Páni z Landštejna

[F.Krampl]

Ojíř z Lomnice-zvaný též přídomky z Třeboně,Svin a Klokot,byl synem Vítek IV.z (Klokot).zítra dodám genealogické tabulky prvních Vítkovců.

[Kateřina_z_Landštejna]

Úplně náhodou jsem narazila na tuhle zmínku:

HERMANN Landgraf von Leuchtenberg & Agnes von Landstein (+16 Jul 1370)

Což by mohla být Anežka z Landštejna, dcera Viléma z Landštejna

[Mildi]

Milá Kateřino,
aj ja som už na internete narazil na odkaz:
HERMANN Landgraf von Leuchtenberg & Agnes von Landstein (+16 Jul 1370) a tiež sa s tým neviem vysporiada.
Vilém mal podĺa všetkého 2 dcéry. Prvá Anežka bola vydatá za Hynka Hajmana z Lichtemburku ( Žlebská línia Lichtemburgovcov ), mali dcéru Elišku, ktorá sa vydala za Bočeka z Kunštátu a cez túto líniu bol Vilém z Landštejna pra pra pra dedom Jiřího z Podebrad. Táto Anežka je dobre historicky doložená, lebo dala hrad Ÿleby Karlovi IV. s tým že tam dožije s rentou podĺa pána Urbana na tie časy veĺmi dobrou. Údajne vďaka tomu, že bola dcérou Viléma z Landštejna Karel mal k jej potomkom dobrý vzah.
Väčšie problémy mám s nájdením druhej Vilémovej dcéry. Meno nie je známe.
Sú niektoré náznaky, že mohla by zasnúbená s Alšíkom ze Šternberku. Jej brat Ojíř údajne vďaka tejto väzby a dedičskej zmluve získal nejaké majetky na Morave. Zároveň nejaká Rynka ( Katarínka?? ) z Landštejna bola manželkou pána z Hasemburku a z hĺadiska rokov mohla by tiež dcérou Viléma.
Táto Agnes, ktorú si aj ty objavila je ďaĺšia možnos.
Tak si dovolím trochu pošpekulova:
Ak nebola dcérou Viléma mohla by dcérou jeho brata Sezemu, ktorý bol ale značne zadĺžený a pochybujem, že by dokázal tak dobre bez veĺkého vena vyda dcéru. Druhý Vilémov brat Zbynek zahynul asi v bitke u Kreščaku ale to neznamená, že nemohol ma dcéru????
Okrem Vilémových bratov mohla táto Agnes pochádza z vedĺajšej línie landštejnovcov - línie po Vítkovi ze Skalice. Títo si ale dávali predikát z Landštejna až po vymretí hlavnej línie landštejnovcov o cca. 30 rokov pozdejšie.
Tak že to pre mňa ostáva záhada.

[Kateřina_z_Landštejna]

Tak jsem se zase konečně dostala na chvilku k courání po Vítkovcích a ve "Fontes Rerum Austriacarum" jsem narazila v Libr. Fundat. (Libra, Liber Fundatorii ?) v blíže nezjištěném období 1258 - 1263 na:

"...Ulricus de Lantstein se Henricus venditor predii iam predict (Oldřich z Landštejna a Jindřich prodávají statky jak dále určeno)...Ortwinus gener Lantsteinarii (Ortvín, ze landštejnský, Landštejnův)...

(Zřejmě se jednalo o prodej nějakého majetku cisterciákům ve Zwettlu).

Oldřich z Landštejna měl dceru, provdanou
A bráchu Jindřicha...

Což je zajímavé, protože v té době měl syny Oldřicha a Jindřicha jen Vítek z Hradce. Že by tedy patřil Landštejn na přelomu 50. a 60. let 13. století pánům z Hradce? Podle dosavadních pramenů patřil třeboňským Vítkovcům, patřícím k Vítkovi z Klokot.

Vím, není to mnoho, ale zase nás to sune o něco dál proti času...

[Hugo z hor]

K roku 1316 je uváděn Wilelmo de Lantstein Pothone de Fridlant.

Je to v dokumentu s názvem: Henricus de Lipa unacum filiis Henrico et Čenkone promittunt, quod sopita inimicitia quae inter eos et Petrum de Rosenberg, suosque amicos longo tempore vertebatur, ipsum Petrum suamque partem coutra quemlibet hominem juvare volunt.

