Václav Hájek - historik nebo lhář?

[petr]

Do doby národního obrození byla Česká kronika Václava Hájka z Libočan základním dílem pro českou historii. Pak ale přišel Dobner, Dobrovský a další a ti toto díla ztepali a odsoudili jako lživé. Já si vážím Dobrovského a dalších obroditelů, jedno jim ale vyčtu, a to je moje základní poučka - nedívejte se na historii současnýma očima, le očima doby, kdy dílo vznikalo!!
Václav Hájek byl ve své době jedním z nejučenějších lidí v Čechách a jeho dílo bylo vrcholem, kam mohlo historické dílo v té době dosáhnout. Nikdo nevytvořil nic lepšího po dalších 200 LET!!! Nebyl ale jediný historik své doby (http://www.mujweb.cz/kultura/cici/higr/higr1.htm), žádný se mu však nevyrovnal.
Já se stavím za zastánce Hájka a budu ho obhajovat před každým. Jen tak poznámku - když připustíme, že je lhář, zrušíme tedy Karla IV. či sv. Václava, o kterých také píše? Přece NE. Takže není vše lež, co píše. Je jen problém, JAK píše. Tehdy se psaly pohádky a tak nám Hájek předložil pohádka, resp. povídání o tom, co tu bylo dřív. To je úroveň historické literatury v době renesance a jak jsem již řekl, na té nejvyšší možné úrovni.
Na jedné straně hájíme staré lékaře (Paraceslus je z dnešního hlediska jen mastičkář), že přišli v metodami, které uživíme dodnes (hygiena apod.) a na druhé straně se smějeme historikům, kteří přinášeli pohled na naši historii.
K další obhajobě Hájka bych položil to, že měl v ruce materiály (kroniky), o kterých dnes již nevíme a myslíme si proto, že neexistovaly - opět další zkreslení! Mnoho se jich halvně za 30leté válce mohlo ztratit. O ztracených kronikách se můžeme dočíst i v pátrání z raného českého křesanství. V hodnocení Hájka je to ale mínus.
Na Hájka se podívejme jinak - odmysleme si ty mnohdy přihlouplé historky - a najednou je tu dílo objahující nejúplnější přehled naší historie. Dnes to mnohé již víme odjinud a jinak, máme to vědecky dokázno a někdy i hned popřeno. Řekl bych ale, že i tak jsou v Hájkovi věci, o kterých dnes ještě nevíme, máme je proto popřít, když mnohé další je prada?
Hájka máme jednu stranu odsuzovat a na druhou stranu máme podporovat dnešní pohled na historii, kdy je povyšována kladná role křesanství, kdy jsou Čechy odjakživa jednou zemí, a tou přece do sjednocení Boleslavem I, a II. nebyly? Máme věřit, že území Českolipska bylo v dávnověku Záhvozdím, když jím NIKDY nebylo? Atd, atd. Je to pravda, když to řekne nějaký PhDr DoC? Na vou dobu měj Hájek všechny tyto tituly také.
Věřím, že za 50 či 100 let bude pohled jiný, ale toho se nodožiji, ale věřím, že vy mladší jednou řeknete, že jsem měl pravdu.

[Przemysl de Nyestieyky]

Václav Hájek byl ve své době jedním z nejučenějších lidí v Čechách a jeho dílo bylo vrcholem..

Já se obecně kronik zastávám, i navzdory jejich častým "omylům" nebo překroucením událostí...
Ostatně nemůžeme po kronikách chtít, aby nám zastoupily historiografické dílo a my se z něj dozvěděli vše co chceme - taková kniha ani neexistuje. A stejně je nutno pohlížet na kroniky, protože si své zprávy nevymýšlejí, ale přepisují informace, které se autor různě složitým způsobem dozvěděl.
Je mnohem větší dovednost umět číst starou kroniku a správně si vybrat vhodné pasáže pro historické souvislosti, než opisovat data z pramenů a tvářit se, že je to objektivní a podložená historie. (I když páni doktoři kolikrát selžou i při tomto základním souhrnu přestože jsou za to navíc placeni.)

U Václava Hájka z Libočan a jeho Kroniky české je trochu problém v tom, že chtěl z české historie utvořit příběh a proto musel být děj uhlazený a kde co nepasovalo do sebe, tak navíc zahladil příběhem jiným nebo vepsal vlastní úvahu.
Že se mu dílo náležitě povedlo můžeme usuzovat už jenom z toho, že mělo nebývalou oblibu u celé širé veřejnosti včetně té odborné a jak už Petr podotkl, za 200 let se na tom nic nezměnilo!

