Páni ze Strakonic

Šlechtické rody i jednotliví šlechtici. Šlechtická kultura, heraldika, genealogie, ...

Moderátor: elizabeth

Uživatelský avatar
Viola
Královna
Příspěvky: 2716
Registrován: 02 led 2007 15:55
Has thanked: 12 times
Been thanked: 7 times

Páni ze Strakonic

Nový příspěvek od Viola »

Mezi spoustou jiných rodů nám zde chybí Bavoři. Otázka bude směřovat hlavně asi na Carlose, ale i na jiné - protože se přední představitelé rodu jmenovali stejně, alespoň mně někdy jednotliví členové splývají. Panuje mezi historiky shoda o předělu mezi Bavorem I., II. a III. (tedy podle listin kde je otec a kde už syn)? A co jejich vedlejší větve, např. Benedové z Nečtin?
Viola píše:Nevíte prosím vás někdo o nějakém Benešovi, který by měl být švagrem Bavora II. ze Strakonic a zřejmě i přítelem Voka z Rožmberka? Resp. napadá mě, jestli nešlo o Beneše (Benedu) z Nečtin, z rodu, který někdy k Bavorům pro svůj erb (modrá střela ve zlatém štítě) přiřazován...
Děkuji za info a doufám, že se diskuse rozeběhne :wink: .
Uživatelský avatar
Viola
Královna
Příspěvky: 2716
Registrován: 02 led 2007 15:55
Has thanked: 12 times
Been thanked: 7 times

Nový příspěvek od Viola »

Napadá mě jiná otázka - víme, kdy se Bavor III., příp. jeho bratři narodili? Bavor III. se objevuje v listinách cca v roce 1289, což by odpovídalo datu narození někdy na počátku 70. let. Jenže co když prostě žádné listiny předtím nevydal, resp. se nedochovaly, a máme až ty z doby, kdy byl purkrabím na Zvíkově? Nevíte někdo něco víc?
Uživatelský avatar
Greywolf
Zeman
Příspěvky: 98
Registrován: 25 čer 2008 08:29
Bydliště: Varnsdorf

ze Strakonic

Nový příspěvek od Greywolf »

Zdroj: Ottova encyklopedie

ze Strakonic


... příjmení mocného rodu staročeského, jenž může se pokládati za rovného rodinám knížecím. Erb: na zlatém štítě modrá střela s násadištěm červeným (neb černým). K rodu tomuto přináležely také zchudlé větve vladyk z Pořešína, z Chlumu a z Kremže, z Újezda a z Maškovce, ze Štěkně a z Drahonic, z Velimovic, ze Tmáně a z Nečtin (viz Benedové z Nečtin), ač-li erbu nepřelali se službou. K předkům jejich náležel bezpochyby Bavor, jenž daroval r. 1167 Ivanovice a jiné vesnice na Moravě klášteru litomyšlskému, mimo jedinou ves, kterou dal synovci svému Dluhomilovi. Tento jest snad týž, jenž r. 1211 jako otec Bavorův se připomíná. Bavor I., jenž založil moc rodu svého, byl v l. 1208-24 komorníkem práva olomouckého a dostal do své moci (jak se zdá) krajskou vládu v Prachensku, čímž opanoval mnohá zboží. Velice byl nakloněn křížovníkům Svatomařským řádu sv. Jana. Bolemila, manželka jeho, darovala jim vesnice u Svijan (1225) a Bavor založil jim při svém »knížecím domě« kommendu, již dostatečně nadal (1243). Bohuslava (druhá?), manž. jeho, přidala tři vesnice. B. jsa od r. 1253 purkrabím na Zvíkově byl v l. 1253 až 1260 nejv. komorníkem kr. C. Zemřel r. 1260 dočkav se velikého věku. Kromě dcery Domaslavy (manž. Jindřich z Lichtemburka †c. 1297) měl syna Bavora II. (1220 atd.), jenž měl za manž. Anežku, poboční dceru krále Přemysla II., rozhojnil zboží kommendy strakonické a zemřel ok. r. 1273, ne-li teprve r. 1279. (Nejv. maršálek 1277 až 1279 jest buď on anebo jeho syn.) Synové jeho byli Bavor III., Mikuláš a Vilém. Bavor byl r. 1289 purkrabím na Zvíkově, vystavěl kostely v Horažďovicích (tento r. 1298 nadal) a v Bavorově a protivil se králi Rudolfovi I., jenž r. 1307 oblehl město Horažďovice. Asi tehda přišel o zvíkovské purkrabství. Za díl měl Bavorov (kdež sídlíval), horu Pracheň s Horažďovici, hrad Pořešín (který zaměnil za Vitějovice), 2 vsi u Strakonic, vesnice u Krumlova a zboží píčinské u Příbramě. Velikou čás toho rozdal klášteru korunskému (kdež pohřben) a křižovníkům svatomařským. Zemřel bezdětek r. 1317 (manž. Markéta z Rožmberka †1357). Bavorov dostal se manželce ve věně, Horažďovice Vilémovi. Mikuláš měl za díl Blatnou a zůstavil potomstvo. Vilém obdaroval křižovníky svatomařské několikrát a nemaje dětí zapsal vše zboží své (ok. r. 1327) králi Janovi, přes to činil křižovníkům nemalá nadání. V l. 1343-56 sedal na soudě zemském a právo své k Bavorovu pustil (1351) pánům z Rožmberka. Zemřel ok. r. 1359 (manž. Markéta ze Šternberka). Bašek neb Bavor IV. (1353 atd.) byl bezpochyby syn Mikulášův, po němž drže) Blatnou, když pak zdědil po Vilémovi Strakonice a Horažďovice, pustil Blatnou bratru Vilémovi. Žil ještě r. 1380. Vilém, bratr jeho, připomíná se v l. 1367 až 1374 drže Blatnou. Snad byl Bavorovým synem Břeněk (1394-1404), jenž držel Pracheň, Horažďovice a Blatnou a snad i Strakonice. R. 1404 prodal zboží sedlecké u Blatné. Jan, zchudlý potomek bohatého někdy rodu, žil r. 1397 na Moravě, kdež prodal r. 1398 Rosičku. Blatnou dědili po Břeňkovi páni z Rožmitála, kteří byli potomci prvních Bavorův po přeslici. Sčk.


