Já ale pořád tvrdím že nikoliv. Byli by schopni jej vytvořit, ale jak píšeš dál, okolní státy by jej neuznali, neuznávali by jeho panovníka jako vládce té země a brali by tu zemi jako prostor pro nájezdy, drancování a sbírání otroků.Ježek píše:V obecné rovině ano, ale ne v situaci konfrontace centralisovaných křesanských států s pohanskými. Výjimka je pak Velká Litva - ta dokázala křesanství čelit - Řádu. Ale nakonec křesanství přijali.
Neměli však šanci jej vytvořit. A v jejich konečném vytvoření mělo křesanství jedině tu roli, že tato území pak přestali být cílem nájezdů a drabncování okolních křesanských zemí.
Proto taky většina takovýchto zemí křesanství přijala, aby se takovému osudu vyhli, či to zastavili.
Vyjímkou byla Velkomoravská Říše - mezi ní a tehdejší franckou říší jsme byli mi, oni to spíš udělali, aby se vyhli mocenskému nátlaku než že by se báli nájezdů či podobných kroků.
Tenkrát to křesanství ještě nebylo bráno tak vážně a i když třeba panovníci Francké říše byli křesani, většina jejich země ne a oni si toho byli taky vědomi.
Já tohle mívil spíše k těm nájezdům, které měli za cíl nasbírat otroky.Ježek píše:Potom už ne, potom se zajatci už usazovali, mít je celý život na svém poli bylo výhodnější než je jednou prodat (to jsou ty Hedčané).
Později už to bylo něco jiného - už se jednalo o křesany a ti přece nemohli být prodáni za otroky (tohle brát jako lehkou nadsázku)
To je taky pravda, ale řekl bych, že svou roli v tom měli oba důvody.Ježek píše:Na druhou stranu, křesanská civilisace otroky nepotřebovala ve velké míře, jako muslimové. Nebyla poptávka, když křesanství začalo muslimy vytlačovat ze Španělska, válčit proti nim. Nějací by se někde na východních pláních Evropy chytit dali, ale nikdo v Evropě je nepotřeboval a obchod s muslimy opadl (nebo si nachytali vlastní).
Ovšem je to zajímavá otázka, co by se dělo, kdyby z Hispánie neodešli a zbytek Evropy už byl křesanský. Překousli by křesani to, že by byli nuceni prodávat své souvěrce?