Popravy

[danielson]

... meč prostě není zbraň či nástroj určený k tomu, aby se s ním sekalo do dřeva, takže pokud někde figuroval špalek, tak meč určitě nebyl použit, stačila by jedna dvě rány a byl by nepoužitelný.

Z tohoto hlediska se na to podivat me zatim nenapadlo. Jako hlavni problem bych zde videl spise to, ze stojici kat by tezko docilil plne vodorovneho ostri mece na konci drahy jeho pohybu. Mec by misto toho dopadl na spalek sikmo, takze by separace hlavy byla velmi obtizna a bylo by nezbytne tit vicekrat. Prekonat tento problem by slo maximalne tim, ze by kat, podobne jako odsuzeny, pred spalkem poklekl. To by vsak vypadalo velmi neprirozene, a v pokleku by tez bylo krajne obtizne vest mec s dostatecnou rychlosti a presnosti.

Dovedu si ovsem predstavit, ze se nekdy v minulosti sporadicky mohla objevit nejaka neuvazliva, nezkusena, slabomyslna, ci naopak zlomyslna, soudni ci podobna autorita, ktera popravu s kombinaci mece a spalku i pres jeji nesmyslnost naridila, takze steti pak muselo byt opravdu provedeno timto absurdnim zpusobem. Osobne bych si ale takovou blbost nepral videt - krome nejakych prihlizejicich maniaku to muselo predstavovat naprosto zbytecne utrpeni pro vsechny zucastnene a pritomne...

Zpusob steti mecem vsak jinak muze byt celkem ruznorody. Umelci maluji steti kleciciho, nebo i stojiciho, odsouzeneho s vertikalne drzenou, mirne naklonenou i vodorovne sklonenou siji, kat stina jednorucne i obourucne, dominantni ruka se pohybuje backhandem i kombinaci smece a forehandu, a v Orientu nekdy kat dokonce i skace, nebo vede ostri mece proti krku zepredu...

[Zany]

to pak asi bude dost záležet na regionálních zvyklostech...

[thovtt]

Poprava sekyrou byla velmi oblíbená v Anglii.

[danielson]

Poprava sekyrou byla velmi oblíbená v Anglii.

Ano, a byla to dost hloupa anglicka slabustka. Sekera je prilis hruby nastroj na dekolaci, neni snadne se s ni presne strefit, a navic pri umisteni hlavy na spalku je krcni pater v dosti nemozne pozici pro prunik ostri. Sekera se hodi jen u kvalifikovanych poprav, kdy jiz nelze od odsouzeneho po predchozich mutilacich rozumne ocekavat spolupraci, nezbytnou pro dekolaci mecem, respektive i u tech dekolaci mecem, kde odsouzeny poklek se vzprimenou ci mirne naklonenou siji odmitne (v takovem pripade lze aplikovat spalek, hlavu odsouzeneho na spalku nasilim drzet, a nahradit mec sekerou).

U mnoha poprav sekerou musel kat tit nekolikrat (napriklad pri steti vevody Monmoutha na Tower Hill 15.7.1685 podle ruznych pramenu petkrat az osmkrat), v extremnich pripadech kat na sekeru nakonec rezignoval a dokoncil svou praci nozem. Z tohoto uhlu nazirano, takova Marie Stuartovna mela jeste relativne stesti - Simon Bull ji patrne usmrtil uz po druhe rane, a pak jen sekeru mirne nadzvedl k doteti posledniho kousicku masa, spojujiciho hlavu s trupem.

Dukazem toho, ze ovsem ani steti mecem nemuselo (ci nemusi) byt vzdy zcela hladke, a to ani pri dobre spolupraci odsouzeneho, jsou moderni dekolace provadene v Saudske Arabii. Minimalne jeden nedavny, ci spise soucasny, saudsko-arabsky kat je mimoradne nekompetentni, a nekdy mu nestaci ani dve rany mecem k separaci hlavy od trupu (jak dokladaji tajne natocena dokumentarni videa).

