Česká účast na křížových výpravách
Moderátor: Ježek
Česká účast na křížových výpravách
Známá je účast Vladislava II. na druhé křížové výpravě. Pak tažení moravského biskupa Jindřicha proti Pomořanům. A také králů Přemysla Otakara II. a Jana Lucemburského. Jsou ještě nějací nadšenci a nějaké podrobnosti??
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4265
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 174 times
- Been thanked: 43 times
I. køížová výprava
V době první křížové výpravy české země nebyly výrazně zapojeny do evropského dění, výprava se jich dotkla spíše pasivně.
Přes Podunají směřovala křížová výprava lidu, na konci května 1096 jeden z houfů lidové výpravy dorazil do Prahy, veden jakýmsi Volkmarem, zde násilně křtil nebo zabíjel Židy, poté odtáhl.
Z našich zemí se výpravy teoreticky mohli zúčastnit jen jednotlivci, nejsou prameny zachyceny. Nicméně kníže Břetislav II. v té době zrovna válčil s Poláky, bojové nasazení s větší pravděpodobností návratu, tedy bylo jinde.
Přes Podunají směřovala křížová výprava lidu, na konci května 1096 jeden z houfů lidové výpravy dorazil do Prahy, veden jakýmsi Volkmarem, zde násilně křtil nebo zabíjel Židy, poté odtáhl.
Z našich zemí se výpravy teoreticky mohli zúčastnit jen jednotlivci, nejsou prameny zachyceny. Nicméně kníže Břetislav II. v té době zrovna válčil s Poláky, bojové nasazení s větší pravděpodobností návratu, tedy bylo jinde.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4265
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 174 times
- Been thanked: 43 times
II. køížová výprava
Do druhé křížové výpravy se již Češi zapojili. Kníže Vladislav po bojích s údělníky situaci stabilisoval ve svůj prospěch a mohl si dovolit sám vést kontingent směrem Jeruzalém - správou země byl pověřen jeho bratr Děpolt (zajal Soběslava, syna Soběslava, který se pokusil o převrat). Společně s knížetem putoval jeho bratr Jindřich a bratranec Spytihněv, mašálkem byl zřejmě Jurik (Jiří), otec Jiřího z Milevska, ten se poté v pramenech neobjevuje, je možné, že výprava se mu stala osudnou. Součástí našeho kontingentu měl být i oddíl polského Vladislava Vyhnance.
Češi vytáhli později než vojsko Konráda, v pozdním létě, díky tomu dostihli v Nikaii zbytky rozprášeného německého vojska, do větších bojíů se nazapojili, do Svaté země se také nedostali. Vladislav se sešel v Konstantinopoli s císařem Manuelem a snad složil i lenní hold (těžko říct). Přes Rusko se výprava roku 1148 vrátila domů.
Téměř souběžně se konal výpad proti pohanům v Polabí - toho se účastnil olomoucký biskup Jindřich Zdík, snad i některými dalšími dobrovolníky byli i Češi (Moravané).
O účasti našich lidí při reconquistě nemáme zprávy.
Češi vytáhli později než vojsko Konráda, v pozdním létě, díky tomu dostihli v Nikaii zbytky rozprášeného německého vojska, do větších bojíů se nazapojili, do Svaté země se také nedostali. Vladislav se sešel v Konstantinopoli s císařem Manuelem a snad složil i lenní hold (těžko říct). Přes Rusko se výprava roku 1148 vrátila domů.
Téměř souběžně se konal výpad proti pohanům v Polabí - toho se účastnil olomoucký biskup Jindřich Zdík, snad i některými dalšími dobrovolníky byli i Češi (Moravané).
