Hluboká - svědek vraždy nebo spravedlnosti?

[Kunhuta Haličská]

Ahoj myslím si, že Hluboká má svá tajemství a určitě čeká na pozorné ucho posluchače, který bude chtít poslouchat znáte všechny tajemství tohoto hradu? Myslím, že ne, ale kdo ví? Pište tu doměnky, pověsti, pravdy, ale hlavně nenechte ji čekat stojí tu už dlouho, jak dlouho ještě bude stát?
Díky a pusme se do práce. Díky za pozornost i příspěvky

[elizabeth]

Ahoj myslím si, že Hluboká má svá tajemství a určitě čeká na pozorné ucho posluchače, který bude chtít poslouchat znáte všechny tajemství tohoto hradu? Myslím, že ne, ale kdo ví? Pište tu doměnky, pověsti, pravdy, ale hlavně nenechte ji čekat stojí tu už dlouho, jak dlouho ještě bude stát?
Díky a pusme se do práce. Díky za pozornost i příspěvky

Nechci psát o raně historickém hradu Froburg založeném Václavem I., u něhož ztratil hlavu mnou hluboce milovaný Záviš a jemuž nechal v roce 1896 Adolf Josef Schwarzenberg postavit pomník ( který ovšem není vůbec na místě Závišovy popravy, protože koryto Hluboké se měnilo), o tom jsem již napsala dost a jistě ještě napíšu, tak tím nebudu obtěžovat ještě zde .
Napíšu ale něco o tom, co se stalo po roce 1520, kdy panství vlastnil Jáchym z Hradce a kdy "Kubata dal hlavu za blata". Jáchym z Hradce nebyl rozhodně laskavý pán, začal omezovat práva sedláků z okolních vsí a činil tak velice tvrdě. Sedláci taky nebyli žádní měkkotové a tak situace vyústila do protipanského povstání. Toto povstání ale neskončilo pro povstalce dobře, ale tak, jak se asi na Hloboké stalo zvykem, popravou. V tomto případě se nestal obětí krásný jihočeský šlechtic, ale jeden z vůdců povstání, kterým byl zbudovský rychtář Jakub Kubata, a pro sedláky se zase pranic nezlepšilo.

Nebylo by od věci tady napsat historii Hluboké ale na to potřebuji trošku času a taky nevím, zda to mezitím nezačal psát někdo jiný - co Kunhutko?

No a z těch pověstí jsem našla něco o čertově brázdě ( směrem k Municům od hlubocké obory) , o utopeném pokladu ( kousek dál od Munic u vesnice Záhaj) a o zkamenělém stádu kousíček od Hluboké...

Ohkedně, Kunhutko, tvé otázky zda byla Hluboká svědkem vraždy nebo spravedlnosti ode mě jistě nikdo nečeká, že řeknu, že se jednalo o spravedlnost. Ale slovo vražda bych proto taky nepoužila. Kdyby dal Václav Záviš zabít na Pražském hradě, když jej Záviš přijel pozvat na křtiny, pak by se o vraždu jenalo. Takhle bych to nazvala velikým nedorozumněním a úklady, na něž bohužel Záviš zaplatil hlavou.

[elizabeth]

Hluboká - historie, část první

Jak už jsme si nastínili, na místě dnešního zámku ( na můj vkus už příliš přezdobeného) stál kdysi raně gotický hrad Frohnburg ( panský, královský hrad). Založil ho v první polovině 13. století Václav I. jako jeden z opěrných bodů své královské moci, aby střežil důležitou obchodní tepnu - řeku Vltavu, po níž se dopravovala sůl, obilí, dříví a jiné cenné zboží. Hrad byl podélného typu s mostem přes příkop střeženým válcovou věží, jenž stála v místech věže dnešního zámku.