Presnost mece a prihodny uhel, jimz jej lze vest pri horizontalnim svihu mezi krcni obratle, je vsak obecne jeho obrovskou prednosti vuci sekere pri dekolacich.

[thovtt]

Nalezl jsem ještě jednu knihu.
J.Lukášek,Jáchym Ondřej hr.šlik,Praha 1913.

[Robert]

Dukazem toho, ze ovsem ani steti mecem nemuselo (ci nemusi) byt vzdy zcela hladke, a to ani pri dobre spolupraci odsouzeneho, jsou moderni dekolace provadene v Saudske Arabii. Minimalne jeden nedavny, ci spise soucasny, saudsko-arabsky kat je mimoradne nekompetentni, a nekdy mu nestaci ani dve rany mecem k separaci hlavy od trupu (jak dokladaji tajne natocena dokumentarni videa). Presnost mece a prihodny uhel, jimz jej lze vest pri horizontalnim svihu mezi krcni obratle, je vsak obecne jeho obrovskou prednosti vuci sekere pri dekolacich.

Príklad na nepodarenú popravu -sťatím mečom- je poprava staršieho brášku kráľa Matyáša Hunyadiho (Korvína), Ladislava. Za zabitie Ulricha Cilského skončil na popravisku, hoci bol predtým omilostený kráľom. Kat ho nedokázal ani zabiť tromi povolenými ranami. Údajne pre husté vlasy. Po tretej sa ešte zdvihol, a chcel odísť. Štvrtá rana bola ale napokon úspešná.
Bez ohľadu na právne pozadie popravy, pre tú štvrtú, vtedajšou praxou či zvyklosťami nepovolenú ranu, bola všeobecne považovaná za justičnú vraždu. (Alebo, žeby iba legenda šírená voči rivalskej barónskej klike ? )

[danielson]

Príklad na nepodarenú popravu -sťatím mečom- je poprava staršieho brášku kráľa Matyáša Hunyadiho (Korvína), Ladislava. Za zabitie Ulricha Cilského skončil na popravisku, hoci bol predtým omilostený kráľom. Kat ho nedokázal ani zabiť tromi povolenými ranami. Údajne pre husté vlasy. Po tretej sa ešte zdvihol, a chcel odísť. Štvrtá rana bola ale napokon úspešná.
Bez ohľadu na právne pozadie popravy, pre tú štvrtú, vtedajšou praxou či zvyklosťami nepovolenú ranu, bola všeobecne považovaná za justičnú vraždu. (Alebo, žeby iba legenda šírená voči rivalskej barónskej klike ? )

Faktem je, ze na anglicke Wikipedii pisou, ze se Ladislav Pohrobek a lide kolem nej zbavili Laszla Hunyadiho celkem rychle, zakerne a bez okolku, a neobtezovali se s dodrzovanim nejakych zavedenych procesnich pravidel, hodnych uplatneni u slechtice daneho politickeho vyznamu a postaveni. Ostatne, sam Matyas mel v te dobe stesti, ze neskoncil stejne, a zachranilo ho predevsim jeho utle mladi, a mozna i intervence Jiriho z Podebrad.

[Thomash]

Ahoj všem, dovolím si přinést svou trošku do mlýna, bude to asi kapku delší.
Zabývám se nějaký čas výkonem práva útrpného a hrdelního na našem území. V současné době o tomto připravuju prezentaci na internetu pod doménou http://www.popravci.cz