Bavorové ze Strakonic / Vedlejší větve Bavorů ze Strakonic
(zajímavé, ale bez zdrojů ze kterých autor čerpal)

http://www.mujweb.cz/www/karelvlach/sou ... tbavor.htm
Protivenstvím ke hvězdám ... / motto RAF
Uživatelský avatar
Greywolf
Zeman
Příspěvky: 98
Registrován: 25 čer 2008 08:29
Bydliště: Varnsdorf

Re: Páni ze Strakonic

Nový příspěvek od Greywolf »

Viola píše: A co jejich vedlejší větve, např. Benedové z Nečtin?

Děkuji za info a doufám, že se diskuse rozeběhne :wink: .
Vzhleden k tomu, že u výše uvedeného odkazu není uveden zdroj, nepovažuji ho za faktografický, ale spíše jako návod po čem se dívat a ne kde se dívat. Zajímavé ale je ...


... Benedové z Nečtin téhož erbu, ale ve vladyckém stavu

... Pravděpodobnou pobočnou větví Bavorů ze Strakonic byli také vladykové z Vítějovic

... Další asi pobočnou větví Bavorů ze Strakonic, byli vladykové z Chlumu

... Další větví Bavorů, kteří měli s nimi asi společného předka, byli páni z Újezda
Naposledy upravil(a) Greywolf dne 13 lis 2008 09:01, celkem upraveno 1 x.
Protivenstvím ke hvězdám ... / motto RAF
Uživatelský avatar
Greywolf
Zeman
Příspěvky: 98
Registrován: 25 čer 2008 08:29
Bydliště: Varnsdorf

Benedové z Neètin

Nový příspěvek od Greywolf »

Citace z http://www.mujweb.cz/www/karelvlach/sou ... tbavor.htm ...