Jinou věcí je, že Gelasius Dobner, chtíc jeho dílo historicky opravit, by musel vytvořit syntézu několikrát širší...

Problém trochu je, že dosud nevzniklo vydání této kroniky pro odborné účely. V 91.svazku edice Živá díla minulosti (1981) sice vyšlo jeho dílo o 700. stranách, ale nejsem si jist, jestli je vůbec úplné a zcela postrádá to nejdůležitější, čímž je rejstřík!
Ovšem podobně je to v Čechách i se zajímavým dílem Bohuslava Balbína, které se za celou dobu dočkalo pouze ubohého výběru (alespoň za nějž díky).

Jen na závěr> dnešním profesionálním historiků nestojí za to, vydávat prameny. Oni radši budou každoročně chrlit stovky prací, u některýchž z nich by se poměrně snadno dalo polemisovat, zda si hodnotou nezadají s chybnými texty některých zaprášených kronik.

Zde už Tekla kdysi uvedla odkaz na on-line Hájkovu kroniku:
http://knihomol.phil.muni.cz/cd/hk/index.html

Hájkova kronika: http://www.ikaros.cz/images/200010/hajek.jpg

[petr]

Vážený - vážení,
problém Hájka není to, že chtěl z toho udělat pohádkový příběh - ono se to tak PSALO, takže to ani napsat jinak nemohl. Jeho dílo je proto v kontextu své doby. Stejně tak Palacký, kterého někteří odsuzují za jeho dějiny - ale do té doby nikdo nic lepšího NENAPSAL. Stejně tak nebudeme vyčítat Kašparovi, že měl jen dřevěné letadlo, jiné se v té době nevyráběly- a můžeme v příkladech pokračovat do nekonečna.
Nikdo nepřekročí svůj stín, stejně tak se můžeme dívat na Nostradama. On popisuje něco, čemu se jen některý blbec dnes může smát (zažil jsem takové "chytráky") Jen si představte, jak mohl popsat raketu, když v životě viděl jen žebřiňák? Ani on svou dobu nepřekročil, i když viděl do budoucnosti, byl to jen pouhý človíček 16. století. NIC VÍC - a stejně tak Hájek!!!!
Pokud jde o prameny, vím, že toho vyšlo již velmi mnoho a stále něco vychází, ale nejsem latiník a problémy mi dělá i němčina, takže mi to většinou na nic není, nebo jen okrajově. Ale mám třeba část seznamů česky psaných listin od nejstarších dob. to si myslím je poměrně vzácné dílo.
Jestli chce někdo vědět, co z pramenů vyšlo, stačí zajít do knihovny třeba Národního muzea a věřím, že i když bude patřičně vzdělán, že to nikdy za svůj dlouhý život nepřečte. Na druhou stranu musím ale uznat, že toho mnoho ještě nevyšlo, třeba z církevních archivů.

[Ježek]

Já z Hájka nevycházím, raději z kronikářů, kteří dobu o které psali, zažili. Asi tak

[Przemysl de Nyestieyky]

Já z Hájka nevycházím

Ono to je lepší. Hájek je takový specifikum, že se hodí jen pro určité oblasti studia a je třeba vědět kde a jak ho využít. V klasické historii je prakticky "bezzubý"...

[Jiří Motyčka]

Jednou ze zajímavostí Hájkovy kroniky je jeho, řekněme zpráva o husitství. Každý by si mohl říci, ha, katolický kněz s úžasným vypravěčským talentem, tak jeho vztah k husitství je předem dán jeho konfesí. Je to paradox, ale skoro pravý opak je pravdou. Dobner ve své zdrcující kritice Hájkovy kroniky dospěl pouze k r. 1198.

Bylo by velice zajímavé, co by asi Gelasius napsal o tom, jak se Hájek chopil po 100 letech husitství. Proč? Čím to? No, Hájek při líčení událostí husitské éry vychází hlavně z Vavřincovy Husitské kroniky a za Starých letopisů českých. A to, že se zdržel "katolické" kritiky husitství např. Čornej na základě nejnovějších badatelských závěrů vysvětluje tím, že Hájek sympatizoval s pražským utrakvistickým m칝anským prostředím, podobně jako ve své době fandil m칝anstvu v jeho zápase s Ferdinandem I.
Vše si však Hájek vynahradil i s úroky na Václavovi IV., u něhož např. akcentoval tu povšechně známou a dodnes nedoloženou báchorku o králově přátelství s katem, kterého vozíval na jednom koni při svých výletech za trestáním kriminálních živlů. Hájek by se uplatnil docela dobře za totáče, protože jeho jinotaje, narážky a meziřádková poselství v textu o Václavovi IV. přesně pasovaly na Ferdinanda I. A pokud je neodhalila Habsburkova cenzura, najdeme je tam dodnes...

