Přemysl Otakar II.

[acoma]

Srdce panovníka prý zůstalo pohřbeno ve Vídni. V minoritském kostele pod oknem u oltáře sv. Jří.

[Viola]

Dívala jsem se na některé osobnosti z Přemyslova okolí, které mizí v dějinách, ale ve své době patřily k předním hodnostářům. Především se jedná o Jaroše ze Slivna, Poděhús, Pušperka, Fuchsberka (pražského purkrabího, který se podle Druhého pokračování Kosmova tak vyznamenal u Kressenbrunnu). Měl být synem Alberta ze Slivna, jenž se vyskytoval v okolí Václava I., Jarošovým bratrem pak byl Eppo). Našla jsem, že měli být jednou větví pánů z Cimburka nebo s nimi alespoň příbuzní, víte o tom někdo? Ono Slivno se mělo nacházet u Mladé Boleslavi (dnes Horní a Dolní Slivno), Poděhusy by měly být dnešní Poďousy u Bečvár u Kolína, Fuchsberg (Pušperk) u Chudenic u Klatov. V listinách se poprvé vyskytuje roku 1237 (zde zřejmě pod vlivem svého otce, dvorského a poté zemského sudího, nakonec komořího), v letech 1239-48 vykonával úřad číšníka. Přestože měl být během povstání uváděn v táboře Václavově, po jeho smrti se ujímá úřadu pražského purkrabího a vykonává jej až do roku 1264, kdy se stal loketským purkrabím. Naposledy je připomínán roku 1271, měl zanechat syna Alberta, který je uveden na listině z roku 1298 jako Albert z Poděhús. Co se s ním stalo potom, bohužel nevím. Pomůže někdo? [-o<

Dalším takovým neznámým je pro mě Smil z Bílkova (nebo i Rancířova). Tím Bílkovem je hrad nedaleko Dačic, který počátkem 14. st. přešel na pány z Hradce (údajně sňatkem, podle mě na Oldřicha z Hradce manželstvím s Klárou z Bílkova; šlo o Oldřichovu druhou manželku - po Markétě Korutanské, nemanželské dceři Jindřicha Korutanského - pokud jste četli "Pána stříbrné růže" nebo "Válku růží", měl by to být onen Uli, který poslouchal svou matku Mece). Jeho otec měl být jakýsi Ranožíř se statky na česko-moravském pomezí na jihu. Smil měl mít bratry Markvarta, Ratibora a Jaroše. Je doložen v letech 1252-53 a 1256 jako bítovský purkrabí. Je uváděn jako jeden z mužů, kteří měli zaručit pořádek na základě dohod mezi Přemyslem II. a Rudolfem. Dál se stopa ztrácí...

[Viola]

V souvislosti s tím mi napadá, že snad Otakar II. Přemysl (nebo tak nějak se to píše) by snad správně měl mít jméno Otakar Přemyslovec II. Ale třeba Přemysl bylo skutečně jeho křestní jméno. Je o tomhle něco známo?

Tady si myslím, že taky došlo k mýlce - Přemysl v zásadě převzal titulaturu po svém dědovi, který většinou v českém prostředí vystupoval jako "Přemysl", pro zahraničí byl "Otakar", někdy obě jména kombinoval ("Přemysl zvaný Otakar"). U Přemysla II. je situace trochu složitější, ale rozhodně nevystupoval jako "Otakar Přemyslovec". Btw. to číslování panovníků téhož jména, až na výjimky, středověk nezná, on sám sebe po své korunovaci označoval za pátého krále českého.

[KOMOŃ]

Co je zvláštní na jménu Přemysl je především naprostá a i dnes zřejmá ignorace jména.Tohle jméno není u nás obvyklé,nikdy nebude a taky nikdy nebylo.Zato v Polsku je Přemysl každý druhý...

Pokud se někdo bude obtěžovat a udělá si 5 minut času ,může porovnat vznik Piastovců a našich Přemyslovců podle psané legendy. Téhle podobnosti se "slavní"historici docle taktně vyhejbaj, protože písemné prameny sou krátké.Proto to není aktuální ani zde-bohužel.