O účasti našich lidí při reconquistě nemáme zprávy.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4265
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 174 times
- Been thanked: 43 times
III. køížová výprava
V roce 1187 padl Jeruzalém do rukou Saladina. To byl důvod k uspořádání největší výpravy v dosavadní historii. Zůčastnil se jí anglický, francouzský král a římský císař Fridrich Barbarossa. Svojí účast slíbil i český kníže Bedřich, ten ovšem stačil zemřít. Nicméně český kontingent se i této výpravy zůčastnil. K tomu říšskému se připojil pod vedením Děpolta II. v Ostřihomi roku 1189 a snad se stal i předvojem. Na byzantském území se tento proud se dostává do šarvátek se samotnými Byzantinci (Adrianopole - únor 1190) a poté seldžuckými Turky - u Ikonie, kde se český oddíl měl vyznamenat svojí udatností. Barbarosa se však v červnu topí a většina vojska se vrací do Evropy. Čeští bojovníci dosáhnout Akkonu, tam je ovšem decimuje moc. 21. 11. 1190 na něj umírá i vůdce výpravy - Děpolt. Co se stalo se zbytkem Čechů ve Svaté zemi se dá jen spekulovat.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
III. křížová výprava
Máš pravdu, Češi a Uhři měli být předvojem křižáckého tažení. Zajímavé je, že prý část české výpravy pocházela ze žalářů, protože Děpolt sehnal asi jen polovinu požadovaného kontingentu. Jinak jsem narazila na "opěvování" českého smyslu pro drancování a neposlušnost, ale také na neobyčejné hrdinství.
U Akkonu bránili nějaký mostík přes řeku, což se stalo většině osudné. Vzhledem k tomu, že Děpolt zemřel cca do týdne od této bitky na mostě, je možné že podlehl následkům zranění. A také je možné, že zbytek českých křížáků vstoupil do služeb Richarda Lví srdce.
U Akkonu bránili nějaký mostík přes řeku, což se stalo většině osudné. Vzhledem k tomu, že Děpolt zemřel cca do týdne od této bitky na mostě, je možné že podlehl následkům zranění. A také je možné, že zbytek českých křížáků vstoupil do služeb Richarda Lví srdce.
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4265
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 174 times
- Been thanked: 43 times
Re: III. křížová výprava
Kde se o tom píše? Účast na kruciátě byla dobrovolná, tak nevím, jak to mohlo být s požadovaným počtem. Ale roli tady mohl hrát strach z moře českých křižáků - drtivá většina z nich moře nikdy neviděla. Tohle je jeden z důvodů proč se bl. Hroznata nevypravil na křížovou výpravuacoma píše:Zajímavé je, že prý část české výpravy pocházela ze žalářů, protože Děpolt sehnal asi jen polovinu požadovaného kontingentu.
Spíš se píše o tom, že zemřel na mor.acoma píše:Vzhledem k tomu, že Děpolt zemřel cca do týdne od této bitky na mostě, je možné že podlehl následkům zranění.
Tomu bych se nedivil, někteří mohli odjet s francouzským králem.acoma píše:A také je možné, že zbytek českých křížáků vstoupil do služeb Richarda Lví srdce.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Re: Česká účast na křížových výpravách
Já jsem četl román Baudolino od Umberta Eca a tak popisuje smrt Děpolta během jednoho tažení Barbarossy do severní Itálie
Vincere aut mori
Re: Česká účast na křížových výpravách
Jenže v Itálii umřel Děpolt I., což byl otec toho, co umřel u Akkonu.Famm-09 píše:Já jsem četl román Baudolino od Umberta Eca a tak popisuje smrt Děpolta během jednoho tažení Barbarossy do severní Itálie
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
Re: III. křížová výprava
Stalo se 13.11.1190 a útoku velel Děpold a Jindřich Švábský.Oni ten most nebránili, naopak na něj útočili.acoma píše:U Akkonu bránili nějaký mostík přes řeku, což se stalo většině osudné. Vzhledem k tomu, že Děpolt zemřel cca do týdne od této bitky na mostě, je možné že podlehl následkům zranění. A také je možné, že zbytek českých křížáků vstoupil do služeb Richarda Lví srdce.