Poprava sekerou vs. mečem a sekání ruky:
Poprava sekerou byla využívána hojně i na našem území, ale někdy do konce cca 14.století. Absenci tohoto trestu v pramenech si odůvodňuji i tím, že se žádné nedochovaly. Poté se již využíval prakticky jen trest stětí mečem. Sekání ruky se provádělo též několika způsoby na základě obvinění. Za krádež sekerou na špalku; za velezradu nebo křivou přísahu panovníkovi byl trest sekání ruky spojen většinou s popravou jako zostření trestu. Sekala se pravá ruka (pravou rukou se přísahala věrnost panovníkovi) a probíhalo to následovně: odsouzenec klečel na zemi ve vzpřímené poloze, pravou ruku měl na špalku. Pacholek kata měl jakýsi sekáček (podobný dnešnímu sekáčku na maso) a palici. Sekáček položil na předloktí pravice odsouzeného a na pokyn kata palicí udeřil na "sekáček" čímž oddělil ruku od těla. Hned poté (v časovém úseku řádově vteřin) byl odsouzenec sťat. Takto se to událo i na Staroměstském náměstí 21.6.1621.

Záviš z Falknštejna
Jeho poprava je dodneska záhadou, verzí je několik a skutečně nevím, jestli se někdy dobereme pravdy. Verzí jsem slyšel snad kolem deseti. Zkusíme logicky uvažovat a vžít se do té doby. Záviš byl popravován svým uhlavním nepřítelem a byl to šlechtic, nemohl být tedy oběšen, musel být sťat. Další prameny soudí, že skutečnost, že byl sťat dřevěným mečem (to pokládám za nesmysl, myslím, že je to naprosto neproveditelné) vymyslel nebo spíše nás uvedl v omyl František Palacký, který ve svých kronikách patrně zaměnil výraz plkno na prkno. Nicméně nesmíme zapomenout, že Záviše popravoval jeho zarytý nepřítel, a ten měl jistě zájem na co největsím ponížení odsouzence ze šlechtického stavu, takže poprava jakýmsi dřevěným nástrojem je možná. Samotné slovo plkno ze středověké doby označuje druh Falklandské sekery, tzv "širočiny" tedy sekery se širokou čepelí - používána v dřevařském průmyslu na osekávání trámů. Já osobně se kloním k názoru, že byl Záviš sťat touto sekerou, ale spíše věřím tomu, že byl skutečně sťat jakýmsi předchůdcem gilotiny. Gilotina totiž je věcí známou již od raného středověku, záznamy hovoří o používání tohoto nástroje již o pár set let dříve. Byla to však primitivní stavba a zpočátku skutečně s dřevěným zostřeným prknem, které však nepadalo z výšky, ale bylo přiloženo odsouzenci na krk a kat do něj poté vší silou uděřil palicí. To zaručeně vedlo ke zlomení vazu a přerušení míchy, nemuselo to znamenat nutné oddělení hlavy od trupu. Tímto způsobem si dokáži představit všechny zákonitosti tehdejší doby, které dle mého názoru měly být splněny.

Napichování na kůl se u nás naštěstí v žádném velkém počtu neprovozovalo. Přišlo k nám z Uher, kde jej proslavil hrabě Drákula - Vlad III - Tepes (rumunsky napichovac). Obeti jeho rozsudku nabodnuti na kul se pocitaji na tisice. On sám se s tímto hrozným způsobem popravy seznámil už v mládí, kdy byl vychováván jako rukojmí tureckého sultána.

[Thomash]

Poprava sekyrou byla velmi oblíbená v Anglii. - ano to je pravda.

Sekera je prilis hruby nastroj na dekolaci, neni snadne se s ni presne strefit, a navic pri umisteni hlavy na spalku je krcni pater v dosti nemozne pozici pro prunik ostri. Sekera se hodi jen u kvalifikovanych poprav, kdy jiz nelze od odsouzeneho po predchozich mutilacich rozumne ocekavat spolupraci, nezbytnou pro dekolaci mecem, respektive i u tech dekolaci mecem, kde odsouzeny poklek se vzprimenou ci mirne naklonenou siji odmitne (v takovem pripade lze aplikovat spalek, hlavu odsouzeneho na spalku nasilim drzet, a nahradit mec sekerou).
Toto je samozrejme nesmysl. Pro popravu se samozrejme vyuzivalo popravcich seker, ktere mely vysoke ostri a dale upraveneho spalku. V nem byl jakysi vyrez ve tvaru pismene V nebo spise U, kam se pohodlne vesla odsouzencova brada, takze mel hlavu vzprima a nebradu na spalku. Znamy jsou i popravy, kdy mel odsouzenec hlavu na normalnim spalku pootocenou na stranu, takze kat trefoval misto o sirce cca sva a pul prstu a to se fakt da....

