Husitské válečnictví

[Jiří Motyčka]

Přineslo husitské válečné umění převratné a nevratné změny do středověkého válečnictví? (Omlouvám se za sugestivní téma.)

[Ježek]

Opravdu těžko říct, vozová hradba nebyla jistě vynálezem Husitů, ale oni ji využili a rozšířili a zdokonalili. Byla to naprostá genialita vojevůdců něco takového použít. Sice první vítězství pěchoty nad jízdou bylo před 100 lety, ale ta pěchota byli aspoň vojáci. Husité měli spoustu horlivých a zapálených bojovníku, ale vojáci to nebyli, jenom rolníci. Geniální bylo i to, že chudí Husité používali jako zbraně nástroje, které důvěrně znali ze života na který by nejraději zapomněli. Ač byla tato strategie jakkoli převratná, tak vojenství příliš neovlivnilo. Poté ještě sto let bojovala šlechta a jízda, ne lid a pěchota.
A tato strategie definitivně zanikla s zánikem rytířské jízdy, proti které byla určena.

[Jiří Motyčka]

Ano přineslo. Velice stručně. Vymazalo z dějinné role nadvládu těžké jízdy a to rozhodujícím způsobem. Přispělo k rozvoji palných zbraní, těžkou jízdu nahradilo lehkou, posílilo nepřehlédnutelným způsobem úlohu, disciplínu a postavení pěchoty. O vynálezu vozové hradby za použití "obrněného transportéru" středověku, bojového vozu netřeba hovořit. Do tohoto stručného výčtu je třeba doplnit spoustu nových takticko-operačních a strategických prvků.
Co však bylo nejdůležitější příčinou husitských vítězství? Byl to entuziasmus božích bojovníků, kteří bojovali za prosazení svaté pravdy Božího zákona. Spontánní bojové zanícení vyplývalo ze ztotožnění s revolučním programem, jehož hlavním cílem bylo prosazení čtyř artikulů, pověstných čtyř "kusů". Skutečnost, že se před husitskými vojsky třásl celý tehdejší křesťanský svět, reprezentovaný zeměmi Svaté říše římské i mimo ni, byla dána obrovskými morálními kvalitami husitského vojska, které v počátcích husitské revoluce vycházely z pokory před poznanou Boží pravdou a později z úžasné profesionality vojska zoceleného v mnoha bitevních kláních. Obci robotězů se dostalo odpovídajícího zastoupení v radách a nemálo řadových bojovníků se stalo hejtmany. Husitské vojenství nikdy netrpělo nedostatkem schopných velitelů, neboť dalo vyniknout i těm, kteří dříve z důvodu původu nemohli stanout v čele bojového šiku (nadčasový sociální aspekt husitského velitelské sboru). Avšak nejtrvalejší místo v dějinách vojenského husitství si zajistili dva vojevůdci - Jan Žižka, který projevil svůj výjimečný talent v období defenzívy, a Prokop Holý jako nejvýraznější velitel období ofenzívy.

[Ježek]

K vytlačování jízdy pěchotou a palnými zbraněni docházelo již od začátku 14. století (vátězství Švýcarů, Kresčak). Je ale pravdou, že jen na západě, srovnatelná bitva u Grünwaldu 1410 byla bitvou rytířskou.
Fanatické náboženství bylo například u Templářů.
Těmito argumenty nechci ubírat husitské strategii její vynikající vítězství, zvítězit s několika vozy a vesničany nad železnou jízdou je vynikající vítězství. Převratné a pokrokové to bylo, jenže přímo tento způsob v pozdější době nepokračoval. Vozová hradby byla zbraní proti jízdě, jenže jízda byla na ústupu. Jednotky landsknechtů ji zničily (mimo jiné).

[Jiří Motyčka]

... Vozová hradby byla zbraní proti jízdě, jenže jízda byla na ústupu. Jednotky landsknechtů ji zničily (mimo jiné).