[Przemysl de Nyestieyky]

Hájek by se uplatnil docela dobře za totáče, protože jeho jinotaje, narážky a meziřádková poselství v textu...

=D> Tak to je hezký! To mě mile rozesmálo.

Ale když už jsme u Hájkova husitství...
Mistr vypravěčský k r. 1427 zaměnil i příběh Jana Smiřického o jeho osvobození jednou dívkou, které nejspíše učaroval svým šarmem a dosadil tam Hynka z Kolštejna.
Když z něho pak později vycházel Paprocký, tak se mu to taky právem nepozdávalo a rozpačitě nad tím kroutil hlavou...

[Skot]

třeba si někdo rád počte

HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. Pověsti o počátcích českého národu a o českých pohanských knížatech. Příprava vydání Jan Kočí. Praha : Kočí, 1917.

http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/230675

[slavicekvac]

Jen malý dotaz, kdo z účastníků Hájka skutečně četl? Vydání obnovené dle původního v r. 1640? Ad Dobner - kritizoval u Hájka jen období do užití pramenů, čili někam k 1150. Od té doby jej uznává vcelku slušně. Já bych uvítal, kdyby někdo z Hájka dokázal rekonstruovat aspoň přibližně užité prameny, hlavně ztracené Anály kostela Pražského... Je tam taky otevřená otázka autorství kroniky Dalimila Mezříčského děkana boleslavského, takto citovaného v pramenech Hájkem.
Podle mě, který jsem se zabýval etymologií u Hájka, jsou sice možná jaksi bájeslovné historky a časování vzniku míst a jejich názvů, ale když se po tom jde na mapy.CZ a na Google earth, tak jen člověk zírá. prostě tam stará sídliště a hradiště jsou. Zcela jednoznačně prohlašuji, že podle Hájka existuje město Slavošovo, odkud odešel jeho syn Hes po morové ráně a založil vlastní civitas. Já tvrdím, že je to Slavošov u Čáslavi a Hýskov u Berouna ( Heskov ). Všechny popisné údaje od Hájka na to sedí. Nechť se kdokoliv podívá sám na fotkách a in natura v terénu. Nejsou peníze to vykopat, ale jednou budou. Hájek bude značně rehabilitován, netvrdím, že ve všem včetně kalendáře, ale věcně ano.

[eagara]

Absenci zmínky o incidentu u Vavřince z Březové považuji za docela silný argument. Vzhledem k tomu, co tento umný fabulátor dokázal vykonstruovat např. ze soudobého střetnutí na Vítkově, nepochybuji, že by neváhal podobou událost řádně rozmáznout.

To máš pravdu fanatizie středověkých lídí byla pěkná, ale nejvěšího fabulátora myslím že byl Václav Hájek z Libočan

[slavicekvac]

Absenci zmínky o incidentu u Vavřince z Březové považuji za docela silný argument. Vzhledem k tomu, co tento umný fabulátor dokázal vykonstruovat např. ze soudobého střetnutí na Vítkově, nepochybuji, že by neváhal podobou událost řádně rozmáznout.

To máš pravdu fanatizie středověkých lídí byla pěkná, ale nejvěšího fabulátora myslím že byl Václav Hájek z Libočan

