Přemyslovské princezny

[Laurentius]

Jimram je podle znaku z poměrně významného rodu z jižní Moravy. Rod používal predikáty ze Sádku (nebo Ungersberka - to je to samé), z Dobronic, z Dunajovic a z Újezda (na Znojemsku). Podle jména jejich hradu i jmen členů rodu Unger (Uher) se spekuluje o uherském a kraňském původu.
Nejčastěji používají jméno Štěpán Uher. V listinách se objevují už od 12. století různí členové rodu např. Stephanus Hungarus, filius Iwani (1197), Stephano Vngaro de Zadek (1286) apod.

[slavicekvac]

Možná bude můj dotaz trochu nejapný, ale není to do Panenského Týnce v husitských dobách pro klarisky trochu daleko?

Naopak, bylo to tam, kde měly klid. Relativně, protože je Žerotín nakonec musel hájit před Lounskými husity.

[slavicekvac]

Helena Soukupová v knize "Anežský klášter" odkazuje na knihu F. Ekerta "Posvátná místa král. hl. města PRahy" z roku 1884, podle níž v roce 1436 opět klarisky jednaly o Anežčině svatořečení, které nakonec skončilo na tom, že v Anežském klášteře nebyly nalezeny její ostatky.
Bohužel nemám Husitskou kroniku, může se do ní někdo podívat?

Citace Eckerta:
"Jeptišky uprchly v r. 1420 nejprve do kláštera sv. Anny, a potom ku svým sestrám do Týnce, kterýžto klášter naušel sice zkáze od husitů, ale od Žirotínů potom zase obnoven byl, zvlášť od bratří jaroslava a Plichty, kteří popleněný klášter r. 1443 za abatyše Alžběty z Kladna bohatě obdarovali. Tak splynuly oba kláštery v jeden.
Roku 1436 obnoveno v Římě snahou klarisek Týneckých jednání v příčině svatořečení blah. Anežky, avšak nyní se nyskytla překážka v tom, že ve zpustošeném klášteře sv. Františka nebylo možno nalézti hrob s ostatky blah. Anežky, pročež jednání to r. 1450 opět zastaveno."

První impulz svatořečení byl od Elišky Přemyslovny 1328 po uzdravení syna Václava ( Karla IV ) na přímluvu blah. Anežky. Pokračoval Karel IV, zavázal k tomu Václava IV a tím to skončilo. To ovšem byla pořád Anežka v prvním hrobě... Podle mě už Týnecké ani nevěděly, kde ty ostatky jsou.
Je pozoruhopdné, že promíchání klarisek Týneckých a pražských se stalo ještě dříve - při založení Týnce přišly jako první pražské, pak se jich část vrátila, a pak byl ten útěk z Prahy před husity. Vztahy obou míst byly vpodstatě mateřinec a dcera.

[Zany]

Roku 1436 obnoveno v Římě snahou klarisek Týneckých jednání v příčině svatořečení blah. Anežky, avšak nyní se nyskytla překážka v tom, že ve zpustošeném klášteře sv. Františka nebylo možno nalézti hrob s ostatky blah. Anežky, pročež jednání to r. 1450 opět zastaveno."

Jestliže r. 1436 hledali ostatky v Praze, tak to svědčí spíš pro to, že při jejich odchodu do Týnce s sebou Anežku nebrali, to by její ostatky o nějakých 16 let později nemuseli hledat, protože by dobře věděli, kde jsou.

[slavicekvac]

Roku 1436 obnoveno v Římě snahou klarisek Týneckých jednání v příčině svatořečení blah. Anežky, avšak nyní se nyskytla překážka v tom, že ve zpustošeném klášteře sv. Františka nebylo možno nalézti hrob s ostatky blah. Anežky, pročež jednání to r. 1450 opět zastaveno."

Jestliže r. 1436 hledali ostatky v Praze, tak to svědčí spíš pro to, že při jejich odchodu do Týnce s sebou Anežku nebrali, to by její ostatky o nějakých 16 let později nemuseli hledat, protože by dobře věděli, kde jsou.

To je fakt, Haštal vyloučen být nemůže, ale i ten klášter sv. Anny. Třebaže netuším, který to byl. Nicméně z Týneckých už to nikdo vědět nemusel, nebo to stále tajily pro dosud neklidnou husitskou dobu. Znalost hrobu podle mě byla pouze u jednotlivých sester, všechny to určitě nevěděly. Zajímavé je, že se to nepovedlo Karlovi...

