržením informace z kontextu. K takové kritice právě dobře slouží i dobová oponentura a zpochybňování od Přemyslových politických odpůrců – a ti mlčeli, ačkoli by jim zpochybnění takového původu dalo do rukou solidní zbraň…

Nový příspěvek od **acoma** » 12 úno 2007 20:35

Maršálek píše:
Dámy, vy mne udivujete, doporučuji projít si odbornou literaturu k posledním Přemyslovcům:
ŽEMLIČKA, J. Století posledních Přemyslovců. Český stát a společnost ve 13. století. 1. vyd., Praha: Panorama, 1986, s.57
SPÌVÁČEK, J. Karel IV. 1. vyd., Praha: nakladatelství Svoboda, 1979, Rodokmen Přemyslovců - samostatná příloha
ČORNEJ, P. a kol. Evropa králů a císařů, 1. vyd., Praha: Levné knihy, 2005, s. 330
HEŘMANSKÝ, F.(ed); MERTLÍK, R.(ed). Zbraslavská kronika. 2. vyd., Praha: Nakladatelství svoboda, 1976, s. 465

něco by mělo být též ve sborníku :
VANÌČEK, J. Moravští Lucemburkové. 1350 – 1411. 1. vyd., Brno: Muzeum města Brna, 2000, 301 s.

Diky za tipy, dosud jsem se s temito publikacemi nesetkala.

Nový příspěvek od **Ryksa** » 12 úno 2007 20:51

acoma píše:
Maršálek píše:
Dámy, vy mne udivujete, doporučuji projít si odbornou literaturu k posledním Přemyslovcům:
ŽEMLIČKA, J. Století posledních Přemyslovců. Český stát a společnost ve 13. století. 1. vyd., Praha: Panorama, 1986, s.57
SPÌVÁČEK, J. Karel IV. 1. vyd., Praha: nakladatelství Svoboda, 1979, Rodokmen Přemyslovců - samostatná příloha
ČORNEJ, P. a kol. Evropa králů a císařů, 1. vyd., Praha: Levné knihy, 2005, s. 330
HEŘMANSKÝ, F.(ed); MERTLÍK, R.(ed). Zbraslavská kronika. 2. vyd., Praha: Nakladatelství svoboda, 1976, s. 465

něco by mělo být též ve sborníku :
VANÌČEK, J. Moravští Lucemburkové. 1350 – 1411. 1. vyd., Brno: Muzeum města Brna, 2000, 301 s.
Diky za tipy, dosud jsem se s temito publikacemi nesetkala.

Jsou poměrně těžko dostupné...

Nový příspěvek od **Ježek** » 12 úno 2007 21:10

Ryksa píše:
acoma píše:
Maršálek píše:
Dámy, vy mne udivujete, doporučuji projít si odbornou literaturu k posledním Přemyslovcům:
ŽEMLIČKA, J. Století posledních Přemyslovců. Český stát a společnost ve 13. století. 1. vyd., Praha: Panorama, 1986, s.57
SPÌVÁČEK, J. Karel IV. 1. vyd., Praha: nakladatelství Svoboda, 1979, Rodokmen Přemyslovců - samostatná příloha
ČORNEJ, P. a kol. Evropa králů a císařů, 1. vyd., Praha: Levné knihy, 2005, s. 330
HEŘMANSKÝ, F.(ed); MERTLÍK, R.(ed). Zbraslavská kronika. 2. vyd., Praha: Nakladatelství svoboda, 1976, s. 465

něco by mělo být též ve sborníku :
VANÌČEK, J. Moravští Lucemburkové. 1350 – 1411. 1. vyd., Brno: Muzeum města Brna, 2000, 301 s.
Diky za tipy, dosud jsem se s temito publikacemi nesetkala.
Jsou poměrně těžko dostupné...

