Karel IV.

[Michal]

Byla zde zmínka o Karlově zranění okolo r.1350 a následné změně ve výšce, držení těla a hlavy. Podle různých domněnek se pravděpodobně
mohlo jednalo o zranění způsobené při turnaji, o Karlovi bylo známo, že se často v mládí účastňoval turnajů na zapřenou, geny po otci nezapřel. Takový přímý úder dřevcem na hlavu by tomu odpovídal.
Byl ostatně podle kostry mohutnějšího vzrůstu než otec, (že by po mámě?).
Byla zde také zmínka o údajné prchlivosti Myslím, že to mohlo souviset s problémy s páteří, při audiencích delší dobu seděl, neměnil polohu a tlak krřní páteře mohl způsobovat bolesti a to se mohlo odrazit na Karlových projevech. Ostatně i dlouhá jízd na koni na to má vliv.
S tím mě napadá i tradice ořezávání proutků nebo pletení košíků. Souviselo to prý z dnou, kterou údajně trpěl, ale mohlo to taky souviset právě ve spojení s problémy z krkem, kde se bloky v páteři přenáší i na ruce a nemocný trpí bolestmi, ztrátou citlivosti, špatným prouděním energie. Tedy ruce neustále procvičoval.

[Viola]

O Karlově zranění pojednává tento článek.

[Michal]

O Karlově zranění pojednává tento článek.

No vžd jsem si to myslel, že to měl z toho.
Ještě by jeho problémy z pohybem mohly mít i vliv na to, že se zklidnil ve smyslu toho, že začal orientovat víc na diplomacii a neřešil spory mečem. Nějak by to už nešlo a fakt si nemohl dovolit někde zbytečně padnout. A on byl myslím rozený vůdce.

[Blanka z Valois]

Karlovo zranění a smrt prvorozeného syna Václava se staly významným zlomem v jeho dosavadním životě a započalo tak nové období Lucemburkova až megalomanského sbírání relikvií, které sice po několika letech částečně vyprchalo ale nikdy ne docela (relekvie však občasně sbíral již před oněma událostma).

[Michal]

Karlovo zranění a smrt prvorozeného syna Václava se staly významným zlomem v jeho dosavadním životě a započalo tak nové období Lucemburkova až megalomanského sbírání relikvií, které sice po několika letech částečně vyprchalo ale nikdy ne docela (relekvie však občasně sbíral již před oněma událostma).

Odvolával se přitom na některé zázračné případy ze života, třeba ta číše nebo zázračné vysvobození v Itálii.

[Katerina]

Karlovo zranění a smrt prvorozeného syna Václava se staly významným zlomem v jeho dosavadním životě a započalo tak nové období Lucemburkova až megalomanského sbírání relikvií, které sice po několika letech částečně vyprchalo ale nikdy ne docela (relekvie však občasně sbíral již před oněma událostma).

Sám Karel ovšem jako zasádní zlom udává svůj "věštecký sen" o dosti drastické smrti jeho vzdáleného příbuzného vévody Guida - "potvrzený" následně skutečnou vévodovou smrtí. Dle Karla měl být varováním nejen pro něj, ale i pro jeho otce za jejich ne zcela mravný život.
Bohužel z celé této historky trochu kouká jak sláma z bot Karlova lehce propagangistická didaktika, takže milého císaře podezírám - že si to spíš tak trochu vymyslel.
Zéjména to následné vyhlášení, že to pro něj bylo takové ponaučení, že se od té doby všech nemravností (kteými myslel milostná dobrodružství a především pletky s ženami jiných mužů) zcela zdržel.

[Blanka z Valois]

Stejně jako ty Karlovi v tomhle směru úplně nevěřím.
Ten sen, o kterém mluvíš však měl mít podle mne zejm. vliv na jeho mravní život. U otázky relikvií je snadno doložitelné, podle nejrůz., listin období Karlova až šíleného zájmu o tyto cennosti a to právě spadá do období mezi zraněním + smrtí syna a jeho císařskou jízdou.
Když už jsme u zranění, tak je zaznamenáno, že ještě v období císařské jízdy pletl košíky, což bych spojovala buď s přetrvávajícími problémy s jemnou mechanikou, a nebo se jednalo o zvyk z období léčení.