[Zany]

klášterem sv. Anny jsou nejspíše míněny dominikánky u kostela sv. Anny na dnešním Anenském náměstí.
Jestliže byly iniciátorkami kanonizačního procesu samy klarisky, pochybuji, že by nevěděly o tom, že existence ostatků je jednou z důležitých podmínek procesu.
Původní hrob v reálu Anežského kláštera musel být IMHO obecně známý, musel být přece předmětem úcty a obřadů jak jeptišek tak veřejnosti

[Katerina]

klášterem sv. Anny jsou nejspíše míněny dominikánky u kostela sv. Anny na dnešním Anenském náměstí.
Jestliže byly iniciátorkami kanonizačního procesu samy klarisky, pochybuji, že by nevěděly o tom, že existence ostatků je jednou z důležitých podmínek procesu.
Původní hrob v reálu Anežského kláštera musel být IMHO obecně známý, musel být přece předmětem úcty a obřadů jak jeptišek tak veřejnosti

Jenže s původním hrobem byla jedna velká potíž, ostatky z něj byly několikrát přenášeny kvůli povodním. pro mě je celkem překvapivé, že je tento fakt už tehdy nedonutil k výběru jiného bezpečnějšího , ale především trvalého místa pietního uložení ostatků. Ususzuji, že si to nějak Anežka sama vymínila, že má zůstat v klášteře, ale pořád je zde jedna otázka, je tam i Václav s Konstancií a Kunhuta. Je divné, že jejich hroby povodněmi ohroženy nebyly, takže proč takto neuložili i Anežku ??

V mém sborníku o Anežce je psáno - ted citace Bohumila Svobody z článku Život Světice :

" Tělesné pozůstatky Anežčiny , pohřbené na Smrtnou neděli 1282 v kapli Panny Marie , jejíž polohu i polohu původního hrobu se nedávno podařilo určit - (zde je odkaz an H: Soukupovou-to je ta kniha, co mi unikla v antikvariátu) byly později pro záplavy, jež dosahovaly až do prostoru kláštera a jeho kostelů přeneseny na jiné místo ."
Zde je pak odkaz na další článek - od J. Polce, Anežka tělem nenalezená.

Ted uvedu později.
Svoboda zmiňuje i věechny původní pokusy o Anežčino svatořečení , začíná u Elišky, podivuje se, že i přes blízký vztah ke Klimentovi VO- se to nezadařilo ani Karlovi , zmiňuje klarisky _ a to pozor !! Jak pražské tak týnecké !! to má ovšem svou logiku vzhledem k historii obou klášterů.
Pak twerpve křížovníkům se podařilo dosáhnout alespo%n částečného úspěchu , dostali povolení vždy na výročí Aneřčiny smrti 2.3. konat slavnosti k její poctě.

Osobně se trochu domnívám, zda původní neúspěchy s Anežčiným svatořečením v době, kdy hrob byl ještě znám mohly třeba souviset s její filosofií a pojetí náboženského cítění .. jsem daleka nazvat to nějakým embryonálním stadiem feminismu - kdepak, spíš hledání místa pro ženské pojetí víry , čistoty a lásky v tehdejším světě

[slavicekvac]

klášterem sv. Anny jsou nejspíše míněny dominikánky u kostela sv. Anny na dnešním Anenském náměstí.
Jestliže byly iniciátorkami kanonizačního procesu samy klarisky, pochybuji, že by nevěděly o tom, že existence ostatků je jednou z důležitých podmínek procesu.
Původní hrob v reálu Anežského kláštera musel být IMHO obecně známý, musel být přece předmětem úcty a obřadů jak jeptišek tak veřejnosti

Určitě, ale druhý hrob byl velmi utajený, podle mě. Ať už byl u Anny, u Haštala, nebo v Panenském Týnci.

[slavicekvac]

Jenže s původním hrobem byla jedna velká potíž, ostatky z něj byly několikrát přenášeny kvůli povodním...

To by musely být potíže i s Chiarou, a to nebyly.

[Zany]

Určitě, ale druhý hrob byl velmi utajený, podle mě. Ať už byl u Anny, u Haštala, nebo v Panenském Týnci.

Pokud ovšem existuje

[KOMOŃ]

Jedno mi dost uniká.
Co byl první impuls, že musela byla poprvé přemístěna?

[Katerina]

Jedno mi dost uniká.
Co byl první impuls, že musela byla poprvé přemístěna?

Povodně, povodně - několikrát -pak už husité - zkus občas číst předchozí příspěvky, sím, sím ...

[KOMOŃ]

Jedno mi dost uniká.
Co byl první impuls, že musela byla poprvé přemístěna?