Hrad byl velmi často zastavován. Kolem roku 1260 zboží opanoval Čéč z Budějovic. Od něj hrad převzal Přemysl Otakar II. Když se stal manželem královské vdovy Kunhuty nám dobře známý Záviš obdržel Hlubokou jako zástavu na věno své manželky. Správcem hradu jmenoval svého bratra Vítka. Záviš se stal otcem, přítelem a rádcem mladého krále Václava. Ačkoli spravoval zemi v zájmu koruny, dopřál mladý král sluchu Závišovým nepřátelům a dal Záviše uvěznit ( podrobné vyprávění Závišova osudu není účelem těchto řádků). Závišovi příbuzní Vítkovci povstali za Závišovu svobodu a proti svému králi. Dokonce nabídli korunu Jindřichu IV. Vratislavskému. Záviše to ale stejně nezachránilo. Král předal pravomoc libovolně nakládat se Závišem svému nevlastnímu bratru Mikulášovi, který jihočeského velmože neměl ani trochu rád. Nechal vodit zajatého Záviše od jednoho uzavřeného vítkovského hradu ke druhému s pohrůžkou Závišovy popravy. A tak se všechny hrady otvíraly jako mávnutím kouzelného proutku. Až na Hluboké Vítek Mikulášově hrozbě neuvěřil a Záviše to stálo na pokutní louce právě před hradem hlavu a život. Závišova památka nezanikla a přispěl k tomu kromě kronikářů a historiků ( a nás) také pomník s tragickým letopočtem, Závišovým jménem a pětilistou růží. Nechal ho postavit v roce 1896 Adolf Josef Schwarzenberg.

Po Závišově popravě Vítek z Krumlova hrad vydal do rukou Mikuláše Opavského a tím se hrad stal opět královským. Ale v následujících letech se čeští králové dostávali dost často do „platební neschopnosti“ a hrad hojně zastavovali. Král Jan Lucemburský ho například zastavil jinému Vítkovci – Vilému z Landštejna. Ten vlastnil hrad v letech 1317-1356. Císař Karel IV. se rozhodl, že takový majetek jako byl královský hrad Hluboká, musí vyplatit. Ve svém zákoníku „Majestas Karolina“ ji potom přiřadil k hradům, které nesmějí být zastavovány.

Po smrti Karlova syna Václava IV. byl ale hrad i přes výše uvedený zákaz znovu zastaven a v letech 1420 – 1453 ho vlastnili Lobkovicové. Hrad se stal oporou katolické strany za husitských válek.
Za krále Jiřího z Poděbrad byly hrad a panství zapsány jeho manželce Johance z Rožmitálu a po jeho smrti v roce 1475 na Hluboké vládl Johančin bratr Lev z Rožmitálu. Ten roku 1483 Hlubokou postoupil Janu Jencovi z Janovic.
Roku 1490 získal v zástavu hrad Vilém z Pernštejna a zavedl na svých panstvích nové druhy hospodářského podnikání – pivovarnictví, vinařství, hornictví a rybníkářství. Tehdy bylo založeno hned několik rybníků, mezi nimi i Bezdrev. Panství se dále rozšiřovalo a dle urbáře z roku 1490 patřil o k Hluboké 113 vesnic.

Roku 1652 byla opět Hluboká vybavena ze zástavy a dědičně prodána Jáchymovi z Hradce. Ten povolal mistra Antonia a Vincenza Vogarelliho z Českých Budějovic, kteří se podíleli na úpravách hradu. Středověký hrad ale již nevyhovoval nárokům na pohodlné bydlení a tak se od roku 1571 měnil hrad na renesanční zámek pod vedením italského stavitele Baldassara Maggiho, s nímž spolupracovali právě V. Vogarelli a Domenico Benedetto Cometta. Tuto přestavbu dokončil Jáchymův syn Adam z Hradce. Dle jiného informačního zdroje měla být „Kubatova selská vzpoura“ právě za něj…Zde se končí historie hradu a začíná se historie zámku – o ní zase později. Pokud se toho neujme někdo jiný…
Budu postupně upravovat a doplňovat….

[Przemysl de Nyestieyky]

Já tedy trochu odbočím od debaty - jestliže Hluboká vypadala před novogotickou přestavbou podobně jak lze spatřit níže, jak potom hrad vypadal ve středověku? Zná někdo nějakou rekonstrukci hradu? Dnešní podoba, dalo by se říci, nemá už s původním hradem nic společného...

