Církevní funkce a hodnosti, celibát, ženy v církvi

[Kateřina_z_Landštejna]

Omlouvám se, že se ještě vracím k Hroznatovi z Úžic (Houzic, Housic, Husic atd.). Je to ten, co byl pražským purkrabím?

Nemohlo nakonec ke vzniku jeho "kanovnictví" dojít zkomolením predikátu? Četla jsem, že byl z rodu Kauniců.

Canonicus vs. Cavnicis či Covnicis, Kovnitz, Kounitz, Kaunitz, Kunic atd. Při příšerném způsobu, jakým byla tehdy zapisována jména a hodnosti osob a míst, mne tak napadá, že to mohlo být raz-dva.

[Jiří Motyčka]

A v době po pádu Impéria? To by mne zajímalo nejvíce ...

No, jsem přesvědčen, že se to přibližně kryje se zrušenín celibátu, tj. do toho 12. st., viz příspěvky výše.
Ale zatímco řekněme před koncilem v maloasijském Chalkedonu v r. 451, který určil dvojí podstatu Kristovu a dogma o Panně Marii jako Bohorodičce, převažovaly spíše ženy v církevní službě a celibát byl výjimkou. Po tomto koncilu (přibližně) se to začalo jaksi překlápět ve "prospěch" celibátu a s rozvojem ženských řeholí se pomalu začínají ženy z církevních funkcí vytrácet...
A jak to bylo s onou Theodorou opravdu nevím, já bych se spíše přikláněl k funkci.

[Borso]

Vážená Kateřino z Landštena !

Opravdu onen Hroznata z Húžic či Úžic byl dle erbu příslušníkem rodu spřízněným s pány z Kaunic, Černčičtých z Kácova a dalších. Ten erb se nazýval LEKNO a byly to dva stříbrné leknínové listy na červeném poli. Ty listy vyrůstaly z jednoho místa v patě štítu.

[Jiří Motyčka]

Ještě bych se k tomuto tématu rád vrátil krátkou poznámkou. Narazil jsem na to nedávno náhodou a v úplně jiné souvislosti.

Zmiňovaný koncil v Chalcedonu stanovil mj. také minimální věk pro svěcení žen na 40 let (u mužů to bylo již 25 let) a vysvěcené ženy dosahovaly tří stupňů: jáhenka – diákonka, kněz a biskup. Dalším dokladem svěcení žen je málo známá skutečnost, že více jak dvacet žen, které byly svatořečeny, byly diákonkami.
Vysvěcené ženy v nejnižším stupni svěcení prokazatelně sloužily v církvi min. až do 9. století. Jak ubývalo nepokřtěných bezvěrců v dospělém věku, potřeba diákonek postupně ubývala. V prvotní církvi tedy svojí bohulibou činností vypomáhaly svým mužským kolegům při udělování nejdůležitější svátosti v křesanské církvi.

...A jak to bylo s onou Theodorou opravdu nevím, já bych se spíše přikláněl k funkci.

V římské bazilice Santa Prassede (Santa Praxedis) jsou na jedné mozaice zobrazeny 4 ženy - Panna Maria, 2 světice a poslední s nám už známým nápisem „Theodora episcopa“ (biskupka). Tradice praví, že Theodora byla matkou papeže Pascala I., který ji tímto církevním titulem opatřil. Moderní kunsthistorie však akcentuje na základě jejího na mozaice zobrazeného oblečení to, že nebyla provdána, tudíž spíše byla vysvěcena nepochybně na jáhenku nebo dokonce i na biskupku...

[Jiří Motyčka]

S papežkou Janou souhlasím s předřečníky, je to středověká vrcholně a pozdně středověká fikce, myslím, že na ni věřil i Jan Hus ...

... k tomu ještě malá poznámka v tématu o Husovi zde ...

[Jakub]

Já mám otázku. ...Mohly ženy, alespoň v raném období křesanství vykonávat kněžské funkce, případně být biskupkami?