S překladem jsem na štíru

[Hugo z hor]

Je možné, že syn Viléma z L. jménem Vilém byl církevním hodnostářem v Lideřovicích?

[Kateřina_z_Landštejna]

Je možné, že syn Viléma z L. jménem Vilém byl církevním hodnostářem v Lideřovicích?

Jestli syn Viléma, to takhle rychle z hlavy nevím, ale protože Landštejnové docela úspěšně expandovali ve 2. pol. 14. století na Moravu, rozhodně to nelze vyloučit

[Kateřina_z_Landštejna]

K roku 1316 je uváděn Wilelmo de Lantstein Pothone de Fridlant.

Je to v dokumentu s názvem: Henricus de Lipa unacum filiis Henrico et Čenkone promittunt, quod sopita inimicitia quae inter eos et Petrum de Rosenberg, suosque amicos longo tempore vertebatur, ipsum Petrum suamque partem coutra quemlibet hominem juvare volunt.

S překladem jsem na štíru

Bez záruky:

Jindřich z Lipé společně se svými syny Jindřichem a Čeňkem slibují, že uspí(?) nepřátelství, jež mezi nimi a Petrem z Rožmberka a jejich přáteli po dlouhý čas vertebatur (trvalo, panovalo?), a i sám Petr svým dílem pro to kterémukoli člověku nápomocen býti chce.

[Hugo z hor]

Je možné, že syn Viléma z L. jménem Vilém byl církevním hodnostářem v Lideřovicích?

Jestli syn Viléma, to takhle rychle z hlavy nevím, ale protože Landštejnové docela úspěšně expandovali ve 2. pol. 14. století na Moravu, rozhodně to nelze vyloučit

zdroj: Codex diplomaticus et Epistolaris Moraviae

Hinco, episcopus Olomucensis, confirmat ordinationem Wilhelmi de Landstein circa ecclesiam in Lideřovice. Juni 1332

Jedná se o nadpis delšího textu. Při překladu se slovníkem mi vyšlo: Hynek biskup olomoucký uděluje Vilému z L. úřad? v Lideřovicích.

[Hugo z hor]

Omluvám se za nepřihlášení teprve si zvykám

Narazil jsem na osobu Hoyerus de Klocot. A nedokážu ji ve svém rodokmenu Vítkovců zařadit.

Hoyerus pečetil listinu z roku 1272. Jednalose o listinu bratří Jindřicha a Vítka z Rožmberku, v nějaké záležitosti jejich matky Hedwigy abatyše ? z Hohenwrt ? (matris suae Hedewigis abatti de Hohenwrt et conuentui eiusdem loci)

Pečetili v tomto pořadí: Werhardius et Hanricus fratres de Schowenberch,
Oldřich z Hradce, Hoyerus de Klocot, Záviš, Vítek, Vok synové Budivoje z Krumlova, Jindřich a Vok synové Vítka z Krumlova a další pečetitelé již nevítkovci.

Nevítek někdo o koho z Klokot by se mohlo jednat?

Děkuji

[elizabeth]

Omluvám se za nepřihlášení teprve si zvykám

Narazil jsem na osobu Hoyerus de Klocot. A nedokážu ji ve svém rodokmenu Vítkovců zařadit.

Hoyerus pečetil listinu z roku 1272. Jednalose o listinu bratří Jindřicha a Vítka z Rožmberku, v nějaké záležitosti jejich matky Hedwigy abatyše ? z Hohenwrt ? (matris suae Hedewigis abatti de Hohenwrt et conuentui eiusdem loci)

Pečetili v tomto pořadí: Werhardius et Hanricus fratres de Schowenberch,
Oldřich z Hradce, Hoyerus de Klocot, Záviš, Vítek, Vok synové Budivoje z Krumlova, Jindřich a Vok synové Vítka z Krumlova a další pečetitelé již nevítkovci.

Nevítek někdo o koho z Klokot by se mohlo jednat?

