Záhada dvou "Železných" hradů

[Przemysl de Nyestieyky]

..navíc tam při pohledu na leteckou mapu nic moc kruhového nevidím.

Já z jejího snímku taky nevím, o kterém místě je řeč. Ale ona tak usuzuje navíc ještě podle uspořádání pozemků a katastrální mapu jsem zatím ani nesháněl, abych si to ověřil.
Měl to snad být ale kruhový ohraničený prostor s průměrem 100 m. (V našem případě to je stejně poměrně druhotný fakt).

..v monografii Bradlce od J. Úlovce a T. Tomíčka (CB8) stojí, že obě panství spojil pravděpodobně Půta z Turgova.

Toto jsem bohužel ještě ani neviděl. Ale tyto úsudky vycházejí z prostého sousledu dat, nebo se Půta z Turgova uvádí majitelem jak Bradlce, tak Železnice a oba predikáty přičleňuje ke svému jménu.
Ale beztak se jedná o pouhou hypotézu, nebo Půta k majetku údajně přišel r. 1356 a posledním majetelem před ním byl u Bradlce Markvart z Jíkve (1325) a u Železnice Ratibor z Železnice (1318).
Tedy u obou panství nevíme, co se 30 let před ním dělo - a to je poměrně dlouhá doba.

Pokud by měl hrad existovat ještě v 16. století, jak naznačuje Ulrychová, pochybuji, že by o něm chyběla zmínka při dělení majetku synů Jiřího z Valdštejna Jana a Albrechta r. 1533, kdy jsou u Železnice uváděny „tvrz, dvůr poplužní s poplužím, městečko tudíž, domy, krčmy a dvory kmetcí s platem“ (DZV 6, fol. E8v).

Ale zas záleží, v jaké podobě hrad existoval. Ten nálezový horizont je nutno brát s nadhledem, ale ve smlouvách nebyly udávány třeba strážní hrádky... mohl by to být případ tohoto?
Jenže hrad Železný-Železnice byl sídelním hradem, jeho ruiny by se ve středověku tyčily jistě ještě vysoko, by by byl opuštěn a pokud by se tak stalo někdy v průběhu 15. století > zákonitě by byl v 16. století oficiálně označen jako "zámek pustý."
Což se tedy nestalo a proto si myslím, že se jeho zánik udál už někdy ve století 14.tém, nehledě na strohé informace jičínské archeoložky a dokonce si myslím, že posledním majitelem, užívajícím hrad byl právě Půta, pokud by už on nezačal výstavbu tvrze... ale to jsou teze postavené na křehkém ledě.

Romantická představa hradu Železného z pol. 19.stol. od J.Rameše (kliknutím na obrázek lze zvětšit).

..mohly se na něm klidně podepsat bojové akce spojené se zásahem královské hotovosti proti majetku vzpurných pánů r. 1417, kdy byl mimo jiné obležen a dobyt Bradlec. Stejně tak mohl hrad utrpět za husitských válek.

Mohly i nemusely. Velice těžko se k něčemu přiklonit, protože písemné zmínky jsou skoupé a archeologické zatím v počátcích.
Co mi ale nebylo příliš jasné, ...proč Vaňkovi z Jenštejna nebyl konfiskován majetek za odboj r. 1417? Přišel vlastně jen o hrad...
Železnické panství mu zůstalo i nadále. Z něho ale není známo, že by došlo k nějaké ztrátě... je to snad důkazem, že v Železnici už žádný hrad nestál a stejně tak ještě žádná tvrz?

Pokud tedy někdy v průběhu 15. století došlo k potřebě zřídit v Železnici panské sídlo, mohlo dojít k v takové situaci poměrně častému rozhodnutí neobnovovat starý snad zpustlý hrad a postavit nové sídlo přímo v městečku.