U mnoha poprav sekerou musel kat tit nekolikrat (napriklad pri steti vevody Monmoutha na Tower Hill 15.7.1685 podle ruznych pramenu petkrat az osmkrat), v extremnich pripadech kat na sekeru nakonec rezignoval a dokoncil svou praci nozem. Z tohoto uhlu nazirano, takova Marie Stuartovna mela jeste relativne stesti - Simon Bull ji patrne usmrtil uz po druhe rane, a pak jen sekeru mirne nadzvedl k doteti posledniho kousicku masa, spojujiciho hlavu s trupem.
Někde jsem našel záznam i o třiceti ranách, ale to už fakt nevím, v jakém musel být kat stavu. Pravdou je, že někteří kati prováděli svou práci ve stavu značné opilosti, nekteří brali svůj úřad skutečně vážně a profesionálně. V záznamech jsem našel i zmínku o katovi, kterého si k popravě půjčili z veldlejšího města. Popravu zkazil, povedla se až tuším čtvrtá rána, nicméně na stížnost rady města která si ho vypůjčila městu, odkud kat byl jim rada odpověděla, že vědí, že to je nešika, ale jsou rádi, že vůbec nějakého kata mají....

Presnost mece a prihodny uhel, jimz jej lze vest pri horizontalnim svihu mezi krcni obratle, je vsak obecne jeho obrovskou prednosti vuci sekere pri dekolacich.
To je samozrejme pravda, nicmene nesmime zapomenout, ze obrovska vyhoda mece je v moznosti rezu, mec je secna zbran. Popravy probihaly tak, ze se skutecne kat mecem rozmachl, snazil se zasahnout krk odsouzence v prvni polovine cepele, aby mohl vyuzit teto vlastnosti a krk zbytkem cepele "doriznout". Tato vyhoda u sekere rozhodne neni a pokud s tim maji v Arabii nejaky problem spis bych rekl, ze na tohle jeste neprisli

PS: Nejsou to dekolace, ale dekapitace...

[Thomash]

Dukazem toho, ze ovsem ani steti mecem nemuselo (ci nemusi) byt vzdy zcela hladke, a to ani pri dobre spolupraci odsouzeneho, jsou moderni dekolace provadene v Saudske Arabii. Minimalne jeden nedavny, ci spise soucasny, saudsko-arabsky kat je mimoradne nekompetentni, a nekdy mu nestaci ani dve rany mecem k separaci hlavy od trupu (jak dokladaji tajne natocena dokumentarni videa). Presnost mece a prihodny uhel, jimz jej lze vest pri horizontalnim svihu mezi krcni obratle, je vsak obecne jeho obrovskou prednosti vuci sekere pri dekolacich.

Príklad na nepodarenú popravu -sťatím mečom- je poprava staršieho brášku kráľa Matyáša Hunyadiho (Korvína), Ladislava. Za zabitie Ulricha Cilského skončil na popravisku, hoci bol predtým omilostený kráľom. Kat ho nedokázal ani zabiť tromi povolenými ranami. Údajne pre husté vlasy. Po tretej sa ešte zdvihol, a chcel odísť. Štvrtá rana bola ale napokon úspešná.
Bez ohľadu na právne pozadie popravy, pre tú štvrtú, vtedajšou praxou či zvyklosťami nepovolenú ranu, bola všeobecne považovaná za justičnú vraždu. (Alebo, žeby iba legenda šírená voči rivalskej barónskej klike ? )

V zadnych pramenech jsem zatim nenalezl nic o tom, ze mel kat na svou praci dany urcity pocet pokusu. Stejne tak jsem nenasel, ze ten, kdo "prezil svou popravu" (napr. utrzeni smycky a podobne) musel byt propusten jako nevinny.