Nesetkala? Těžko dostupné?
Tohle je úplný základ (tedy krom posledně zmíněného) pro onu dobu...
Kdyby Maršálek přišel s nějakou prací k oslavě historikových 60. narozenin, tak neřeknu, ale Století posledních Přemyslovců je naprosto stěžejní dílo pro 13. st.; To samé Zbraslavská kronika.(Dokonce pramen) Spěváček plní tu somou úlohu pro st. 14. Nemám je, a tady mne neomlouvá ani to, že se zybývám trochu jinčí dobou...
Toho Čorneje (+ kolektiv) jde koupit i v obchodech typu Hypernova.

Nový příspěvek od **acoma** » 12 úno 2007 21:17

to byla sranda.

Nemám akorát Vaněčka.

A ty starší (vyšlé za totáče) jsem prozatímně šlohla matince.

Nový příspěvek od **Maršálek** » 12 úno 2007 21:42

Tedy dámy, vy mu dáváte

Toho Vaněčka bych nelitoval, je to v podstatě encyklopedické dílo se všemi klady a zápory tohoto charakteru. Autor sám nepřichází s ničím novým, jenom kompiluje předchozí práce, aby je shrnul do formy kompletních českých dějin - odtud má neúcta k němu. Pro mě je taková práce bez valné hodnoty (tím na autora neútočím - jen mě nezajímá encyklopedie), protože mě zajímá úzké časové období 13. a 14. st.

Nový příspěvek od **acoma** » 12 úno 2007 21:46

Maršálek píše:Tedy dámy, vy mu dáváte
Toho Vaněčka bych nelitoval, je to v podstatě encyklopedické dílo se všemi klady a zápory tohoto charakteru. Autor sám nepřichází s ničím novým, jenom kompiluje předchozí práce, aby je shrnul do formy kompletních českých dějin - odtud má neúcta k němu. Pro mě je taková práce bez valné hodnoty (tím na autora neútočím - jen mě nezajímá encyklopedie), protože mě zajímá úzké časové období 13. a 14. st.

Já myslela, že to doporučuješ, když to je uvedené mezi těmi ostatními základními knihami.

Vyznelo to tak. Jakoze ten, kdo ho nema ci nezna je uplny bridil.

Nový příspěvek od **Maršálek** » 12 úno 2007 22:45

bo sem zaměnil Vaněčka s Vaníčkem

takže zpět na značky, sborník k Moravským Lucemburkům je výborný, ostatně je to kolektiv autorů.

K Richenze a její době mě ještě napadá:

BAŽANTOVÁ, N. a kol. Pohřební výbava českého krále Rudolfa. Nejstarší Habsburkové na Pražském hradě. 1. vyd., Praha: nakladatelství Dr. V. Vondruška W, 1995, 84 s.

BENEŠOVÁ, K. a kol. Příběh pražského hradu. 1. vyd., Praha: Správa pražského hradu, 2003, 493 s.

BLÁHOVÁ, M. (ed). a kol. Kroniky doby Karla IV. 1. vyd., Praha: Nakladatelství svoboda, 1987, 648 s.

BUBEN, M. M. Encyklopedie řádů a kongregací c českých zemích, I .díl: Řády rytířské a křižovnické, 1.vyd., Praha: Libri, 2002, 215 s.

BUBEN, M. M. Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích, II. díl/ I. svazek: Řeholníci a kanovníci, 1.vyd., Praha: Libri, 2003. 163 s.

BUBEN, M. M. Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích, II.díl/ II. svazek: Mnišské řády, 1.vyd., Praha: Libri, 2004, 399 s.

ČERNÝ, V.(ed). Staré francouzské kroniky. 1. vyd., Praha: SNKLU, Živá díla minulosti sv. 31,1962, 416 s.

FROISSART, J. Kronika stoleté války. BEJBLÍK, A.(ed). 1. vyd., Praha: Mladá fronta, 1677, 231 s.

GRAVETT, Ch.; TURNER, G. English medieval knight 1300-1400., 1. vyd., Osprey Publishing Ltd., Edice Warrior 58, 2002, 64 s.