Re: Česká účast na křížových výpravách
Vladislav poskytl špitálníkům velký dar na oravu hradu Crak de CHevalliers.Velmistr johanitů Raymond de Puy, mu na znamení díků poslal klíče od opraveného hradu.
Re: I. køížová výprava
Kosmas uvádí, že se první kruciáty, zůčastnilo několik desítek Čechů. Bohužel, nejsou známa jména a zda se někdo z nich vrátil....Ježek píše:V době první křížové výpravy české země nebyly výrazně zapojeny do evropského dění, výprava se jich dotkla spíše pasivně.
Přes Podunají směřovala křížová výprava lidu, na konci května 1096 jeden z houfů lidové výpravy dorazil do Prahy, veden jakýmsi Volkmarem, zde násilně křtil nebo zabíjel Židy, poté odtáhl.
Z našich zemí se výpravy teoreticky mohli zúčastnit jen jednotlivci, nejsou prameny zachyceny. Nicméně kníže Břetislav II. v té době zrovna válčil s Poláky, bojové nasazení s větší pravděpodobností návratu, tedy bylo jinde.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4265
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 174 times
- Been thanked: 43 times
Re: I. køížová výprava
Neuvádí: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 9&page=157maresch píše:Kosmas uvádí, že se první kruciáty, zůčastnilo několik desítek Čechů.
Kosmas píše, že někteří se tam vydali později jako poutníci.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Re: I. køížová výprava
díky za opravuJežek píše:Neuvádí: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 9&page=157maresch píše:Kosmas uvádí, že se první kruciáty, zůčastnilo několik desítek Čechů.
Kosmas píše, že někteří se tam vydali později jako poutníci.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4265
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 174 times
- Been thanked: 43 times
Re: Česká účast na křížových výpravách
Jistý velmož Petr měl snad zemřít při neúspěšné obraně Jeruzaléma.
Výpravy Ludvíka IX. v roce 1250 se měl zúčastnit pan Markvalt s 36 muži.
Výpravy Ludvíka IX. v roce 1250 se měl zúčastnit pan Markvalt s 36 muži.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4265
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 174 times
- Been thanked: 43 times
Re: Česká účast na křížových výpravách
V roce 1363 měl Herbord řečený Pincerna (číšník - otázka je přináležitost k Schenkům) se svými lidmi bojovat proti Saracénům. Byl raněn a dostal se do zajetí. Později se z něj vrátil.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Re: Česká účast na křížových výpravách
Ahoj, ti o české účasti vědí, mohli by prosím uvéstněkteréz pramenů? Nalezla jsem něco k účasti Vladislava II. bohužel se jedná jen o kusé fragmenty.
Díky moc. K.
Díky moc. K.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4265
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 174 times
- Been thanked: 43 times
Re: Česká účast na křížových výpravách
Prameny uvádí Iwanczak v Po stopách rytířských příběhů na straně 202.Katalánka píše:Ahoj, ti o české účasti vědí, mohli by prosím uvéstněkteréz pramenů? Nalezla jsem něco k účasti Vladislava II. bohužel se jedná jen o kusé fragmenty.
