Pociatky mincovnictva na dnesnom Slovensku

[MartinLongaVilla]

Ak by niekto mal zaujem o diskusiu k teme historie a pociatkov mincovnictva na uzemi dnesneho Slovenska, bol by som velmi rad privital nazory a informacie na tomto fore.

Ak zhrniem:
Kremnická mincovňa je jedným z najstarších nepretržite vyrábajúcich podnikov na svete. Jej príbeh sa začal odvíjať 17. novembra 1328, kedy uhorský kráľ Karol Róbert z Anjou povýšil Kremnicu z osady, ktorá vyrástla okolo bohatých nálezísk zlata, na slobodné kráľovské mesto, zároveň jej pridelil privilégium na prevádzkovanie mincovne. Mince, ktoré sa tu začali raziť zo zlata rýdzosti 23 karátov a 9 grénov, vznikli podľa vzoru mincí z Florencie a spočiatku sa im hovorilo florény. Keďže sa latinský nápis na obdobnej zlatej minci mesta Benátky končil slovami "ista ducatus", ľudia tomuto druhu mincí začali hovoriť dukáty. Pod týmto názvom vošli do histórie.
Zdroj> http://www.mint.sk/onas_historia.php

Avsak, Kremnica nie je prvou lastovickou na nasom uzemi - existuju aj niektore bonboniky, o nich nie je mnohym badatelom zname, a nedotykaju sa vylucne mincovnictva.
V Bratislave uz v 11. storoci boli razene dukaty, mince sa nasli v 30. rokoch 20. storocia vo Svedsku - s napisom averz: STEPHANVS REX a reverz: BRESLAVVA CIV.
Znamena to, ze v case krala svateho Stefana, v samotnych pociatkoch Uhorska bola v Bratislave mincovna, kde razili dukaty so slovanskym /slovenskym/ nazvom mesta BRESLAVVA - Braslava /to Bra-TI-slava je pocesteny vyraz/.

Ak by sme isli este dalej do historie, Bratislava bola velmi znama svojou keltskou mincovnou.

Prida niekto svoje informacie, alebo vyvrati tie moje? Budem velmi povdacny za akukolvek informaciu a prinos do diskusie. Mozno by bolo vhodne hladat aj porovnania s ceskym mincovnictvom... na tomto fore.

[Robert]

Avsak, Kremnica nie je prvou lastovickou na nasom uzemi - existuju aj niektore bonboniky, o nich nie je mnohym badatelom zname, a nedotykaju sa vylucne mincovnictva.
V Bratislave uz v 11. storoci boli razene dukaty, mince sa nasli v 30. rokoch 20. storocia vo Svedsku - s napisom averz: STEPHANVS REX a reverz: BRESLAVVA CIV.
Znamena to, ze v case krala svateho Stefana, v samotnych pociatkoch Uhorska bola v Bratislave mincovna, kde razili dukaty so slovanskym /slovenskym/ nazvom mesta BRESLAVVA - Braslava /to Bra-TI-slava je pocesteny vyraz/.
Prida niekto svoje informacie, alebo vyvrati tie moje? Budem velmi povdacny za akukolvek informaciu a prinos do diskusie. Mozno by bolo vhodne hladat aj porovnania s ceskym mincovnictvom... na tomto fore.

Veľmi Ti nepomôžem, ale spomínam si, že som kdesi čítal, že mince sv.Štefana často falšovali, lebo boli hodnotné a kupcami vysoko hodnotené. Podobu niektorých poznáme vraj vďaka iba takýmto kópiám. Možno sú také aj tie mince zo Švédska. (Neviem to iste). Na fakte, alebo minimálne aspoň možnosti, že v Bratislave bola mincovňa, to veľa nemení.

[Ježek]

Prida niekto svoje informacie, alebo vyvrati tie moje? Budem velmi povdacny za akukolvek informaciu a prinos do diskusie. Mozno by bolo vhodne hladat aj porovnania s ceskym mincovnictvom... na tomto fore.

U nás došlo k centralisaci ražby mincí až v roce 1300 - všechny mincovny byly přeneseny do Kutné Hory - do té doby existovalo mincoven více, razily své mince moravští údělníci, makrabata. Dále do minulosti možná ani mincovní regál v rukou panovníka neexistoval - tak je vysvětlováno mincování Slavníkovců.
Proto bych se nedivil, že v Bratislavě byla skutečně mincovna.

[MartinLongaVilla]

K historii mincovnictva v Bratislave:
KELTI
Významnou etapou v histórii mesta je železná doba. V tom čase vstúpili do dejín Bratislavy Kelti – keltskí Bójovia. Sú to prví obyvatelia, ktorých neoznačujeme podľa keramiky alebo spôsobu pochovávania mŕtvych. Zanechali po sebe aj písaný text – hoci iba na minciach. Na území mesta vybudovali bratislavské oppidum, ktoré malo mestský charakter. Najviac nálezov pochádza z centra mesta, ktoré bolo asi centrom oppida, ďalej z Námestia slobody (mincovňa) , Koliby, Devína, DNV a Dúbravky. Mohli to byť súčasti jedného oppida alebo išlo o sídliskovú aglomeráciu. Často ide o mince, ktorých podoba bola ovplyvnená antickými peniazmi. Nazývajú sa biateky, lebo to bol najčastejší nápis na nájdených minciach. Okrem neho nachádzame aj nápisy COISA, MACCIUS, DEVIL, NONNOS, TITTO s portrétmi veľmožov, obrazmi jazdcov na koňoch alebo rôznymi zvieratami. Mince sa pravdepodobne razili pre potreby miestneho trhu.