Děkuji

Podle mě by se mělo jednat o Ojíře, jenž se později psal jako z Lomnice a který byl spolu se Závišem vyhnán ze země po neúspěšném odboji proti Přemyslu Otakarovi II. ( spíš teda odešel ze země se Závišem sám). Po bitvě na Moravském poli pak vpadl( opět se Závišem) zpět do Čech.

Ta Hedwiga, o jejíž záležitost se jedná by měla být manželka Voka z Rožmberka, rozená Schaunbergová a sestra toho "Werhardius et Hanricus fratres de Schowenberch" ( Weinharda a Jindřicha ze Schaunbegu).

A jedná se zajisté o tuto listinu:
citace z Violčina příspěvku:
Na té listině z 19.3.1272 - regesta II. č. 776, jak uvedla acoma...
Jde o nějaké darování či co Vyššímu Brodu Jindřichem a Vítkem z Rožmberka, za poručnictví jejich matky Hedviky. A teď ta řada svědků (Závišovi mělo být asi 22, do povstání jsou 4 roky): Wenhard a Jindřich ze Schaumberka, Oldřich z Nova domo, Ojíř z Klokot, Záviš , Vítek a Vok, synové Budivoje z Krumlova (je tu psán jako Zewis), Jindřich a Vok, synové Vítka z Krumlova, Albert z Boršova a jeho syn Benysius, Jindřich z Hořic, Benysius de Horach a bratři Johannes, Johan a Bohuslav, rytíř Zwatemyrus, jeho bratr Predota.
Probírána zde.

[Kateřina_z_Landštejna]

Nevím, jestli jsme se o Ledenických bavili tady nebo na Vilémovi, ale trošku jsem se zabývala jmény Zbyněk a Zdeněk.

Zbyněk jako Zbyněk se vyskytuje pouze u pánů z Hazmburka, a to v přepisech Zbinko, Zbinco, Zbinek a Zbynko a u pánů z Dubé v přepisu Zbinko. jednu zmínku jsem našla o "Zbynko von Kolowrat" (psp.cz - "České sněmy") a Zbynko von Wrahowitz (a teď si nemohu vzpomenou kde).

Podoby jména jsEm našla v Monumenta Habsburgica (1477), Cronica Bartossii de Drahowicz (cca 1420) a na psp.cz v edici "České sněmy" z let 1557 a 1600.

Jméno Zdeněk (Čeněk) je daleko četnější, by se vyskytuje v drtivé většině na severu Čech. Několik málo Čeňků/Zdeňků jsem však našla i na jihu Čech. Je možné (má domněnka), že k přenosu na jih došlo sňatky Vítkovců s Ronovci.
Přepisy jsem našla tyto - Čenko, Cenco. Chenco, Chenko, Czenko, Czenco, Stenko, Stenco, Cunczo.

Pravda, nijak to nevysvětluje jméno druhého syna Vítka z Landštejna, v jednom případě uvedeného jako Zbyněk/Zdeněk z Ledenic, o němž však není nic známo. Je možné, že tento syn Landštejnův se jmenoval úplně jinak; ale třeba průzkum těchto jmen, spolu s přepisy jména Ledenice (také jich je požehnaně), mne přivede j něčemu dalšímu...

[Katerina]

Nevím, jestli jsme se o Ledenických bavili tady nebo na Vilémovi, ale trošku jsem se zabývala jmény Zbyněk a Zdeněk.u...

Pokud hovoříme o jménu Zbyněk a Landštejnech - zde uvádím část textu z práce o písemných pramenech k dějinám hradu Cimburka - zde se o Zbyňkovi - vlastním bratru Ctibora z Lantštejna hovoří jako o již mrtvém. Zápis je z KP VI, s. 209, č. 1249 (31.5.1482) :

Jan z Polomi poh. p. Ctibora z Lantštejna etc. z padesáti
zl. d. uh. etc., že nebožtík p. Zbyněk, bratr jeho vlastní,
vzal jest ode mne kuoň a ten mi jest řekl zaplatiti aneb tak
dobrý dáti a on po něm jeho statek drží a jeho mi nechce zaplatiti.
Zná-li etc. P. č. Jana z Kralic a na Cimburku.

Jde tedy o pozdější generaci - a taky se trochu obávám, že to bude nějaká vedlejší větev.