Ano, mohly. V církevní tradici prvotní církve je zdokumentováno jáhenské svěcení žen dokonce až do 12. století. A protože jedním ze základních fundamentů protestantizmu je návrat k prvotní církvi, nekatolické církve nemají problém nejen s celibátem ale ani s postavením žen v různých hodnostech počínaje jáhnem a knězem. Proti postavení žen v církevních funkcích a hodnostech totiž nejsou závažné teologické důvody, protože o duchovní službě žen svědčí i Písmo Nového zákona, jak čteme v Pavlově první epištole Timoteovi:

Rovněž jáhnové mají být čestní, ne dvojací v řeči, ne oddaní vínu, ne ziskuchtiví. (1Tm 3,8)
Právě tak ženy v této službě mají být čestné, ne pomlouvačné, střídmé, ve všem věrné. (1Tm 3,11)
Jáhni a jsou jen jednou ženatí, a dobře vedou své děti a celou rodinu. (1Tm 3,12)

Viz také http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... =1566#1566
a http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... =1578#1578
a ještě http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... =1606#1606

Pozn.: zcela jinak je tomu v katolické církvi ale také v pravoslavné. O celibátu se již tady psalo. Nepřípustnost vykonávat službu v církvi pro ženy je zdůvodněno „také“ teologicky a vychází se ze starozákonní podřízenosti ženy, z toho, že hlavou ženy je muž, a proto žena nemůže být prostředníkem mezi Bohem a věřícími. To vychází ze 2 základních biblických veršů o stvoření ženy:
"A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl jí k němu. Člověk zvolal: 'Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! A muženou se nazývá, vždy z muže vzata jest.'" (Gn 2 - 22, 23)

Z výše uvedeného vyplývá, jak text Bible se nechá různě interpretovat, i když bych se nechtěl odvážit říci rovnou - účelově vykládat...

Promiňte, ale to je lež.
V Církvi se nikdy žádné jáhenky nesvětily. Pokud je v Písmu zmíněna jáhenka(Foibé, myslím), tak si také povšimněte, že nikde není zmíněno vkládání rukou při jejím ustanovení. Naopak při ustanovení jáhnů apoštoly vkládání rukou vždy zmíněno je. Každý, kdo se alespoň trochu orientuje v katolické teologii(což vy evidentně nejste...viz vaše výpady proti celibátu - který je požadavkem nejen svatého Pavla, ale především znamená, že kněz je Alter Christus a jako takový se má Kristu podobat i v jeho bezženství) ví, že vkládání rukou znamená svěcení.
Jáhenky svěceny nebyly a obvykle pomáhaly při křtech žen. Tyto křty se totiž prováděly ponořením CELÉHO člověka do vody. Obvyklým oblekem byla pak dlouhá bílá říza. Miss mokré tričko v praxi. Při křtu se rovněž CELÉ tělo mazalo olejem. Bylo velmi nevhodné, aby něco takového dělal kněz - muž. Proto jako pomocná síla byla ustanovena jáhenka(což mimochodem původně znamená "pomocnice").
Pokud někdo ordinoval(samozřejmě neplatně, protože ženu nelze vysvětit. To je stejné, jako byste chtěl pokřtít psa, nebo psa vysvětit) ženy na jáhenky, tak to byly heretické sekty. Ale katolická církev - Církev Kristova postavená na Petrovi nikdy.
Nekatolické sekty neordinují platně nikoho. Namjí totiž apoštolskou posloupnost.
Buďte tak laskav a přestaňte naprosto účelově lhát a vymýšlet si proti katolické církvi.
Protestantné odmítli Tradici(která je stejně jako Písmo zdrojem Zjevení Pravdy o Bohu) a nahradili ji svou tradicí, která je zcela imaginární.
Například blud sola scriptura je poměrně komický protimluv, protože samo Písmo nikde neobsahuje příkaz, že by jen ono bylo zdrojem Zjevení, nebo by se mělo používat jen Písmo. Sám Kristus dokonce nenapsal ani čárku a vznik Písma se datuje do doby, kdy Kristus dávno odešel na nebesa. Tedy informace o evageliu se předávaly - tradovaly - Tradice. Navíc. V Písmu je několikráte zmíněno, že Kristus vykonal ještě mnohé skutky, ale o těch v něm není zmínka. Tyto se přdávaly ústně - Tradice.
Je mi líto, ale jste lhář. Ostatně tak je tomu u heretiků "dobrým" zvykem. To, že využíváte nevědomost vašich přátel je dvakrát zavrženíhodné.
Pro toho, kdo má zájem o skutečnou katolickou nauku, dogmatiku a jiné, doporučuji tyto stránky: http://www.kaplnka.sk/dogmatika/
http://www.michaelsa.eu/knihy.html#text2