GOLLEROVÁ – PLACHÁ, J. Látky z pražské královské hrobky. 1. vyd., Praha: Knihtiskárna Orbis, 1937, 27 s.

HEŘMANSKÝ, F.(ed); MERTLÍK, R.(ed). Zbraslavská kronika. 2. vyd., Praha: Nakladatelství svoboda, 1976, 597 s.

JAN, L.; SKŘIVÁNEK, F. Němečtí rytíři v českých zemích, 1. vyd., Praha: Synergon a.s., 1997, 127 s.

KALISTA, Z.(ed). Florentské kroniky doby Dantovy. 1. vyd., Praha: Odeon. Živá díla minulosti sv. 60, 1969, 638 s.

KAREL IV. Vita Karoli Quarti. Vlastní životopis. PAVEL, J.(ed). 1. vyd., Praha: Odeon, 1978, 225 s.

KOÓŠOVÁ, P. Ceremoniál pasovania na rytiera. In: Rytierstvo, Element v životě středověkého člověka. Trnava: Trnavský historický spolok, 2005

KRČMOVÁ, M.(ed); VRBOVÁ, H.(ed). Kronika tak řečeného Dalimila. 1. vyd., Praha: Svoboda, 1977, 235 s.

KUTHAN, J.(ed). Umění doby posledních Přemyslovců. 1. vyd., Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy a Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1982, 371 s.

NEJEDLÝ, M. Fortuny kolo vrtkavé. 1. vyd., Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml., 2003, 426 s.

NICOLLE, D.; HOOK, Ch. Knight of outremer 1187-1344 AD., 1.vyd., Osprey Publishing Ltd., Warrior series 18, 2000, 64 s.

NICOLLE, D.; HOOK, Ch. Italian militiman 1260-1392., 1. vyd., Osprey Publishing Ltd., Military warior 25, 1999, 64 s.

SPÌVÁČEK, J. Král diplomat. 1. vyd., Praha: Panorama, 1982, 276 s.

SPÌVÁČEK, J. Karel IV. 1. vyd., Praha: nakladatelství Svoboda, 1979, 720 s.

ŠMAHEL, F. Cesta Karla IV. do Francie. 1.vyd., Praha: Argo, 2006, 398 s.

VANÌČEK, J. Moravští Lucemburkové. 1350 – 1411. 1. vyd., Brno: Muzeum města Brna, 2000, 301 s.

VLČEK, M. Jak zemřeli. 1. vyd., Praha: Academia, 1993, 279 s.

ŽEMLIČKA, J. Století posledních Přemyslovců. Český stát a společnost ve 13. století. 1. vyd., Praha: Panorama, 1986, 318 s.

...hrábnul jsem do pár odkazů v souvislosti se svou prací a vynechal jsem ryze oděvní a kulturní záležitosti a edice

(to máš za to, že jsi se zeptala)

Nový příspěvek od **elizabeth** » 13 úno 2007 15:07

Panove, ten Vanecek, cili Velke dejiny zemi koruny ceske neni tak uplne k zahozeni, narozdil treba od Zemlicky tam ma odkazy na listiny primo v textu a dobre se s tim pracuje. Acoma byla prekvapena, co vsechno se tam da najit. Stoleti poslednich Premyslovcu a Jak zili a umirali je take dobre, ale kdyz se vas zde zepta nekdo na listinu, tak mu ji tezko bez dohledani v archivech nebo kniznich vydani archivu reknete.
Acoma svuj prispevek:

Diky za tipy, dosud jsem se s temito publikacemi nesetkala.

jiste myslela ironicky. Jako, ze my si teda rozdil mezi pramenem a literaturou, uvedomujeme a nepleteme si je.