[Katerina]

Když už jsme u zranění, tak je zaznamenáno, že ještě v období císařské jízdy pletl košíky, což bych spojovala buď s přetrvávajícími problémy s jemnou mechanikou, a nebo se jednalo o zvyk z období léčení.

Třeba byl neurotik.

Ale o tomto jsme už také v tématu o Karlovi psali - je to klasický trénink -jemné motoriky doporučovaný po dočasném ochrnutí horních končetin.

[Jiří Motyčka]

Obrame list od "jemné motoriky" k něčemu poněkud podstatnějšímu...

Když papež Kliment VI. dne 30. dubna LP 1344 vydal v Avignonu zřizovací bulu pražského arcibiskupství „Ex superne providentia maiestatis“, kterou bylo vyjmuto pražské a olomoucké biskupství z metropolitní i jiné církevní závislosti na arcibiskupství v Mohuči, vtělil do textu této buly pochopitelně i důvody zřízení nové arcidiecéze ve středoevropském prostoru s metropolí Prahou. Jaké to byly důvody především?
Jedním z hlavních byla vzdálenost mezi Mohučí a Prahou; o Olomouci ani nemluvě. To byl pradávný problém při pomazávání českých králů metropolitou v Mohuči.
Tím dalším důvodem z mnoha dalších, který papež „shledal“, když se rozhodoval o zřízení nové arcidiecéze, byl diametrálně odlišný jazyk v obou lokalitách pod církevní správou Mohuče. To by zase mohlo nadále působit závadu při snaze o spásu věřících Království českého. Autorství tohoto písemně v bule stvrzeného důvodu přisuzuje česká historiografie právě Karlovi IV. Proč?
Karel maje neustále na paměti Přemyslovskou tradici i kontinuitu, při jakékoli příležitosti připomínal rovnoprávné postavení slovanského jazyka nejen s německým ale i s ostatními. Reálnou jazykovou imparitu však Karel chápal především z pohledu státoprávního a z hlediska politického, nikoli z důvodů nacionalistických.
I to je třeba velkému politikovi, císaři a českému králi přičíst k dobru.

[Michal]

Zajímalo by mě, jak to bylo s působením inkvizice v Jižních Čechách, kterou do Čech Karel přizval, jak se o tom zmínil prof. Durdík ve "Štítech".

[acoma]

O Karlově zranění pojednává tento článek.

A tento pořad - http://www.ceskatelevize.cz/program/det ... 0&rok=2007 Uvolněte se, prosím z 26. 9. 2008.

[Bernard Gui]

Zajímalo by mě, jak to bylo s působením inkvizice v Jižních Čechách, kterou do Čech Karel přizval, jak se o tom zmínil prof. Durdík ve "Štítech".

Ono to zacalo vse jiz trochu drive.Vzdy se vedelo ze v ceskem state od 14.stoleti se kacirstvi projevovalo. V roce 1335 jmenoval papez RehorXII. pro cesky stat inkvisitory. Pro prazkou diecezi se stal inkvisitorem Havel z Jindrichova Hradce, dominikan, pro olomouckou diecezi to byl Petr z Naceradce. Cinnost inkvisitoru dokonce mela za nasledek takovy neklid mezi podanymi ze v nekterych oblastech musela byt proti nim organisovana krizova vyprava. V prubehu 15 let co byl Havel inkvisitorem, stanulo pred nim asi 4400heretiku, z nichz tak 2% bylo upaleno. Ti heretici byli narodnostne predevsim Nemci, kteri prichazeli do Cech, aby se vyhnuli pronasledovani. Pak by i jinak vyznival husitsky vyrok M. Jeronyma Prazskeho, ze Cesi kaciri nikdy nebyli...
V roce 1350 byl inkvisitor Havel prepaden a tezce zranen, a tim jen unikl o vl asek osudu wroclawskeho inkvisitora Jana ze Schwenkeldu, ktery byl pri navsteve Prahy zabit, a jehoz pripad sam Havel v roce 1341 vysetroval.
Ted k tomu Karlovi IV.