Díky moc. K.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Re: cesti rytiri na krizackych vypravach
Zdravím účastníky diskuze, také bych rád přispěl svou troškou do mlýna:
V pré řadě bych uvedl příklad pramene, kde jsou jmenovaní křižáci: listinu, kterou vydal Přemysl Otakar II. 17. ledna 1255 v Elblagu, vydanou v CDB V, 1, s. 81-83 (a samozřejmě v RBM II, ta je na netu), ve svědečné řadě (s. 83) jsou uvedeni účastníci tzv. první křížové výpravy Přemysla do Prus, jejímž cílem bylo pomoci vojensky řádu s dobytím Sambie. (tedy rytíři, jak zní poetický, i když podle mě nešťastný název této diskuze)
Jen bych byl velmi opatrný s Iwanczakem, který je zde doporučován, ale pro starší období fakticky nic až tak zajímavého nepřináší (pokud už něco k rytířům, tak bych doporučil Bumkeho, to je panečku kotelník, jak jeho Höfische Kultur, sákryš, to je práce jako víno, tak práce k mecenášům nebo pojemu rytíř). Zaměřil bych se spíše na velmi precizního Röhrichta (Reinhold Röhricht, Deutsche Pilgerreisen nach dem heiligen Lande), který velmi pečlivě vypočítává jednotlivé poutníky z říše. To samé platí o jeho Geschichte des Königreiches Jerusalem - velkou výhodou tohoto velmi dlouhého díla je striktně chronologický výklad. Tzn. pokud hledáte prameny, případně vylíčení určité události v orientu nebo tušíte v určitém roce českého křižáka, tak informaci, včetně všech pramenů (samozřejmě datum ante quem je 1898 - s ohledem na rok vydání díla) najdete právě zde. Velmi zdatně této práci sekunduje i moderní literatura, např. seznam účastníků první kruciáty velmi pečlivě sestavil Jonathan Riley-Smith, First Crusaders.
Nesouhlasil bych s uvedeným faktem, že Čechy byly stranou dění. My toho jednak moc nevíme. Veškeré informace, které uvádí k první kruciátě Kosmas, (jeho výpověď je možná závislá na Ekkehardovi z Aury?, ale to je třeba ještě ověřit pečlivým filologickým zkoumáním), jsou tak trochu nesrozumitelné, z jeho líčení jasně nevyplývá, o co vlastně přesně šlo. A do tzv. lidové křížové výpravy se určitě Češi zapojili s chutí, tedy alespoň do té části, kdy se drancoval židovský majetek (ano jsem skeptik, a mám na holubičí povahy Slovanů svůj názor, mnohdy se však výtky proti Čechům ozývají i z říšských pramenů, a to, vyjádřeno moderním výrazem - pěkně hnusné výtky). Je samozřejmě otázka, zda Kosmas chápe dosah toho, co vyhlásil Urban II. kdesi v jižní Francii. Navíc svatá říše římská (a Čechy jako integrální součást toho "předstátního konstruktu", naplňovaného podle potřeby a momentálních možností univerzalistickým obsahem - a samozřejmě nechybí ani náboženský nátěr) tehdy rozhodně nepatřila k ideálním cílům křižácké výzvy (s ohledem na vztah jejího panovníka k papežství). Pochyby jsou na místě i ohledně "lidovosti" první vlny křižáků, houfy se totiž v říši nemusely nutně shromažďovat kolem mužů z lidu, ale rozhodně kolem charismatických vůdců a kolem aktivních, třeba i nižších šlechticů (např. v říši jistě drancovali židovské obce i ti, kteří měli ideální přehled o situaci lokálních židů, tedy mnohdy místní), kteří se chtěli přiživit. A oni prostě neměli takové možnosi jako Gottfired z Bouillonu, které si vyžádal výpalné. Nejsem si ani jistý (ale nejsem žádný odborník, takže mě berte hodně s rezervou), zda v Čechách situace na konci 11. století dozrála do té míry, aby mohla být plně recipována myšlenka kruciát, která se ostatně v uvedeném období teprve utvářela.
