Pravěk - lokality, naleziště, nálezy.

[KOMOŃ]

Čtverec v Makotřasech

[slavicekvac]

Čtverec v Makotřasech

Jasně, jsme doma. Tedy já, Makotřasy jsou z Kladna co by dup. Ale kde tam jsou nálevkové kultury, to netuším.

[KOMOŃ]

Čtverec v Makotřasech

Jasně, jsme doma. Tedy já, Makotřasy jsou z Kladna co by dup. Ale kde tam jsou nálevkové kultury, to netuším.

Protíná to přímo dálnice a díky tomu to bylo nalezeno.Já tam ještě zatím nebyl, ale na jaře si určitě čas udělám.Má to být nejstarší nalezený doklad astronomické observatoře? na kontinentu.Do jara si o tom zkusím zajistit nějaké lepší informace...

[slavicekvac]

Čtverec v Makotřasech

Jasně, jsme doma. Tedy já, Makotřasy jsou z Kladna co by dup. Ale kde tam jsou nálevkové kultury, to netuším.

Protíná to přímo dálnice a díky tomu to bylo nalezeno.Já tam ještě zatím nebyl, ale na jaře si určitě čas udělám.Má to být nejstarší nalezený doklad astronomické observatoře? na kontinentu.Do jara si o tom zkusím zajistit nějaké lepší informace...

Dobrý, to hledání slunovratu má opravdu zřejmě tradici hodně hluboko. S námi to cvičí taky, jak se to začne obracet, tak počítáme o slepičí krok atd.

[KOMOŃ]

Ten slunovrat má pravděpodobně vztah k úrodě.

[duli]

Co se našlo v Makotřasech:

Kultura nálevkovitých pohárů
(3,5. - 4.tisíciletí p. n. l.)
V katastru Makotřas v poloze „Na ostrově“ bylo eneolitické rovinné sídliště a čtvercové ohrazení. Nálezy se v rozsáhlém prostoru (přinejmenším 60 ha) na vícenásobně osídleném plochém sprašovém hřbetu nad Dolanským a Lidickým potokem objevovaly od 30. let 20. stol. Hlavní poznatky ale přinesl záchranný výzkum ARÚ Praha před stavbou silnice Praha - Slaný v roce 1961. Vedle desítek sídlištních jam se nedařilo zjistit nadzemní kůlové stavby, ačkoli nálezy z jam jasně hovořily o zemědělské osadě, jejíž obyvatelé pěstovali pšenici, ječmen a proso a lovem jen výjimečně doplňovali maso domácích zvířat, z nichž pěstovali v naprosté převaze skot. Zajímavých nálezů tu však bylo mnoho: pec o průměru 1 m s kopulovitou hliněnou klenbou, velké žací nože vyštípané z deskovitého rohovce bavorského původu; ostatně i některé keramické tvary ukazovaly směrem k Barvorsku a svědčily o dálkových stycích a směně surovin i výrobků. Nejzajímavější byly čtyři okrouhlé zahloubené pece z nejmladší fáze sídliště, zlomek keramického tyglíku se stopami žáru a zelenavé měděné strusky uvnitř, kousek měděné rudy. To jsou nejen neklamné doklady o nejstarší dosud známé výrobě kovu na našem území, ještě zcela výjimečné v období staršího eneolitu, ale zároveň další stopy spojení směrem na jih, do východoalpských středisek prvotní měděné metalurgie; tomu ostatně nasvědčuje i chemické složení makotřaské mědi. Není vyloučeno, že se jednalo přímo o tamní řemeslníky, kteří u pozdějších Makotřas tavili měděnou rudu. Výrobků z mědi se tu však mnoho nenašlo.
Mezi keramikou, podle níž patří vícefázové osídlení lokality staršímu, baalberskému stupni nálevkovitých pohárů, včetně jeho koncové, tzv. siřemské fáze a končí těsně před nástupem mladšího stupně salzmündského, vyniká neúplná zoomorfní nádoba na čtyřech nožkách. Za povšimnutí stojí i pohřbívání: vedle několika skutečných hrobů s kostrami v kamenném obložení, zjištěných vně čtvercového příkopu, se ve dvou desítkách sídlištních jam na ploše vymezené tímto čtvercem našly lidské kostry obřadně pohřbené ve skrčené poloze s milodary, ale i kostry jen pohozené, jejich části nebo samotné lebky v jamách - v některých případech se jedná o odříznuté hlavy. Celkem šlo o pozůstatky více než padesáti osob, vesměs menší postavy a křehčí tělesné stavby, často dětí. V jedné chalupě byly tři celé a dvě neúplné kostry. Pozůstatky šesti lidí se našly v čtvercovém příkopu. Na dvanácti kostrách ze třiceti posuzovaných antropology lze pozorovat stopy násilných zásahů (hlavně údery do hlavy). Vedle koster je však doloženo i žárové pohřbívání.
Zmíněný čtvercový příkop je vedle stop z metalurgie nejzajímavějším objevem z Makotřas. Příkopy, vystopované geofyzikálním průzkumem a ověřené archeologicky, tu byly vlastně dva a zčásti se překrývaly. Starší z nich tvořil oblouk o délce asi 650 m. a obkličoval původně plochu cca 10 ha. na svahu k Dolanskému potoku; šlo nejspíše o ohradu pro dobytek. Mnohem důležitější je mladší příkop, široký nahoře 4 a u dna 2 m., hluboký kolem 2 m., který na temeni návrší vytvářel půdorys dosti přesného čtverce o straně asi 300 m. (9,3 ha). Měl dva hlavní, proti sobě položené vchody o šířce 18 m., stranou pak ještě třetí. Žlab ve dně příkopu ukazoval na kombinaci s palisádou.
V Evropě unikátní čtvercový půdorys takového rozsahu ukazuje nejen na geodetickou zručnost svých tvůrců, ale rovněž na neobyčejný, jistě ne běžně užitkový účel (opevněním však patrně také nebyl) a vyvolal již mnoho úvah o svém smyslu: jako rituální okrsek a patrně i kultovně-společenské středisko obřadních činností zdejších obyvatel i komunit z okolí může svým tvarem symbolizovat pole (to je známo i z jiných souvislostí), mohl míti jistý význam v komunikaci s uctívanými nebeskými nebesy a rolnickým kalendářem závislým na jejich pohybech. Pokusy o konkrétní archeoastronomický výklad neposkytují však přesvědčivé výsledky a zůstávají v oblasti domněnek. Radiokarbonové datování dovoluje hledat dobu, kdy sídliště lidu nálevkovitých pohárů s rituálním okrskem žilo, zhruba v pol. 4.tis.p.n.l.
[Sklenář K. a kol., Encyklopedie pravěku, Libri 2002]

