Řád německých rytířů

[duli]

Němečtí rytíři (podle názvu) vznikli cca 1190 při obléhání Acconu, kdy se kupci z Brém a Lubecku (kteří spolupracovali s johanity nebo byli sami špitálníci ?) - pod jménem Hospitalis Sanctae Mariae Teutonicorum in Jerusalem dohodli na spravování špitálu. 1191 jsou potvrzeni papežem Klimentem III.
Řád bere pod ochranu císař Fridrich I. Teprve roku 1199 jsou tito bratři pověřeni papežem k boji proti pohanům. Na to se k nim začínají přidávat německy mluvící rytíři. Sdružoval je tedy jazyk. Řád bohatne. Členové řádu se od počátku dělili na tři základní skupiny - rytíře, kaplany a sloužící bratry. Úspěchy německých rytířů byly dány i pevnou organizací řádu. Ten byl organizován územně podle řádových provincií, zvaných baillivy, v čele se zemským komturem (Landkomtur).
V Evropě působili nejprve v Benátkách, pak v Sedmihradsku na ochranu proti kočovníkům. Císař Fridrich II. v tzv. Zlaté bule z Rimini (1226) potvrdil řádu držbu i vlastnictví území (udělil v léno), která měla být dobyta a roku 1234 je papež Řehoř IX. postavil pod ochranu sv. Petra -t.j. podřídil přímo papeži (mimo světskou moc). Jde o část Pruska a sídlem velmistra se stal Marienburg/Malbork. Po sloučení s řádem mečových rytířův roce 1237 viterbskou smlouvou, která zaručila mečovým rytířům v Livonsku a Kuronsku autonomní postavení, tedy působili také ve východním Pobaltí na území Livonska (území dnešního Lotyška a Estonska) a Kuronska (území dnešního Lotyšska).
Od r. 1324 je česká bailivie podřízena přímo velmistrovi.

[duli]

Tady se nedá moc dodat. Opět skvělé články:

https://www.e-stredovek.cz/post/rad-nemeckych-rytiru/
https://www.e-stredovek.cz/post/bitva-u ... -157-1410/
bitva u Grunwaldu
http://www.youtube.com/watch?v=fT_uW97k ... re=related
rekonstrukce
http://www.youtube.com/watch?v=DXZbv9yA ... re=related

Snad jen, že v Praze se usídlili r.1217 u kostela sv.Petra - Na Poříčí- při brodu přes řeku.

V průběhu husitských válek zaniklo 29 komend a vydržely komendy v Plzni, Krnově, Jindřichově Hradci. Zázračně "přežila" dodnes jen komenda v Opavě (zal. 1250).

Za "13-tileté války" (1433 - 1466) bojovali čeští žoldnéři na obou stranách. Do dějin vstoupila tzv. "marborská zrada", která vstoupila do dějin válečnictví, protože byl vydán nedobytný Marienburg.
Zde v hradu "Panny Marie Matky vojska Kristova" sídlil velmistr a velká řádová rada. Po porážce polského vojska u Chojnic se v r.1457 domluvili pánové a rytíři (žoldnéři) Jan Kolda ze Žampachu, Červenka z Ledce (který byl Řádu zavázán přísahou), Petr z Hronova, Jan Pobora z Lomu, Bernard z Cimburka a Jan Skalský z Valdštejna. Nedostali žold a tak vydali zradou (za 190.000 uherských florénů ) Marienburg polskému králi Kazimírovi. Velmistr s družinou musel opustit hrad, budovaný 200 let, zadní branou a více se do něj nevrátil.
http://cz.polandforall.com/nejvetsi-str ... lbork.html