Povodně, povodně - několikrát -pak už husité - zkus občas číst předchozí příspěvky, sím, sím ...

Já to četl, ale je vtom maglajz, tak se raději zeptám

[slavicekvac]

klášterem sv. Anny jsou nejspíše míněny dominikánky u kostela sv. Anny na dnešním Anenském náměstí.
Jestliže byly iniciátorkami kanonizačního procesu samy klarisky, pochybuji, že by nevěděly o tom, že existence ostatků je jednou z důležitých podmínek procesu.
Původní hrob v reálu Anežského kláštera musel být IMHO obecně známý, musel být přece předmětem úcty a obřadů jak jeptišek tak veřejnosti

Určitě, ale druhý hrob byl velmi utajený, podle mě. Ať už byl u Anny, u Haštala, nebo v Panenském Týnci.

10. Pátrání po ostatcích Anežky České v kostele sv. Haštala pokračuje
Zdroj: Radio Praha ČRo 7
Datum vydání: 10.1.2010
Strana: 1
Autor: Martina Bílá
Rubrika: Zprávy Radia Praha: Neděle, 10. leden, 2010
Oblast: Internet - společnost a životní styl

Pátrání po ostatcích Anežky České v pražském kostele svatého Haštala pokračuje. Vladimír Kelnar, duchovní správce farnosti, pod kterou kostel spadá, odeslal na magistrát žádost o zahájení průzkumu. Vyplývá to z informací z odboru památkové péče magistrátu. Město při svém rozhodování přihlíží k postoji Národního památkového ústavu. Ten již před Vánoci magistrátu sdělil, že nemá námitky proti prozkoumání místa, které by mohlo skrývat údajný hrob svaté Anežky, sdělila ČTK mluvčí NPÚ Zdeňka Kalová. Přesvědčení, že se ostatky Anežky České nacházejí v kostele svatého Haštala, vyjádřili v listopadu restaurátoři z nedalekého ateliéru. Pražští památkáři z magistrátu by měli o žádosti rozhodnout zhruba do dvou týdnů. Průzkum posvětila i církev. Kardinál Miloslav Vlk tak učinil přesně v den 20. výročí Anežčina svatořečení 12. listopadu.

Přípravná fáze průzkumu začala už koncem října prošetřením místa radarovým přístrojem. Zjistilo se, že by pod podestou hlavního oltáře s vloženou středověkou opukovou deskou mohla být dutina se schránkou a kovovým předmětem. Podle určitých indicií by mohlo jít o truhličku s královskou pečetí a berlou abatyše. Před oficiálním archeologickým průzkumem ale nelze mluvit o nálezu hrobu. Hrob svaté Anežky České se již několik staletí považuje za ztracený. Existuje několik teorií o tom, kde by se mohl nalézat. V povědomí mnohých lidí dlouho byla představa, že Anežčin hrob je ukryt právě u sv. Haštala, přestože k této domněnce nevedou žádné historicky ověřené informace. Kostel je od povodní v roce 2002 uzavřen a opravuje se.

[duli]

Včera uvedeno:
http://www.novinky.cz/domaci/189366-pru ... stala.html

[KOMOŃ]

Včera uvedeno:
http://www.novinky.cz/domaci/189366-pru ... stala.html

Nakonec se zjistí, že tam Anežka neleží ale můžou najít někoho jiného...

[duli]

Dnešní novinka :
http://www.novinky.cz/domaci/192329-kdy ... hobyt.html

[Zany]

podle TV zpráv a webových plátků našli v kostele sv. Haštala zatím jen jakousi valenou barokní klenbu, která zřejmě kryje jakousi kryptu. Osobně jsem čím dál tím skeptičtější, nahlédl jsem do monografie o Anežském klášteře a ani v ní není jediné slovo o odnesení ostatků z kláštera pryč. Naopak hned po skončení husitských válek byl učiněn další pokus o kanonizaci, který selhal právě pro chybějící ostatky a ty byly hledány stále ve zpustošeném klášteře. Kdyby byly přeneseny, a) by nejspíš někdo věděl, kde jsou a i kdyby ne, tak by je b) hledali jinde, např. v Panenském Týnci, u sv. Anny či u Haštala.
Ani ten Týnec není tak jistý, v oné monografii se píše:
"klarisky našly dočasný domov v klášteře dominikánek, později se však některé zřejmě uchýlily do sesterského kláštera v Panenském Týnci.
kladu důraz na "některé" a "zřejmě" - tedy není vůbec jisté, že odešly, a pokud připustíme, že odešly, pak nevíme, jestli to bylo několik osob, většina nebo všechny. O tom, že by s sebou braly ostatky zakladatelky už ani nemluvě...