To je tradovaná záležitost. Mám jiné zkušenosti s Hájkem. Ohledně místních jmen, a řady událostí, má Hájek prameny, které nemáme. To že přiřadil spoustu fantaskních letopočtů mýtickám osobám, to mě nechává chladným. Nelze Hájka a Hájka házet do jednoho pytle nedůvěryhodnosti. Zkus si najít stránku jeho pramenů v originále. Asi třetinu toho nemáme. Hlavně pražský kostel... A to byl nepochybně velmi dobrý pramen. Našel jsem podle Hájka hradiště o která nikdo ani nazavadil, a jsou senzační. Konkrétně: Slavošov u Čáslavi. Dle Hájka urbs. A velikost tomu odpovídá, není to jen civitas. Zkus se na Slavošov podívat přes Google Earth. A to není vše, je tam tzv. pohádka o jeho synovi Hesovi, který odešel po morové epidemii, a založil vlastní civitas s výrobou železa a to na Mži. Soudím, že je to Hýskov ! Železo je z Krušné Hory u Hudlic. A dovozuji dál, že to je Osseka Kosmových hranic Slavníkovy domény. Hesseka, Osseka není od sebe daleko. Místo je hradiště, valy jsou v soukromé zahradě pod kostelem. Místo je na cestě do Regensburku, je strážním místem brodu přes Mži. Jediné co jsem nenašel, je mohyla, kterou Kosmas popsal. Tu ovšem mohla vzít voda. Takže z Hájka ke Kosmovi a Slavníkovcům, jako územním následovníkům. Což dnes skoro všichni popírají, ale základ evidentně BYL v kmenových knížatech východních Čech, ať už se jim bude říkat Charváti, bílí Charváti, nebo Zličané, to je putna. Potíž je, že příběhy Slavníkovců se vypráví bez slušného archeologického průzkumu Kosmou vymezeného území. To, že území je vymezeno taky západně od Prahy mi nevadí, protože Slavníkovci a Přemyslovci byly velmi spolupracující domény, zvláště v ovládání obchodní stezky Halič, Praha - Regensburg - Granada. Trh s otroky. Za Mží od Hýskova je Otročíněves. Na této stezce, zřejmě tábořiště karavan. Znovu na Mži je pak Otročín, druhé tábořiště dle odhadu denních pochodů. Tak to já odvozuji od Hájkových pohádek. Protože jinde to prostě není. A sorry, já si nemyslím, že by kronikáři vědomě lhali. Jak si myslí soudobí historici se zkušeností denních lží politiků.

[eagara]

Absenci zmínky o incidentu u Vavřince z Březové považuji za docela silný argument. Vzhledem k tomu, co tento umný fabulátor dokázal vykonstruovat např. ze soudobého střetnutí na Vítkově, nepochybuji, že by neváhal podobou událost řádně rozmáznout.

To máš pravdu fanatizie středověkých lídí byla pěkná, ale nejvěšího fabulátora myslím že byl Václav Hájek z Libočan

To je tradovaná záležitost. Mám jiné zkušenosti s Hájkem. Ohledně místních jmen, a řady událostí, má Hájek prameny, které nemáme. To že přiřadil spoustu fantaskních letopočtů mýtickám osobám, to mě nechává chladným. Nelze Hájka a Hájka házet do jednoho pytle nedůvěryhodnosti. Zkus si najít stránku jeho pramenů v originále. Asi třetinu toho nemáme. Hlavně pražský kostel... A to byl nepochybně velmi dobrý pramen. Našel jsem podle Hájka hradiště o která nikdo ani nazavadil, a jsou senzační. Konkrétně: Slavošov u Čáslavi. Dle Hájka urbs. A velikost tomu odpovídá, není to jen civitas. Zkus se na Slavošov podívat přes Google Earth. A to není vše, je tam tzv. pohádka o jeho synovi Hesovi, který odešel po morové epidemii, a založil vlastní civitas s výrobou železa a to na Mži. Soudím, že je to Hýskov ! Železo je z Krušné Hory u Hudlic. A dovozuji dál, že to je Osseka Kosmových hranic Slavníkovy domény. Hesseka, Osseka není od sebe daleko. Místo je hradiště, valy jsou v soukromé zahradě pod kostelem. Místo je na cestě do Regensburku, je strážním místem brodu přes Mži. Jediné co jsem nenašel, je mohyla, kterou Kosmas popsal. Tu ovšem mohla vzít voda. Takže z Hájka ke Kosmovi a Slavníkovcům, jako územním následovníkům. Což dnes skoro všichni popírají, ale základ evidentně BYL v kmenových knížatech východních Čech, ať už se jim bude říkat Charváti, bílí Charváti, nebo Zličané, to je putna. Potíž je, že příběhy Slavníkovců se vypráví bez slušného archeologického průzkumu Kosmou vymezeného území. To, že území je vymezeno taky západně od Prahy mi nevadí, protože Slavníkovci a Přemyslovci byly velmi spolupracující domény, zvláště v ovládání obchodní stezky Halič, Praha - Regensburg - Granada. Trh s otroky. Za Mží od Hýskova je Otročíněves. Na této stezce, zřejmě tábořiště karavan. Znovu na Mži je pak Otročín, druhé tábořiště dle odhadu denních pochodů. Tak to já odvozuji od Hájkových pohádek. Protože jinde to prostě není. A sorry, já si nemyslím, že by kronikáři vědomě lhali. Jak si myslí soudobí historici se zkušeností denních lží politiků.