Českou účast můžeme opatrně předpokládát i pro výpravu roku 1101 z říše, na zajímavosti nepostrádá ani pohled na sever, protože křížová výprava sice je líčena jako doslova "akt lásky", na druhou stranu šlo i o velmi praktický politický prostředek k mobilizaci proti společnému nepříteli - tedy pohanům, Saracénům atp. Zajímavá, pro nás i geograficky, může být i výzva (list), kterou napsal flanderský duchovní, člen širší domácnosti magdeburského arcibiskupa, k boji proti tzv. Venedům (netrvám na termínu Venedi) v roce 1108. Je tam celá řada zajímavých momentů - autor zpočátku maže med kolem huby (a la podívejte se na to, tutani, leží tady před námi pohanské území, kde zvěře, žrádla a pití je dosti, inu pojďme je přemoci, znásilnit jim ženy - to musí být, to je skoro povinnost - nebo je spíš povinnost pro středověkého kronikáře to napsat - ale to jsem si jen vybájil, ve výzvě to není, ač by se mu možná, kdyby to tam napsal, podařilo přilákat širší okruh zájemců s rozličnými zájmy), a při tom samozřejmě můžete spasit duše (chlapi, to se vyplatí, víte jak, ten oheň v očistci strašně pálí, tak proč si neenchat smáznout nějaký ten den - ale to by asi napsal až tak za 40 let). Myslím si, že tyto konkrétní zmínky v pramenech (samozřejmě ty blízké přemyslovskému panství) jsou asi mnohem zajímavější stopou dosvědčující projevy kruciát ve východní části Svaté říše římské. Jinak plně rozumím těm dotazům na konkrétní jména a konkrétní údaje. Ta pramenná základna je opravdu velmi omezená.
V pré řadě bych uvedl příklad pramene, kde jsou jmenovaní křižáci: listinu, kterou vydal Přemysl Otakar II. 17. ledna 1255 v Elblagu, vydanou v CDB V, 1, s. 81-83 (a samozřejmě v RBM II, ta je na netu), ve svědečné řadě (s. 83) jsou uvedeni účastníci tzv. první křížové výpravy Přemysla do Prus, jejímž cílem bylo pomoci vojensky řádu s dobytím Sambie. (tedy rytíři, jak zní poetický, i když podle mě nešťastný název této diskuze)
Jen bych byl velmi opatrný s Iwanczakem, který je zde doporučován, ale pro starší období fakticky nic až tak zajímavého nepřináší (pokud už něco k rytířům, tak bych doporučil Bumkeho, to je panečku kotelník, jak jeho Höfische Kultur, sákryš, to je práce jako víno, tak práce k mecenášům nebo pojemu rytíř). Zaměřil bych se spíše na velmi precizního Röhrichta (Reinhold Röhricht, Deutsche Pilgerreisen nach dem heiligen Lande), který velmi pečlivě vypočítává jednotlivé poutníky z říše. To samé platí o jeho Geschichte des Königreiches Jerusalem - velkou výhodou tohoto velmi dlouhého díla je striktně chronologický výklad. Tzn. pokud hledáte prameny, případně vylíčení určité události v orientu nebo tušíte v určitém roce českého křižáka, tak informaci, včetně všech pramenů (samozřejmě datum ante quem je 1898 - s ohledem na rok vydání díla) najdete právě zde. Velmi zdatně této práci sekunduje i moderní literatura, např. seznam účastníků první kruciáty velmi pečlivě sestavil Jonathan Riley-Smith, First Crusaders.
Nesouhlasil bych s uvedeným faktem, že Čechy byly stranou dění. My toho jednak moc nevíme. Veškeré informace, které uvádí k první kruciátě Kosmas, (jeho výpověď je možná závislá na Ekkehardovi z Aury?, ale to je třeba ještě ověřit pečlivým filologickým zkoumáním), jsou tak trochu nesrozumitelné, z jeho líčení jasně nevyplývá, o co vlastně přesně šlo. A do tzv. lidové křížové výpravy se určitě Češi zapojili s chutí, tedy alespoň do té části, kdy se drancoval židovský majetek (ano jsem skeptik, a mám na holubičí povahy Slovanů svůj názor, mnohdy se však výtky proti Čechům ozývají i z říšských pramenů, a to, vyjádřeno moderním výrazem - pěkně hnusné výtky). Je samozřejmě otázka, zda Kosmas chápe dosah toho, co vyhlásil Urban II. kdesi v jižní Francii. Navíc svatá říše římská (a Čechy jako integrální součást toho "předstátního konstruktu", naplňovaného podle potřeby a momentálních možností univerzalistickým obsahem - a samozřejmě nechybí ani náboženský nátěr) tehdy rozhodně nepatřila k ideálním cílům křižácké výzvy (s ohledem na vztah jejího panovníka k papežství). Pochyby jsou na místě i ohledně "lidovosti" první vlny křižáků, houfy se totiž v říši nemusely nutně shromažďovat kolem mužů z lidu, ale rozhodně kolem charismatických vůdců a kolem aktivních, třeba i nižších šlechticů (např. v říši jistě drancovali židovské obce i ti, kteří měli ideální přehled o situaci lokálních židů, tedy mnohdy místní), kteří se chtěli přiživit. A oni prostě neměli takové možnosi jako Gottfired z Bouillonu, které si vyžádal výpalné. Nejsem si ani jistý (ale nejsem žádný odborník, takže mě berte hodně s rezervou), zda v Čechách situace na konci 11. století dozrála do té míry, aby mohla být plně recipována myšlenka kruciát, která se ostatně v uvedeném období teprve utvářela.