Rok 1000 /Uhorsko/
Vo Švédsku sa vo vikingskom poklade našla minca, strieborný denár, ktorý mal na jednej strane vyrazené meno prvého uhorského kráľa Štefana I. a na druhej nápis RESLAVVACIV vyobrazením kostola. Dnes je známych už viac mincí s nápisom PRESLAVVA CIV(ITAS), pomenovaných podľa hradu slovanského kniežaťa.

Podle některých historiků jde o toho Predslava, podle něhož byla svého času pojmenovaná Bratislava jako Preslava (což naznačuje poměrně nedávno objevený nápis PRESLAVVA CIV[ITAS] nalezený na bratislavských mincích z roku cca 1000 a například název Bratislavy "Preslavvaspurch" v Altašských análech). Z toho brzy vzniklo německé Pressburg a slovenské Prešporok.

Zial, kedysi priamo na nete som nasiel aj fotografie averz a reverz tych minci, teraz sa k tomu neviem dostat.

[Zany]

Dále do minulosti možná ani mincovní regál v rukou panovníka neexistoval - tak je vysvětlováno mincování Slavníkovců.

To je vysvětlováno spíš tím, že byli nějakou vedlejší linií Přemyslovců, naposledy viz např. nedávno vyšlí "Přemyslovci"

[slavicekvac]

K historii mincovnictva v Bratislave:
Vo Švédsku sa vo vikingskom poklade našla minca, strieborný denár, ktorý mal na jednej strane vyrazené meno prvého uhorského kráľa Štefana I. a na druhej nápis RESLAVVACIV vyobrazením kostola. Dnes je známych už viac mincí s nápisom PRESLAVVA CIV(ITAS), pomenovaných podľa hradu slovanského kniežaťa.

Podle některých historiků jde o toho Predslava, podle něhož byla svého času pojmenovaná Bratislava jako Preslava (což naznačuje poměrně nedávno objevený nápis PRESLAVVA CIV[ITAS] nalezený na bratislavských mincích z roku cca 1000 a například název Bratislavy "Preslavvaspurch" v Altašských análech). Z toho brzy vzniklo německé Pressburg a slovenské Prešporok.

Zial, kedysi priamo na nete som nasiel aj fotografie averz a reverz tych minci, teraz sa k tomu neviem dostat.

Co je na aversu? Měl by tam být mincovní pán, čili moderně řečeno emitent ražby. Předpokládám, že to byl Stephanus REX. Pak je pro mne velmi zajímavý mincovní obraz. Tvrdím, že mincovní obrazy tohoto denárového období vyjadřují sigilla arcidiecéze a diecéze místa, kde se razilo. Preslavva by tak měla mít diecézní obraz diecéze Pannonské, Arcidiecéze? Možná Gniezdno, nebo Olomouc. A nebo stále ještě Salzburk z misijních dob ! Salzburk je prostý kříž. Olomouc či Gniezdno by mohla být sedící holubice. Panonská diecéze obraz Kristovy tváře z Veraikonu.

[slavicekvac]

Dále do minulosti možná ani mincovní regál v rukou panovníka neexistoval - tak je vysvětlováno mincování Slavníkovců.

To je vysvětlováno spíš tím, že byli nějakou vedlejší linií Přemyslovců, naposledy viz např. nedávno vyšlí "Přemyslovci"

A nebo byli Přemyslovci vedlejší větví Slavníkovců Osobně jsem přesvědčen, že to byly skupiny - domény - jednotlivých kmenů více či méně integrované, žijící vedle sebe ve vzájemné symbioze, ve spolupráci na trhu otroků a jiných obchodních vztahů. Jejich mincovní právo bylo dáno postavením DUX, platným pro všechny členy vládnoucích rodů - Boleslava, Soběslava, Čáslava, Jaromíra, etc. Společná záležitost bylo ovládání obchodních cest a vojenské akce. Vše ovšem jen do 995, kdy mrtvicí ochromený Boleslav II nebyl schopen cokoliv udělat proti zločinu Vršovců. Nebo s ním souhlasil.
Podle mě bychom spíš měli Slavníkovcům říkat Zličané a Přemyslovcům prostě Češi. Dělení uvnitř můžeme přijmout od Turka, či jiných, ale v době Přemyslovců a Slavníkovců už bylo na ústupu. Výrazně se vnitřní integrace projevila rozdílem v jednání v Regensburgu. Křest 14 knížat, přičlenění k Řezenské diecézi po smrti Svatoplukově už jen Spytihněv a Vitizla(v).