[Thomash]

Rad bych jeste tez vyzvednul, ze Staromestska exekuce byla co do metod a nastroju telesnych trestu, poprav a posmrtnych mutilaci dosti ruznoroda. Nejenze se stinalo, utinalo a vyrezavalo (prinejmensim Jeseniuv jazyk), ale tez se veselo (jak za tram vysunuty ze Staromestske radnice, tak i na sibenici) nebo vymrskavalo z mesta (jelikoz ne vsichni trestani byli odsouzeni k smrti). I s ohledem na tuto ruznorodost nelze jednoduse z prikladu kterehokoli individualniho odsouzeneho stateho mecem jednoduse generalizovat na zpusob dekapitace bez vyjimky vsech ostatnich, kteri byli toho dne na Staromestskem namesti zbaveni hrdla.

Nicmene, pokladal bych za zcela jiste, ze vsichni ti, kteri byli na Staromestskem namesti stati mecem, byli takto usmrceni vklece, beze spalku, po jedne horizontalne vedene rane proti takrka vertikalne drzene, nejspis vsak Mydlarem trochu predklonene, obnazene siji. Byl-li Mydlar mistrem popravcim hodnym sve povesti, jiste se pokazde strefil mezi ctvrty a paty krcni obratel, odvadeje tak naprosto cistou praci. S hlavou na spalku vsak nebyl mecem stat takrka nikdy nikdo...

K useknutí ruky bylo odsouzeno více osob popravených 21.6.1621, byl to trest za porušení přísahy nebo věrnosti panovníkovi a prováděl se tak, jak jsem popsal níže. Celkem bylo v tomto procesu odsouzeno 29 osob k trestu smrti. Jeden spáchal sebevraždu z věže, kde byl vězněn, další dostal na poslední chvíli milost na popravišti. 3 byli oběšeni, ostatní sťati.

[Falky]

plkno byl název pro tupou stranu popravčího meče a právě tou tupou stranou byl Záviš stat PS jeho velikost nemohla podlehnou malosti duše levobočka (

[Robert]

V zadnych pramenech jsem zatim nenalezl nic o tom, ze mel kat na svou praci dany urcity pocet pokusu. Stejne tak jsem nenasel, ze ten, kdo "prezil svou popravu" (napr. utrzeni smycky a podobne) musel byt propusten jako nevinny.

Skúšal Ste zdroje z Uhorska ? Ladislav Hunyady bol legendárnou postavou, a je možné, že jeho popravu vtedajšia "propaganda" vplyvného klanu Hunyadyovcov trocha "prifarbila". Historka sa ale vážne spomína aj serióznej historickej literatúre.

[Návštěvník]

