Dějiny od roku 1197 do roku 1378 (smrt Karla IV.) - Přemyslovští králové od Přemysla Otakara I. až k Václavu III., první Lucemburkové (Jan a Karel). Světové dějiny v 13. a 14. století
Kateøina_z_Landštejna píše:
Václav II. měl milenku Anežku? Já myslela, že o identitě jeho četných milenek není nic známo.
To se nám, chlapec, pěkně klube. ZBK ho líčí jako náboženského blouznivce, který pro samé modlení málem ani neměl čas na kralování a ejhle - Venca stíhal, kromě kralování, kdeco
ZBK byla sepsána v touze po Václavově svatořečení, tak co by tam psali o milostných pletkách a veselém bratrstvu vykládajícím si košilaté básně?:)Radši tam budou psát o nedomrlým chcípačkovi, co se vypracoval na velkého krále a nebo o výčitkách svědomí a pálení se svící vysoko na královské nožce.
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
souhlas, v tomhle je ZK vysoce tendenční doporučuji konfrontovat její překlad s edičními poznámkami vzadu, kde jsou mimo jiné i komentáře a opravy. Jinak vřele doporučuji práci Kateřiny Charvátové _ Václav II. a Libora Jana - Václav II. Struktura královské moci.
K Bratrstvu Venušinu též Šusta, nebo z pramenů Codex Manesse...
tak doufám, že Václav takhle fakt nevypadal a Anežka jako Volkova matka není doložena.
Náhodou, ten nahoře vypadá dost dobře. Mně se tedy líbí
Ten dole, to je ovšem docela hrůza - ale obávám se, že vzhledem k podvýživě, kterou trpěl v dětství, a tuberkulose, která jej pravděpodobně zabila, je reálnější ta spodní bustička...
-------------------------------------------------------------------------------------
Proto jsem se nad tou Anežkou podivila. Nikde jsem na jména milenek Václava II. zatím nenarazila, jen na různé domněnky.
Maršálek píše:souhlas, v tomhle je ZK vysoce tendenční doporučuji konfrontovat její překlad s edičními poznámkami vzadu, kde jsou mimo jiné i komentáře a opravy. Jinak vřele doporučuji práci Kateřiny Charvátové _ Václav II. a Libora Jana - Václav II. Struktura královské moci.
Jen v tomhle? ZK je tendenční ve všem, co se týká, by jenom okrajově Václava II. Myslím, že má "na svědomí" mnohá pomotání dějin ve Václavův prospěch. I když třeba mě je Václav II. s lidskými slabostmi mnohokrát sympatičtější, než ten, co jej popisuje ZK...
Obě zmíněné práce doporučuji rovněž. Hodně jsem z nich čerpala, zvláště z Kateřiny Charvátové, pro druhý díl článku o Závišovi, který když vše dobře půjde, bude na stránkách v neděli ( nebo pondělí) . Knihy a články pana Libora Jana příjdou na řadu ve třetím díle o Závišovi a také o osudech Ješka, komtura řádu červ. krížovníků.
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
Takže k záhadné milence Anežce: To vše je z Otokara Štýrského, který skutečně píše, že Václav měl krásnou a hlavně inteligentní milenku Agnes, která pro něj dokonce vykonávala údajně diplomatické služby jako jakási tajná emisarka. Pak prý dokonce byla jeho smrt způsobena přílišnou náruživostí ve vztahu s totuo ženou, což někteří mylně překládali, jako by jej Agnes otrávila. Měla prý dokonce jakýsi zvláštní komorní vůz, v nměž vykonávala ona poslání.
Takže k záhadné milence Anežce: To vše je z Otokara Štýrského, který skutečně píše, že Václav měl krásnou a hlavně inteligentní milenku Agnes, která pro něj dokonce vykonávala údajně diplomatické služby jako jakási tajná emisarka. Pak prý dokonce byla jeho smrt způsobena přílišnou náruživostí ve vztahu s totuo ženou, což někteří mylně překládali, jako by jej Agnes otrávila. Měla prý dokonce jakýsi zvláštní komorní vůz, v nměž vykonávala ona poslání.
Bertoldus, frater Templi píše:Takže k záhadné milence Anežce: To vše je z Otokara Štýrského, který skutečně píše, že Václav měl krásnou a hlavně inteligentní milenku Agnes, která pro něj dokonce vykonávala údajně diplomatické služby jako jakási tajná emisarka. Pak prý dokonce byla jeho smrt způsobena přílišnou náruživostí ve vztahu s totuo ženou, .
To je stejně legrační, jaké měli ti kronikáři představy... to samé se psalo i o předčasné smrti Rudolfa I. Habsburského , také za to mohla přílišná naruživost ve vztahu s jeho ženou Eliškou Rejčkou (Richenzou).
Zdá se, že pokaždé když předčasně zemřel nějaký muž slabší tělesné konstituce, mohla za to naruživost.
Ale zpátky k Anežce (Agnes) , též jí bylo přisouzeno mateřství Václavova levobočka Volka. A podle této kroniky měla mít vždy k dispozici koně a nosítka na ty své diplomatické cesty.
Bohužel nic z toho se zřejmě už nikdy nedá dokázat, tedy kromě existence Václavových milenek , Zbraslavská kronika nám to nepoví ,
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
Bertoldus, frater Templi píše:Ne koně a nosítka, ale pokud vím tak koně a vůz. A toho Volka, to jí připsala až nějaká hodně novější literatura, Otokar o tom nic neví.