Rod Bavorovů ze Strakonic žil do roku 1252 v samém sousedství městečka Nečtic,odkud pocházejí Benedové z Nečtin téhož erbu, ale ve vladyckém stavu. Tito měli nanejvýše ve vlastnictví tři vesnice. Jestli však byli příbuznými s pány Bavory, se neví, ale je to možné. Byli nazýváni erbovními strýci. Benedové jsou původně vladycký rod, později povýšený do panského stavu. Pocházejí původně z Nečtin, vsi nedaleko Manětína. Jako první je uváděn už koncem 12. století Předota z Nečtin, dalším z členů rodu je Beneda z Nečtin, který vlastnil v polovině 15.století Břežany a Křivosoudov. Ty dostal za věrné služby od císaře Zikmunda v roce 1436. Potomci přebírají po tomto Benedovi i příjmení a začínají se psát Benedové z Nečtin. Jeho vnuk Petr byl od roku 1518 zemským hejtmanem a měl 6 synů, kteří drželi v 16. století řadu statků v okolí Prahy a na Chrudimsku. Do řady vysoké šlechty se svým postavením ani bohatstvím nikdy neprosadili, a tak poslední svobodný pán Antonín Beneda z Nečtin umírá v roce 1808 v Praze jako penzionovaný nadporučík. Benedové byli tradičně katolická rodina, a tak po porážce na Bílé hoře neutrpěla prakticky žádnou újmu. Do bojů na straně stavů se zapojil jediný - Jindřich Beneda. Ten proto musel emigrovat.