Rekonstrukce hradu Hluboká kolem r. 1600 podle R. Vojkovského - Beatris

[elizabeth]

Já tedy trochu odbočím od debaty - jestliže Hluboká vypadala před novogotickou přestavbou podobně jak lze spatřit níže, jak potom hrad vypadal ve středověku?

Já to marně hledala na netu a našla jen barokní přestavbu, stejně jako ty.

Zná někdo nějakou rekonstrukci hradu? Dnešní podoba, dalo by se říci, nemá už s původním hradem nic společného...

První přestavba byla zahájena z gotického hradu na renesanční sídlo za Jáchyma z Hradce a dokončena byla za Adama. Viz příspěvek výše.


Další úpravy byly prováděny už za Schwarzenbergů, konkrétně Adam František, který získal panství v roce 1719. Zaměstnával na svém panství nejpřednější umělce doby - proslulé stavitele, sochaře, malíře, kameníky a různé strojníky(mj. vystavěl zámeček Ohrada a upravil zámek krumlovský). Kolem roku 1727 začal přestavovat právě Hlubokou. Takže ta podoba na pohlednici ( kterou sem Přemek dal a jíž mám i doma) se začala formovat právě za jeho života. Byla upravena a vyzdobena zámecká věž a nasazena makovice, do níž vložil listinu mince a ostatky sv. Jana Nepomuckého. Věž osadil 4 pískovcovými sochami, mezi nimi znovu Jan Nepomucký, jehož kníže velmi uctíval. Dokončení barokní přestavby se ale Adam František už nedožil a přestavba byla po jeho smrti (nešastnou náhodou na lovu) zastavena.

No a romantická přestavba zámku byla provedena za Jana Adolfa II., který prý byl také vynikající politik a zasedal v českém sněmu i v říšské radě ve Vídni. Ve snaze vytvořit důstojný rámec svému reprezentačnímu sídlu shromažďujícímu většinu rodových sbírek nechal zámek nákladně parkově upravit. Velkými výdaji na přestavbu zámku i parkovou úpravu, přeměnu celého zámeckého okolí i nákladným životem se Jan Adolf velmi zadlužil ( i díky zemědělské krisi pro neúrodu).

Vrame se ale k romantické přestavbě zámku. Jak je zřejmé, vzorem pro hlubocký zámek se stala anglická tudorovská gotika. Ta zřejmě upoutala na četných cestách Jana Adolfa do průmyslově vyspělé a pokrokové Anglie jeho manželku Eleonoru rozenou Liechtensteinovou. Zaujala ji tudorská sídla s početnými věžemi a cimbuřími, který působí v naší oblasti exoticky ( a pro mě osobně až nepatřičně). Předlohou Hluboké je anglický Windsor ( ten byl v letech 1823-1838 rekonstruován předním restaurátorem té doby Eugénem Viollet-le-Ducem. Na místě barokního zámku tak vzniklo reprezentační sídlo ve světově módním stylu ( co je modní nemusí být ale vždy dobré).
V roce 1835 podal inženýr Vincenc Rohbacher ve svém návrhu zrušil hospodářský dvůr před hlavním průčelím zámku a stranou hlavního pohledu, směrem k Podskalí umisuje rozměrnou jízdárnu, spojenou s úřednickými budovami. To byla základní myšlenka, která se stala součástí celkové přeměny sídla.

V roce 1837 byl návrhem přestavby pověřen Vídeňský arcitekt František Beer. Byl vázán barokní stavbou a přáními stavebníka. Přesto je projekt přestavby z let 1840- 1861 je jeho dílem. Svou vlastní invenci a smysl pro monumentalitu nejlépe ukázal na zámecké jízdárně s přidruženou kočárovnou a vedlejšími budovami.

V souvislosti s přestavbou byly zbořeny hospodářské budovy ( jak jsme si již řekli při nastiňování projektu) před zámkem a na jejich místě a na místě přilehlých polí byl zřízen rozsáhlý anglický park. V roce 1851 bylo vysazeno 11597 stromů a 2180 keřů.

