Vilém z Landštejna

[Greywolf]

Omlouvám se ... jsem zvyklý z valka.cz že se předmět považuje za určující ... ... takže znovu ...

Vilém z Landštejna

V letech 1351-56 byl nejvyšším pražským purkrabím Karla IV.

Zdroj ... http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste ... i-karla-iv
Copyright © 2004-2008 Národní knihovna ČR

[Katerina]

Však jsem také příspěvek nadepsal ... Vilém z Landštejna ...

O něm to vím a jen jsem dohledával od kdy do kdy.

U Vítka máme potíže ...

Promiň, nevšimla jsem si .
Ještě juknu doma do toho Palackého a Dalimila, on se o té době dost rozepisuje.

[Katerina]

Tak jsem šla místo na oběd do Luxoru a mimo jiné jukla do Dalimila.
Bohužel o Vítkovi jako purkrabím se nezmiňuje.
Píše, že Vítek statečně bránil Hrad proti Míšňanům, ale měl málo lidí, takže po dalším útoku pražských německých měštanů to nakonec neustál. Hrad zůstal Korutanci a ten ho svěřil nejprve Heřmanovi ze Zvířetic, kterému podle Dalimila prý důvěřoval.
Nakonec přrestal důvěřovat i Heřmanovi a do Hradu napochodovali Míšnané.
Vítek je pak chválen za známý útok proti Aufštejnovi, ale jinak nic.

Je stále teoreticky možné , že po dobu nějakých pár měsíců na přelomu roku - těsně po dobití města lucemburskou stranou Vítek za zásluihy o obranu města pukrabím byl.
Jindřich z Lipé mu v tom asi moc nemohl pomoci, jeho vliv na krále se terpve rodil, nezapomeň, že v té době se na něj všichni dívali jako na největšíhi obraceče kabátů (ne, že by nebyl, ale taky v tom nebyl sám) takže lucemburská strana - a asi především Petr z Aspeltu (který dobře znal své pappenheimské ) mu nedůvěřovala.
Vítkovi tedy úřad (pokud ho vůbec měl) asi dlouho nevydržel, toto místo bylo důležité, a myslím, že ti, co o něm rozhodovali - Aspelt, Hennenberg a Eliška - by proti němu možná nic moc neměli - jenže nevíme - kdo se stal tím pukrabím - až budeš mít ten seznam - tak se na to podíváme .
Víme , že na konci roku 1310 byl krátce pukrabím Heřman ze Zvířetic a pak víme, že 1312 byl jmenován Oldřich z Lichtemburka . Kdo byl mezi tím ???

[Kateřina_z_Landštejna]

Píše, že Vítek statečně bránil Hrad proti Míšňanům, ale měl málo lidí, takže po dalším útoku pražských německých měštanů to nakonec neustál. Hrad zůstal Korutanci a ten ho svěřil nejprve Heřmanovi ze Zvířetic, kterému podle Dalimila prý důvěřoval.

Navíc byli Landštejni dlouhodobě s Lipovci (minimálně od Falknštejnovy aféry) ve velmi dobrém vztahu, takže i to mohlo být Vítkovi v souvislosti se získáváním funkcí dost na škodu. Kromě toho - Vítek je v poznámce o jeho podílu na obraně Hradu popisován jako starý muž (snad i proto utržil četná zranění), což také mohlo ovlivnit rozhodování o tom, zda mu svěřit funkci purkrabího.

[Katerina]

Navíc byli Landštejni dlouhodobě s Lipovci (minimálně od Falknštejnovy aféry) ve velmi dobrém vztahu, takže i to mohlo být Vítkovi v souvislosti se získáváním funkcí dost na škodu. Kromě toho - Vítek je v poznámce o jeho podílu na obraně Hradu popisován jako starý muž (snad i proto utržil četná zranění), což také mohlo ovlivnit rozhodování o tom, zda mu svěřit funkci purkrabího.

Jo, jo byl bud starý nebo hodně nemocný - vždyt do dvou let po těchto událostech umírá.
No a Palacký purkrabský úřad v souvislosti s Vítkem též nezminuje, zdá se mi, že v podstatě vychází z dalimilova popisu - i on zmiňuje onoho neznámého rytíře Kamýka - dle Palackého v podstatě zachránil Vítkovi život , Dalimil ho nechal rovnou umřít :
Pad statečný rytíř Kamýk,
vpřed Ješka Vartemberského nese jeho koník.