Ut in omnibus glorificetur Deus!

[Jiří Motyčka]

Ano, militantní katolík s rétorikou z dob, kdy se upalovali heretici i "heretici" nám tady chyběl. Proto vstoupil jako anonym.
Naštěstí o tom, kdo je v této věci lhář, nebudeš rozhodovat ani ty ani ten, co sedí na Petrově stolci ve Vatikánu...

BTW. Ano, přiznávám se bez mučení na skřipci a bez nasazení palečnic, že v katolické teologii se nevyznám ani za mák, což je můj podle tebe jistě "neodpustitelný" hřích. Ale tobě skládám poklonu za její brilantní znalost. =D>

...Miss mokré tričko v praxi...

Ale to by bylo přece hezké, ne? Chápu, to by se tobě asi nelíbilo.

[elizabeth]

Každý, kdo se alespoň trochu orientuje v katolické teologii(což vy evidentně nejste...viz vaše výpady proti celibátu - který je požadavkem nejen svatého Pavla, ale především znamená, že kněz je Alter Christus a jako takový se má Kristu podobat i v jeho bezženství) ví, že vkládání rukou znamená svěcení.
Jáhenky svěceny nebyly a obvykle pomáhaly při křtech žen. Tyto křty se totiž prováděly ponořením CELÉHO člověka do vody. Obvyklým oblekem byla pak dlouhá bílá říza. Miss mokré tričko v praxi. Při křtu se rovněž CELÉ tělo mazalo olejem. Bylo velmi nevhodné, aby něco takového dělal kněz - muž. Proto jako pomocná síla byla ustanovena jáhenka(což mimochodem původně znamená "pomocnice").
Pokud někdo ordinoval(samozřejmě neplatně, protože ženu nelze vysvětit. To je stejné, jako byste chtěl pokřtít psa, nebo psa vysvětit) ženy na jáhenky, tak to byly heretické sekty. Ale katolická církev - Církev Kristova postavená na Petrovi nikdy.

Ty jsi stejný nepřítel žen (misogyn) jako byli apoštolové Petr a zejména Pavel. Nejsi náhodou převtělení některého z nich? Nemám náhodou mlčet ve shromáždění a nedovoluješ mi vyučovat? Ještě tady začni mluvit o prvotním hříchu a bude to kompletní. A když tak vidím tento tvůj kousek, tak jsem docela ráda, že se v katolické teologii neorientuji a že takovým jako jsi ty už ( doufám, že definitivně) odzvonilo.

[Kateřina_z_Landštejna]

...Je mi líto, ale jste lhář. Ostatně tak je tomu u heretiků "dobrým" zvykem. To, že využíváte nevědomost vašich přátel je dvakrát zavrženíhodné.
Pro toho, kdo má zájem o skutečnou katolickou nauku, dogmatiku a jiné, doporučuji tyto stránky: http://www.kaplnka.sk/dogmatika/
http://www.michaelsa.eu/knihy.html#text2

Ut in omnibus glorificetur Deus!

Za sebe Vám, Jakube, po Vašem výlevu slibuji, že se na ty stránky rozhodně nepodívám, protože nestojím o to, přečíst si další podobné. Jinak jste zřejmě mistr v tom, jak si nadělat na první pokus oddané oponenty (má-li ovšem vůbec smysl diskutovat s kovaným dogmatikem).

