Čarodějnice

[hibou]

Církev to je těžké téma a přetěžké těm věcem rozumět ...........

Církev má na svědomí nejhanebnější knihu v dějinách lidstva(nebo se alespoň uchází o primát) Malleus maleficarum, česky Kladivo na čoredějnice, jejimiž autory jsou dva dominikánští výtečníci Heinrich (Institoris) Kramer a Jakob Sprenger. Kramer dokonce působil i v Čechách a na Moravě, kde v roce 1505 v Olomouci či Brně umřel a doufám, že zcela po zásluze, ho odnesl čert do nejtemnějšího pekla.
Jen čarodějnickým procesům padlo v Evropě, ale i Americe(tam se činili
puritáni, přečtěte si třeba podrobnosti o procesech v Salemu, to je fakt třešnička na dortu) asi 1 milion osob.V Německu počet obětí dosáhl 100 000. Z toho dvě třetiny v protestantských zemích. Jak je vidět rádi upalovali katolíci, protestanti, puritáni, kalvinisté atd. U nás se vyznamenal především Jindřich František Boblig z Edelstadtu.
Teď zacituji z Wikipedie:Boblig byl zřejmě silně psychicky narušenou osobností. Sexualita sehrávala v jeho konání jednu z nejdůležitějších rolí. Nejen v údajných modlitbách čarodějnic, ale i v zápisech z výslechů je kladen nápadný důraz na vulgární vyjádření sexuality. Nadměrné používání tortury ve spojení s popsaným ukazuje na sadistickou osobnost s množstvím sexuálních úchylek od sodomie, homosexuální tendence až k fekalismu.Jen za rok 1651 bylo na severní Moravě ve Frývaldove(Jeseník) upáleno 112 osob a v Cukmantlu(Zlaté Hory) 54 osob.

Církev to je těžké téma a přetěžké těm věcem rozumět ...........

Církev má hlavně velmi těžké hříchy na svém svědomí..........

[Troodon]

Církev to je těžké téma a přetěžké těm věcem rozumět ...........

Církev má na svědomí nejhanebnější knihu v dějinách lidstva(nebo se alespoň uchází o primát) Malleus maleficarum, česky Kladivo na čoredějnice, jejimiž autory jsou dva dominikánští výtečníci Heinrich (Institoris) Kramer a Jakob Sprenger......

Pokud vím, kniha Malleus Maleficarum nebyla oficiální dílo církve, ale blábol dvou nadšenců, které bohužel podporoval tehdejší papež. Ti dva dokonce zfalšovali dobrozdání teologické fakulty Kolínské univerzity, jejíž profesoři se od toho paskvilu distancovali. Kniha obsahuje definice démonů, které tehdejší církev vůbec neuznávala. Smutné je, že se Kladivo na čarodějnice stalo populární v dalších desetiletích a staletích. Ovšem výkonnou moc inkvizičních tribunálů neměli na starosti ani tak příslušníci církve jako světští "úředníci". Např. Boblig neměl s církví vůbec nic společného a faráři, který de facto způsobil jeho příchod, vůbec nešlo o nějaké upalování lidí. Zase sehrál roli tichý souhlas místního arcibiskupa. Na druhou stranu, proti Bobligovi vystoupilo několik příslušníků církve v té oblasti, což se jim různým způsobem nevyplatilo. V článku na wikipedii, který je kritizován pro nezaujatost (ale nevím v čem), je zmíněno, že inkvizici jako instituci šlo o potírání kacířství, ne o zabíjení lidí. Přiznám se, ač církev nemám rád, nemodlím se otčenáš, do kostela nechodím a nesnáším pánbíčkáře, že tomu docela věřím.

[Maria]

Církev má dodnes ve Vatikánu svoje archivy, bylo by velice zajímavé , kdyby se něco víc odtajnilo a hlavně přišlo ve známost.Ale v dnešní době nazírání církve na ezoterické záležitosti a magické je snad beze změny...jen neupalují..jen klnou. S tím jsem se setkala na Slovensku....Škoda že žijeme už v jiném století....