Máte pro to nějaké vysvětlení?Já bych možná,možná o něčem věděl.Ale to je spíš taková pitomost.Sem zvědavej kdo mi ale tuhle "obrovskou"náhodu vysvětlí.

[Bertoldus, frater Templi]

K té diskusi o stavu volitelů římského krále bych měl pár poznámek: kurfiřtský sbor se vyvíjel během celého 13. století, ale kolem poloviny 13. století se to začalo stabilizovat, přesto ještě nebyla žádná pravidla. Sachsenspegel sice je v té původní podobě někdy z první půli století, ale má mnoho verzí, v nichž jsou pozdější přípisky. Právě z jedné, která se klade do 70. let 13. st. se říká, že český král volební právo nemá , protože není "dudisch", tedy "deutsch" (my říkáme spíše "tajč"="teuetsch).
Jméno Přemysl bylo svým způsobem tabuizované, sám nevím proč, ve 14 a 15. století se ještě dávalo, pak už ne, pak se řídce objevovalo až s národním obrozením až dodnes. V Polsku je Přemek také častější až v nové době, to také proto, že v Polsku se začal oceňovat Přemysl Velkopolský, který získal v roce 1295 královský tiutl a zakrátko byl umlácen Zaremby; nicméně je v poslké historiografii často, by asi neprávněně, brán jako "král sjednotitel" či alespoň "snažitel o sjednocení".

[Viola]

K té diskusi o stavu volitelů římského krále bych měl pár poznámek: kurfiřtský sbor se vyvíjel během celého 13. století, ale kolem poloviny 13. století se to začalo stabilizovat, přesto ještě nebyla žádná pravidla. Sachsenspegel sice je v té původní podobě někdy z první půli století, ale má mnoho verzí, v nichž jsou pozdější přípisky. Právě z jedné, která se klade do 70. let 13. st. se říká, že český král volební právo nemá , protože není "dudisch", tedy "deutsch" (my říkáme spíše "tajč"="teuetsch).

Něco jsme probírali už tady.

[Kunhuta Haličská]

Nebyl jen to byl víc. Přemysl Otakar II. pátý král český Markrabě Moravský Vévoda Rakouský, Štýrský a Korutancký. Pán Kraňska, vindické Marky, Chebu a Pordenone.
Kunhuta Haličská

[acoma]

Nejen Falkenštejn měl svůj kříž. Ale i král Přemysl - tento kříž je dnes uchován v pokladu dómu v Řezně. Na přední straně jsou drahokamy a na zadní figurální rytina s konturou z modrého emailu.

[Viola]

Nejen Falkenštejn měl svůj kříž. Ale i král Přemysl - tento kříž je dnes uchován v pokladu dómu v Řezně. Na přední straně jsou drahokamy a na zadní figurální rytina s konturou z modrého emailu.

Proč je v Řezně? A máme někde fotečku?

[elizabeth]

Nejen Falkenštejn měl svůj kříž. Ale i král Přemysl - tento kříž je dnes uchován v pokladu dómu v Řezně. Na přední straně jsou drahokamy a na zadní figurální rytina s konturou z modrého emailu.

Proč je v Řezně? A máme někde fotečku?

Ve Vaníčkových Velkých dějinách ... č. III. někde vedle toho Závišova a v Kronice českých zemí myslím taky. Pokud nebude Acoma rychlejší, tak to sem zítra naskenuji. Včera jsem si to jen přečetla, ale byla jsem tak unavená, že jsem ani nereagovala( já už v 22h skoro spím). Acomo, promiň dnes to napravím. Nemohu přece Přemysla Otakara II. zanedbávat.

[Zany]

tohle myslíte?

http://www.bistumsmuseen-regensburg.de/ ... onate6.htm

stačilo trochu zagooglit řetězcem Regensburg kreuz Ottokar

[elizabeth]

tohle myslíte?

stačilo trochu zagooglit řetězcem Regensburg kreuz Ottokar

To je on. Naše znalosti němčiny ( teda moje) nejsou ani pro tohle googlení relevantní.