Naopak chvála všem dobrým mocnostem za to, že existují lidé jako je tady Jirka Motyčka, RakPav, jinde zase otec Jan - lidé, s nimiž se dá o náboženství povídat, diskutovat, kteří mají schopnost přimět člověka k zamyšlení a sami jsou někdy schopni kritického náhledu na svou víru.

A nakonec si dovoluji Vám sdělit, že jste ve svém výlevu neuvedl jediný argument, který by mne - bezvěrce - dokázal nějak přesvědčit o tom, že protestanté nemají pravdu. Spíš naopak! Na druhou stranu Vaše opovrhování ženami a další nepřístojnosti jsou důvodem odlivu lidí z katolické církve - a jak je zřejmé, jste zcela nepoučitelní. Dobře vám tak...

Jo, a ten "Petrus", to není žádný Petr, to je prachvobyčejnská skála.
Zcela pak opomíjím vaše řeči o evangeliích, protože to jsou právě katolíci, kdo zašil mnohá z nich, neb se jim nehodí do propagandistického kvelbíku...

[Paulus Minutus]

Nejprve bych se chtěl vyjádřit k diskusi o celibátu. Nebyl zaveden až v 11. či 12. století, jak zde padlo, ale mnohem dříve. Celibát byl nařízen biskupům, kněžím a jáhnům již na synodě v Karthágu roku 305 s dodatkem "jak bylo již dříve", tedy jednalo se o ještě starší praxi než z roku 305. Na východě byl požadován pouze pro biskupy. Po zániku Západořímské říše a christianizaci barbarských kmenů však nebyl dodržován a kněží latinského ritu běžně působili jako ženatí, což byl vliv kněží byzantského ritu, kteří často působili i v oblastech latinského ritu. Proto r. 1139 na II. Lateránském koncilu musel být celibát znovu přikázán, ještě předtím tak nařídil v 80. letech 11. stol. papež sv. Řehoř VII. R. 1139 byl tedy celibát v latinském ritu znovu zaveden tak, jak tomu bylo dříve, ne "teprve" zaveden. Obecně lze říci, že církev nikdy nedovolovala kněžím se ženit, to by byl z hlediska sakramentologie naprostý nesmysl. Pouze v jisté době světila ženaté muže na kněze. Tak je tomu stále na Východě, kde není zvykem, aby byl celibátní kněz farářem žijícím ve farnosti. Pokud je celibátník, žije v klášteře, farní kněží jsou ženatí. Pokud ženatý kněz ovdoví, již se znovu oženit nemůže, většinou takoví kněží odcházejí do kláštera (pokud jsou jejich děti již dospělé).

[Paulus Minutus]

Já mám otázku. ...Mohly ženy, alespoň v raném období křesanství vykonávat kněžské funkce, případně být biskupkami?

Ano, mohly. V církevní tradici prvotní církve je zdokumentováno jáhenské svěcení žen dokonce až do 12. století. A protože jedním ze základních fundamentů protestantizmu je návrat k prvotní církvi, nekatolické církve nemají problém nejen s celibátem ale ani s postavením žen v různých hodnostech počínaje jáhnem a knězem. Proti postavení žen v církevních funkcích a hodnostech totiž nejsou závažné teologické důvody, protože o duchovní službě žen svědčí i Písmo Nového zákona, jak čteme v Pavlově první epištole Timoteovi:

Rovněž jáhnové mají být čestní, ne dvojací v řeči, ne oddaní vínu, ne ziskuchtiví. (1Tm 3,8)
Právě tak ženy v této službě mají být čestné, ne pomlouvačné, střídmé, ve všem věrné. (1Tm 3,11)
Jáhni a jsou jen jednou ženatí, a dobře vedou své děti a celou rodinu. (1Tm 3,12)

Viz také viewtopic.php?p=1566#1566
a viewtopic.php?p=1578#1578
a ještě viewtopic.php?p=1606#1606

