Richenza

[elizabeth]

Od roku 1318 vyhledávali v Čechách a na Moravě dva inkvizitoři kacíře podobně, jako tomu bylo již o několik let dříve v rakouských zemích. Hradec Králové se stal prvním venkovským městem, kde jsou výslechy prokázány. Působil tu v letech 1318-1319 minorita Hartman z PLzně a stejně jako každý inkvizitor, vyvíjející svou činnost pod záštitou panovníka nebo pána příslušného území, opíral se i on o součinnost Rejččinu. Nebylo však běžné, že se královna přímo zúčastňovala inkvizičních výslechůosobně vydávala příkazy k předvolání podezřelých osob. V jednom takovém případě se uplatnily jako nátlakový prostředek i královniny značně podivné, pověrečně magické představy severogermánského původu, kdy při výslechu bekyně, která odmítala přísahat, jí královna jako vystupňování nátlaku pohrozila naříznutím malíčku. POdle severogermánských představ byl malíček sídlo moudrosti a pravdy a kapka krve z malíčku měla projevit pravdu, kterou vyslýchaná tajila. Podivná je nejen epizoda s malíčkem - o závěru případu se již zprávy nedochovaly -, ale i královnina aktivita při výsleších, vedle níž ustupovala inkvizitorova úloha zcela do pozadí.


Dějiny a současnost 5/1991

Zajimava teze o sidle rozumu v malicku, asi z toho pochazi rceni: "ma to v malicku". Me osobne by zajimalo nekolik veci. Jedna z nich je zdroj informaci. Ani Acome, ani mne se nepodarilo vypatrat zdroj techto zprav. Pritom archivy inkvizice by mely existovat i v ceskych zemich. Druha vec je jak se takove "poverecne magicke predstavy" dostaly do Richenziny hlavy? Severogermansky puvod by nam naznacoval smer ke svedske matce. Tu ale Richenza temer nepoznala. Ze by zase nejaka zahadna chuva? Nebo snad macecha Marketa Braniborska? Ta zase nebyla severogermanskeho puvodu? Muze mi nekdo pomoci doplnit tyto mezery?

[Przemysl de Nyestieyky]

... jak se takove "poverecne magicke predstavy" dostaly do Richenziny hlavy?

Poměrně vystižnou, domnívám se, odpovědí, je STŘEDOVÌK. Mýtické představy (a s podivem často právě i severské) byly velice rozšířeny až dlouho do novověku. Ve 13. století ještě přežívalo i doznívání pohanství....

[Ježek]

Pohanství a jejich mýty (pohádky, draky, nestvůry, skřítky) nelze jen tak jednoduše vykořenit- křesanství to nedokázalo asi nikdy, dokázalo to až přelomové 18. a 19. století. I křesané na tyto předkřesanské mýty věřily, takže bych se vůbec nedivil, že se nějaká tato báje k české královně z jejího okolí dostala

[acoma]

Zajímavá je úvaha Ivana Dubce (z Richenzina dvora - v reakci na Elizabetin článek) - v podstatě z ní vyplývá, že naříznutí malíčku Počeryně bylo vzhledem k jinému možnému mučení či smrti mnohem menší zlo a vedlo ve finále snad k omilostnění. Což znamená, že Richenza byla moudrá žena.

[Maršálek]

Zajímavá je úvaha Ivana Dubce (z Richenzina dvora - v reakci na Elizabetin článek) - v podstatě z ní vyplývá, že naříznutí malíčku Počeryně bylo vzhledem k jinému možnému mučení či smrti mnohem menší zlo a vedlo ve finále snad k omilostnění. Což znamená, že Richenza byla moudrá žena.

berte to prosím s rezervou, je to stále jenom úvaha. jen ta snaha autorky onoho článku najít za každou cenu rituální zdůvodnění pro naříznutý malíček mi přišlo opravdu směšné. navíc v historických souvislostech by mi Richenzin přístup jako ochránkyně svých m칝anů přišel logický

[elizabeth]

Zajímavá je úvaha Ivana Dubce (z Richenzina dvora - v reakci na Elizabetin článek) - v podstatě z ní vyplývá, že naříznutí malíčku Počeryně bylo vzhledem k jinému možnému mučení či smrti mnohem menší zlo a vedlo ve finále snad k omilostnění. Což znamená, že Richenza byla moudrá žena.