Takže Vítkovo purkrabství asi nedoložíme.

[Greywolf]

Katerina píše ... Takže Vítkovo purkrabství asi nedoložíme.


... uvidíme co na to poví Národní knihovna ČR a můj "tajný zdroj". Jen prosím o trošku trpělivosti ...

... a doufám, že nebudu ukřižován ... kdyby to náhodou nedopadlo ...

[Greywolf]

Zkusme to jinak …

Chtěl bych Vás tímto požádat o pomoc při dopracování a upřesnění životopisu tohoto význačného velmože. Doplňujte, rozporujte, kritizujte … na základě Vašich poznatků ( podložených důvěryhodnými zdroji ) budu životopis průběžně upravovat.

Vilém z Landštejna – stručný životopis v datech ...

1296 ( 1300 ) - pravděpodobné datum jeho narození
… otec … Vítek z Landštejna
… matka … ???
1307 - se ( se svým otcem Vítkem zůčastnil obrany obléhaného města Znojma ( neověřeno )
1310 - se ( se svým otcem ) zůčastnil zápasu s míšeňskou posádkou Pražského hradu ( neověřeno )
1313 - se účastní vojenské výpravy Jana Lucemburského, spěchajícího s hotovostí do Itálie na pomoc svému otci císaři. Při ní ( na zpáteční cestě ) mělo i dojít ke zranění jeho otce Vítka, který po návratu následkům zranění podlehl ( 1314 … ??? ).
1315 - se po smrti otce stává „vládnoucím páne stříbrné růže“
1315 až 1318 - se zařadil mezi pány nespokojené s vládou krále Jana Lucemburského. Po zatčení Jindřicha z Lipé vojensky vystoupil proti králi. Kromě Landštejna tehdy držel ještě Třeboň, Lomnici a Nové Hrady a byl purkrabím na královské Hluboké.
1319 - se zůčastnil výpravy Jana Lucemburského do Slezka a Dolní Lužice
1322 - se nezúčastnil bitvy u Mühldorfu. Jako jeden z mála významných českých pánů zůstal doma a střežil jihočeské zemské stezky ( proti případnému útoku z Rakouska). Stříbrnou růži zastupoval jeho bratr Petr ( údajně v kontingentu Plichty ze Žerotína ).
1327 - byl jedním z pánů, kteří jednali s Jindřichem Korutanským o zřeknutí se práv na české země
1329 - se zůčastnil výpravy Jana Lucemburského na Litvu
1333 - od tohoto roku do roku 1336 vykonává úřad královského podkomořího. Také se při dalším jednání s Jindřichem Korutanským o placení dluhů krále Jana v tyrolském Meranu seznámil s pozdějším králem a císařem Karlem IV.
1334 - umírá jeho první manželka ( ??? … 1333 … ??? … Elizabet z Kuuenringu … ??? ).
1342 - od tohoto roku do roku 1351 vykonával úřad zemského hejtmana na Moravě
1346 - v bitvě u Crécy ( Kresčak ) přichází o syna Vítka a bratra Petra
1350 - začínají rozepře mezi Vilémem a Jindřichem z Hradce ( přeložení tzv.Landštejnské stezky ). V témže roce je také vyslán králem do Mnichova, kde spolu s olomouckým biskupem Janem Volkem přebírá říšské korunovační klenoty.
1351 - od tohoto roku do roku 1356 vykonával úřad nejvyššího pražského purkrabí
1355 - souboj mezi Vilémem a Jindřichem z Hradce končící Vilémovým zraněním
1356 - Vilém z Landštejna umírá

[Kateřina_z_Landštejna]

Obrany Znojma se zúčastnil, svědčí v listopadu 1307 na několika listinách. Což vylučuje, aby se narodil později než r. 1290.

[Greywolf]

Obrany Znojma se zúčastnil, svědčí v listopadu 1307 na několika listinách. Což vylučuje, aby se narodil později než r. 1290.