[Zubák]

jenže to už bysme možná hořeli

[Bernard Gui]

Svou dobou to bylo velmi autoritativni dilo, a Sprenger i Institoris uznavani demonologove. Kniha vznikla v roce 1487, a tvrdi ze clovek ktery podepsal smlouvu s dablem a zaprodal dusi se stava dablovym plemenem- kouzelnikem ci carodejnici- jez muze skodirt svemu okoli.
Dabel, jak dokazuji Sprenger a Institoris muze vystupovat v podobe muze( incubus- lezici nahore) a mit pohlavni styk z zenou, ci v podobe zeny (succubus, a mit styk s muzem).
Tak ale vysvetluje i Tomas Akvinsky v Summa theologica ze ""zrodili se ze souloze dabla s zenou deti, pochazeji ze semene jez ma dabel od jineho muze. Ackoli dabel nabada k hrichu, je jednou z jeho zvlastnosti vyvolat impotenci muze.

Podle Sprengera a Institorise carodejnice nemohou znicit sve nepratele, nebot jiz v tom zabranuje Andel strazny.
Autorita dabla byla v te dobe velmi vysoka.

[Maria]

No názory jsou různé, jenže do dnešní doby je to je jinak. Čarodějnice vždy měly svoje zásady..existuje takový návod či čím se mají řídit.Takže ctít síly přírody a chránit ji, využívat schopností pro dobro , nenzneužít pro zlo či pomstu. A tady je právě kámen úrazu, kdy si každý myslí, že můžeme ublížit..Vše se vrací čarodějnici třikrát..platí zákon trojnosti.....
všech schopností, co nám jsou dány mají být využity pro dobro..nikoliv pro negativní věci.
Další věc jsou použítí různých rituálů i v dnešní době je účinných. nemám na mysli ty keré jsou popsány v každém plátku...je to složitější. Velice zajímavé je použití čaromocných slov...prostě účinkují věci, které zvládneme.
A¡ďábel?????Někdy to je zajímavé...sice by to měl být negtivní tvor, ale mnohdy užitečný...dělá selekci ....

[Bernard Gui]

Ac je to malo zname,ale vlastni pronasledovani carodejnic zacalo v Evrope az v rannem novoveku. Pri pronasledovani z let 1450-1750 se v zadnem pripade nejednalo o nejakou cirkevni akci proti heretikum, ale o evropsky hystericky femonen ohledne kouzelnictvi. Nejprve byly nejcasteji z carodejnictvi podezrivany starsi zeny a socialne postizene osoby. Casto pri tom stacilo jen udani. Ze strany cirkve existovala ojedinela kritika tohoto pronasledovani..

[Dagmar]

Myslíš procesy, které odstartovala pohádka nebo pověst/nevím jak to nazvat/ z Blakuly?

[Bernard Gui]

Ano, jiste- byla to masova hysterie.
Cirkevni soudy vykazovaly ve srovnani se svetskymi napadne mensi pocet poprav. Bylo to dano i tim ze jejich cilem byla predevsim naprava hrisnika. Tam, kde hrisnik projevoval litost, bylo casto ukladano jen prisne pokani.
Mimo toho se cirkevi soudy zabyvaly i pripady bile magie, uzdravovani, vesteni..
Naprosto nejvetsi pocet poprav v te dobe prokazovaly soudy svetske, hlavne obecni soudy, ktere mely na svedomi 90%poprav.
Mytus o Inkvisici pronasledujici a upalujici carodejnice byl ucelove vybudovan na nekolika omylech, ktere byly vyvraceny nejpozdeji v druhe polovine 20. stoleti.

[Bernard Gui]

Církev má na svědomí nejhanebnější knihu v dějinách lidstva(nebo se alespoň uchází o primát) Malleus maleficarum, česky Kladivo na čoredějnice, jejimiž autory jsou dva dominikánští výtečníci Heinrich (Institoris) Kramer a Jakob Sprenger...

V tomto se velmi mylite. Zminena prirucka Kladivo na carodejnice, tedy Malleus maleficarum z roku 1487 zpusobila historickemu badani velke skody. Naivne se totiz dlouho predpokladalo ze zrovna tato prirucka podava obraz o tom, jak Inkvisice carodejky vysetrovala. Omyl! Ve skutecnosti Inkvisice zakonne procedury dopurucovane Kramerem Institorisem ihned odmitla a dotycneho inkvisitora censurovala uz nekolik let po vydani Kladiva. Kladivo pozdeji pouzivaly svetske soudy a nikoliv Inkvisice. Je take zajimave ze protestant Gustav Henningsen upozornuje ze Kladivo hojne uzivali luterani.
Kramer mel malo uspechu, anejprve narazil na rozhodny odpor proti sve cinnosti v jihozapadnim Nemecku a kdyz se pokousel uchytit v Innsbrucku, vykazal jej biskup jako osobu vzhledem k svemu vysokemu veku zcela detinskou z uzemi sve dieceze.