Ještě historická hříčka.
V 16.st. došlo k utvoření zvláštního vévodství Kuronského, dědičného v rodině posledního velmistra (zřejmě řádu mečových rytířů) Gotharda Kettlera .
Po něm vládli společně jeho 2 synové (manželka Anna Meklenburská) - Bedřich a Vilém.
Roku 1710 se vrátil Bedřich Vilém z ciziny(po menším konfliktu) a ujal se vlády. Aby měl oporu v Rusku, pojal za manželku neteř Petra Velikého Annu Ivanovnu, ale zemřel již 1711. Po něm nastoupil jeho strýc Ferdinand, poslední mužský potomek svého rodu.
Jeho smrtí (1737) rod Kettlerů vymřel, ale k anexi Kuronska se strany Polska nedošlo, nebo carevna ruská Anna, vdova po Bedřichu Vilémovi, provedla ve srozumění s Augustem III. volbu svého milce Arnošta Jana Birona za vévodu Kuronského(1737). Biron však nepřišel vůbec do země a byl r. 1740 vypovězen na Sibiř. Jeho syn Petr (1769-1795 ) žil ve stálých sporech se stavy, až konečně r. 1795 po úplném rozdělení Polska na žádost sněmu bylo Kuronsko připojeno přímo k Rusku (samozřejmě Petr dostal odstupné).
KVIZ: Kteří význační člen(ové) šlechty, spojení s touto historií, žil(i) v Čechách ?

[Jiří Motyčka]

...KVIZ: Kteří význační člen(ové) šlechty, spojení s touto historií, žil(i) v Čechách ?

Nevím, jak ostatní, ale já to vzdávám.
Bylo by dobré uvést nějakou nápovědu, nebo na kvíz rovnou odpovědět.

[Dagmar]

Myslím, že se jedná o Kateřinu Vilemínu Zaháňskou a její sestry Paulinu a Dorotheu.

[duli]

Dagmar správně !!!!!!!
Biron dostal odstupné za majetky po řádu a koupil za to Ratibořice, Zagaň v Polsku a něco v Německu, což později prodali a ještě koupili pro sestru Vilemíny Doroteu zámeček na kraji Polska. Rozdělil majetek z opatrnosti do několika zemí a podle příslušných panovnických dvorů.

Pánové byli v nevýhodě, na tohle mohla přijít spíš ženská.

[Jiří Motyčka]

Dagmar správně !...

=D>

...Pánové byli v nevýhodě, na tohle mohla přijít spíš ženská. ...

Proč? Možná právě naopak, byla-li její pověstná krása skutečností.

Ale já - přiznám se bez mučení - jsem hledal spíš spojitost české šlechty s řádem, jehož název je dán tímto tématem.

[duli]

Ale já - přiznám se bez mučení - jsem hledal spíš spojitost české šlechty s řádem, jehož název je dán tímto tématem.

Je to moje chyba. Kviz se týkal jen hist. hříčky a to jsem nenapsala.

[duli]

Ještě něco k našemu území.
Od 17. století se řád usídloval zejména na území Moravy a Slezska. Po zrušení jeho domů v Německu roku 1815 si udržel své pozice především v zemích habsburské monarchie. Hlavním sídlem velmistra se stal Bruntál. Od roku 1929 byl řád organizován jako žebravý a o devět let později měl čtyři provincie (baillivy) - československou, rakouskou, italskou a lublaňskou. V roce 1939 byl řád zrušen a na nových organizačních základech obnoven až v roce 1945.
Vedle prvotního poslání - charitativní služby, se u německých rytířů snad nejvíce ze všech středověkých rytířských řádů uplatnila jejich militantní složka. I díky řádům jsme se nestali kořistí Turků.
Do Čech přišli němečtí rytíři krátce po roce 1200. Stará česká bailliva, zahrnující Čechy, Moravu a Slezsko měla před rokem 1420 velký počet komend, špitálů a řádových far. V Čechách to např. byla Praha, Jindřichův Hradec, Chomutov, Havlíčkův Brod, Cheb, Hradec Králové, Plzeň,na Moravě Slavkov u Brna, Moravský Krumlov, ve Slezsku Opava či Krnov. Většina z nich zanikla během husitských válek nebo krátce po nich (to už jsem psala). Z novějších řádových domů nabyla na významů od 17. století zejména Opava, řád získal také panství Sovinec, Bouzov, Dolní Dlouhou Loučku. Od roku 1621 drželi něm. rytíři statek Bruntál, jako sídlo zvláštního místodržícího pro správu řádových majetků na Moravě a ve Slezsku. V současné době obnovuje řád svoji činnost na Moravě.
http://www.nemeckyrad.cz/
A další odkaz : http://www.deutscher-orden.at/
Tento řád má teké SESTRY. Ani řád německých rytířů není jen mužská záležitost.