Proč by měl ale Vilém svědčit, když v té době vládl "stříbrnou růží" jeho otec Vítek z Landštejna ? To nebývá běžné. Mohl bych prosím vědět, o které listiny se jedná ?

Viola napsala ...
Ještě bych chtěla doplnit k výše uvedenému, že Vaníček ve Velkých dějinách III. uvádí Viléma jako jednoho ze svědků dohody mezi Jindřichem Korutanským a Fridrichem Sličným z 14.8.1308, ovšem jde o chybu, jedná se o jeho otce Vítka, t.č. znojemského purkrabího.

Katerina napsala ...
Vítek se také objevuje dohromady s JzL (většinou jako sami dva čeští páni v počátcích lucemburského panování, kdy měl Jan "německé" poradce : v listině pro sedlecký klášter r. 1312 - kde mimo nich jsou to fuldský opat a pak Bertold z Hennerberga a Walter z Castellu (toho měl asi JzL moc rád ) .
Vítek pak znovu svědčí JzL v komisi, co posuzovala jeho pohledávky za králem Janem. V komisi dále byli opět oba "poradci" Bertold i Walter + 2 opati (Zbraslav a Sedlec).

Jestliže o těch listinách někdo jen psal ... nemohl se dopustit podobného omylu ?

Pro Kateřinu_z_Landštejna ...
Osobně se mi ale Vaše ... nejpozději 1290 ... líbí víc ... ... upravíme to bez důkazu ... ??? ...

[Viola]

Obrany Znojma se zúčastnil, svědčí v listopadu 1307 na několika listinách. Což vylučuje, aby se narodil později než r. 1290.

KAteřino, na jakých listinách? Máš jejich čísla? Já to totiž nemůžu najít .

[Viola]

1322 - se nezúčastnil bitvy u Mühldorfu. Jako jeden z mála významných českých pánů zůstal doma a střežil jihočeské zemské stezky ( proti případnému útoku z Rakouska). Stříbrnou růži zastupoval jeho bratr Petr ( údajně v kontingentu Plichty ze Žerotína ).

1346 - v bitvě u Crécy ( Kresčak ) přichází o syna Vítka a bratra Petra

Já se obávám, že bratra Petra i smrt syna Vítka není doložena... Nebo se mýlím?

[Kateřina_z_Landštejna]

Tak to asi byl blud, byl to Vítek, na těch znojemských listinách. I když jsem měla pocit, že na jedné nebo dvou jsem zahlédla i VIléma. A teď nemůžu najít ty odkazy; vždycky mi to vyběhne v googlebooks, jenže jsem si to neukládala. Velmi neprofesionální :roll:

Ale já to pohledám - za trest

[Greywolf]

1346 - v bitvě u Crécy ( Kresčak ) přichází o syna Vítka a bratra Petra

Já se obávám, že bratra Petra i smrt syna Vítka není doložena... Nebo se mýlím?

Smrt Vilémova bratra Petra a syna Vítka ( stejně jako dalších ) opravdu není doložena. Není ale ani potvrzeno, že by po bitvě u Crécy jeden nebo druhý žil. Petr z Landštejna je naposledy zmiňován na jedné kupní smlouvě k nějakému menšímu pozemku v okolí Paříže z roku 1345 ( mám pouze info, dokument nemám k dispozici ) ... ... [-o<

[Mildi]

Vilém z Landštejna – stručný životopis v datech ...

1296 ( 1300 ) - pravděpodobné datum jeho narození
… otec … Vítek z Landštejna
… matka … ???