Z muzea na Kladně : http://www.omk.cz/index.html?url=http:/ ... k_pruvodce
Významnou lokalitou z pozdní doby kamenné (eneolitu) je osada lidu s kulturou nálevkovitých pohárů (nazvanou podle typického tvaru nádob se široce se rozvírajícím hrdlem) u Makotřas. Původně záchranný archeologický výzkum, prováděný v souvislosti s chystanou výstavbou silnice I/7 Praha - Slaný, odkryl kromě sídlištních objektů s množstvím keramiky i čtvercovou plochu o rozměrech asi 300x300 metrů, vymezenou příkopem. Tento čtvercový útvar se dvěma protilehlými branami na východní a západní straně patří podle předčasně zesnulého astronoma dr. Zdeňka Horského k nejstarším evropským dokladům o pravěkých astronomických znalostech. Spojnice bran se severovýchodním a severozápadním rohem čtvercové ohrady totiž odpovídají orientaci na východ a západ Slunce o letním a zimním slunovratu, další spojnice jsou orientovány na nejsevernější možný východ Měsíce a na souhvězdí Orion. Podle dr. Horského je možno navíc z rozměrů vydedukovat i další poznatky týkající se kalendáře, například délku roku 365 dní. Už to samo by stačilo jako doklad o výjimečnosti této lokality. Tu však ještě zdůrazňují další nálezy. Hliněná zoomorfní nádoba bývá vykládána jako důkaz o kultu dobytka, zajišťujícího obživu obyvatel. Nález hliněného kelímku, vyrobeného z místní spraše, se zbytky struskovité měděné hmoty je pak unikátním svědectvím o rozšíření kovolitectví do střední Evropy už v polovině 4. tisíciletí před naším letopočtem.

[duli]

Čtverec v Makotřasech

Jasně, jsme doma. Tedy já, Makotřasy jsou z Kladna co by dup. Ale kde tam jsou nálevkové kultury, to netuším.

Protíná to přímo dálnice a díky tomu to bylo nalezeno.Já tam ještě zatím nebyl, ale na jaře si určitě čas udělám.Má to být nejstarší nalezený doklad astronomické observatoře? na kontinentu.Do jara si o tom zkusím zajistit nějaké lepší informace...

Já tam Komoni byla a není tam nic. Jedině běž do muzea na Kladně. Toť vše.

[KOMOŃ]

To bude až na jaře.Teď je pozdě na všechno.Navíc jsem tam už tolikrát projížděl a věděl jsem, že to tam někde je a stejně jsem se tam nedostal.
Ale určitě se polepším.Navíc si chci projít celé hradiště v Prachovských skalách-velmi nadějná lokalita...

[Viola]

Krátký článek o "mírumilovných" lidech neolitu

https://www.osel.cz/12703-v-neoliticke- ... asili.html