[Bernard Gui]

Navic, vysetrovanim carodejnickych procesu se zabyvala svetska moc. Ani ten Boblig, s nimz se tak casto ohanite nebyl inkvisitorem, ale svetskym soudcem!
Hlavni hon na carodejnice se uskutecnil v obdobi ranneho novoveku. Obzalovany byl tedy souzen novym zpusobem latinsky zvanym "In inquisitio"- coz znamena vysetrovani. A zde je ten kamen urazu.
Kdyz si vetsina badatelu precetla v soudnim spise ono "in inquisitio", nenamahali se dale uvazovat a priprsali okamzite cely proces na vrub Svate Inkvisici. Tak dochazelo vlivem spatneho prekladu, co nedostatecnou kompetenci badatele k tomu, ze Inkvisice mela udajne na svedomi obrovska mnozstvi procesu v mistech a obdobi, kde ani neexistovala. (v ceskych zemi byla Inkvisice pouze ve 13-16. stoleti, procesy v Sumperku nemely s cinnosti Svate Inkvisice nic spolecneho!!)

Jiste ze existence dabla a demonu byla pri procesech teologicky akceptovana. Ve smernici papeze Alexandra IV. inkvisitorum z roku 1258 papez upozornuje ze carodejnictvi neohrozuje cirkev tak, jako hereze. A inkvisitori vyslani vysetrovat hereze se nesmeji michat do vysetrovani ohledne carodejnictvi bez prokazaneho spojeni s herezi.
A hed dodava co je hereze: modleni se u oltaru model, prinaseni obeti, porady s demony, vyvolavani odpovedi od nich..nebo pokud se carodejky stykaji s heretiky. V tomto obdobi cirkev jeste nepovazovala carodejky za heretiky.
Tento svuj nahled menila az v roce 1326, kdy dovolila Inkvisici vysetrovat carodejnictvi. V roce 1484 pak podepsal papez Inocenc VII. bulu proti carodejnicim " Summus desiderantes affectibus", ktere ale mela trvaly vliv na uzemich, jez zustala po reformaci katolicka.
V udobi mezi roky 1326-1500 se vyskytlo jen velmi malo poprav. Z 702 jiz jen 137 vzeslo z inkvisicnich soudu ( R.Kieckhefer).
S pronasledovanim carodejnic vsak pozdeji souhlasily vsechny zapadni cirkve- a hlavne luterani.

[Maria]

V mnohém církev zastává ještě do dneška jisté názory. Jistě by i nyní tvrdě zakročila, jenže je jiná doba a jde na to jinak.Kázání mnoha duchovních tomu nasvědčují. Obzvláště v některých oblastech hodně nábožensky založených.

[Kunhuta Haličská]

Mě by zajmalo jestli byla ještě nějaká jiná možnost jak z této ošemetné situace tak říkajíc vybruslit než hranice nebo pokání?

[duli]

Buď tě obrátili nebo upálili. Jedině jsi mohla utéci, ale otázka je kam? #-o

[Maria]

No myslím , že mnoho možností nebylo.Jednak to šlo i o majetek, který byl konfiskován.Možná snad přímluva nějaké vlivné osoby, ale to si myslím, že nehrozilo. Lidé měli strach, tak žespíš nechali nešastníka či neštastnici svému osudu. Po výsleších však naděje na další život asi byla pramalá.Pokání??????to taky nic moc nevyřešilo si myslím. Uniknout se dalo snad jen smrtí.
V cirkvi se i dnes zpovídá ze svých hříchů, dostane se jako pokání pár modliteb, a je mě odpuštěno????To není jednoduché...

[Kunhuta Haličská]

jj

[Michal]

jj

Církev Tě nemá co zpovídat a už vůbec co odpouštět. A to žádná církev Odpouštět může jedině Bůh

[Kunhuta Haličská]

jj

Církev Tě nemá co zpovídat a už vůbec co odpouštět. A to žádná církev Odpouštět může jedině Bůh

To je taky pravda.

[Maria]

No to je pravda, ale každý to nahoře nazývá jinak..ale přesto je to vlastně stejné.

[Kunhuta Haličská]

No to je pravda, ale každý to nahoře nazývá jinak..ale přesto je to vlastně stejné.

Opět pravda.