Českou účast můžeme opatrně předpokládát i pro výpravu roku 1101 z říše, na zajímavosti nepostrádá ani pohled na sever, protože křížová výprava sice je líčena jako doslova "akt lásky", na druhou stranu šlo i o velmi praktický politický prostředek k mobilizaci proti společnému nepříteli - tedy pohanům, Saracénům atp. Zajímavá, pro nás i geograficky, může být i výzva (list), kterou napsal flanderský duchovní, člen širší domácnosti magdeburského arcibiskupa, k boji proti tzv. Venedům (netrvám na termínu Venedi) v roce 1108. Je tam celá řada zajímavých momentů - autor zpočátku maže med kolem huby (a la podívejte se na to, tutani, leží tady před námi pohanské území, kde zvěře, žrádla a pití je dosti, inu pojďme je přemoci, znásilnit jim ženy - to musí být, to je skoro povinnost - nebo je spíš povinnost pro středověkého kronikáře to napsat - ale to jsem si jen vybájil, ve výzvě to není, ač by se mu možná, kdyby to tam napsal, podařilo přilákat širší okruh zájemců s rozličnými zájmy), a při tom samozřejmě můžete spasit duše (chlapi, to se vyplatí, víte jak, ten oheň v očistci strašně pálí, tak proč si neenchat smáznout nějaký ten den - ale to by asi napsal až tak za 40 let). Myslím si, že tyto konkrétní zmínky v pramenech (samozřejmě ty blízké přemyslovskému panství) jsou asi mnohem zajímavější stopou dosvědčující projevy kruciát ve východní části Svaté říše římské. Jinak plně rozumím těm dotazům na konkrétní jména a konkrétní údaje. Ta pramenná základna je opravdu velmi omezená.
Re: Česká účast na křížových výpravách
Mám dnes velmi divné zobrazení internetu, tak doufám, že reaguji správně na dotaz a nepíši to k jinému příspěvku: reaguji na dotaz prameny k účasti Vladislava II. na kruciátě
Třeba tyto dva (neuvádím zdaleka všechny, jen pouhý výběr, hlavně srv. Dvorníka níže):
Letopis Vincenciův, FRB II, s. 416 a násl. - http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 9&page=434
Mnich Sázavský, FRB II, s. 262 - http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... on_button=!
To je ale pouhý výsek všech pramenů, relevantní jsou samozřejmě veškeré prameny říšské provenience, nebo přímo popisy výpravy. Velmi zajímavý je řecký pramen, který byl přeložen i do angličtiny: John Kinnamos, The Deeds of John and Manuel Comnenus, trans. C.M. Brand (New York, 1976)
Z literatury, kde jsou zhodnoceny nejlépe veškeré prameny bych doporučil:
František Dvorník, Manuel I. Komnenos a Vladislav II., král český, in: Z dějin východní Evropy a Slovanstva. Sborník věnovaný Jaroslavu Bidlovi, vyd. Miloš Weingart, Josef Dobiáš a Milada Paulová, Praha 1928, s. 58-70 - tím bych asi začal, výborný článek od výborného znalce byzantské problematiky - Samozřejmě platí, že spousta zde citovaných pramenů je dostupná na stránce MGH (www.dmgh.de)
Třeba tyto dva (neuvádím zdaleka všechny, jen pouhý výběr, hlavně srv. Dvorníka níže):
Letopis Vincenciův, FRB II, s. 416 a násl. - http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 9&page=434
Mnich Sázavský, FRB II, s. 262 - http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... on_button=!