V historii hradu Buben se uvádí páni z Nečtin a z Jeřeně. Tento český vladycký rod pocházející z Nečtin u Manětína, kde se jeho předkové uvádějí již od 13. století. V roce 1436 si jistý Beneda vysloužil od císaře Zikmunda za věrné služby Křivosoudov a Břežany. Jeho příslušníci si vybudovaly hrad Buben poté, co jim Karel IV. v roce 1333 odňal hrad Nečtiny. Jistý Burián Bohatý z Nečtin vlastní v 15. století tachovský hrad. Heřman z Jeřeně a Nečtin je roku 1379 jmenovaný jako majitel několika okolních vesnic, které patřili k hradu. Heřmana žijícího ještě v roce 1415 vystřídal Evan z Nečtin, který v husitském období patřil k horlivým katolíkům a zúčastnil se bojů proti husitům na plzeňsku. Evan měl za manželku Jitku z Hrádku, dceru Martina Lopaty z Hrádku. Zemřel, či zahynul roku 1431, a protože po sobě zanechal pouze vdovu Jitku z Hrádku a dceru Jitku, ujali se správy Bubna podle smlouvy z roku 1415 příbuzní Vilém z Nečtin a Jan z Roupova. Evanova dcera Jitka však rovněž uplatnila své nároky na hrad Buben spolu s Janem a Mikulášem z Gutštejna, kteří získali právo na hrad koupí podílu od výše jmenovaného Jana z Roupova. Vznikl tím komplikovaný spor, který měl být vyřešen sňatkem mezi Jitkou a Janem z Gutštejna. Jitka se však provdala za Přecha z Kunratic a v roce 1448 prodala své právo na hrad se sedmi vesnicemi Plešnice, Kníje, Jezná, Hracholusky, Vejprnice, Vochov, dnes zmizelý Sedlec a mlýn pod Bubnem své matce. Jan a Mikuláš z Gutštejna však obývali hrad až do roku 1456, kdy byl nakonec spor rozhodnut ve prospěch Jitky. Ta před rokem 1465 uzavřela druhý sňatek s Oldřichem z Janovic, jenž se stal novým majitelem Bubna.
Daniel Beneda z Nečtin kolem roku 1574 získal část majetku statku a tvrzi Přemyšlení u Prahy. Dosáhl rozdělení dosud společného majetku, přičemž jemu připadla celá tvrz s příkopem a dvorem. Jeho syn Daniel prodal v roce 1612 přemyšlenské dědictví Alžbětě Benedové z Přestavlk.
Jistý Jindřich Beneda z Nečtin byl pážetem u rožmberských pánů v 90. letech 16. století a účastnil se i mnohých válečných operací proti Turkům. Byl synem Jiříka Benedy z Nečtin a na Chřenici.
Další člen rodu Jan Beneda z Nečtin měl v zástavě od krále Zikmunda od roku 1436 ves a tvrz Dolní Břežany. Jeho syn poté toto od Zbraslavského kláštera kupuje. Václav a Jan jsou také uvedeny v historii tvrze Libeň u Jílového, kdy v roce 1475 získal Libeň spolu s vesnicemi Okrouhlo a Záhořany. Václav Beneda z Nečtin ji připojil ke statku březaňskému. Tomuto rodu patřila Libeň témeř sto let. V roce 1527 oddělil Jan Beneda z Nečtin statek Libeň od Dolních Břežan, tyto prodal a sídlo přenesl do Libně a patrně v té době si zde postavil i tvrz, která se uvádí v pramenech roku 1544. Jan sídlil také v roce 1470 na říčanském hradě. Žofie z Nečtin je uvedena v roce 1585 jako manželka pana Šebestiána Leskovce, jež odkázala Řečici u Pelhřimova příbuznému Kryštofu st. z Leskovce.
Jiný, snad příbuzný,Vilém z Nečtin drží dvůr Mašov u Kadaně. Král Zikmund Lucemburský v roce 1422 zapisuje plat Vilémovi z Nečtin a na Žluticích na klášteře, který byl poté vypleněn a bez peněz a tak se kladrubští s Vilémem dohodli, že mu za úhradu jeho pohledávek postoupí část toušovského panství včetně komberského statku a hradu. Vilém ještě za svého života postoupil majetek kolem Komberka Buriánu z Gutštejna. Vilém zemřel před rokem 1547.
Jiný příbuzný, Beneš Beneda z Nečtin koupil vilémovský statek u Chotěboře v roce 1557. Ten vystavěl roku 1578 ve vsi Klášter jednopatrovou tvrz. Tehdy k vilémovskému statku náleželo městečko Vilémov a 9 vsí. Tvrz samotná byla postavena na místě bývalého kláštera, jehož základy využil ke stavbě. Po smrti Beneše /1595/, zdědil Vilémov jeho syn Adam a záhy potom Adamův strýc Jan, který statek s tvrzí v roce 1604 prodává.
V roce 1557 kupuje Albrecht Beneda z Nečtin ves s dvorem Spytice a jeho syn Jan dává kolem roku 1590 při spytickém dvoře vystavět tvrz, kterou kolem roku 1603 spolu se statkem prodává. V roce 1635 Albrecht kupuje se svou ženou Annou, rozenou Vratislavovou z Mitrovic, tvrz, dvůr a ves Pole. Ti byli i majiteli nedalekého statku Záboří, který koupili v roce 1633 a jeho vnuk Mikuláš Víta ze Rzavého toto opět prodává.V roce 1635 kupuje Albrecht se svou ženou Marií, rozenou z Mitrovic, polovinu statku Kadov. Po pobělohorských konfiskacích kupuje Albrecht v roce 1622 zámek Brloh se statkem.
Petr Beneda z Nečtin, od roku 1518 zemský správce, měl 6 synů, kteří drželi v 16. století řadu statků v okolí Prahy a na Chrudimsku. Václav Beneda z Nečtin drží v roce 1555 tvrz Maršovice se statkem. Až na Jindřicha, který odešel do emigrace, přečkali všichni členové katolického rodu bez následků pobělohorské exekuce. Přesto tento rod nějak významně nazasahuje do dějin země. Někteří jeho členové slouží v císařské armádě a samotný rod vymírá v roce 1808.
Naposledy upravil(a) Greywolf dne 13 lis 2008 09:37, celkem upraveno 1 x.
Protivenstvím ke hvězdám ... / motto RAF
Uživatelský avatar
Greywolf
Zeman
Příspěvky: 98
Registrován: 25 čer 2008 08:29
Bydliště: Varnsdorf

Vladykové z Vítìjovic

Nový příspěvek od Greywolf »

Vladykové z Vítějovic

Citace (autor Václav Hajer) ...
Zdroj ... internet/mestokaplice/Historie

Pořešínští z Vitějovic

V letošním roce uplyne 690 let od příchodu vladyků z Vitějovic na hrad Pořešín. Co bylo příčinou jejich odchou z domovského hradu Osule na vzdálený Pořešín si povíme v následujících řádcích. Za praotce jedné větve rodu Bavoroviců mající v erbovním znamení zlatou okřídlenou střelu v modrém poli můžeme považovat Bruna z Vitějovic. Jeho jméno je poprvé uváděno mezi svědky na listině vydané 23. dubna 1278, v níž Bavor II. ze Strakonic daroval kostelu sv. Petra v Horažďovicích určité pozemky. S největší pravděpodobností byl také stavitelem rodového hradu na kopci nad Vitějovicemi zvaném Vosule (Osule), vzdáleném 6 km severovýchodně od Prachatic.
Jeho synové Verner, Racek a Přibýk byli ve službách Vyšehradské kapituly ... dále zde ...

