Hrad Velešín

[elizabeth]

Když už tady máme Hlubokou neboli kdysi raně gotický hrad Frohnburg, tak tady můžeme mít také hrad Velešín, který leží 10km severně od Kaplice a jenž s Hlubokou je úzce historcky propojen. Co o něm víme?

Název hradu je zřejmě odvozen od osobního jména Veleša a označuje hrad nebo dvůr náležející osobě tohoto jména.
Založení raně gotického hradu Velešín spadá do 13. století. Hrad sestával z předhradí, odděleného na západní straně dvěma příkopy od vlastní obytné části věží. V druhé polovině 15. století poklesl strategický význam hradu, a proto byl z příkazu Rožmberků roku 1487 opuštěn a pobořen. Roku 1541 je již připomínán jako pustý a do dnešní doby se dochovaly pouze zbytky opevnění a fragmenty půlválcové bašty a mohutné válcové věže, situované na úzkém skalnatém ostrohu nad řekou Malší.




Co víme o historii hradu?

Jak už víme, hrad byl založený ve 13. století jako hrad královský ( podobně tedy jako Hluboká). V jeho blízkosti vznikla také vesnice, povýšená roku 1391 na městečko. Roku 1266 je již jako majitel připomínán Čéč z Budějovic. Ten postoupil později hrad Benešovi Pyšnému z Velešína, jenž byl zakladatelem rodu vladyků z Michalovic. Z blíže neznámých příčin však král Přemysl Otakar II. hrad již zmíněnému Benešovi Pyšnému odňal a do vlastnictví rodu se Velešín vrátil teprve roku 1283, kdy jej opět získal od krále Václava II. Benešův syn Jan z Michalovic. Vladykové z Michalovic vlastnili hrad Velešín až do roku 1387, kdy ho prodali Rožmberkům. V roce 1423 ze pokusili hradu zmocnit husité, jejich snaha však byla neúspěšná. Velešín později ohrožoval i hejtman sirotčích vojsk (křídlo radikálních husitů) Jan Čapek ze Sán. Význam hradu však postupně poklesl, proto byl roku 1487 opuštěn a pobořen.

Můžeme tyto informace nějak rozšířit a doplnit?

[Viola]

Něco málo v tomto příspěvku.

[Zany]

k Velešínu například:
* T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999
* T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů - Dodatky 1, Libri, Praha 2002
* Antonín Hejna: Archeologický výzkum na hradě Velešíně, v zátopové oblasti vodního díla Římov, okr. Č. Krumlov (in Archaeologia historica 5/1980, Musejní a vlastivědná společnost v Brně, Brno 1980)
* L. Wetteng: Hrad Velešín (in České památky 1994/1, Český svaz ochránců památek, Praha 1994)
* Tomáš Durdík: Velká věž hradu Velešína (in Castellologica bohemica 8, Archeologický ústav AV ČR, Praha, 2002)

[KOMOŃ]

Veles byl slovanský bůh stád.

[Przemysl de Nyestieyky]

Dobrá práce Elizz!
Jen bych se prozatím pozastavil u následující věty...

...jako majitel připomínán Čéč z Budějovic. Ten postoupil později hrad Benešovi Pyšnému z Velešína, jenž byl zakladatelem rodu vladyků z Michalovic.

Říká se, že Velešín byl Čéčovi královskou náhradou za zabavenou Hlubokou a Budějovice... Ale tuto událost, i následné zbavení Velešína Beneše Michalovického, kritizuje Neplach jako křivdu.

Ale jak´si přišla na to, že páni z Michalovic byli vladykové? Já žil v domnění, že šlo o panský rod! Stejně jako se Markvartici považují za jeden z nejvýznamnějších panských rodů raného středověku, tak i jejich potomní michalovická větev náležela mezi vyšší šlechtu. Ti měli svůj rodový hrad a věhlas už ve 13. století a brzy jim byl změněn i erb. Nebo jsi našla doklad, že se na ně dědičně šlechtický stav nevztahoval a byli povýšeni až později?

[elizabeth]

Ale jak´si přišla na to, že páni z Michalovic byli vladykové? Já žil v domnění, že šlo o panský rod! Stejně jako se Markvartici považují za jeden z nejvýznamnějších panských rodů raného středověku, tak i jejich potomní michalovická větev náležela mezi vyšší šlechtu. Ti měli svůj rodový hrad a věhlas už ve 13. století a brzy jim byl změněn i erb. Nebo jsi našla doklad, že se na ně dědičně šlechtický stav nevztahoval a byli povýšeni až později?

