Zmiňuje se o něm třebas Třeštík v Počátcích Přemyslovců.
Kdy je zmiňován, kde stál, kdy se objevil, kdy zmizel, případně domněnky kam zmizel, jak vypadal?
Budeme se, vím, pohybovat hodně na bázi spekulací, ale nevadí

Moderátor: Ježek
Píše o tom taky Žemlička (Přemyslovci - jak žili, vládli, umírali). Podle něj mělo být to podivné nikde pořádně neidentifikovné kamenné sedátko kdesi na vyvýšenině Žiži, jak píše Tekla. Žemlička upřesňuje, že někde mezi kostelem sv. Víta, klášterním komplexem u sv. Jiří a knížecím palácem.Na str. 83 je obrázek ze 14. století, jak asi vypadal podle dobových kreslířů a na stránkách dalších je popis nastolovacího ceremoniálu.Tekla píše:
Tohle tema me taky docela zajima - az budu mit chvilku, zkusim neco konkretnejsiho vyhledat k jeho podobe (v podstate slo asi o jakesi kamenne sedatko - Korutanci pouzivali hlavici antickeho sloupu...) a presnemu umisteni (na akropoli Prazskeho hradu vedle pahorku Zizi) a take k prubehu nastolovaciho obradu. Pise o tom Trestik v Mytech kmene Cechu - knihu ale momentalne nemam doma...
Nad tim by nebylo marný se zamyslet. Dalo by se předpokládat, že když prakticky během několika mála let zanikla tyto knížectví, nemuselo být jejich zakořenění v systému pevné a nastolovací kameny nemuseli existovat. Ale to jsou jen moje spekulace...Tekla píše:Predpoklada se (obecne), ze pred rokem 845 tu bylo na 14 samostatnych kmenovych uzemi, kazdemu z nich vladl svrchovany vladce - knize. Pokud se jiz v te dobe pouzival klasicky nastolovaci obrad k jejich volbe (jako ze asi ano), usedal kazdy z techto knizat na svuj vlastni stolec... Podotykam, ze tohle jsou jen me osobni uvahy, aby to nekoho nematlo...
Jak rikas - pravdepodobne se jednalo o nejake kameny, ktere byly puvodne jen hrube a neotesane a nejspise nejakym zpusobem "kultovni". Ale tradisci usazovani na stolec si nejspise Slovane do Cech prinesli jiz ze sve puvodni pravlasti - tezko se jednalo o nejaky novy zvyk... A logicky kazdy knize mohl byt knizetem jen tehdy, byl li posazen na patricny stolec...spise se casem promenoval onen obrad, ritual, ktery toto vsazeni na stolec doprovazel a take se menila podoba stolce samotneho.Ježek píše:Nad tim by nebylo marný se zamyslet. Dalo by se předpokládat, že když prakticky během několika mála let zanikla tyto knížectví, nemuselo být jejich zakořenění v systému pevné a nastolovací kameny nemuseli existovat. Ale to jsou jen moje spekulace...Tekla píše:Predpoklada se (obecne), ze pred rokem 845 tu bylo na 14 samostatnych kmenovych uzemi, kazdemu z nich vladl svrchovany vladce - knize. Pokud se jiz v te dobe pouzival klasicky nastolovaci obrad k jejich volbe (jako ze asi ano), usedal kazdy z techto knizat na svuj vlastni stolec... Podotykam, ze tohle jsou jen me osobni uvahy, aby to nekoho nematlo...
Jinak předpokládam, že je Boleslav vyvrátil, tak jako se pálily posvátné hájky a vyvracely pohanské posvátné kameny- ony to mohly být i tyto kameny.
Téměř určitě, zmínky o potírání starých božstev jsou poměrně časté. Mezi takto níčená místa mohli patřit i staré trůní stolce, patřící k pohanským hájů a místům objetiš?. Je to velice pravděpodobné. U nás "zůstal" jen ten Pražský, nebo? jeho nastolovací ideologie byla přetransformována v souladu s křes?anstvím, proto také uspěli ze všech malých knížectví v Pražské kotlině právě Přemyslovci.Ježek píše:Když jsem psal o několika pohanských nastolovacích kamenech dalších českých miniknížat, opomněl jsem na jednu důležitou událost. V roce 845 přijalo v Řezně 14 knížat křest. Těžko všechno byli Přemyslovci. Proto nevím, co se mohlo s těmi, jak řikám pohanskými kameny, stát. Jestli se hodily nadále nové státní ideologii, nebo byly vyvráceny křest´anskými knížaty.
Tomu bych věřil. Už ze samé podstaty toho kamene. To byl kámen o který se sváděly težké boje mezi Přemyslovci, kdo naň usedl stal se knížetem. Za Přemysla již nebylo o čem přemýšlet, seniorát přestal platit (prakticky už daleko dřív), platila primogenitura, která celkem jasně říkal, kdo se stane vládcem - kus kamene, kvuli kterému umíraly tisíce, nebyl potřeba.Famm-09 píše:Žemlička se domnívá, že nastolovací kámen českých knížat zanikl s přechodem do království. Prý již ztratil sůj smysl.
Díky za odkaz! Když si všimneme, tak to sedadlo je hlavice antického sloupu. Otázka, zda šlo o vědomou návaznost na antické tradice, nebo neznalost nebo nechu "tesat" nový stolec.Famm-09 píše:Ahoj, nevím, jestli sem mohu dát odkaz, doufám, že ano. Měl by to být korutanský vévodský stolec. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vojvodski_stol.jpg
Umístění by bylo správné, pokud platí Borkovského hypotéza, že kostel Panny Marie byl v areálu kláštera sv. Jiří respektovaným starým objektem. A že jej lze ztotožnit s kaplí sv. Anny. Dnes se soudí, že platí kostel v průchod nádvoří, jako Bořivojův a Spytihněvův pohřební. Mnozí nesouhlasí, je to mimo hlavní část hradiště, ani ne u brány jižní či východní. Já bych se klonil ke klášteru. Pak je celkem jasné místo stolce, víceméně za věncem kaplí sv. Víta. Nicméně nejspíš pod nimi, protože to bylo blíže paláce. Takže pokud byl fyzicky, pak za Karla IV byl přestaven chórovými kaplemi a je někde pod katedrálou.Návštěvník píše:dočetl jsem se, že třeba Spytihněv II. byl nastolen na trůn před kostelem Pany Marie, ale pokud se nepletu, tak Kosmas píše, že trůn byl mezi sv. Vítem a sv. Jiřím, a aby se lidé nemačkali na panovníka, byly jim z paláce házeny z okna minceTakže už jen samotné umístění je nejasné.
Já si myslm, že to byl důležitej symbol a že by se ho nikdo z přemyslovců dobrovolně nezbavil.Zany píše:proč až za Lucemburků? Mnohem pravděpodobnější je počátek 13. století a Přemysl I. Otakar či Václav I.
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Common Crawl Bot, Google [Bot] a 0 hostů