Se stavebními pracemi na přestavbě zámku bylo započato v roce 1840. Vvchodní kulatá věž ( tzv. Eleonořina) zůstala zachována. Exteriér zámku byl vyřešen jednotně ve tylu tudorovské gotiky. Hluboká byla v tomto směru u nás největším zámeckým komplexem. Za vzor vedle Windsoru posloužily sídla v Taymouth a Ashridge od Bernasconiho, pak Haddon, Levens, Speke, Chatsworth nebo Harlaxton, Scotney a Thoresby od Salvina.

V zámeckých interiérech už tudorovská gotika ( která v exteriérech dodávala zdání starobylosti a monumentality ) ustupovala slohům, které skýtaly více pohodlí. Jednalo se zejména o anglickou pozdní renesanci z doby Alžběty I. a Jakuba I. ( původně VI. skotského) Stuarta.

A o těch interiérech více, až pokud se zase někdo chytne. Spousta z nás jistě Hlubokou viděla. Dle mého názoru ( krásné gobelíny, ale jinak se kořím pouze řezbářům a řemeslníkům, méně už architektům interiérů).

Přemku, moc díky jak za příspěvek, tak, že jsi "diskusi" nazval debatou nebo to byl dosud můj monolog ( kromě Kunhutčina úvodního příspěvku).

[Zany]

Jedinou mě známou rekonstrukci publikoval L. Jan ve své knize o Václavu II.


kresba M. Šimečka podle M. Plačka

Bohužel jsem nikde nenarazil na nějaký půdorys s analytickým rozborem stáří zdiva, asi to nejlepší, co je k dispozici je půdorys publikovaný F. Kašičkou a B. Nechvátalem, kde je pouze vyznačeno gotické zdivo v úrovni sklepů. Tam oproti výše uvedené rekonstrukci není kaple v čele hradu (která se mi v tomto místě pro středověkou podobu opravdu nezdá), naopak za gotickou považuje menší okrouhlou věž ve východním nároží




Prameny:
Jan, Libor: Václav II. a struktury panovnické moci, Knižnice Matice moravské; sv. 18, Brno: Matice moravská, 2006
F. Kašička, B. Nechvátal: Oblast Hluboké nad Vltavou - vývoj a stavební podoba středověkých sídliš do husitského období (in Archaeologia historica 17/1992, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Brno 1992)

[Przemysl de Nyestieyky]

...kaple v čele hradu (která se mi v tomto místě pro středověkou podobu opravdu nezdá)

Díky, to jsou hezké obrázky.
Ta kaple mě taky trkla do očí, ale občas se třeba do městských hradeb vetknul kostelík, protože se spoléhalo na to, že proti svatému místu se útočit nikdo neodváží (kterýžto mýtus definitivně pohřbili husité ).
Ale v případě hradu to je i tak zvláštní - situovat kapli do nejohroženějšího místa a místa prvního náporu zároveň.

[Zany]

jistě, nelogičností je k vidění spousta, ale tady je potřeba upozornit na to, že předpokládané gotické zdivo toho západního křídla je v přímce až do úrovně cca poploviny průměru věže, takže to spíš vypadá na rovnou hradbu v čele hradu napojující se na na bok okrouhlé věže, k níž se zevniř připojoval obdélný palác

[Kunhuta Haličská]

Ohkedně, Kunhutko, tvé otázky zda byla Hluboká svědkem vraždy nebo spravedlnosti ode mě jistě nikdo nečeká, že řeknu, že se jednalo o spravedlnost. Ale slovo vražda bych proto taky nepoužila. Kdyby dal Václav Záviš zabít na Pražském hradě, když jej Záviš přijel pozvat na křtiny, pak by se o vraždu jenalo. Takhle bych to nazvala velikým nedorozumněním a úklady, na něž bohužel Záviš zaplatil hlavou.

Milá Elisabet vím že slovo Vražda není úplně výstižné, ale podle mého názoru to byla taková nepřímá vražda. Ale václav II. věděl, že Mikuláš Opavský nenávidí Záviše z Falknštejna a dal bubnovat aby neslišel jak se bratr Záviše vzdává. Nevím co je netom pravdy ale Václav toto věděl, že se stane a NEUDÌLAL nic jen přihlížel.