K popravě 21,6, 1621, doporučuji knihu Dr. Josefa Teige, psanou hlavně dle zprávy Pavla Skály ze Zhoře a některých dalších pramenů - Poprava na Staroměstském rynku v Praze 21,června 1621. Já mám druhé vydání z roku 1904, další vydání nevím.
Je zde velmi podrobný popis exekuce, jednotlivých trestů , rozbor toho jak vypadalo lešení, kde byli osoby vězněni, jak probíhali poslední jejich dny, něco o životě zainteesovaných atd...Souhrně asi nejvíce infotmací k dané věci pohromadě.
Zajímavá je i správa o Mydlářovi, jeho potomcích, o koupi domu v Praze ap. a i o tom, kolik inkasoval za popravu - účet je znám i s různýmí příplatky. Zajímavé je i to, jak málo se údajně o tak mediálně známém katovi skutečně ví. (jako mladíček jsem četl Svátkovu knihu a tak mne zajímá i jak moc si vymýšlel - asi značně )Také účty za stavby lešení, kování a následné rozebrání, co se s dřevem dělo dál atd.
Stínání bylo provedeno v kleče, mělo být použito 4 mečů, a počty setnutých jednotlivými meči 11 +5 +4+4
Sekání ruky bylo vykonáno až po popravě - původně to mělo být jinak, ale trest byl zmírněn. Takto bylo zmírněno více trestů - za zmírnění se považovalo např. i to, že hlava byla ponechána u těla a nebyla dána na mosteckou věž. I Jessenius to měl mít původně horší - jazyk mu měl být vytrhnut týlem, nakonec mu byl kleštěmi vytažen a uříznut kus , normálně, a pak sťat. Následně čtvrcen ... docela si na něm kad zapracoval a taky si to pěkně naúčtoval.
Zajímavá je informace, že se zachoval kříž který byl zhotoven pro potřeby popravy výška 2,88m rozpětí 1,20m šířka palec, zhotoven z prostého prkna a s malbou Ježíše Krista a P. Marie cena měla být 18 grošů. Kříž se má nacházet v klášteře Milosrdných bratří při kostele Šimona a Judy. Nevíte někdo zda kříž existuje a zda je možné ho dnes vidět ?
.

[slavicekvac]

Zajímavá je informace, že se zachoval kříž který byl zhotoven pro potřeby popravy výška 2,88m rozpětí 1,20m šířka palec, zhotoven z prostého prkna a s malbou Ježíše Krista a P. Marie cena měla být 18 grošů. Kříž se má nacházet v klášteře Milosrdných bratří při kostele Šimona a Judy. Nevíte někdo zda kříž existuje a zda je možné ho dnes vidět ?
.

Klášter byl obnoven a je možné se přímo obrátit na Milosrdné bratry.

[Návštěvník]

díky, možná potlačím ostych a zašlu dotaz.

[slavicekvac]

díky, možná potlačím ostych a zašlu dotaz.

http://www.milosrdni.cz/" onclick="window.open(this.href);return false;

[Jirka]

Jen bych dodal že co tu bylo napsáno o mečích a sekerách... je potřeba si uvědomit, jaký byl rozdíl v ceně, sekera byla výrazně levnější než meč, nboť meč musel být celý z relativně kvalitní ocele, kdyžto u seker se nakovala kvalitní ocel jen na místo čepele. Také se sekerou uměl v té době prakticky každý, jelikož dřevo bylo topivem, stavebním materiálem, i proto se sekery a různé mlaty prosazovaly u pěchoty, byl to nástroj, který měl téměř každý středověký muž už mnohokrát v ruce. Meč už byla drahá legrace, pokud vím, Mydlář si na něj musel vydělat. Co se týče zfušovaných stětí, tak je zase potřeba vzít v potaz, že stětí se týkalo šlechy, dělný lid byl mučen a věšen. Někde jsem četl, že Mydlář si před prvním stětím (sekerou) nechal navozit hromadu špalků a sekal je celý den, aby získal jistotu. On krk má poměrně málo do délky a není to (třeba u mě) jen svislá roura, schválně se podívejte pomoc dvou zrcadel z boku na svůj krk, hned Vám bude jasné, proč je snažší stětí mečem u klečícího stojícím katem. Úhel krku tomu krásně odpovídá, zezadu jej vyvyšují trapézové svaly, nejsem nijak nařachaný ale při pohledu zepředu mám bradu pod úrovní jejich vrcholu. Jinak stětí, pokud bylo správně provedeno, bylo k odsouzenci nejpříznivější způsob popravy, středověké útrpné právo znalo mnoho fikanějších způsobů jak zprovodit člověka tak, aby to vyděsilo potenciální hříšníky, stětí bylo výsasou šlechty. I proto