[Katerina]

podle TV zpráv a webových plátků našli v kostele sv. Haštala zatím jen jakousi valenou barokní klenbu, která zřejmě kryje jakousi kryptu. Osobně jsem čím dál tím skeptičtější, nahlédl jsem do monografie o Anežském klášteře a ani v ní není jediné slovo o odnesení ostatků z kláštera pryč. Naopak hned po skončení husitských válek byl učiněn další pokus o kanonizaci, který selhal právě pro chybějící ostatky a ty byly hledány stále ve zpustošeném klášteře. Kdyby byly přeneseny, a) by nejspíš někdo věděl, kde jsou a i kdyby ne, tak by je b) hledali jinde, např. v Panenském Týnci, u sv. Anny či u Haštala.
Ani ten Týnec není tak jistý, v oné monografii se píše:
"klarisky našly dočasný domov v klášteře dominikánek, později se však některé zřejmě uchýlily do sesterského kláštera v Panenském Týnci.
kladu důraz na "některé" a "zřejmě" - tedy není vůbec jisté, že odešly, a pokud připustíme, že odešly, pak nevíme, jestli to bylo několik osob, většina nebo všechny. O tom, že by s sebou braly ostatky zakladatelky už ani nemluvě...

Celkem souhlas Zany, až na to, že zřejmě , ohledně odchodu do Panenského Týnce - nevím, zda všechny, ale klarisky se uchýlily v době husitských bouří do sesterského kláštera v Panenském Týnci. Jak jsem již psala - mělo to svou logiku- Anežčin klášter byl mateřským klášterem PT, sestry zakladatelky byly do Týnce poslány právě z Františku , takže jim to pak vlastně " oplatily ". Někdy bývá zmíněno, že se sestry usadily v PT pod ochranou Žerotínů ?? POslední z nich ale umírá cca 47 let poté. Zpět do Prahy se vrátily až za 220 let. A znovu se v té době oživují pokusy o Anežčino svatořečení .
Pravdu máš - že nikde není možné nalézt nějaké potvrzení, že ostatky vzaly sebou, jen samé údajně, prý , možná ..

Ono také někde to nalézt ..myslím jakoukoliv doložitelnou zmínku o přenesení .. to by bylo bingo.

Jak to píšu, napadla mě ještě jedna myšlenka, ale tady musím poprosit slavicka - Václave - je to tak, že platilo, že jedním z potřebných věcí před svatořečením byla tzv. translokace ?? tedy přenesení ostatků budoucího světce - ještě před svatořečením ???

Proto dal Václav přenést svou babičku Ludmilu , proto dal Boleslav přenést Václava , Břetislav Vojtěcha (i když tam byly ve hře i mnohem mocenštější ambice) - a skoro mě ted napadá, proč dala Eliška přenést bratra Václava z Olomouce ??

Zpět k Anežce - víme, že snahy o její svatoečení tu byly již krátce po jejím úmrtí, zázraky nad jejím hrobem též.
Ona údajná záchrana ostatků před husity .. by pak mohla být pokusem o translokaci - tedy legendou , která možná mělapodpořit žádost o její svatořečení.
Pak by Anežka skutečně mohla být stále v klášteře, ostatně parkrát jsem už měla dojem, že tam opravdu je.

[Zany]

Správný termín je translace a bylo to považováno ne za jednu z podmínek ale za postačující podmínku kanonizace, v podstatě kanonizace byla provedena právě prostřednictvím translace ostatků - ostatně se to také slavilo jako jeden ze svátků světce - např. u sv. Ludmily se slavilo zvlášť její umučení a přenesení ostatků. Ale pozor - to vše platí pro lokálně uctívané světce a jen v rané době kolem toho 10. století. Později ale Řím začal prosazovat zásadu, že o kanonizaci rozhoduje papež a ne všichni takto dříve uctívaní lokální světci byli dodatečně papežským stolcem potvrzeni a zařazeni do katalogu světců.
Ergo kladívko v době, o které se bavíme už translace neměla žádný takový význam.

K Panenskému Týnci - ten návrat se odehrál mnohem dřív, Soukupová v tom sborníku předpokládá návrat hned po husitských válkách, k roku 1439 uvádí odkaz v závěti ""pannám k sv. Františku pět zlatých", "spolumajitelé" kláštera minorité se uvádí už r. 1443.