[Ježek]

Za "13-tileté války" (1433 - 1466) bojovali čeští žoldnéři na obou stranách. Do dějin vstoupila tzv. "marborská zrada", která vstoupila do dějin válečnictví, protože byl vydán nedobytný Marienburg.
Zde v hradu "Panny Marie Matky vojska Kristova" sídlil velmistr a velká řádová rada. Po porážce polského vojska u Chojnic se v r.1457 domluvili pánové a rytíři (žoldnéři) Jan Kolda ze Žampachu, Červenka z Ledce (který byl Řádu zavázán přísahou), Petr z Hronova, Jan Pobora z Lomu, Bernard z Cimburka a Jan Skalský z Valdštejna. Nedostali žold a tak vydali zradou (za 190.000 uherských florénů ) Marienburg polskému králi Kazimírovi. Velmistr s družinou musel opustit hrad, budovaný 200 let, zadní branou a více se do něj nevrátil.

13tiletá válka je zajímavá. Polákům se podařilo podnítit velké povstání měst a venkova v Prusku v únoru 1454, takže Křižáci se udrželi jen v Malborku, Sztumie a Chojnicach. Sztum byl dobyt královskými vojsky a rozhodující střetnutí s Řádem proběhlo u Chojnic. Nicméně Poláci zde i s dvojnásobnou přesilou prohráli (také 1454 - tu se lišíme) a válka se protáhla, Křižáci získali většinu Pruska nazpět.
Následkem toho se začalo organisovat polské vojsko na žoldnéřském principu. Druhá podstatná věc je ta, že polský král začínal vykupovat od žoldnéřů řádu jim zastavené opěrné body. I i tak je třeba se dívat na onu koupi Marienborku v červnu 1457. Za dva měsíce se ovšem m칝ané poddali opět řádu a Polákům zůstal jen hrad. Město bylo obsazeno znovu až v roce 1460.

[duli]

Ano Ježku, špatně jsem formulovala větu Chojnice byly 1454 a pánove se domlouvali na Malbork 1457. Hrady dával do zástavy velmistr řádu, protože neměl na žold.

[duli]

Ježku, Malbork měl v zástavě Červenka z Ledce a výše jmenovaní pánové ( Jan Kolda ze Žampachu, Červenka z Ledce (který byl Řádu zavázán přísahou), Petr z Hronova, Jan Pobora z Lomu, Bernard z Cimburka a Jan Skalský z Valdštejna ) byli na obou stranách, tedy jak rytířů, tak Kazimíra - byli žoldáci.

[Ježek]

Ježku, Malbork měl v zástavě Červenka z Ledce a výše jmenovaní pánové ( Jan Kolda ze Žampachu, Červenka z Ledce (který byl Řádu zavázán přísahou), Petr z Hronova, Jan Pobora z Lomu, Bernard z Cimburka a Jan Skalský z Valdštejna ) byli na obou stranách, tedy jak rytířů, tak Kazimíra - byli žoldáci.

Kazimír je prostě vyplatil ...
Jasienica v Polsce Jagielonów uvádí pouze Ulryka Czerwenku, ta kniha už je ale pěknou řádku let stará.