Doplnek k Anezce z Kuenringu:Ja na Anezku, ze byla z Kuenringu upozornovala Mikulase II. uz u jeho clanku. Skoro bych ho vyzvala, aby se k puvodu Anezky zde vyjadril. Kazdopadne se nejaka z Premyslovych dcer Eliska, ktera byla sestrou Mikulase stala manzelkou Jindricha mladsiho z Kuenringu, syna pana Jindricha z Kuenring-Weitry. Coz ale nemusi znamenat, ze nebyla dcerou Anezky z Kuenringu. Proc by si nemohla vzit pribuzneho.

Nepredpokladam, ze Vanicek prisel ve svych Velkych dejinach, jeho je teda konkretne dil III., IV. uz psala Bobkova, s necim prevratnym, otazka je, zda je to vdejinach vubec mozny, kdyz si je vladcove a vitezove obvykle prizpusobi svym cilum.
Jo a kdybyste chteli nekdo misto v knihovne sedet u nektere z tech knih, (nemam uplne vsechny, ale zas pridam treba Sustu ke stoleti Premysla Otakara), co zde Marsalek napsal, misto v knihovne u me doma, staci se ohlasit dopredu a prijet do podhuri Beskyd. Kafe zdarma, papuce s sebou.

Nový příspěvek od **Viola** » 13 úno 2007 15:46

Podle mě ve Velkých dějinách je odveden kus práce, samozřejmě - pokud chce čtenář jít opravdu do hloubky, nebude mu tato práce stačit, ale jako stěžejní dílo, od kterého je možné se dále "odpíchnout" mi přijde výborné. Úplně s Tebou, Elizabeth, souhlasím ohledně té literatury. Navíc je třeba si uvědomit, že kromě Století posledních Přemyslovců, což je ale kniha spíše populárně-naučná a hlavně poměrně krátká, neexistuje žadná rozsáhlá monografie o vládě Přemysla II. a Václava II. od současných historiků.

Nový příspěvek od **elizabeth** » 13 úno 2007 16:03

Viola píše:Podle mě ve Velkých dějinách je odveden kus práce, samozřejmě - pokud chce čtenář jít opravdu do hloubky, nebude mu tato práce stačit, ale jako stěžejní dílo, od kterého je možné se dále "odpíchnout" mi přijde výborné. Úplně s Tebou, Elizabeth, souhlasím ohledně té literatury. Navíc je třeba si uvědomit, že kromě Století posledních Přemyslovců, což je ale kniha spíše populárně-naučná a hlavně poměrně krátká, neexistuje žadná rozsáhlá monografie o vládě Přemysla II. a Václava II. od současných historiků.

Bohuzel tohle je kniha, ktera jde do hloubky o ty dobe nejvic. Ja bych taky uvitala neco jako je Sustuv Premysl Otakar ( ale I.). Ohledne zen kraloven a jejich vztahu, knihy pani Mgr. Gabriely Sarochove, ale to je vse. A pak Libor Jan, "Vaclav II. a pravni system", nevim, z hlavy presny nazev. Uryvky z CCH, za nez dekuji Jezkovi. No, proste volam s Richardem III. "Knihu, Kralovstvi za knihu o Premyslu Otakaru II., Vaclavu II. a o Zavisovi..."

Nový příspěvek od **Ježek** » 13 úno 2007 16:05

Viola píše: Úplně s Tebou, Elizabeth, souhlasím ohledně té literatury. Navíc je třeba si uvědomit, že kromě Století posledních Přemyslovců, což je ale kniha spíše populárně-naučná a hlavně poměrně krátká, neexistuje žadná rozsáhlá monografie o vládě Přemysla II. a Václava II. od současných historiků.

Libor Jan nedávno vydal knihu Václav II. a struktury panovnické moci, kde koriguje minulé poznání hlavně Šusty ohledně způsobu vládnutí Václava. Není nijak dějová, ale určitě bych ji doporučil...
Vydala ji Matice Moravská, případně mohu půjčit...

Fórum zájemců o historii

Václav II.

Re: Guta Habsburska a milenky Vaclava II. a Premysla Otakara

Libor Jan

Kdo je online