Se přiznám dobrovolně, že jsem ty vladyky "vygooglila" . Ale začíná mě to dost zajímat, když vidím, jak se to hezky rozjíždí, takže se po tom podívám. Takže to buď potvrdím (ty vladyky) nebo uvedu na pravou míru.

[Viola]

Našla jsem první zmínku už 1262 (Reg. II. č. 373), i když na ofic. stránkách Velešína je zmiňován až rok 1266 (Reg. II. č. 521).

[Ježek]

Trochu o tomhle M.R. Pauk v článku Czeczowice v sborníku k 60. narozeninám Žemličky - ale je to fakt jen trochu a navíc polsky.

[KOMOŃ]

Trochu o tomhle M.R. Pauk v článku Czeczowice v sborníku k 60. narozeninám Žemličky - ale je to fakt jen trochu a navíc polsky.

Všude a všichni píšou ,že hrad založil král.Ale kterej?Když první zmíňka sahá k roku 1266?Navíc má románskou kapli,takže to nebude zrovna nejmaldší kousek...patří vlastně k jedněm ze nejstarších kamených hradů u nás-pokud tomu dobře rozumím.
Jen bych chtěl upozornit na další královský hrad.Veliš.Ale ten je na druhé straně republiky.Dokonce se na něm učil první hospodářské kroky Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan...

Veles je slovanský bůh stád.Takže další pohanské pojmenování u královského hradu.Znova další věc ,která mi prostě nejde do hlavy.Pohanské jméno ale výstavná romanská kaple.No nic...
Zajmá se o to vůbec někdo?Než se začneme pitvat v genealogii?

[KOMOŃ]

Starodávný hrad Velešínský patří zajisté k prvním hradům v Čechách, kteří v 13 st. na způsob německých hradův stavěni bývali, a nacházel se se zbožím k němu patřícím v držení komory královské. Ve 13. století držel jej nějaký čas Čéč z Budějovic. Týž držel také od komory královské panství Hlubocké s Budějovici, jež mu král Přemysl Otakar odňal. Náhradou za to zboží dal prý týž král Čéčovi[/b]Veliš u Jičína se zbožími k němu příslušejícími, kteráž však po smrti Přemyslově syn jeho Vácslav král synu Čéčovu též Čéč řečenému odňal a ves slove Olešnou na horách daroval. Nacházíme Čéče svrchupsaného seděním na Velešíně roku 1266, 26. června, když on s volí manželky své Gisly (dcery Hadmara Psa z Chuenringa) daroval klášteru Světelskému ves svou Reinprechts ležící blíž Vitoraze, jež se mu s manželkou za věno dostala. Gisla zemřela r. 1268. Jak dlouho držel Čéč Velešín, není nám známo, domníváme se však, že jej prodal Benešovi Pyšnému z Velešína, praotci potomních pánův z Michalovic, jenž asi brzo po smrti krále Přemysla, avšak již nikoliv jako pán Velešínský, zemřel. Neb vedlé vypravování Neplachova odňal mu král Velešín a přidal jej k ostatním rozsáhlým panstvím komorním v těchto končinách.

Z hrady.cz No nevím čemu všemu se dá věřit ale aspoň ,že se tam zmiňuje o Veliši Jičínskému...Zajmavé.Opravdu moc.

[Viola]

No je otázkou, jestli to opravdu bylo odvozeno od pohanského boha - já jsem našla, že to mohlo být odvozeno od vlastního jména, jak už naznačila Betty, Veliši, neboli Velislava či Velemíra - tedy že na místě pozdějšího hradu mohl stát Velišův (Velislavův) dvorec.

[KOMOŃ]

No je otázkou, jestli to opravdu bylo odvozeno od pohanského boha - já jsem našla, že to mohlo být odvozeno od vlastního jména, jak už naznačila Betty, Veliši, neboli Velislava či Velemíra - tedy že na místě pozdějšího hradu mohl stát Velišův (Velislavův) dvorec.

No a právě odvozenina vlastního jména je od pohanského boha...Teda aspoň myslím.Pokud mě pamět nešálí.
Pokud by na předešlé zprávě bylo jen zrnko pravdy,tak Jičínský veliš by patřil k velmi starým hradům.Vždy opodál stál vůbec z nejstarších-hrad Železnice.Ale tomuhle se dá věřit jenom trošku.

Bohužel archeologicky se to asi nepodaří dokázat.Naši dementní předkové se rozhodli do jičínského Veliše udělat dvě díry jako do řitě.Kdo tam bude kopat bude mít dost trpělivosti a velké štěstí aby ěco zachytil a ač to přiznávám jen hodně nerad,tak víc štěstí se najde spíš v písemných dokumentech.A těch taky zrovna moc není.