To je ale pouhý výsek všech pramenů, relevantní jsou samozřejmě veškeré prameny říšské provenience, nebo přímo popisy výpravy. Velmi zajímavý je řecký pramen, který byl přeložen i do angličtiny: John Kinnamos, The Deeds of John and Manuel Comnenus, trans. C.M. Brand (New York, 1976)
Z literatury, kde jsou zhodnoceny nejlépe veškeré prameny bych doporučil:
František Dvorník, Manuel I. Komnenos a Vladislav II., král český, in: Z dějin východní Evropy a Slovanstva. Sborník věnovaný Jaroslavu Bidlovi, vyd. Miloš Weingart, Josef Dobiáš a Milada Paulová, Praha 1928, s. 58-70 - tím bych asi začal, výborný článek od výborného znalce byzantské problematiky - Samozřejmě platí, že spousta zde citovaných pramenů je dostupná na stránce MGH (www.dmgh.de)
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1785
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 3 times
Re: cesti rytiri na krizackych vypravach
Byl jsem v Kaliningradu nejednou a zajímá mě to založení. Ač to není "moje" období. Město tří králů, nikoliv betlémských. S místem zabití sv. Vojtěcha, což už patří do mého zájmového období. Založení Královce jako výsledek kruciáty? Kdo tam zůstal jako správa města, Přemysl Otakar to nebyl. Byl Královec městem českým, a Češi o něj pak nějak přišli? Vždy jsem měl povědomí, že to místo měl Přemysl Otakar za odměnu v kruciátě. Nebo to bylo jinak? Co z toho měli jeho lidé? Kdo to byl? Jinak v městě samém jsem nenalezl po České kruciátě ani stopu. Jednak se tam nikdy nekopalo, jednak se tam mnohokrát sem a tam přehnala válka, počínajíc zakladatelem až po vlny nacistů a komunistů. Ale jsou tam lidi, kteří se v tom nějak vyznají, třeba člověk z muzea mi popsal přesně místo kde byl zabit sv. Vojtěch. NENÍ to na mořském břehu, kde je dnes na to postaven kříž. Bylo to nedaleko jednoho dnešního městečka, spíš vesnice, na malém pahorku, který byl jednoznačně pohřebištěm a posvátným místem pohanských Prusů. Po vyhnání z města ( legenda popisuje důvod v odmítnutí křesťanství jako nebezpečí od rozhněvaných bohů s pomstou na úrodě ) nocoval tam Sv. Vojtěch se svými, a ráno byl napaden a ubit. To místo opravdu fyzicky odpovídá popisu. Jen by to ještě mělo být potvrzeno vykopávkami, nebo je to taky u jiného místa, podobného. Nemají peníze a není ani zájem.Prduch píše:Zdravím účastníky diskuze, také bych rád přispěl svou troškou do mlýna:
del
zmínky v pramenech (samozřejmě ty blízké přemyslovskému panství) jsou asi mnohem zajímavější stopou dosvědčující projevy kruciát ve východní části Svaté říše římské. Jinak plně rozumím těm dotazům na konkrétní jména a konkrétní údaje. Ta pramenná základna je opravdu velmi omezená.
-
- Podobná témata
- Odpovědi
- Zobrazení
- Poslední příspěvek
-
- 7 Odpovědi
- 6504 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od Ježek
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: SeznamBot a 0 hostů