berte to prosím s rezervou, je to stále jenom úvaha. jen ta snaha autorky onoho článku najít za každou cenu rituální zdůvodnění pro naříznutý malíček mi přišlo opravdu směšné. navíc v historických souvislostech by mi Richenzin přístup jako ochránkyně svých m칝anů přišel logický

A navic jeji pristup sedi i s tim, jake o ni mame dalsi zpravy, proste zapada to do znameho celkoveho obecneho hodnoceni osobnosti Richenzy- Alzbety Rejcky. Me cela ta zprava prisla jako snaha o vyvolani senzace, coz se malem povedlo, nebyt Marsalkova pohotoveho zasahu a rozumneho ( a rozumoveho) vysvetleni.

[Maršálek]

Jsem k službám

Navíc jako první meč hradeckého dvora mám ke své paní Richenze jisté povinnosti... a bitvy se nesvádějí jenom na polích bitevních, ale i diplomatických, nes pas?

[acoma]

A navic jeji pristup sedi i s tim, jake o ni mame dalsi zpravy, proste zapada to do znameho celkoveho obecneho hodnoceni osobnosti Richenzy- Alzbety Rejcky. Me cela ta zprava prisla jako snaha o vyvolani senzace, coz se malem povedlo, nebyt Marsalkova pohotoveho zasahu a rozumneho ( a rozumoveho) vysvetleni.

Pardon, ale musim se zastat doc. Hledíkové. Je odborníkem na církevní dějiny a necítila bych to tak, že chtěla vyvolat senzaci. Zkrátka na tu informaci někde v pramenech narazila a nějak to vysvětlila. Sama píše, že tento "detail" z Richenzina života je značně protichůdný představě uměnímilovné a svobodomyslné paní... A mimo to Hledíková a po ní Kopičková byly zatím jediné, které o téhle události píšou.

[Maršálek]

já se ale domnívám, že spekulace o germánské mytoligii nevyšla od Hledíkové ten populární článek, který spekuloval o srovnání Richenzy s Čachtickou paní byl od jiné autorky, Hledíková se jako specialistka na církevní dějiny se v tomto případě zabývala především shromažďováním dokladů o působnosti Dominikánů. Ostatně Hledíková je i autorkou práce o Janovi IV. z Dražic, který se mimo jiné také střetl s inkvizicí...
Ta spekulace s možnou starogermánskou tradicí byla docela fantaskní hobou za senzací...

[acoma]

Ty severogermánské magické představy jsou v článku od Hledíkové uvedeny. Knihu o Janu z Dražic jsem shanela lec marne. asi budu muset do Narodni knihovny. Neobsahuje to třeba nějaký sborník??? A kdo psal o srovnání Richenzy s čachtickou pani, proboha???

[elizabeth]

... A kdo psal o srovnání Richenzy s čachtickou pani, proboha???

Na to jsem se chtela zeptat jiz vcera, ale jak jsem predeslala, proste jsem to nestihla. Ja jsem shodou okolnosti nejake studie Alzbety Bathoryove provadela a jeji prirovnani k Richenze me udivilo,prekvapilo, nastvalo, podesilo a rozesmalo. . To vse presne v tomhle poradi. Taky me zajima, kdo si takovou vec dovolil o Richenze napsat?

[Maršálek]

