No je vidět,že fakt potřebujem sebereflexi.Ve vyspělých demokraciích podá demisi ministr obrany za selhání vojína.Selže li ministr,předseda vlády.To si občas přečteš.Pan Bienert postupoval jmenováním TGM vzhůru.Duchcovský viadukt byl jenom a nejtragičtějším vrcholem ,na který už se pod taktovkou politické správy jelo.Do té doby byli naštěstí jen postřelení,převážně ženy.
Odstoupill náš nějaký politik dnes?Tak akorát kdysi Kalvoda.Jestli ses díval na dokument o Opoz.smlouvě,měli z nás cynicky prdelky,klidně i veřejně.Mohou si to tu v rámci tradice dovolit.Jinde by si už neškrtli.
A TGM?Jestliže jmenoval dle tehdejší ústavy a odvolával,pak po prvním incidentu měl říci-tak ne hoši.A vyvodit důsledky.Nedělo se však vůbec nic
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".
Georg píše:No je vidět,že fakt potřebujem sebereflexi.Ve vyspělých demokraciích podá demisi ministr obrany za selhání vojína.
No, nebyla bych tak kategorická. Musíme si uvědomit, jaká byla situace. Já osobně si myslím, že Masarykova případná rezignace nepřicházela v úvahu z toho důvodu, že on sám by se považoval za zbabělce, který utíká z potápějící se lodi. Nechci samozřejmě bagatelizovat problémy, které republika měla, ale nelze se na ně nepodívat pod lupou tehdejších událostí.
Jiří čet a pamatuji si to.TGM samozřejmě odstoupit neměl,ale jako prozíravý politik měl dělat něco dopředu,dle mého do řad polit. správy.Jakou cestou je jeho věc.
Violo,že to sem nepatří?Když v tom ostrůvku demokracie nikdo postižen nebyl ani vydán trestnímu řízení/až na Stránského/,tak proč by se to mělo dělat nyní?
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".
Ve svém názoru na ženy vycházel z Bible (stejně jako téměř ve všem), kterou interpretuje po svém. Odmítá "učení Pavlovo" ("Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže", "Ženy mužům svým poddány buďte, jako Pánu. Nebo muž je hlava ženy"), na kterém vznikla církev, stavějící kněžský asketismus (chtělo by se říct dekadentní) nad manželství - i přes ustavení svátosti manželské, která instituci manželskou přejímá pod církevní kontrolu. Naopak vychází z tzv. "učení Ježíšova", kde kněžský stav je zaslíbení Bohu, obětování se mu, svým způsobem odklon od normálního života. Vliv na jeho názory má i křesťanská rovnost.
Ženu Masaryk považuje za rovnou muži, jedinou výjimkou je fysická síla. Důvody nerovnoprávnosti vidí v mateřské povinnosti žen, které se díky tomu nemohou věnovat zaměstnání, logicky mají tedy v zaměstnání horší podmínky.
Manželství vidí jako splynutí těl a duší
Není divu, že byl kritickým podpůrcem hnutí za ženskou rovnoprávnost. V Prohlášení nezávislosti se vysloveně píše „Ženy budou postaveny na roveň mužům sociálně, politicky a kulturně“ Tímto směrem se první republika snažila kráčet.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Já k tomu jen doplním, že již v prvních volbách v ČSR do obecních zastupitelstev v roce 1919 volily poprvé ženy, jejich volební právo bylo potom zakotveno v ústavě z roku 1920, nepochybně pod Masarykovým vlivem.
Viola píše:Já k tomu jen doplním, že již v prvních volbách v ČSR do obecních zastupitelstev v roce 1919 volily poprvé ženy, jejich volební právo bylo potom zakotveno v ústavě z roku 1920, nepochybně pod Masarykovým vlivem.
tak, a kam se na nás hrabe třeba takové Švýcarsko - úplně mě dostalo, že tam dostaly ženy volební právo s´děsně pozdě, ale opravdu hodně pozdě - možná se budete divit .. ale byl to rok 1971 !!!!!!!!!!!!
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
Katerina píše:
tak, a kam se na nás hrabe třeba takové Švýcarsko - úplně mě dostalo, že tam dostaly ženy volební právo s´děsně pozdě, ale opravdu hodně pozdě - možná se budete divit .. ale byl to rok 1971 !!!!!!!!!!!!
Ono to prý s tím Švýcarskem nebude tak žhavé - údajně toho roku šlo o nějaký poslední zapadlý kanton, většina země už dávno volební právo měla.