[KOMOŃ]

...kaple v čele hradu (která se mi v tomto místě pro středověkou podobu opravdu nezdá)

Díky, to jsou hezké obrázky.
Ta kaple mě taky trkla do očí, ale občas se třeba do městských hradeb vetknul kostelík, protože se spoléhalo na to, že proti svatému místu se útočit nikdo neodváží (kterýžto mýtus definitivně pohřbili husité ).
Ale v případě hradu to je i tak zvláštní - situovat kapli do nejohroženějšího místa a místa prvního náporu zároveň.

Kaple jako místo zbožností a zároveň součást systému obrany sloužila i na Bezdězu.A i tam mi přijde víc exponovaná než na obrázku rekonstrukce Hluboké.

No ono je skoro jedno jestli se tam lidi chodí modlit nebo místo toho kostela, tam klidně mohla stát i maštale.To vyjde skoro na stejno.Něco tam stát prostě ale muselo.
Navíc ta kaple výborně kopíruje terén.Stejně jako domnělá původní podoba hradu.
I když o Hluboké nic nevím a ani sem tam eště nebyl(a ani rozhodně neplánuju koukat na ten přeplácanej paskvil, natož utrácet ...),tak to asi nějaká velegeniální stavba nebyla.Spíš by bylo dobré zjistit,jak mohla vypadat, když se jí tak dlouho snažil dobít Poděbrad.Jak dlouho se drželi už moc nepamatuju.Myslím ,že tři roky?To musel být nevídaný kousek teda...Vím jen o Troskách,a taky o Kumburce kde se Švédi drželi ještě dva roky po Vestfálskému míru.
Moc bych to chtěl vidět.Tehdy to vypadalo alespoň jako pevnost a ne zdegerenovanej hybrid jako dnes.

[Zany]

Kaple jako místo zbožností a zároveň součást systému obrany sloužila i na Bezdězu.A i tam mi přijde víc exponovaná než na obrázku rekonstrukce Hluboké.

No ono je skoro jedno jestli se tam lidi chodí modlit nebo místo toho kostela, tam klidně mohla stát i maštale.To vyjde skoro na stejno.Něco tam stát prostě ale muselo.
Navíc ta kaple výborně kopíruje terén.Stejně jako domnělá původní podoba hradu.

a jak teda vysvětlíš tu obvodovou hradbu, která by případnou kapli musela přetínat? IMHO tam v té době prostě kaple nstála, její existence není ničním podložena.

I když o Hluboké nic nevím a ani sem tam eště nebyl(a ani rozhodně neplánuju koukat na ten přeplácanej paskvil, natož utrácet ...),tak to asi nějaká velegeniální stavba nebyla.Spíš by bylo dobré zjistit,jak mohla vypadat, když se jí tak dlouho snažil dobít Poděbrad.Jak dlouho se drželi už moc nepamatuju.Myslím ,že tři roky?To musel být nevídaný kousek teda...Vím jen o Troskách,a taky o Kumburce kde se Švédi drželi ještě dva roky po Vestfálskému míru.
Moc bych to chtěl vidět.Tehdy to vypadalo alespoň jako pevnost a ne zdegerenovanej hybrid jako dnes.

hluboká obléhaná tři roky? nepleteš si to náhodou s KOnopištěm? O žádném dlouhodobějším obléhání Hluboké v poděbradském období nevím.

[KOMOŃ]

Jo pletu si to.Teď už to vím.Ale to myslím není zase tak důležitá informace.

Jinak sem se vyjádřil vtom smyslu,že by tam klidně mohla být nebo stát tam i něco jiného.Pokud se dobře pamatuju,tak sem jen poznamenal,že to dobře kopíruje terén...
To,že si schopen osobně tvrdit ,že tam nebyla jenom proto,že nejsou žádné prameny,tak to považuju za silně kontraproduktivní názor.