Nedá mi aby som nezareagoval.
Podĺa mňa na správne posúdenie dátumu narodenia Viléma z Landštejna je asi potrebné pozna vek jeho predpokladaného otca Vítka z Landštejna.
V tomto mi nesedí informácia, že Vítek bol pri bojoch o Pražský hrad proti Korutanským už starým a boja neschopným.
Pri argumentácii vychádzam z diplomovky pána Žaluda - Páni s Landštejna do doby husitskej:
Ojíř z Lomnice mal dvoch synov: Smila z Nových Hradú a Vítka z Landštejna.
Podĺa odvolávok na doložené listiny v diplomovke Landštejnovci ( vtedy ešte Třebonští ) získali Nové Hrady asi manželstvom Smila s Kunhutou z Kuenringu pred rokom 1279 ( záznamy Swettelského kláštora ).
V roku 1279 bol asi Smil z N.H. ešte nezletilý a právne úkony robí jeho otec Ojíř. Roku 1281 je už Smil zletilý ( asi mal nad 15 rokov ) a je v tomto roku uvedený ako svedok na listine pre Jindřicha z Rožmberka ( spolu s otcom ). Za tohto predpokladu sa Smil narodil pred rokom 1266.
Druhý syn Vítek sa prvý krát objavuje na listine z 12. dubna 1300, kde ako Vítek z Tàebone svedčí v listine Jindàicha z Rožmberka. V tom istom roku z prosince 1300 svedčí na listine svojho brata veĺmi skromne bez predikátu. Ale v roku 1302 už svedčí ako Vítek z Landštejna.
Ak sa teda skúsim oprie o rok 1300 a Vítek je už zletilým tak sa musel narodi pred rokom 1285.
V roku 1307 je zmieňovaný ako obranca Znojma pred vojskom Fridricha Habsburského a budem citova Šustu, ktorý píše:
"Královským purkrabím na hrade tamním byl roku 1307 mladý Vítek z Landštejna, který výnosnou župu přijal patrne po svém strýci Smilovi z Nových Hradú".
V tom období keď bol niekto označovaný ako mladý nemohol ma viac ako 20 až 25 rokov. To by znamenalo, že Vítek by sa narodil v období rokov od 1282 do 1287. Veĺký vekový rozdiel medzi Vítkom a Smilom asi pomýlil aj Šustu keď Vítka považoval za synovca Smila a nie za jeho brata.
Vítek bol značne dobrodružnej povahy a preto už ako mladý bol asi viackrát zranený.
Pri vyššie uvedenej analýze mi teda vychádza ako reálny termín narodenia Viléma z Landštejna skôr rok 1300.
( môj privátny tip je na 1. března 1300 v Třeboni ).
Matka Viléma z Landštejna je s otáznikom. niektoré zdroje uvádzajú Elišku z Kuenringu ako manželku Vítka z Landštejna ale novšie zdroje Elišku považujú za prvú manželku Viléma z Landštejna. Takže matka nejasná.
Zaujímavé je meno Vilém. Toto meno sa nevyskytuje dovtedy ami u landštejnovcov ( obvyklé mena boli Ojíř, Smil, Vítek, Vok resp. Sezema ) a ani u kuenringovcov. Možno treba matku Viléma z Landštejna hĺada v rodoch, kde vtedy už bolo meno Vilém používané.

[Mildi]

Zdravím Greywolfa,

zaujímajú ma tvoje zdroje.
Napr.:
1313 - se účastní vojenské výpravy Jana Lucemburského, spěchajícího s hotovostí do Itálie na pomoc svému otci císaři. Při ní ( na zpáteční cestě ) mělo i dojít ke zranění jeho otce Vítka, který po návratu následkům zranění podlehl ( 1314 … ??? ).
1334 - umírá jeho první manželka ( ??? … 1333 … ??? … Elizabet z Kuuenringu … ??? ).

Odkiaĺ máš tieto informácie. Ak sú to reálne zdroje dobre dopĺňajú aj moju mozaiku informácii o Vilémovi z Landštejna.

Trochu mi ale nesedia informácie:
1322 - se nezúčastnil bitvy u Mühldorfu. Jako jeden z mála významných českých pánů zůstal doma a střežil jihočeské zemské stezky ( proti případnému útoku z Rakouska). Stříbrnou růži zastupoval jeho bratr Petr ( údajně v kontingentu Plichty ze Žerotína ).

1346 - v bitvě u Crécy ( Kresčak ) přichází o syna Vítka a bratra Petra

Konkrétne mi nesedí Vilémov brat Petr, ja viem o jeho bratovi Zbyňkovi, ktorý padol u Crécy. Vilémovho brata Petra uvádza pani Vaňková v románe Pán stříbrné rúže, ale považoval som to za nepresnos a pozostalos z jej starších románov, kde Petra ako brata Viléma z Landštejna už raz použila.
Je Petr z Landštejna ako člen kontingentu Plichtu ze Žerotína niekde doložený?
Je Vilémov syn Vítek niekde doložený medzi padlými u Crécy?