Pozn.: zcela jinak je tomu v katolické církvi ale také v pravoslavné. O celibátu se již tady psalo. Nepřípustnost vykonávat službu v církvi pro ženy je zdůvodněno „také“ teologicky a vychází se ze starozákonní podřízenosti ženy, z toho, že hlavou ženy je muž, a proto žena nemůže být prostředníkem mezi Bohem a věřícími. To vychází ze 2 základních biblických veršů o stvoření ženy:
"A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl jí k němu. Člověk zvolal: 'Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! A muženou se nazývá, vždy z muže vzata jest.'" (Gn 2 - 22, 23)

Z výše uvedeného vyplývá, jak text Bible se nechá různě interpretovat, i když bych se nechtěl odvážit říci rovnou - účelově vykládat...

Tohle není úplně přesné. Jednak nemožnost svěcení žen není vysvětlována podřízeností ženy mužům. Těch důvodů je několik, ale především jde o to, že kněz je alter Christus - a Kristus byl beze vší pochyby mužem. Důležité je také si povšimnout, že ač kolem Krista bylo několik žen i s dosti výsadním postavením, přesto si žádnou z nich nevybral za apoštola.
Diakonissy v církvi existovaly, to nikdy nikdo nepopíral, avšak nedá se v žádném případě mluvit o jejich svěcení. A jejich úloha byla zcela odlišná od úlohy mužů - jáhnů. V "Apoštolských konstitucích" (jsou ze 4. století; ale zahrnují v sobě texty už z doby brzy po r. 100, např. Didaché, Hippolyta...) čteme, že byly ustanovovány "pros tas thyras fylassein" =- to znamená "aby střežily brány". To jednoznačně odpovídá službě maximálně na úrovni dnešních "služeb" lektorů či akolytů v západní církvi. Je to v Apoštolských konstitucích VIII, 19-20 (Diatagai ton agion Apostolon dia Klementos)
(Pro porovnání bod VIII, 17 - 18 který hovoří o ordinaci diakona:
17. O ordinaci diakona - peri cheirotonias diakonón
Biskupe, diakona ustanovíš tak, že na něho vložíš ruce v přítomnosti celého shromáždění presbyterů a diakonů a řekneš modlitbu: - následuje modlitba.)

Úlohy diakonky:

"Diakonisa nežehná (ouk eulogei) ani neplní žádnou z činností spravovaných kněžími anebo diakony, ale stráži brány a s ohledem na slušnost (vhodnost/ že je to přiměřené situaci) asistuje presbyterům při křtu žen".
Apoštolské Konstituce VIII, 28, 6

V III. části Apoštolských Konstitucí se hovoří mezi jiným o službě biskupa, presbytera, diakonů a diakonis:
Odstavec III, 19 hovoří o tom, jací mají být diakoni - a zde se píše i o diakonisách.
Nejprve se mluví o tom, jaké vlastnosti mají mít diakoni (bezúhonnost atd) ..., aby se mohli věnovat nemocným,jako služebníci hodní uznání.
Diakonisa nech se stará o ženy.
Potom nasledují opět všeobecné povzbuzení, aby sloužili jako Pán, který pložil život za své bratry a který umyl všem apoštolům nohy a tak dal příklad jak si my máme sloužit.

Z toho vyplývá, že diakonisy neměly svátostné svěcení, ale spíše jakési veřejné pověření k službě a nepodílely se ani na církevním magisteriu - tzn. nemohly jménem církve kázat, vyučovat a podobně.

Je pravda, že na východě se diakonisy udržely poměrně dlouho, nejdéle snad v Asyrské církvi do toho zmiňovaného 12. století, možná ještě o něco déle. Pak ale jejich služba zanikla, nebo již nebyla potřebná. Jinak o diakonisách se zmiňuje i Chalkedonský koncil (r. 451), v kánoně 15.
Ještě k tomu taková pikantnost: Při svěcení biskupů, kněží a diakonů novosvěcenci přijímali eucharistii bezprostředně po chirotonii (svěcení) z oltáře v rámci téže liturgie a potom ji podávali ostatním věřícím. Novodiakonisy dostávaly eucharistii od diakonů, aby bylo zřejmé, že ony nejsou ustanoveny pro tuto službu.