Přiznávám se, že už si to nepamatuji, za léta projektu jsem přelouskal spoustu článků souvisejících s Richenzou a dalšími osobnostmi té doby. některé byly solidní, některé zajímavé, něco mě pobavilo, něco rozesmálo, a něco mě přesvědčilo o úrovni autora.
Publikování má velkou moc, protože dobře (působivě) napsaná práce může ovlivnit pohled čtenářů na danou historickou osobnost či událost. Budu-li psát dobře o Richenze, pozvednu prestiž jejího jména. čtenářům to může stačit a řeknou si aha - byla to úžasná dáma, nebo se naopak rozhodnou mi to nevěřit. Ti kdo budou mít opravdu zájem, si mé úvahy a vývody prostě ověří a udělají si vlastní představu (ostatně jak víte, zda si ty historky a fakta jenom necucám z prstu, nebo je nepřizpůsobuji svým cílům?). Ona totiž historie není pevně daná, dva autoři mohou při studiu stejných pramenů a při disponování stejnými informacemi dojít k naprosto rozdílným závěrům – je to jenom otázka interpretace. Krásným příkladem může být poměrně nová kniha o Elišce Přemyslovně, která tuto panovnici velmi solidně omlouvá a glorifikuje. Kdekoli je třeba zdůvodnit nějaký neúspěch, hned se najde zdůvodnění, že za to mohou intriky šlechty, neschopnost či nepochopení jejího manžela Jana, nebo ta proklatá Rejčka … Dost jsem to zjednodušil a ironizoval, ale snad jsem to vystihl. Publikaci jsem četl a její závěry ani předkládané důkazy mě nepřesvědčily, že Přemyslovna je zneuznaná panovnice, která si můj obdiv a mou úctu zaslouží. Kdo má tedy pravdu, zmiňovaná autorka, nebo já? Je to jenom o našem pohledu, o našich sympatiích. Prostě se od subjektivního hodnocení neoprostíme a taky proč, bez snahy o vcítění se bychom opominuli lidské city, které jejich chování nepochybně ovlivňovaly…

[elizabeth]

Přiznávám se, že už si to nepamatuji...

To nevadi, me jen zajimalo, koho mohlo neco takoveho vubec napadnout...

... Krásným příkladem může být poměrně nová kniha o Elišce Přemyslovně, která tuto panovnici velmi solidně omlouvá a glorifikuje. Kdekoli je třeba zdůvodnit nějaký neúspěch, hned se najde zdůvodnění, že za to mohou intriky šlechty, neschopnost či nepochopení jejího manžela Jana, nebo ta proklatá Rejčka … Dost jsem to zjednodušil a ironizoval, ale snad jsem to vystihl. Publikaci jsem četl a její závěry ani předkládané důkazy mě nepřesvědčily, že Přemyslovna je zneuznaná panovnice, která si můj obdiv a mou úctu zaslouží...

Ja v posledni dobe cetla knihu pani PhDr B.Kopickove ( Eliska Premyslovna) a pak od Gabriely V. Sarochove v cyklu vyznamnych ceskych dni (1.9.1310. Eliska Premyslovna a Jan Lucemburský. Snatek z rozumu).Jakou knihu, co ji glorifikuje, mas na mysli ty? A z ceho cerpala ( co uvedla v pramenech, literature a dokumentech)? Zkoumam jestli, prece jen nemely vliv i ty zdroje , zda to opravdu byly jen zavery autorky. Co Ty si myslis o me tezi, ze prece jen mohla v rannem mladi ( ted si presne nepamatuji z mluvnice jak se to spravne psalo a jak se to lisilo od ranych brambor) Richenza cestu k Elisce Premyslovne najit a pomoci ji prekonat povahove rysy, ktere ji(Elisce) v pozdejsi dobe tak uskodily?Mam na mysli zejmena chorobnou zarlivost, prehnanou ctizadost a sklony k hysterii.

[Maršálek]

Měl jsem na mysli práci Kopičkové - Eliška Přemyslovna.

Pokud jde o možné sblížení Elišek, domnívám se, že vzhledem k povahovým rysům Přemyslovny to nebylo možné. V této úvaze vycházím z faktu, že během svého života si Přemyslovna znepřátelila beze zbytku všechny okolo sebe a mnozí přitom projevili svatou trpělivost

[acoma]

Já si to myslela.

[Maršálek]

A teď ze zcela jiného soudku, jak si myslíte že vypadal hradecký dvůr královny vdovy Alžběty Richenzy, někdy královny české a polské, markraběnky moravské, paní slezských knížectví a Chebska, etc., paní věnných měst? Historici se předhánějí v ujišování, že hradecký dvůr v letech 1308-1318 (možná až 1323) svým leskem vysoce převýšil ten pražský. Přesto proto nemáme žádné doklady, které by nám umožnily srovnávat, jen nejasné zlé narážky kronikářů jejího času a kronikářů Karla IV. Opusmě tedy prameny, které nám na tuto otázku neodpoví (sami jsme to zkoušeli 7 let) a pokusmě si ho představit. Už tu padlo dost idnícií a já jsem opravdu upřímě zvědavý, jak si ho představujete vy. Bude mi pak ctí, seznámit Vás se soudobou podobou jejího dvora. Nijak Vás nepodceňuji a očekávám krom jiného spousty zajímavých myšlenek.