... http://www.mestokaplice.cz/goto.php?id= ... y=Historie
Protivenstvím ke hvězdám ... / motto RAF
Přibík z Pořešína

Nový příspěvek od Přibík z Pořešína »

Dovolil bych si oponovat s tim vyrocim 690 let napriklad Sedlacek uvadi ze smena hradu byla provedena v roce 1315 a jiny zdroj(Kašička, Nechvátal: Tvrze a hrádky na Prachaticku) uvadí rok 1317 takze 690 let bylo loni nebo v roce 2005 :) jsem hroznej rejpal ja vim presto dekuji za skvele info

Marne patram po podobě erbu pánů z Pořešína, předpokládám že jako příbuzní Bavorů měli stejný erb avšak nejsem si jist tou šipkou kam směřovala. Pokud by jsme mohli brát v potaz peče Pribyslava z Poresina z roku 1337 tak by teoreticky měla šipka směřovat zrcadlově oproti šipce Bavorů. Na rodovém znaku je taktéž šipka otočena zrcadlově oproti Bavorské. Otázkou jsou barvy máte někdo zmínku o barvách pořešínského rodového znaku?
Uživatelský avatar
Greywolf
Zeman
Příspěvky: 98
Registrován: 25 čer 2008 08:29
Bydliště: Varnsdorf

z Poøešína

Nový příspěvek od Greywolf »

Citace z ... poresin.wbs.cz

Lokace :
Zřícenina hradu Pořešína se nachází na úzkém, hustě zalesněném ostrohu levého břehu řeky Malše, asi 7 km severně od města Kaplice a 1 km východně od stejnojmenné obce Pořešín.
Stavební historie hradu :
Hrad Pořešín je zajímavou raritou v jihočeské hradní architektuře 14. století. Narozdíl od jiných hradů, které se pyšnily mohutnou obytnou věží, obklopenou palácovými stavbami, je klíčovým bodem obranných prvků Pořešína obalová zeď - pl᚝ová hradba, příznačná zejména pro moravské hrady. Hradní zřícenina je nejlépe přístupná ze stejnojmenné vesnice starou, zřejmě hradní cestou ... dále zde ... http://www.poresin.wbs.cz/Uvod.html

Osudy hradu :
Na řece Malši hustě se rozkládali statky, které držel mocný rod Bavořicův erbu střely; nebo kromě Strakonských, kteří tu největší statky měli, seděli tu Boršovští, Srdovští či Újezdští, Pořičtí a Komařičtí. Jeden z pánův Strakonických, a to, jak se víře podobá, Bavor III. ze Strakonic založil hrad při Velkém Pořešíně. Na novém hradě byl purkrabí Jan ze Vracova; když pak r. 1312 z toho úřadu odstoupil, prodal mu Bavor vsi Vynězdo a Sviníhlavu za 74 hřiven stříbra. Novým purkrabím stal se tehda jakýsi Vojta. Od panství Pořešínského daroval potom pan Bavor (r. 13 vsi Svince, Skřídla, Mojné, Žaltice a Černici klášteru Korunskému; za to obdržel pan Bavor pohřeb v klášteře a pokládán až do jeho zrušení vedlé krále Přemysla II. za předního dobrodince a fundatora kláštera. Asi v ten čas, když se zběhlo dotčené darování, postoupil Bavor panství Pořešínského strýcům svým Vernéřovi, Rackovi a Přibíkovi bratřím z Vitějovic a obdržel od nich směnou hrad Vitějovice, kterýž k panství Bavorskému připojil ; bratří pak řečení byli předky pánův z Pořešína ... další tamtéž ... http://www.poresin.wbs.cz/Uvod.html

P.S. Na erb mrknu do Sedláčka ... ale až doma :wink: ... teď jsem v práci ... :(
Protivenstvím ke hvězdám ... / motto RAF
Uživatelský avatar
Greywolf
Zeman
Příspěvky: 98
Registrován: 25 čer 2008 08:29
Bydliště: Varnsdorf

Bavorové ze Strakonic

Nový příspěvek od Greywolf »

Bavorové ze Strakonic

Bavor I.
Dlugomilův syn Bavor I. (1208 až 1260) se poprvé objevuje v historických pramenech na listině krále Václava I. z roku 1235

Bavor II.
Bavor II. s přízviskem Veliký, začal ve Strakonicích kolem roku 1260 stavbu nového hradního paláce.