[Paulus Minutus]

Jo, a ten "Petrus", to není žádný Petr, to je prachvobyčejnská skála.
Zcela pak opomíjím vaše řeči o evangeliích, protože to jsou právě katolíci, kdo zašil mnohá z nich, neb se jim nehodí do propagandistického kvelbíku...

Vaše lingvistické schopnosti jsou velice mizerné. Petrus je latinsky dozajista Petr. Řecky Petros. Prachvobyčejnská skála se řekne petra. V tom verši se jedná o takovou velmi jemnou slovní hříčku založenou na řeckém jménu apoštola. Jinak mi není známo, že by katolíci něco zašívali - co to bylo? Evangelia? A jak jste na to přišla? Zašitá jsou tím, že se nedostala do kánonu? To jako má být ten "propagandistický kvelbík"? Svatá prostoto!

[KOMOŃ]

Proč se musí dodržovat celibát?

[Paulus Minutus]

Proč se musí dodržovat celibát?

Nemusí. K celibátu nikdo nikoho nenutí, je to zcela dobrovolné rozhodnutí. Je vyžadován od těch, kdo se rozhodnou pro kněžství - a jelikož na kněžství si nikdo nemůže dělat nárok, nýbrž církev si kněze vybírá sama, má také právo si stanovovat podmínky. Katolický kněz je jednak vnímán jako alter Christus, proto se má Kristu co nejvíce připodobňovat, to znamená i v jeho celibátu. Zároveň celibát doporučuje i svatý apoštol Pavel, který rovněž v celibátu žil. Viz například 1. list Korinanům 7,1: "Je pro muže lépe, když žije bez ženy."

[Zany]

proto se má Kristu co nejvíce připodobňovat, to znamená i v jeho celibátu.

A kde že je psáno, že žil v celibátu?

[Paulus Minutus]

proto se má Kristu co nejvíce připodobňovat, to znamená i v jeho celibátu.

A kde že je psáno, že žil v celibátu?

Píše to sám sv. Pavel v 1. listu Korinanům, kde doporučuje celibát a povoluje manželství jako ústupek pro ty, kteří by celibát těžce snášeli. A tvrdí, že by si přál, aby všichni byli v tomto jako on, ale že každý má jiné duchovní dary. Pak dodává: "A svobodným a vdovám pravím, že je pro ně lépe, když zůstanou tak jako já." (1. Korint. 7, .

[Zany]

proto se má Kristu co nejvíce připodobňovat, to znamená i v jeho celibátu.

A kde že je psáno, že žil v celibátu?

Píše to sám sv. Pavel v 1. listu Korinanům, kde doporučuje celibát a povoluje manželství jako ústupek pro ty, kteří by celibát těžce snášeli. A tvrdí, že by si přál, aby všichni byli v tomto jako on, ale že každý má jiné duchovní dary. Pak dodává: "A svobodným a vdovám pravím, že je pro ně lépe, když zůstanou tak jako já." (1. Korint. 7, .

Ale já se neptal na Pavla, já se ptal na Krista...

[Bernard Gui]

I Kristus zil bez zeny, proto i ucednici ho nasledovali. Ja myslim ze celibat u kneze je spravna vec. Zasveti cely zivot Bohu a sluzbe v Cirkvi Svate,a nebude se vazat na rodiny. Sluzba v Cirkvi ma byt poslani, ne pouze zamnestnani.

[Zany]

I Kristus zil bez zeny, proto i ucednici ho nasledovali.

To tvrdíte vy, já se ptám, kde je to psáno.

[Paulus Minutus]

I Kristus zil bez zeny, proto i ucednici ho nasledovali.

To tvrdíte vy, já se ptám, kde je to psáno.

V evangeliu sv. Matouše 19,12.