[Greywolf]

Zdravím Mildiho i ostatní ...

Napr.:
1346 - v bitvě u Crécy ( Kresčak ) přichází o syna Vítka a bratra Petra

Konkrétne mi nesedí Vilémov brat Petr, ja viem o jeho bratovi Zbyňkovi, ktorý padol u Crécy. Je Vilémov syn Vítek niekde doložený medzi padlými u Crécy?

O bratru Zbyňkovi vůbec nic nevím ... ... myslíš že můžeme mluvit o tom samém člověku ? Kde si narazil na toto jméno ?

Smrt Vilémova bratra Petra a syna Vítka ( stejně jako dalších ) opravdu není doložena. Není ale ani potvrzeno, že by po bitvě u Crécy jeden nebo druhý žil. Petr z Landštejna je naposledy zmiňován na jedné kupní smlouvě k nějakému menšímu pozemku v okolí Paříže z roku 1345 ( mám pouze info, dokument nemám k dispozici ) ...
Již jsem psal známému do Lionu, který na to narazil při svých pátráních. Slíbil mi, že to zkusí znovu dohledat. Teď si není jistý, jestli je tam uvedeno celé jméno, nebo jen ... pán z Landštejna.

Samotná bitva u Mühldorfu je pro nás velkou hádankou. Víme jak dopadla, víme o podílu našeho kontingentu, víme o zásluhách našeho krále ... ale kdo s ním bojoval ( alespoň co já vím ) papírově potvrzeno není. Spekuluje se dokonce i o účasti a smrti Plichty ze Žerotína. I u něj je uváděno to nepříjemné - předpokládá se ...

[Greywolf]

Vítek z Landštejna ... pražský purkrabí

Katerina píše ... Takže Vítkovo purkrabství asi nedoložíme.

... uvidíme co na to poví Národní knihovna ČR a můj "tajný zdroj". Jen prosím o trošku trpělivosti ...

Citace Oddělení referenčních a meziknihovních služeb Národní knihovny ČR ...

Vývoj purkrabství Pražského hradu je specifický. Pražský kastelán nikdy nemohl nabýt tak samostatného postavení jako kasteláni vzdálených hradů. Do r. 1220 se kasteláni Pražského hradu rychle střídali. Teprve od tohoto roku (když už převažovala rezidenční úloha Hradu) zastávala tento úřad po 30 let (až do r. 1250) táž osoba - Mstidruh z Dobrovičevsi. Dlouhodobým nástupcem Mstidruha byl Jaroš. Titul "castellanus Pragensia" (používaný v té době ještě záměnně s titulem "burgravius" - "purkrabí") se pak koncem sedmdesátých let 13. století objevuje současně u několika osob, které zastávaly při tom i další úřady. Paralelitu titulatury lze spojit s pozdější zprávou Františka Pražského, podle níž Přemysl II. údajně jmenoval deset purkrabí Pražského hradu, kteří se ovšem v žádných dalších pramenech neobjevují (nešlo zřejmě o skutečné purkrabí, ale o označení, které použil kronikář v obecném významu dvorských hodnostářů soustředěných na Hradě).
Kronika uvádí jména: Domaslava ze Škvorce, Řehoře z Dražic, Oneše z Onšova, Mstidruha z Chlumce, Ulrika z Křivsud, Rudolfa, Rapota, Zdislava z Průhonic a jeho otce Ulrika, Ondřeje z Říčan. Dále je známý purkrabí Karla IV. - Vilém z Landštejna, který zpravoval svůj úřad v letech 1351-1356.
Více informací by Vám jistě mohl poskytnout Historický ústav Akademie věd ČR.

Dotaz byl vznesen ... počkáme co na to Historický ústav Akademie věd ČR. [-o<

[Greywolf]

Úprava č.1 ...

Pozn.
... černé - tučné ... potvrzeno !!!
... červené - tučné ... uváděno ve více článcích, ale zatím nepotvrzeno listinami nebo jinak

Doplňujte prosím, rozporujte, kritizujte … na základě Vašich poznatků ( podložených důvěryhodnými zdroji ) budu životopis průběžně upravovat.