Velice zajímavý článek na toto téma najdete na http://www.livinghistory.cz/modules.php ... cle&sid=42 , jehož autorem je Martin Picek, velký ale skromný odborník na vojenství i zbraně 15. století a jeden z nových a přínosných přispěvatelů i na "husitstvi.cz". Text od neprofesionála, ale na vysoké odborné úrovni! Můžete posoudit sami...

[Jiří Motyčka]

Přátelé, v těchto dnech (16. VI. 1426) si připomínáme 580. výročí bitvy u Ústí. Bylo to jedno z nejskvělejších vítězství, kterého dosáhlo spojené husitské vojsko na vrchu zvaném Běhání proti cizákům, vetřelcům a odpůrcům Božích pravd. Husitské armády se opět spojily bez ohledu na konfesní rozdíly, aby bránily svoji vlast proti všem (Němcům).

[Michal]

Pokud jde o bitvu u Ústí nad Labem, je třeba připomenout, že za obrovské ztráty si Němci mohli sami tím, že před bitvou odmítli návrh Prokopa Holého na ušetření případných zajatců, což se po porážce otočilo proti nim.

[Jiří Motyčka]

Pokud jde o bitvu u Ústí nad Labem, je třeba připomenout, že za obrovské ztráty si Němci mohli sami tím, že před bitvou odmítli návrh ... na ušetření případných zajatců, což se po porážce otočilo proti nim.

Ano s tímhle poprvé přišel Palacký. Moderní historiografie je však k této "epizodě" velice skeptická, protože chybí dostatek relevantních pramenů, které by do toho vnesly aspoň trochu světla. Nechci se však již k tomu podrobněji vracet, neb to podstatné je - dle mého názoru - uvedeno zde (výsledky tamního hlasování bych nebral příliš vážně ) ...

[Georg]

Tak s předchozími příspěvky bohužel plně souhlasit nemohu.Nebyli to pouze němci,ale i slované-Lužičtí srbové,kteří vyslali své vojsko.A husité zajatce ušetřili,k čemu jim byli mrtví,když se dali dobře zpeněžit. Zdroj

http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... bookid=103

Str.cca330-350,zajímavé čtení.

[Jiří Motyčka]

... i slované-Lužičtí srbové,kteří vyslali své vojsko...

...750 jezdců v cca jedenácti- až šestnáctitisícové armádě složené ze Sasů a Míšňanů.

...A husité zajatce ušetřili,k čemu jim byli mrtví...

No, k ničemu, to je přece jasné.
Ale představ si (třeba i hypoteticky), že bys za někým přišel se šlechetnou a upřímně míněnou rytířskou nabídkou týkající se slušného a i v těch dobách běžného zacházení s potenciálními zajatci. A ten druhý by to s despektem odmítl, navíc by se ti poškleboval jist si svým vítězstvím. Co bys pak udělal, kdybys zvítězil?...

P.S. Já přesně to, co podle té (spíše) legendy udělali husiti.

[Peacemaker]

P.S. Já přesně to, co podle té (spíše) legendy udělali husiti.

A akáže je to (skôr) legenda?

[Maršálek]

Já si stejně myslím, že křížové výpravy do Čech byly špatně pochopeny - vždy ony to byly vlastně takové humanitární akce, během kterých nám sem cizinci vozili nové zbraně, zbroje, peníze, zásoby jídla, koně, vozy a to vše nám tu pak nechávali čím více toho venku naložili, tím více nám tu toho zůstalo
Když tohle říkal Amát Němcům, kteří rekonstruují 15. st. a hrdě se staví na protivnou stranu, tak se mohli vzteknout. Když si pak se zájmem prohlížel jejich pěkné vybavaní a ptal se kdy nám to sem přivezou, tak zrudli a utekli - no a on protože je trošku zlomyslný, tak jim zanotoval Boží bojovníky

[Jiří Motyčka]

P.S. Já přesně to, co podle té (spíše) legendy udělali husiti.

A akáže je to (skôr) legenda?