Jinak pokud vím,tak pro situaci s obvodovou zástavbou obvykle žádná hradba nic nepřetíná.Ale to se možná taky pletu.
IMHO ono se stačí podívat na jiné s obvodovou zástavbou...

[Zany]

Možná bys měl pozorněji číst to, co napíšu a konfrontovat to s onou rekonstrukcí a půdorysem. Já tvrdím jen to, že na existenci kaple v této poloze a v tomto období není jediná relevantní indicie, naopak jsou indicie pro opačné tvrzení. Především je to ta dvojí rovnoběžná více než 2 m silná zeď, která dosahuje až do úrovně poloviny průřezu čelní okrouhlé věže, kterážto zeď je kolmá ke všem konstrukcím hypotetické kaple. Takovou kapli by pak jedna z těch zdí musela příčně protínat cca v polovině délky lodi, přičemž druhá ze zdí by mohla eventuelně tvořit nádvorní zeď oné hypotetické kaple.
Nevybavuji si analogii jiného sídla, kde by byla kaple v takto exponované poloze. V případě Bezdězu se o exponované podobě mluvit nedá, kaple je zde v sousedství až třetí či čtvrté brány, příchozí se k ni dostal až poté, co obešel celý hrad kolem dokola.
Píšeš „dobře kopíruje terén“ – kde kopíruje - na té rekonstrukci? Tím se nedá argumentovat, tam je terén přizpůsoben podobě hradu a ne naopak. Dnešní terénní konfigurace je jistě zcela jiná.
„pro situaci s obvodovou zástavbou obvykle žádná hradba nic nepřetíná“ – s tím s tebou plně souhlasím, bohužel ale to je ale další důkaz ve prospěch mé varianty, ve které by opravdu uvedené existující zdi nic nepřetínaly, kdežto v případě existence kaple by nutně přetínat musely.

Nechápu, proč by měl být můj osobní názor kontraproduktivní. Pokud s ním nesouhlasíš, tak mi argumenty dokaž, že se mýlím a neútoč.

[KOMOŃ]

Celou tu dobu se snažím zdůraznit,že pro obvodovou zástavbu je bežná hradní kaple a vůbec bych se nedivil,kdyby tam stála.Na náčrtku nevidím vůbec nic špatného a to asi jen proto,že sem byl doslova týrán technickým kreslením a umím si to představit v reálu.To je vše.

[Zany]

Stále ale nevidím jediný argument pro to, že tam ta kaple opravdu byla kromě toho, že ji tam pan Šimeček na té rekonstrukci namaloval.

[Zany]

J. Úlovec uvádí o výrazné přestavbě zanedbaného hradu na konci 15. století Pernštejny:
"Jádro hradu bylo tehdy opraveno a rozšířeno především o objekt pozdně gotické kaple přistavěný k severozápadnímu nároží severněji položeného palácového křídla"

(J. Úlovec: Příspěvek k ikonografii Hluboké ze 16. až 19. století, in Výběr - časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech XXXVII/3, České Budějovice, 2000)

[Jiří Motyčka]

I když o Hluboké nic nevím (...) Spíš by bylo dobré zjistit,jak mohla vypadat, když se jí tak dlouho snažil dobít Poděbrad (...) Myslím ,že tři roky?...

Hluboká obléhaná tři roky? ... O žádném dlouhodobějším obléhání Hluboké v poděbradském období nevím.

Proč by ji taky Jiří z Poděbrad obléhal, ještě navíc tak dlouho, když majitelkou Hluboké za jeho vlády byla Jiřího druhá manželka, milovaná Johanka z Rožmitálu. (Po její smrti se v r. 1475 stal držitelem hlubockého zboží Johančin bratr Lev.)...

P.S. Mezi hrady dlouhodobě obléháné Poděbradovými vojsky patří především Cornštejn.

[KOMOŃ]

Povídám že sem si to spletl.nějak mi selhává pamě...

[Kunhuta Haličská]

Našla jsem tam ten kámen na památku Závišovu.

[Viola]

Našla jsem tam ten kámen na památku Závišovu.

K tomu tento příspěvek.