Vilém z Landštejna – stručný životopis v datech ...

1296 ( 1300 ) - pravděpodobné datum jeho narození
… otec … Vítek z Landštejna
… matka … ???
1307 - se ( se svým otcem Vítkem zůčastnil obrany obléhaného města Znojma ( neověřeno )
1310 - se ( se svým otcem ) zúčastnil zápasu s míšeňskou posádkou Pražského hradu ( neověřeno )
1313 - se účastní vojenské výpravy Jana Lucemburského, spěchajícího s hotovostí do Itálie na pomoc svému otci císaři. Při ní ( na zpáteční cestě ) mělo i dojít ke zranění jeho otce Vítka, který po návratu následkům zranění podlehl ( 1314 … ??? ).
1315 - se po smrti otce stává „vládnoucím páne stříbrné růže“
1315 až 1318 - se zařadil mezi pány nespokojené s vládou krále Jana Lucemburského. Po zatčení Jindřicha z Lipé vojensky vystoupil proti králi.
1319 - se zůčastnil výpravy Jana Lucemburského do Slezka a Dolní Lužice
1322 - se nezúčastnil bitvy u Mühldorfu. Jako jeden z mála významných českých pánů zůstal doma a střežil jihočeské zemské stezky ( proti případnému útoku z Rakouska). Stříbrnou růži zastupoval jeho bratr Petr ( údajně v kontingentu Plichty ze Žerotína ).
1327 - byl jedním z pánů, kteří jednali s Jindřichem Korutanským o zřeknutí se práv na české země
1329 - se zůčastnil výpravy Jana Lucemburského na Litvu
1333 - od tohoto roku do roku 1336 vykonává úřad královského podkomořího. Také se při dalším jednání s Jindřichem Korutanským o placení dluhů krále Jana v tyrolském Meranu seznámil s pozdějším králem a císařem Karlem IV.
1334 - umírá jeho první manželka ( ??? … 1333 … ??? … Elizabet z Kuuenringu … ??? ).
1342 - od tohoto roku do roku 1351 vykonával úřad zemského hejtmana na Moravě
1346 - v bitvě u Crécy ( Kresčak ) přichází o syna Vítka a bratra Petra
1350 - začínají rozepře mezi Vilémem a Jindřichem z Hradce ( přeložení tzv.Landštejnské stezky ). V témže roce je také vyslán králem do Mnichova, kde spolu s olomouckým biskupem Janem Volkem přebírá říšské korunovační klenoty. 1351 - od tohoto roku do roku 1356 vykonával úřad nejvyššího pražského purkrabí
1355 - souboj mezi Vilémem a Jindřichem z Hradce končící Vilémovým zraněním
1356 - Vilém z Landštejna umírá

[Greywolf]

1346 - v bitvě u Crécy ( Kresčak ) přichází o syna Vítka a bratra Petra

Je Vilémov syn Vítek niekde doložený medzi padlými u Crécy?

Bitva u Crécy se zde již řešila ...

Podle Bauera meli zaroven s Janem zemrit i Jindrich z Rozmberka, Jindrich Bitovsky z Lichtenburka a Jindrich z Klinberka. Mate nekdo stejne info? A jinde jsem nasla jeste Hermana z Milicina.

Zde ... http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=144

Zajímalo by mne, kdo všechno z českých šlechticů zemřel společně s Janem Lucemburským v bitvě u Kresčaku. Víte někdo, kde se to dá dohledat? Díky.

V celkovém přehledu nevím, těžko to bude někdo sepsáno...
Leda porovnat genealogické tabulky jednotlivých rodů, takže nic jednoduchýho...

Na žádný dokument ... kde by byla uvedena nějaká jména ... jsem zatím nenarazil ...

[Katerina]

Úprava č.1 ...

Pozn.
... černé - tučné ... potvrzeno !!!
... červené - tučné ... uváděno ve více článcích, ale zatím nepotvrzeno listinami nebo jinak

Doplňujte prosím, rozporujte, kritizujte … na základě Vašich poznatků ( podložených důvěryhodnými zdroji ) budu životopis průběžně upravovat.

Vilém z Landštejna – stručný životopis v datech ...