Protože jsem někde četla že tu kroniku psali na objednávku toho a toho panovníka tak samozřejmě psali jenom to co si panovník asi přál aby se zapsalo na věčné časy

[slavicekvac]

del
To máš pravdu fanatizie středověkých lídí byla pěkná, ale nejvěšího fabulátora myslím že byl Václav Hájek z Libočan

Protože jsem někde četla že tu kroniku psali na objednávku toho a toho panovníka tak samozřejmě psali jenom to co si panovník asi přál aby se zapsalo na věčné časy

Projektů na objednávku je spousta, ve středověku nic bez objednávky prakticky nevzniklo. To není žádný důvod pro paušální tvrzení, že je Hájek lhář. Je nezbytné pečlivě vážit co je omyl, co zkreslení apologetikou, a co ne. Kombinace více zdrojů, např archeologie, porovnání pramenů a podobně, to vede k relativně spolehlivé pravdě. A opakuji, u Hájka jsem překvapen masou spolehlivých unikátních informací, zvláště ohledně místopisu.

[eagara]

Já se nehádám jenom říkám že Hájek si hodně z toho vymyslel víc než ostatní kronikáři. A dokonce vymyslel i pověst o Horymírovy a Šemíkovy to ostatní kronikáři nepsali.

[slavicekvac]

Já se nehádám jenom říkám že Hájek si hodně z toho vymyslel víc než ostatní kronikáři. A dokonce vymyslel i pověst o Horymírovy a Šemíkovy to ostatní kronikáři nepsali.

Ani to nejde tvrdit s jistotou. Třeba to bylo v pramenech, které uvádí, a které jsou ztracené. Pro historii doby do které to zasazuje, nepochybně hornická činnost patří, a spor o pozemky kvůli tomu je vělmi přirozený. Místně to klidně může být pravda, Například se kutalo na Krušné Hoře u Hudlic. Krušení je drcení rudy rozpalováním a poléváním vodou. Jestli je ten příběh takto, nebo trochu jinak, na podstatě věci příliš nemění.

[eagara]

Já se nehádám jenom říkám že Hájek si hodně z toho vymyslel víc než ostatní kronikáři. A dokonce vymyslel i pověst o Horymírovy a Šemíkovy to ostatní kronikáři nepsali.

Ani to nejde tvrdit s jistotou. Třeba to bylo v pramenech, které uvádí, a které jsou ztracené. Pro historii doby do které to zasazuje, nepochybně hornická činnost patří, a spor o pozemky kvůli tomu je vělmi přirozený. Místně to klidně může být pravda, Například se kutalo na Krušné Hoře u Hudlic. Krušení je drcení rudy rozpalováním a poléváním vodou. Jestli je ten příběh takto, nebo trochu jinak, na podstatě věci příliš nemění.

To máš pravdu. Kdo ví jak to bylo ve skutečnosti. My můžeme o tom povídat do nekonečna. A stejně se nedopátráme pravdy.

[slavicekvac]

Já se nehádám jenom říkám že Hájek si hodně z toho vymyslel víc než ostatní kronikáři. A dokonce vymyslel i pověst o Horymírovy a Šemíkovy to ostatní kronikáři nepsali.

Ani to nejde tvrdit s jistotou. Třeba to bylo v pramenech, které uvádí, a které jsou ztracené. Pro historii doby do které to zasazuje, nepochybně hornická činnost patří, a spor o pozemky kvůli tomu je vělmi přirozený. Místně to klidně může být pravda, Například se kutalo na Krušné Hoře u Hudlic. Krušení je drcení rudy rozpalováním a poléváním vodou. Jestli je ten příběh takto, nebo trochu jinak, na podstatě věci příliš nemění.

To máš pravdu. Kdo ví jak to bylo ve skutečnosti. My můžeme o tom povídat do nekonečna. A stejně se nedopátráme pravdy.

Jen jsem chtěl poukázat na to, aby se Hájek zbytečně nevyřazoval z pramenů, jen pro obecný názor, že je pohádkář. V jednotlivých věcech to pravda být může, ale v řadě jiných nikoliv, a je to dnes jediný jakýs takýs opis zaniklých pramenů, zcela jedinečný. Jistě nutně v konfrontaci s věcnými argumenty odjinud, například z neinvazivní archeologie, či archeologie jako takové. A tak se lze dostat k relativně vysoké pravděpodobnosti náhledu na historii například historii místa.