Tak to jsem naznačil ve svém předchozím příspěvku, nechci se proto opakovat, ale (znovu tedy) podrobněji o tom zde, v tomto tématu (vč. výsledků hlasovací ankety) ...

[Jiří Motyčka]

Já si stejně myslím, že křížové výpravy do Čech byly špatně pochopeny - vždy ony to byly vlastně takové humanitární akce, během kterých nám sem cizinci vozili nové zbraně, zbroje, peníze, zásoby jídla, koně, vozy a to vše nám tu pak nechávali čím více toho venku naložili, tím více nám tu toho zůstalo...

Přesně. Ano, byly to vlastně dobrovolné zásobovací mise do válkou zbídačené země, a to i navzdory Zikmundovu embargu na kde co...

[Michal]

Pro Jiřího: jak se díváš na roli pana Haška z Valdštejna jako vrchního velitelle vítězných spojených vojsk u Kutné Hory, Habrů a Brodu, jak se o tom domýšli Pekař a snaží se uvést na pravou míru tvrzení, že hlavní zásluha a velení přináleží Žižkovi?
Nebyl možným vrchním velitelem pan Hašek jen proto, že byl rytíř a k tomu náležel do panského stavu, ale Žižka byl na počátku stále jen zeman a panoš? Ale skutečný operační plán mohl být Žižkův. Je to jen takový nápad.

Jinak ty počty v bitvě u Ústí mi přijdou nadsazené, i když pokud jde o jízdu, tak číslu bych věřil. Ale 1000 jízdy + 10000 pěchoty na straně husitů mi přijde moc, adekvátně k tomu mi přijdou moc i počty na druhé straně.

[Jiří Motyčka]

...jak se díváš na roli pana Haška z Valdštejna jako vrchního velitelle vítězných spojených vojsk u Kutné Hory, Habrů a Brodu, jak se o tom domýšli Pekař...

Je to Pekařova hypotéza, založená možná také na tom, že v té době byl Žižka už "slepý" na obě oči. No, a mně nezbývá, než ji respektovat. Ale! ...
Obávám se, že Pekař nikdy na vojně nesloužil a jak říká jeden z našich znalců vojenské historie Petr Klučina, to je obecně docela problém u historika, který chce analyzovat vojenské děje... Tohle však ponechávám bez komentáře.

A nyní již k věci. Shromaždištěm husitských spojených vojsk před tím, než dorazili ke Kutné Hoře, byla Čáslav. Tady se k Žižkovi připojil mj. i zmiňovaný Hašek. Jistě došlo k válečné poradě, na níž se řešily taktické záležitosti ještě před příchodem Zikmundova vojska. No, a zde měl nepochybně ne nevýznamné slovo i Hašek z Valdštejna a další hejtmani. Nikdo z husitských velitelů, opakuji nikdo, však nevěděl, co se bude u Kutné Hory, která byla dle mého názoru z výše uvedených bojiš tím nejrozhodujícím, odehrávat. No, a co myslíš, když se na vozovou hradbu u Kutné Hory valily desítky kusů hovězího dobytka, kterými se kryli Zikmundovi útočící vojáci, že mohl Žižka svolávat válečnou poradu, aby se domluvili, jak dál? Ne! Bylo nutné improvizovat a vzít na sebe zodpovědnost v těchto rozhodujících fázích bitvy. Tady však nevylučuji to, že třeba právě Hašek z Valdštejna mohl klidně sehrát podobnou roli jako Jan Hvězda z Vícemilic u Malešova v r. 1424.
Něco jiného byl pak za časného rána 22. prosince 1421 vedený husitský výpad doprovázený prolomením nepřátelského obklíčení směrem ke kopci Kaňk. To už opět mohlo být dílem jakési noční porady. Moderní historiografie však ve vzácné shodě zásluhu na tomto brilantně provedeném defenzivním taktickém manévru přičítá Žižkovi.
Na vítězství u Habrů a Německého Brodu v době, kdy nepřítel prchá v panické hrůze zaskočen tak nenadálým obratem tažení, už nebylo třeba mnoho co vymýšlet. Takže asi takto...