1296 ( 1300 ) - pravděpodobné datum jeho narození
… otec … Vítek z Landštejna
… matka … ???
1307 - se ( se svým otcem Vítkem zůčastnil obrany obléhaného města Znojma ( neověřeno )
1310 - se ( se svým otcem ) zůčastnil zápasu s míšeňskou posádkou Pražského hradu ( neověřeno )
1313 - se účastní vojenské výpravy Jana Lucemburského, spěchajícího s hotovostí do Itálie na pomoc svému otci císaři. Při ní ( na zpáteční cestě ) mělo i dojít ke zranění jeho otce Vítka, který po návratu následkům zranění podlehl ( 1314 … ??? ).
1315 - se po smrti otce stává „vládnoucím páne stříbrné růže“

Tak já bych se nejdřív zastavila u prvních dat.
Nejprve otec Vítek - pokud nemáme doloženu jeho účast na Janově výpravě , byla bych opatrná a zkusila nejprve najít nějakou listinu potrzující, že Vítek z Landštejna byl naživu ještě po roce 1312, to je datum, po kterém ho nemáme ověřeného.
Našla jsem, že Vítek byl ještě členem komise , která měl zjistit skutečnou výši pohledávek, které uplatnil Jindřich z Lipé vůči Janu Lucemburskému.
Měly to být pohledávky ještě staré - za poslední Přemyslovce + výlohy již ve službách krále Jana. V té komisi byli ještě (samozřejmě Bertold z Henneberga, Walter z Castelu- jmenovitě za stranu krále a (Vítek + Friduš ze Smojna na straně Jindřicha z Lipé) a dále sedlečtí a zbraslavští opati. RBM III, s.45, č.108.
Listina je z 10/10 1312 , další s Vítkem je z 11/10/1312 kdy Jan potvrzuje Václavova privilegia Sedleckému klášteru (nakolik jsem z té latinské listiny pochopila) a zde svědčí oba říští páni plus Jindřich z Lipé a Vítek.
To je naposledy kdy se v regestech Vítek objevuje. Následující zmínka je až z roku 1319, kdy už Vítek prokazatelně nežil, je to listina 509 na str. 209, kde je zmíněn spolu s Jindřichem z Rožmberka - jde o jakési navrácení Mikuláši de Chutna , vypadá to na jakýsi opožděný zápis, což se kdysi také dělo. Text mám k dipozici, takže kdyby nějaký latiník ... měl chvilku ..

U Vilémova narození bych se přikláněla k datu před rokem 1300, ten rok 1296 (o když nevím, kde se vzal) je takový smysluplnější .

Pokud je Vilém po smrti otce hlavou Landštejnů, pak by mu mělo být alespoň oněch 16 let (1296-1312) , pokud by se narodil 1300, bylo by mu 12 let , plnoletost u chlapců panských rodů ve středověku jsme řešili jinde, přesto mi přijde divné, že by Vítkovci akceptovali, aby hlavou jednoho jejich rozrodu byl 12tiletý chlapec, minimálně Rožmberkové by pravděpodobně usilovali o nějakou formu poručnictví. V těch 16 už by to bylo o něčem jiném.

V roce 1316 byl jako filius Witigonis jmenován v zbraslavské kronice jako spojenec Jindřicha z Lipé, musel už samostatně rozhodovat, tedy být plnoletý a za Landštejnský rod plně zodpovědný.

O tom, že by Vítek táhl s Janem Lucemburským v roce 1213 na pomoc Jindřichu VII. a byl zde zraněn jsem zatím nikde nic nenašla.

MOžná zajímavost , tak jak stál Vilém na straně Jindřicha z Lipé , tak roku 1318 při "vzpouře pražských měštanů" kdy do Prahy přijela Eliška Přemyslovna stál na její straně - spolu s Valdekem a Petrem z Rožmberka proti králi a Jindřichu z Lipé.

Dále v září 1319 vyráží na výpravu do Slezka s králem Janem , byla to výprava na získání Budyšínska - opět spolu s Petrem z Rožmberka a dalšími českými a moravskými pány a vévodou Milukášem Opavským.
Poměrně rychlý obrat - ale asi celkem logický.

K těm padlým u Kresčaku se vyjádřím později.