Zajímá mě, co si myslíte o jeho složení, o tom jak se vyvíjel od svého založení po své rozpuštění, jak reagoval na politické události, jak pevně stál za svou panovnicí, jak byl početný, kdo asi býval jeho hostem,m jaké měl možniostri a jak se bavil...

Tak tedy alternatvní historie...

[Ryksa]

Existují informace o dvoře Karla IV. Rozdíl oproti dvoru Elišky Rejčky by nemusel být zas tak veliký.

[Maršálek]

Existují informace o dvoře Karla IV. Rozdíl oproti dvoru Elišky Rejčky by nemusel být zas tak veliký.

ano, nejenom ve Šmahelovi (Cesta Karla IV. do Francie), ale i v Tomkovi (Dějepis města Prahy) a Moravských Lucemburcích je popis panovnického dvora včetně jeho struktury a úřadů. Obecně o tom pojednává i Hledíková ve svých Dějinách správy do roku 1945, která se zabývá i vývojem zemských a dvorských úřadů, finanční a soudní správy, ale na to jsem se neptal. Mě zajímá, jak si Richenzin dvůr představjete vy

[elizabeth]

... Mě zajímá, jak si Richenzin dvůr představjete vy

Moc predstavivosti jsme tu zatim neprojevily ani neprojevili. No a ja take spis pouziji informace, ktere znam nez neco co by bylo "vyplodem" me predstavivosti. Tak napriklad hostem na kralovehradeckem dvore byl treba rakousky vevoda a rimsky "protikral" Fridrich Slicny. Hostem v Brne byval obcas i kral Jan. Take predpokladam, ze tam nekdy zavital vevoda Jindrich Javorsky, kdyz za nej Richenza provdala dceru Anezku, nebo alespon jeho vyjednavaci o venu.

Kdyz tady resime otazku vztahu cirkve k pozustatkum Richenzy a Jindricha, byvali nekdy cirkevni hodnostari hosty dvora at uz brnenskeho nebo kralovehradeckeho?

Ja se rovnou priznam, ze o vyzazi stredovekeho dvora, byt zajiste se vzdelanymi lidmi, basniky apod., prilis jasnou predstavu nemam. Centrem ucenosti a vzdelanosti byly klastery a pomalu se stavaly univerzity, takze asi tam trvale nezili klerici a ucenci, mozna byli sem tam pozvani, ale jinak bych to spis videla na velmoze, knizata, nebo panovniky( zde meli dokonce kralovnu trvale) a samozrejme spousta lidi, ktera zajistovala chod dvora - od purkrabiho, pisare, spravce az po kuchare, pradleny, cisniky,.. Teda neverila jsem, ze napisu tak dlouhou vetu. Jak se treba odlisoval cesky a francouzky dvur, coz byla dost slozita vec pro Jana Lucemburskeho i posleze jeho syna Karla, kteri francouzsky dvur znali dobre a s ceskym se slozite szivali?

[Ryksa]

Mám svou představu středověkého dvora doby ER, není ale ještě úplně ucelená. Nechci nic tvrdit na těchto stránkách, kde se moc neorientuji.
Ke dvoru patřila šlechta, významní m칝ané, hudebníci, umělci a spousta lidí a lidiček, keří zde plnili nejrůznější funkce. Kromě tradiční konverzace dámy vyšívaly a hrály se společenské hry...
Královna přijímala hosty a nechávala se informovat o veškerém dění.
O HRADCI:
"Poptávka honosného dvora jistě přilákala i přední mistry uměleckých, oděvních a dalších řemesel, již dříve zde sídlili brníři, helméř, ostruháři a výrobce pergamenu"

Ke dvoru mohl patřit asi každý, kdo v Hradci něco znamenal. Příslušnící cechů jistě, byli rovni umělcům. ER nechala zhotovit rukopisy, na kterých je vyobrazená. Byli zde umělci, na které pamatovala i ve své závěti.