[Robert]

Rád by som trocha doplnil informácie ohľadom rádu nemeckých rytierov. V prvom rade po bitke pri Grunwalde to už s oboma vetvami išlo dolu vodou. Rád stratil na popularite, hlásilo sa do neho menej šľachtických synkov a upadal aj ekonomicky. Po kresťanskej konverzii Litvy už "nebolo" proti komu bojovať, a nové územia, ktoré rádu navrhoval poľský panovník i Žigmund Luxemburský boli priamo, alebo na hraniciach vojnových zón a neumožňovali by konsolidáciu rádu. Rád tiež stratil príjmy z "reisen" t.j. zimných výprav proti pohanom s účasťou svetských rytierov - hostí .Práve ekonomika spôsobila, že ich mestá a pevnosti končievali v rukách rôznych žoldnierskych skupín.
Livónska vetva (ktorá vznikla z mečových bratov) sa držala dlhšie, ale napokon nedokázali odolať ruskému tlaku - rád bol príliž malý proti takej obrovskej presile. Pod vedením protestantizujúceho veľmajstra Kettlera vypracovali síce vcelku úspešnú stratégiu, ako odolávať proti Rusom, ale v bitke pri Ermes sa nečakane asi 500 rytierov stretlo snáď so 40 000 armádou Ivana Hrozného, a Kettler stratil väčšinu svojej armády, vrátane najlepších rytierov. Nemeckí rytieri, alebo aspoň ich zvyšky v Prusku i Livónii protestantizovali, a rád samotný bol obnovený v Habsburskej ríši. Tu naozaj bojoval proti Turkom. Podotkol by som však, že podľa mojich vedomostí, viac ako nemeckí rytieri bojovali proti Turkom johaniti. Dôležitú úlohu hrali hlavne v bojoch o Stredomorie, kde sa zúčastnili skoro každej dôležitej bojovej akcie od obrany Rhodosu po Lepanto.
Osobne vidím hlavný prínos rádu nemeckých rytierov v christianizácii Pobaltia, čím sa oblasť stala súčasťou európskej civilizácie. Určite sa nájdu ľudia, ktorí im budú vytýkať trebárs taktiku "spálenej zeme", germanizáciu, či vymiznutie národa Prusov, ale po bližšom štúdiu si osobne myslím, že skôr ako sám rád väčšinu týchto efektov spôsobila civilizácia ako taká. (Viď dnešné "amarikanizovanie" kultúry). Rád sa zučastním diskusie na túto tému, ak bude záujem.

[Ježek]

Iwańczak uvádí, že členem vstupu do řádu na našem území byl šlechtický neněmecký původ. Ten neněmecký původ se mi zdá zvláštní. Co vy na to?

[Ježek]

V dnešním Právu mám J. Jurok článek o Řádu německých rytířů, o tom jak byli přisluhovači necistů. Klasický příklad, jak zveličit jedny argumenty, a protiargumenty zamlčet. Večer to ofotim.

http://www.pravo.cz/komentare.php" onclick="window.open(this.href);return false;

[Ježek]

tady

[Laurentius]

Na historicích mám asi nejradši ten nadhled a nestrannost. Jinak to není historik. Tolik komentář k článku.

[Viola]

"v boji na život a na smrt téměř zničil křesťanský stát" - a Rudolf Habsburský v boji na život a na smrt téměř zničil český stát a v podstatě bez boje, zato úplně Rakousko, Rusko a Prusko zničilo polský stát. Ach jo.

[Ježek]

Dvě stejná přídavná jména v první větě svědčí o stylistické i obsahové úrovni. Historie jako sluha politiky - 19. století. Věcné argumenty netřeba.

[Wenceslaus]

Rád bych za spolek příznivců Řádu německých rytířů také Německého Řádu pro Čechy, Moravu a Slezsko
pozval případné zájemce na naše www stránky:
http://www.Deutscher-Orden.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
a náš Facebook:
http://www.facebook.com/deutscherorden.cz" onclick="window.open(this.href);return false;