No jsem už trochu mmo téma - ale zaujalo mě to - tak jsem se koukla jak na tom Evropa byla - a zdá se, že fakt díky TGm jsme byli docela vpředu - no ve srovnání s Lichnsteinskem ... Volební právo pro ženy v Evropských zemích
Finsko 1906
Dánsko 1915
Estonsko, Litva, Německo,
Polsko, Rakousko 1918
Holandsko, Lucembursko 1919
Československo 1920
Lotyšsko, Švédsko 1921
Turecko 1926
Irsko, Velká Britanie 1928
Španělsko 1931
Bulharsko, Francie 1944
Itálie, Slovinsko 1945
Rumunsko 1946
Belgie 1948
Řecko 1952
Maďarsko 1958
Kypr 1960
Švýcarsko 1971
Portugalsko 1976
Lichtenštejnsko 1984
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
K dnešnímu svátku (pohříchu vyprázdněné fráse a věšení vlajek):
Masaryk musí být stále vykládán nejen ze slov, která pronesl, nýbrž zároveň z výroků a činů, vyřčenýh a vykonaných za jiných okolností. Když listujete jeho Otázkou sociální, jste pořád překvapováni, jak kladně hodnotí Marxovy sociální požadavky, ale jak přitom přísně soudí o marxistickém světovém názoru. Proti spirituálním duchům, kteří bloudí ve světě nadsvětské spekulace bez porozumění pro všední potřeby průměrného člověka, volá Masaryk: "Chceme, aby bylo dost chleba pro všecky", "Neuznávám idealismus, který zapomíná na chléb," proti nasyceným a spokojeným držitelům politické moci přidává se na stranu těch, kdo bojují třeba jen za to, ale se slušně najedli a aby teple bydleli. Ale proti primitivnímu nebo demagogickému přeceňování žaludku nepřestává Masaryk připomínat, že "člověk nežije pouze chlebem", že otázka sociální je zároveň otázkou mravní a charakterovou.
/Josef Lukl Hromádka - Masaryk mezi včerejškem a zítřkem (československý boj o novou Evropu). 194O/
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Mne sa páči aj to vymenovanie spolupráce "národov" v SE. My( Maďari, ale aj Rakušania) tam zasa chýbame, že. Čo už, asi sme apriori zlí. ( Pocity v SE preto pripomínajú ten starý vtip, Keď je hlásenie v rádiu: "Pozor, pozor, po diaľnici sa v protismere rúti nejaký šialenec." V aute: "Iba jeden ? Všetci" ) Platí uhol pohľadu.
Mne sa páči aj to vymenovanie spolupráce "národov" v SE. My( Maďari, ale aj Rakušania) tam zasa chýbame, že. Čo už, asi sme apriori zlí. ( Pocity v SE preto pripomínajú ten starý vtip, Keď je hlásenie v rádiu: "Pozor, pozor, po diaľnici sa v protismere rúti nejaký šialenec." V aute: "Iba jeden ? Všetci" ) Platí uhol pohľadu.
Už z tohoto je zrejmé, že projekt "malých spolupracujúcich národov v SE" bol dopredu odsúdený na zánik. Politici, ktorých vízia neprežila ani 20 rokov, sa dajú považovať za štátnikov iba preto, lebo ich dnešní následovníci pre istotu nemajú vízie žiadne..... Teda aspoň čo sa týka predstáv ohľadom usporiadania regiónu.
Naposledy upravil(a) Robert dne 05 lis 2011 16:16, celkem upraveno 1 x.
Robert píše: Politici, ktorých vízia neprežila ani 20 rokov, sa dajú považovať za štátnikov iba preto, lebo ich dnešní následovníci pre istotu nemajú pre istotu vízie žiadne..... Teda aspoň čo sa týka predstáv ohľadom usporiadania regiónu.
Robert píše:
Už z tohoto je zrejmé, že projekt "malých spolupracujúcich národov v SE" bol dopredu odsúdený na zánik. Politici, ktorých vízia neprežila ani 20 rokov, sa dajú považovať za štátnikov iba preto, lebo ich dnešní následovníci pre istotu nemajú pre istotu vízie žiadne..... Teda aspoň čo sa týka predstáv ohľadom usporiadania regiónu.
To si nemyslím. Bylo třeba jen překonat vzájemné rozpory a 20 let bylo málo, navíc v situaci, kde Evropou obcházelo strašidlo fašismu. A fašistické státy v mezinárodní politice nejsou příznivci diskuse a kompromisu.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Ježek píše:To si nemyslím. Bylo třeba jen překonat vzájemné rozpory a 20 let bylo málo, navíc v situaci, kde Evropou obcházelo strašidlo fašismu. A fašistické státy v mezinárodní politice nejsou příznivci diskuse a kompromisu.
Veď hej, lenže k prekonávaniu rozporov nenapomohlo veľmi ani poškuľovanie po územiach toho iného (teraz je jedno či po 1ww, alebo v predvečer tej druhej), nedôvera v lojalitu veľkej časti vlastných občanov (pričom im štát dával denno-denne najavo, že sú menej) ani pocity "konkurencie" (postoj I.ČSR, hlavne Edu Beneša k Poľsku). Okrem toho celý Versailský systém po 1ww vzniku extrémnych ideológií a režimov v porazených štátoch priamo či nepriamo napomáhal.(To je, alebo by mala byť, ale asi iná diskusia).
Ježek píše:... nedôvera v lojalitu veľkej časti vlastných občanov (pričom im štát dával denno-denne najavo, že sú menej)
Zajimavy rozhovor s prof. Milanem Haunerem - o loajalite, to je ale spise do tematu Mnichov http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2008112036
cit.: HN: Dá se odhadnout, jak loajální by byli sudetští Němci v případě konfliktu?
Milan Hauner: Tady se první studie objevily. Při velké mobilizaci 23. září se odváděly automobily, povozy, koně - a z vozů registrovaných v Sudetech bylo hlášeno poškozených a nepojízdných 60 - 70 procent. Proto hlavní štáb zamýšlel některé německé jednotky neozbrojit. Nebylo dost českých jednotek, aby hlídaly německé... To bylo vážné nebezpečí, armáda nebyla dost soudržná.