Omlouvám se za troufalost, ale měl bych téma k diskuzi, kterou nevím , kde otevřít. Zajímá mě požár pražského hradu v roce 1303 (snad). Je kromě ZBK někde jinde zaznamenán? Byl potvrzen archeology jeho rozsah? Jak se dotkl baziliky sv Víta? Nebyl by náhodou býval Václav II. namísto Zbraslavi pohřben tam, kdyby nedošlo k požáru a hrad nezpustnul? Mohl by někdo blíže určit dům zlatníka Konráda, kde dožíval V II. a kde zemřel ? Myslím bližší info, než Šusta (dům umisuje do blizkosti Jud. mostu někde k Vltavě). Díky předem za jakoukoliv reakci.
Požár Hradu v roce 1303 je zajímavá kauza. Krom ZbraslKr o něm svým způsobem hovoří i Krel IV. ve Vita Caroli, který ale klade zničení do doby Přemysla Otakara II. Nešlo zřejmě o žádný velký požár celého areálu, ale snad jen královského paláce, toho křídfla, kde tehdy bydleli, a které se nedochovalo, tj.. tedy ne toho starého románského. Katedrála, budovy biskupství atd asi poškozeny nebyly. Pokud ten požár skutečně byl, tak asi spíš v roce 1304 v souvislosti se zmatky kolem vpádu Albrechta Habsburského. Skuečnost, že Václav zmřel v tom domě zlatnmíkově nemusí moc znamneat, on i v Brně bydlel v měšanských domech, by měl nad městem luxusní hrad Špileberk (a ten byl fakt dost lusux nad poměry v té době).
Šusta i Charvátová to kladou spíše do roku 1303. Ale asi to je jedno. Mě zajímalo, jestli třeba v rámci nějakých archeologických výzkumů, či rëstaurátorských prací na Hradě nebÿl rozsah požáru přesněji identifikován. Z čeho usuzuješ na rozsah pouze v rámci obytného křídla paláce ? Zní to sice celkem logicky, ale důkaz? A co se týče domu zlatníka Konráda, je dovozováno jeho užití právě jako důsledek neobyvatelnosti Hradu po požáru na jedné straně a jako výhodného položení pro soudy a správu daní (tuším že šusta to dovozuje). A navíc byl Konrád nejspíše věřitelem dvoru.
rakpav píše:Šusta i Charvátová to kladou spíše do roku 1303. Ale asi to je jedno. Mě zajímalo, jestli třeba v rámci nějakých archeologických výzkumů, či rëstaurátorských prací na Hradě nebÿl rozsah požáru přesněji identifikován. Z čeho usuzuješ na rozsah pouze v rámci obytného křídla paláce ? Zní to sice celkem logicky, ale důkaz? A co se týče domu zlatníka Konráda, je dovozováno jeho užití právě jako důsledek neobyvatelnosti Hradu po požáru na jedné straně a jako výhodného položení pro soudy a správu daní (tuším že šusta to dovozuje). A navíc byl Konrád nejspíše věřitelem dvoru.
Archeologický průzkum probíha na hradě nepřetržitě už skoro 100 let a ještě ho nemají zmapovaný...Není se co divit nebo je to největší hradni komplex na světě a přesně lokalizovat rozsah je i dnes velký problém,když po tak dlopuhé době nikdo není schopen přesně lokalizovat nejstarší stavby na hradě.Někde sem četl o tom požáru a mohl bych sem něco dopsat.Pokud si to nepletu s jiným požárem...Snad zítra nebo později.Eště uvidíme...Zatím.
CCo se týká toho požáru, není archeologicky ani uměnovědně zachycen, z toho také do značné míry dovozuji, že šlo o ono tehdy residenční obytné křídlo, po kterém jsou zachyceny s bídou základy - navazovalo na jižní branskou věž, která ale byla ve 13. století zaslepena a její hořejší patra sloužila k obývání, snad krále, jsou tam totiž krby. Jestli byl Konrád zlatník věřitelem krále nebo nebyl, to jsou jen spekulace. O některých, ale jiných věřitelích Václava II. se ví.
Ano , to je v osučasnosti asi nejobsáhlejší publikace o V II. na trhu. Vyšla vloni a je o ní již zde referováno. Jinak já dále považuji za stylisticky a reozsahem nejlepší nadále Šustu "Dvě knihy ...". A stále se těším na novou knihu o V II. od Libora Jahna.
rakpav píše:Ano , to je v osučasnosti asi nejobsáhlejší publikace o V II. na trhu. Vyšla vloni a je o ní již zde referováno. Jinak já dále považuji za stylisticky a reozsahem nejlepší nadále Šustu "Dvě knihy ...". A stále se těším na novou knihu o V II. od Libora Jahna.
Václav II. Struktury panovnické moci. - Libor Jan
vřele doporučuji
rakpav píše:Ano , to je v osučasnosti asi nejobsáhlejší publikace o V II. na trhu. Vyšla vloni a je o ní již zde referováno. Jinak já dále považuji za stylisticky a reozsahem nejlepší nadále Šustu "Dvě knihy ...". A stále se těším na novou knihu o V II. od Libora Jahna.
Václav II. Struktury panovnické moci. - Libor Jan
vřele doporučuji
Díky, už jsem ji viděla včera v Academii - takže říkáš neváhat a koupit ???
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
doporučuji konfrontovat její překlad s edičními poznámkami vzadu, kde jsou mimo jiné i komentáře a opravy. Jinak vřele doporučuji práci Kateřiny Charvátové _ Václav II. a Libora Jana - Václav II. Struktura královské moci.
- 