...Jinak ty počty v bitvě u Ústí mi přijdou nadsazené...

... k tomuhle já opravdu nemám, co dodat. To po mně snad nikdo nemůže chtít...

[Georg]

!: Ano, byly to vlastně dobrovolné zásobovací mise do válkou zbídačené země, a to i navzdory Zikmundovu embargu na kde co...

jestli jsi se prokousal alespoň kouskem regest tak je tam popsáno detailně o co přišli .V podstatě se vrátili pěšky a nazí.Ale je tam i poselství německých kurfirstů husitům před bitvou u Ústí.Přs víkend to budu mít zkontrolované/překlad ze staroněmčiny Horní Lužice/.Tak to sem dám.¨¨¨¨¨

[Jiří Motyčka]

...jestli jsi se prokousal alespoň kouskem regest...

...neprokousal.

...V podstatě se vrátili pěšky a nazí...

... pokud náhodou zůstali naživu...

To, co píšeš, by taky spíše odporovalo oné legendě. Nebo naopak by na ní přece jenom něco mohlo být a jak uvádí pouze Palacký, husitští vojáci z řad šlechty se snažili o výkupné za Němce nebo v horším případě je obrali, ale např. (pouze?) táborští radikálové vzdávájící se Němce opravdu rovnou zabíjeli...

[Michal]

Jiří napsal: "Na vítězství u Habrů a Německého Brodu v době, kdy nepřítel prchá v panické hrůze zaskočen tak nenadálým obratem tažení, už nebylo třeba mnoho co vymýšlet. Takže asi takto..."
Jistě, královské vojsko bylo na ústupu, ale pokud vím, tak u Habrů se zčásti sešikovalo a pokusilo o bitvu. To, že bylo prakticky z chodu obráceno na útěk znovu svědčí o genialitě vedení války v husitském pojetí, útok z chodu s vozy, i když určitě za použití palných zbraní je přece jen něco jiného co se týče organizace a rychlosti, než nájezd rytířské jízdy. No a Brod, tam byla jízda Poppovi zřejmě na houby. Samotné dobytí města, tak to muselo být zvláštní, z jedné strany snaha o rytířskost a z druhé obyčejné využití příležitosti. Oni tam prý vlezli pobořenou zdí, když jiná skupina rokovala o podmínkách vzdání se.

[Georg]

Myslím ,že ta čísla jsou značně nadsazená.Když vezmu to,že každý kdo se vrátil nárokoval své újmy a to včetně náklady na léčení drážď.lékaři,nebo polní oltář,klobouk či uzdu koně,myslím,že ten soupis je dost přesný.I když vezmu v úvahu ,že je to jen z účetních knih Zhořelce a ne celého šestiměstí,tak na 750 to nevypadá.Jinak odškodnění dostali 4 vdovy a ohledně 10? zajatců psali Mikuláši Zajíci z Hasenburku a Kosti,že manželka Kašpara Lelawa,dostala od něj ze zajetí dopis.
Píší-Vám panu šlectici, jsou jistě známi obchody/dohody/,které se před Ústím/Awsk?/domluvili.A proto se v jejich duchu ptáme zda by jste se mohl pilně podívati jestli zajatci-10? ještě žijí nebo jsou mrtvi.
Poté se prostředníkem stává Bernhard von Blauda/Bernard z Bludova?/ a píše ze Sloupu.Mluvil jsem s Tábority a 3 jsou vězněni v České Lípě a dva se dali naverbovat k nim.A ti co sedí prohlásili na svůj krk,že ty dva přivedou .Chtějí za ně dvě kopy grošů.Odpověď z Mladé Boleslavi jsem ještě nedostal.
Pak píše,že za ty z Ml. boleslavi chtějí 70 kop grošů a za ty z Lípy připlatit 8 kop gr do 8 dnů.Tak jsem jim řekl,a je při takové ceně pustí dopředu.Pošlete peníze do pondělí mému hospodáři? Janu Feverinkovi.Tak jsem se postaral o vaše lidi