Jinak bych byla asi trochu opatrná ztotožnovat jména Zdeněk a Čeněk.
Jak KzL uvádí variant obou jmen se vyskytuje opravdu velké množství, ale především bych si myslela, že Zdeněk (v jakékoliv variantě) se začalo vyskytovat mnohem později než Čeněk, a že nejsou totožné.

[Kateřina_z_Landštejna]

Jinak bych byla asi trochu opatrná ztotožnovat jména Zdeněk a Čeněk.
Jak KzL uvádí variant obou jmen se vyskytuje opravdu velké množství, ale především bych si myslela, že Zdeněk (v jakékoliv variantě) se začalo vyskytovat mnohem později než Čeněk, a že nejsou totožné.

No, Čeňka a Zdenka/-ňka zaměňuje Palacký ve svých Dějinách, resp. tato jména ztotožnuje a myslím, že dobové prameny jsou mu silnou oporou. Třeba tenhle výčet rektorů pražské university:
http://www.ceskapolitika.cz/Stat/rektori_UK.htm (buď se jedná o tutéž osobu, nebo o otce a syna)

Rozhodně by přepisy jmen stály za hlubší prozkoumání a mohlo by nám to být ku pomoci - ale to by chtělo etymologa

Jenže o Zbyňkovi/Zdeňkovi nebo kdovíkom z Ledenic nevíme pořád nic

[Katerina]

Tak jsem našla oba zmiňované bratry - Ctibora i Zbyňka - pocházejí z rozrodu Viléma z Landštejna přesněji je to větev jeho syna Ojíře z Moravan.
Zajímavé je , že je v tom půhonu nazývají z Lantštejna (což oni byli) ale v genealogii mají predikát z Moravan. Skoro by mě to vedlo k hypotéze (jen má dedukce) že vědomí z jakého jsou páni rodu převažovalo nad predikátem, který právě používali.
Ale hlavně jméno Zbyněk se kupodivu u Landštejnů dost rozšířilo, ale až po roce 1450 , ale pak je jich tam plno.
Nicméně tradiční "landštejnská " jména Smil , Vilém též zůstala v oblibě.

[Kateřina_z_Landštejna]

Tak jsem našla oba zmiňované bratry - Ctibora i Zbyňka - pocházejí z rozrodu Viléma z Landštejna přesněji je to větev jeho syna Ojíře z Moravan.
Zajímavé je , že je v tom půhonu nazývají z Lantštejna (což oni byli) ale v genealogii mají predikát z Moravan. Skoro by mě to vedlo k hypotéze (jen má dedukce) že vědomí z jakého jsou páni rodu převažovalo nad predikátem, který právě používali.
Ale hlavně jméno Zbyněk se kupodivu u Landštejnů dost rozšířilo, ale až po roce 1450 , ale pak je jich tam plno.
Nicméně tradiční "landštejnská " jména Smil , Vilém též zůstala v oblibě.

Landštejnský rozrod na Moravu byl veleúspěšný. Někdy mám pocit, že jim s výjimkou Slezska a malého kousku, který patřil pánům z Lipé, patřila celá

To je v pořádku - zrovna dnes jsem narazila na nový přepis - "de Lantstain" (také moravský rozrod a tuším někdy z půlky 16. století). Taky Lantsteyn, Lantstayn a další a další podoby toho jména. Proto furt řvu, že to byli hajdaláci.

Si vezmi len jméno "Vilém z Landštejna" - Vilhelm, Villem, Vilhelmus, Villemo, Uilemus (to je jen tak z hlavy) de/von Landstein, Landstain, Lantstein, Lanstain, Landsteyn, Landstayn, Lantstei/yn, Lanstei/yn.
A pak bádej, když to jméno je takhle všelijak přepisované a potvořené

[Kateřina_z_Landštejna]

K té Ludmile - já jsem zatím v pramenech narazila jen na dceru Vítka z Klokot (doufám, že neopakuji něco již napsaného).

Figuruje spolu se svými třemi sestrami na zakládací listině kláštera cisterciaček v Pohledech u Havlíčkova Brodu. Listina není datována, ale zřejmě vznikla před rokem 1265 (pravděpodobný rok úmrtí Vítka Staršího z Klokot), nejspíše někdy kolem r. 1250. Je zmíněna s přídomkem "ze Staré říše".