Po zrizeni prazskeho arcibiskupstvi v roce 1344 a po nastupu Karla IV na cesky trun zacinaji v ceskem state pusobit inkvisitori urceni arcibiskupen, nikoliv papezem. Ttao nepatrna zmena byla chapana jako nezajem kurie jnemovat inkvisitory- muze ale znamenat i neco jineho.
Jak se ukazalo na koncilu ve Wiene za pontifikatu Klementa V. musela cirkev upresnit vztah inkvisitoru k mistnim biskupum. Inkvisitori meli rozhodovat v souladu s mistnimi biskupy. Zalezelo ovsem na sile kazdeho panovnika zda se mu podari toto realizovat. Karlovi IV. se to podarilo.
K otevrenemu konfliktu s cirkvi v Ceskem kralovstvi doslo az za Karlova syna a nastupce Vaclava IV. Za neho take cesky stat vstoupil do svetovych dejin i ojedinelym inkvisicnim procesem, a to byla ceska pre Jana Husa pred soudnim tribunalem kostnickeho koncilu.
Problemy panovnika nebyly jednoduche- byly velke rozpory mezi nim acirkvi.

[Michal]

Děkuji Bernardovi Guidonimu za vyčeprávající odpověd.
Zajímalo by mě, jestli se dá dohledat, jak se kacířství od počátku 14. století konkrétně mělo projevovat, že to mělo za následkek příchod inkvizice do Čech a že začaly hořet hranice. Těch 4400 lidí je docela dost a ty 2% z toho taky, to je 88 lidí, kteří shořeli na hranici pro své názory.

[Bernard Gui]

Dekuji, jsem rad ze jste spokojen. Dohledavat ceske kacire ze 14.stoleti se da ale velmi tezko. Nejake materialy vsak doma mohu mit, jeste se podivam.

[acoma]

http://www.ct24.cz/vysilani/2006/07/07/ ... magazin/7/ Karel v Historickém magazínu

[Zany]

Karel v Historickém magazínu

Pak ovšem nutno uvést i včerejší díl o posledním roce jeho života

[acoma]

Náhodně jsem narazila na info, že snad měl být Karel akolytou...

[acoma]

- K Janovi a jeho penězům: byl prakticky posledním panovníkem, který zdědil po Václavu II. astronomické dluhy, jež se zavázal splácet“. Jan investoval velké sumy do „reklamy“ Lucemburské dynastie a dosáhl tak mimo jiné povýšení Karla na římského krále. Zajistil mu výtečné vychování a skvělý politický start. Takže co by byl Karel IV. bez Jana?
- Svatokrádežník Jan skutečně poškodil zmíněný hrob v nutné snaze sehnat peníze, ovšem nedopustil zase pogromy na Židy jako jeho syn Karel, který si tak v nutnosti opatřil peníze jindy.

Údajně Karel sliboval židovské domy a majetek těm, co jej budou podporovat, ještě dříve než došlo k samotnému pogromu.

[Viola]

Jakým způsobem si vykládáte onu profláknutou žalostnou scénu z poslední Karlovy cesty do Francie (1378), v níž se po letech setkává s Isabelou Bourbonskou, sestrou Blanky z Valois? Máte někdo doma tu Šmahelovu knihu?

[acoma]

Jakým způsobem si vykládáte onu profláknutou žalostnou scénu z poslední Karlovy cesty do Francie (1378), v níž se po letech setkává s Isabelou Bourbonskou, sestrou Blanky z Valois? Máte někdo doma tu Šmahelovu knihu?

Jak si ji máme vykládat?