[Zany]

Naše znalosti němčiny ( teda moje) nejsou ani pro tohle googlení relevantní.

no, já si taky na ten kreuz musel otevřít slovník, furt se mi do palice cpalo anglické cross

[Georg]

POII.měl určitě vztah k Sedleckému klášteru.Jednak pověřil opata kláštera cestou do Svaté země.Ten odsud přivezl hlínu a roztrousil ji u kláštera.Rozneslo se,že je tam sv. země a všichni obyvatelé si tam přáli být pohřbeni.Zájemci byli i z ciziny.Možná tam bylo pohřbeno přes 50 tis.lidí.Jenom na kostnici je použito kostí od 40.tis. lidí.Kostnici dle pověsti počal stavět jediný mnich,který útěkem zachránil život před husity.Ti vyvraždili všech 500 mnichů,kteří o hřbitov pečovali.Nalezl,když se vrátil po ukončení hus bouříještě kosti svých bratří nepohřbeny a tak je skládal původně do pyramid.O krutosti smrti svědčí to,že na hlavách i jiných kostech jsou stopy po sečných ranách.
POII také měl v klášteře vést potupná vyjednávání s Otou Habsburským.Víme o tom něco?

[elizabeth]

POII také měl v klášteře vést potupná vyjednávání s Otou Habsburským.Víme o tom něco?

Přemysl Otakar II. jednal s Albrechtem a Rudolfem Habsburskými.
Ty ale máš na mysli jednání už Rudolfa nebo Kunhuty s Otou Braniborským:
viz článek o Závišovi (II.) výňatek:

Na rozhodčím řízení knížat, které se konalo v Čáslavi, Vilémově nebo v sedleckém klášteře, bylo docíleno perspektivní dohody a vyřešeno poručnictví nad Václavem. Správa Čech připadla na pět let markraběti Otovi.

[Michal]

Pokud jde o smrt Přémysla II. přikláním se k názoru, že šlo o vraždu, živý král by měl stále možnost se pomstít Rakouským šlechticům za zradu a v případě znovu uchopení moci by mohli předpokládat, že by s nimi tvrdě zúčtoval jako například se Siegfriedem z Mahrenbergu nebo Otou von Maissau a jinými.
Rudolfovi to ostatně více než vyhovovalo, živý Přemysl byl pro něj vždy potencionálním nebezpečím, ta komedie s lítostí jeho smrti byla dobrá jen pro trouby. A taky Rudolf nebyl žádný rytíř, ale lapka z Porýní. Ostatně Přemysl by s ním nejednal o moc lépe, možná by ho nezabil, ale rozhodně by ho donutil vzdát se koruny, ale kdyby ho zabil, bylo by to v dané chvíli pro Rudolfa spíš milosrdenství, pravděpodobně by jinak za jeho život nedal nikdo ani pětník. No a sám by se pak mnohem silnější pokusil znovu stát římským králem a to by byla pro spoustu lidí pohroma a možná rozsudek smrti.

[Borso]

Trochu si dovolím nesouhlasit s tou vraždou. K smti došlo při bitvě a každý rytíř s tím musel počítat. Navíc při útoku toho nebylo skrze hledí hrncové přilbice moc vidět a toho dne bylo horko, sucho a tudíž mračna prachu a malá viditelnost. A ve skrumáži jezdců, navzájem se mlátících meči, sekerami a různými bijáky asi moc času koukat koho řežu nebylo - i když český král byla lákavá kořist. Ono je velice lákavé svalovat prohru v bitvě na zradu a ne na smůlu či neschopnost velitele - ale to platí všeobecně.
Můj názor je takový, že byl prostě zabit v bitvě - nic víc a ani nic míň.

[Jiří Motyčka]

...Můj názor je takový, že byl prostě zabit v bitvě ...

... naprosto zbytečně a v rozporu s dobrými rytířskými mravy.

A i když se Habsburk nad jeho způsobem zabití naoko(?) rozčiloval, přišlo mu to náramně vhod. A tady už je krůček ke spekulacím, že byl vlastně zavražděn ale takovým způsobem, aby to vypadalo jako "zabití v bitvě" ...