Prameny: http://www.alga.cz/Novakova.pdf
http://www.b2i.de/fabian?Nova_Rise

[elizabeth]

K té Ludmile - já jsem zatím v pramenech narazila jen na dceru Vítka z Klokot (doufám, že neopakuji něco již napsaného).

...

Řekla bych, že ano, viz diskuse od příspěvku tohoto

[Laurentius]

Téma okolo větve Vítkovců z Třeboně, Landštejna a Nových Hradů je tu dost roztaháno. Tak snad píšu dobře, ale něco je i v tématu Vilém z Landštejna a Smilové z Nových Hradů. Díval jsem se na listinu z roku 1259 s tím záhadným Oldřichem z Landštejna. V úvodu tématu dvě vsuvky.

Nejdříve pasáž z článku od Mildiho na e-stredovek.
"Tento šľachtic patril pravdepodobne k Vítkovcom, ale nie je doteraz možné presne ho rodovo identifikovať (niektoré pramene naopak Oldřicha považujú pôvodom za Rakúšana – údajný správca kláštora v Zwetli s kosoštvorcami v erbe)."


A teď pasáž od Jana Jůny, kde popisuje listinu z roku 1259 pro klášter ve Zwettlu.
"kde svědčí Oldřich z Landštejna, který byl ministeriálem Zebingů a Kuenringů. Držel též jejich lenní statek v Hegerichesdorfu a příslušel svým erbem k rodu kuenringských ministeriálů jména von Wesen"

Zkoumaná a dobře čitelná listina je zde:

http://www.mom-ca.uni-koeln.de/MOM-CA/s ... ype=simple

A teď už mé připomínky.
1) Zajímala by mě ta údajná podoba toho erbu Oldřicha z Landštejna - v listině Vlric de Lantstein. Kde je ten erb nebo pečeť? K té listině je totiž připojena opravdu pečeť s kosočtverci, ale to je erb rodu Haderichů. A to prvního svědka na listině Rapota z Falkenbergu. Právě jeho vidím jako majitele Hadersdorfu a asi i Kammernu (na listině Kambarn) a právě on se uvádí často v listinách kláštera Zwettl. Nevím z jakého zdroje je to, že Oldřich z Landštejna měl být správce nebo fojt kláštera Zwettl. Zatím mně to připadá jako nějaká záměna s Rapotem z Falkenbergu.
2) Hegerichesdorf je něco jiného než Hadersdorf? Nemyslím.
3) Z čeho je informace, že Hegerichesdorf (?) patřil kuenringským ministeriálům z Wesen a podle jakého erbu k nim patří Oldřich z Landštejna. Znám rod Wesenů, ale jako pasovské ministeriály.
4) Na stejné listině z 1259 je i mezi svědky "Ortwin gener Lantsteinarii". Tady poprosím Elizabeth o přesný překlad. Podle googlu tomu rozumím "Ortvin, zeť Landštejnův" (tzn. Oldřicha z Landštejna).

Trochu delší příspěvek, ale téma "prvního" Landštejna je pro mě zajímavé. Pokud vyvrátíme kosočtverce v erbu Oldřicha z Landštejna, pak už je možné se přiklonit k tomu, že je totožný s Vítkovcem Oldřichem z Lomnice z roku 1265 (CDB V-1, č. 443 až 445, č.443, s.654-656, č.480 s.711-713 - možná nebude ve všech uvedených listinách).

[Ježek]

4) Na stejné listině z 1259 je i mezi svědky "Ortwin gener Lantsteinarii". Tady poprosím Elizabeth o přesný překlad. Podle googlu tomu rozumím "Ortvin, zeť Landštejnův" (tzn. Oldřicha z Landštejna).

Víme, kdo to je. Jistého Ortvina jsem řešil ve své bakalářce: "Ortwinus z Louček se objevuje v pramenech dvakrát – v roce 1239 a v roce následujícím. Ortwinus – šlechtic – se objevuje ještě v roce 1263, ten ovšem i se svým bratrem Otou používá predikát Šaratice, tudíž se nemusí jednat o stejnou osobu." odkazy: CDB III, č. 221, s. 296 – 299, CDB III, č. 260, s. 353 – 356, CDB V – 1, č. 384, s. 569 – 570.