Bavor III.
Jan jako otcův nástupce měl v držení strakonické panství a spravoval rodový majetek až do roku 1313.

... další info a také další členové rodu ... zde ... http://www.poresin.wbs.cz/Historie_rodu_Bavorovu.html
Protivenstvím ke hvězdám ... / motto RAF
Hugo z hor
Sedlák
Příspěvky: 13
Registrován: 26 čer 2008 22:03
Bydliště: È.Budìjovice

Nový příspěvek od Hugo z hor »

Vladykové z Křemže

Původ rodu, stejně jako i jeho znak, je odvozen od rodu Bavorů ze Strakonic. V jejich držení byl mj. hrádek Křemže.
Znak: znakovým znamením rodu byla střela, která je v současnosti i znakem Křemže.
Uživatelský avatar
Greywolf
Zeman
Příspěvky: 98
Registrován: 25 čer 2008 08:29
Bydliště: Varnsdorf

Rytíø Jan Smil z Køemže

Nový příspěvek od Greywolf »

Rytíř Jan Smil z Křemže

Citace ... blanet.cz

Rytíř Jan Smil z Křemže byl příslušníkem vladyckého rodu. Smilové z Křemže patřili k příbuzným mocného a bohatého panského rodu Bavorů ze Strakonic. Užívali i erb Bavorů se šipkou ve štítu. Dětství prožil na rodné tvrzi v Křemži. Další ...

... zde ... http://www.blanet.cz/?artid=114&lang=cz&mode=normal

(jen info ... důkazy nemám ) ... :(
Protivenstvím ke hvězdám ... / motto RAF
Uživatelský avatar
Greywolf
Zeman
Příspěvky: 98
Registrován: 25 čer 2008 08:29
Bydliště: Varnsdorf

Jan Smil z Køemže

Nový příspěvek od Greywolf »

Rytíř Jan Smil z Křemže

Obrázek
(Znak Křemže ... původně erb Jana Smila z Křemže)


Původ rodu, stejně jako i jeho znak, je odvozen od rodu Bavorů ze Strakonic. V jejich držení byl mj. hrádek Křemže.
Znak: znakovým znamením rodu byla střela, která je v současnosti i znakem Křemže ... píšou na ...

... http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/doc ... slezna.xml
Protivenstvím ke hvězdám ... / motto RAF
Uživatelský avatar
Greywolf
Zeman
Příspěvky: 98
Registrován: 25 čer 2008 08:29
Bydliště: Varnsdorf

Bavorové ze Strakonic

Nový příspěvek od Greywolf »

Bavorové ze Strakonic

Erbem Bavorů ze Strakonic byla modrá střela s červeným střelištěm
na zlatém štítě. Klenotem byla křídla ve zlaté barvě.

Obrázek
Protivenstvím ke hvězdám ... / motto RAF
Hugo z hor
Sedlák
Příspěvky: 13
Registrován: 26 čer 2008 22:03
Bydliště: È.Budìjovice

Nový příspěvek od Hugo z hor »

Dobrý den,

mám v exelu udělán rodokmen Bavorů, ale nejde mi se vložit. Při kopírování se objeví je text a ne nakreslené čáry. Prosím o radu jak nejlépe to sem dostat :D

Vojtěch
Uživatelský avatar
duli
Paní
Příspěvky: 294
Registrován: 26 zář 2008 21:00
Bydliště: 1 km od Prahy

Køemže - staženo z webu obce

Nový příspěvek od duli »