[Michal]

Můj názor podpory vraždy souvisí s tím, co si myslím a píšu v příspěvku k Moravskému poli. Vycházím z toho, jak vypadá lebka krále. A vyplývá mi jedna věc, je rozseknutá téměř na polovinu. Podle toho, co vím, tak nelze způsobit takové zranění přes přilbu, následnou pokrývku hlavy a ještě kroužkovou kapuci. I kdyby nakrásně schytal přesný úder na hlavu, o čemž pochybuji, ještě se u toho ani nesnažil uhnout a kromě toho se podřilo také útočníkovi protnout helmu, tak se zastaví na kroužkové kapuci, maximálně by lebka praskla. Jenže hlava je rozatá čistě až po kořen nosu a dál jdou praskliny, takže úder musel jít zepředu na nechráněnné temeno.
Kroužková zbroj chránila poměrně spolehlivě. Zranění byla většinou vnitřní - zlomeniny, přetržené svaly nebo kloubní šlachy atd. Proto později používali plech, který chránil lépe proti seku uvnitř. Takže kombinace plechu, filcu a kroužkové kapuce chránila hlavu víc než spolehlivě.
Pokud jde o názor o úzkých průzorech helmy - co vím, tak hrncová přílba se používala na turnaje,(v bitvě tak maximálně na první srážku a to pouze první řada, po ní nastupuje druhá, která ji dává čas výměnu přileb a zbraní),do pole byla vyloženě nepraktická na následný boj mečem po všech stránkách a nemyslím si, že by tehdy vojáci byli hloupější než ti co používali třeba typ přilby sv. Václava, která je starší.
Má tvar takový jaký je vhodný, tak aby odkláněla rány.
Rytíři nebyli blázni, aby bojovali mečem v něčem tak nepraktickém, jako byl ten hrnec. Malý poklep nebo prudké otočení hlavy či rozmach mečem by způsobil posun do strany a stačí jen několik cm a vidíte prd, tak že by potřebovali třetí ruku, kterou by si helmu po každém drcnutí posunovali do středu.
Navíc když se podíváte na jezdecké pečeě různých králů, tak navíc s takovým chocholem na hlavě by měl vůbec problém udržet se v sedle.
Na těch pečetích byli jezdci vyšňoření na kolbu, ne do války.

Přemysl měl prokazatelně mezi Rakušany spoustu osobních nepřátel a nebyl to jen Bertold, ostatní mohli mít obyčejný strach, co kdyby se dostal znovu k moci?
Navíc kdyby padl v boji, čemuž odporuje zranění hlavy, tak by se to stalo, někdy po buď po začátku a to by byl konec bitvy nebo po napadení jeho vojska z boku, jenže stoprocentně měl kolem sebe borce, kteří by nějakého Bertolda rozsekali na kusy a nepochybuji ani o tom, že by ho rozsekal sám. Střetli by se hned ze začátku nebo by královi lidé zabili Bertolda, vůbec by se k němu nedostal.

[Jiří Motyčka]

Víme, že Přemysl Otakar II. byl v bitevní vřavě těžce/smrtelně zraněn a toto zranění nebo bezprostředně následující atak způsobily jeho pád s koně. Pak byl (")dobit(") bez ohledu na to, zda ještě žil. To jsou základní fakta. Pokud se snad mýlím, můžete mě někdo opravit.

Můj názor podpory vraždy souvisí s tím, co (...) ...

Móc hezky jsi nám to tady všechno vylíčil. =D> Ale obávám se, že ze sebepodrobnějšího zkoumání jeho zranění lze těžko usuzovat, zda šlo o prachsprosté zabití odporující všem dobovým rytířským zvyklostem nebo o vraždu. Úvaze o vraždě by měla vždy předcházet základní otázka "cui bono". A odpověď na tuto prostou otázku patrně nenaleznu v antropologické analýze jeho zranění, ale spíš tím že budu hledat motiv oné případné vraždy...