První písemná zmínka o Křemži je z roku 1263, kdy patříla Dubenským z Chlumu. V roce 1318 se páni Dubenští rozdělili na dvě větve: chlumskou a křemežskou a Smil postavil na místě bývalé tvrze v Křemži hrad a jeho potomci se psali "Smilové z Křemže". Poslední z nich Jan Smil byl zajat Oldřichem z Rožmberka, roku 1447 popraven, když předtím Křemži na Janu Smilovi Oldřich vymámil. V roce 1451 prodal Oldřich z Rožmberka Křemži bratrům Přibíkovi a Oldřichovi z Chlumu a v roce 1547 přešla do majetku rodu Častolárů z Dlouhé Vsi. Roku 1678 připadla Zlatokorunskému klášteru a po jeho zrušení roku 1785 k panství Český Krumlov - rodu Schwarzenberků. V roce 1863 byla Křemže povýšena na město a užívala znaku pánů Dubenských z Chlumu.
Všechno je jinak.
Poznávej cesty Páně.
Hugo z hor
Sedlák
Příspěvky: 13
Registrován: 26 čer 2008 22:03
Bydliště: È.Budìjovice

Nový příspěvek od Hugo z hor »

Jan Smil z Křemže nebyl posledním členem rodu, byl jen posledním, který držel Křemži. Jan Smil měl ještě dva syny. Přibíka připomínán 1443 a Jiříka 1444.

Vojtěch
Přibík z Pořešína

Nový příspěvek od Přibík z Pořešína »

add: POresinove nasel jsem tento erb ze Sedlacka barevne neznam ale odhaduji ze je to 15 stoleti podle klenotu

Obrázek
Petr z Malče
Sedlák
Příspěvky: 13
Registrován: 23 lis 2010 12:27
Bydliště: Nymburk

Re: Páni ze Strakonic

Nový příspěvek od Petr z Malče »

Greywolf píše:
Viola píše: A co jejich vedlejší větve, např. Benedové z Nečtin?

Děkuji za info a doufám, že se diskuse rozeběhne :wink: .
Vzhleden k tomu, že u výše uvedeného odkazu není uveden zdroj, nepovažuji ho za faktografický, ale spíše jako návod po čem se dívat a ne kde se dívat. Zajímavé ale je ...


... Benedové z Nečtin téhož erbu, ale ve vladyckém stavu

... Pravděpodobnou pobočnou větví Bavorů ze Strakonic byli také vladykové z Vítějovic

... Další asi pobočnou větví Bavorů ze Strakonic, byli vladykové z Chlumu

... Další větví Bavorů, kteří měli s nimi asi společného předka, byli páni z Újezda


Řekl bych,že páni z Vitějovic a z Újezda pochází od jednoho předka a tím byl Vernéř ze Srdova uváděný r1251.Snad je to tentýž jako Vernéř z Újezda jmenovaný v r1263 jehož pravděpodobnými syny byli Valkůn z Újezda(1279),Brum z Vitějovic(1279-1298) a Vernéř.Bohužel miroslav Svoboda v knize Páni ze Strakonic se vedlejším větvím úplně vyhnul.Proto bych rád věděl,co píše Simona Kotlárová.Tuhle knížku totiž nemám.
Uživatelský avatar
Viola
Královna
Příspěvky: 2716
Registrován: 02 led 2007 15:55
Has thanked: 12 times
Been thanked: 7 times

Re: Páni ze Strakonic

Nový příspěvek od Viola »

Petr z Malče píše:Bohužel miroslav Svoboda v knize Páni ze Strakonic se vedlejším větvím úplně vyhnul.Proto bych rád věděl,co píše Simona Kotlárová.Tuhle knížku totiž nemám.
Ahoj,

vítáme Tě tady a já bych se chtěla zeptat, jak hodnotíš knihu pana Svobody celkově.
Uživatelský avatar
elizabeth
Vévodkyně
Příspěvky: 2126
Registrován: 04 zář 2006 15:24
Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Has thanked: 2 times
Been thanked: 3 times

Re: Páni ze Strakonic

Nový příspěvek od elizabeth »

Viola píše:
Petr z Malče píše:Bohužel miroslav Svoboda v knize Páni ze Strakonic se vedlejším větvím úplně vyhnul.Proto bych rád věděl,co píše Simona Kotlárová.Tuhle knížku totiž nemám.
Ahoj,

vítáme Tě tady a já bych se chtěla zeptat, jak hodnotíš knihu pana Svobody celkově.
K odpovědi na výše položenou otázku bych se taky přimlouvala, neboť jsem si knihu samozřejmě zakoupila, ale pro momentální zaneprázdnění ji ještě ani neotevřela... :(
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
  • Podobná témata
    Odpovědi
    Zobrazení
    Poslední příspěvek

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Common Crawl Bot, DotBot a 6 hostů