Souhlasím. Ale není mi jasné, co by podněcovalo potřebu stavět sídlo ještě před rokem 1500??
Bradlec náležel rytířům z Mečkova, kteří si Bradlce považovali a sídlili na něm. Domnívám se však, že v té době již byla Železnice dočasně odtržena k panství starohradskému a tam vidím snahu zakládat novou tvrz vůbec jako pošetilou, nebo se většinou jednalo o majitele vzdálené (jinde sídlící) a často o vládu poručnickou, kde to je zcela vyloučeno.
Jinou věcí by byla stavba prosté úřednické tvrze...

[Zany]

Důvodů pro stavbu tvrze mohlo být víc, díky chybějícím zmínkám o majitelích už asi navždy zůstaneme v rovině hypotéz. Tvrz mohla být postavena třeba jako správní centrum panství, není vyloučeno, že odlehlé a méně významné železnické panství mohlo být zastaveno a zástavní držitel na něm potřeboval nějaké sídlo. Ani tu poručnickou správu bych tak zcela nezavrhoval, ono jsou poručníci a poručníci, a poručnická správa může vést k vytunelování stejně jako ke zvelebení panství.

[KOMOŃ]

Dobrý den v novém roce.
Budu psát krátce o Železnici.
A abychom se vtom začali už konečně orientovat začneme pokud možno od začátku.
Právě se zabýváme samotnou Železnicí i když v tématu je mnoho podotázek.Zatím se pozornost věnuje pro mě osobně bezvýznamnou tvrzí kdežto skutečně zajmavé lokality jsou zanedbávané a jsou jen trochu nakousnuté...
Zprvu by určitě nebylo škodné se zmínit o názvu obce...Jak každému došlo není to pojmenování od blízkého nádraží ale z doby kdy se Železo skutečně v dané lokalitě dobývalo a jejich pozůstatky jsou dnes dobře najitelné po okolních polích(struskutvorné přísady,kusy železa a keramika-i já sem to jako dítě nacházel)Proto není divu že lokalita byla již za ranného středověku tak přitažlivá ,že našim předkům se vyplatilo postavit dvě hradiště vedle sebe a jedno znich bylo dokonce trojdílné!

Takže první hradiště a vůbec jako první hradiště se projevilo v lokalitě Těšín.Je to výrazná solitérní kupa na jih od Železnice a její datování je prozatím určeno do mladší doby bronzové a raného středověku.Skutečně příznačné místo pro realizaci nebo je z velké části chráňeno vysokými kopci proti nepříznivému severním větru a s mírným(proti Lomnici)klimatem.Lokalita byla předmětem bádání již v 19 století a vůbec první průzkum provedl F.Petera-Rohozecký)1861/malá poznámka pro detailisty.Na panu Rohozeckému jde bez velkého zkoumání zjistit k jakému panství příslušel a to bez úmorné práce/
Samotné hradiště bylo mírně oválného charakteru a na severovýchodní straně je značně poškozeno cestou a odtěženo při lámání kamene.Nejvyšší část hradiště zůstala zcela zničena výstavbou středověkého hradu.Zde se někteří badatelé rozcházejí a uvádějí průběh 14 století jiní mnohem,mnohem dříve a dokonce tento středověký hrad počítají mezi vůbec nejstarší!Vtom je potřeba si udělat jasno aby nedošlo ke zbytečným sporům.Já osobně se ale přikláním k poslední variantě a nejsem vůbec lhostejný názoru že sousední Bradlec byl stavěn z důvodu již doslouženého(dosluhujícího,chátrajícího nebo z jiného dúvodu)těšínského hrádku...Příkop hradu má úctyhodných 1,7 metrů a destrukce hradby v podbě valového tělesa 3,5 metru timto převyšuje značně své okolí.Vnější poloha dosahuje rozlohy 1,3 hektaru a prostor uvnitř má méně než 0,5.Tento hrad tedy vyrostl na bývalé slovanském hradišti.

Druhé hradiště které se nachází v jihozapadní části města,severně od kostela sv.Jiljí,v polohách s místnímy názvy :Na Zámkách,Na Valech,Příkopy nebo Na Tvrzi.
Raně středověké hradiště,ostrožna. Jedná se s největší pravděpodobností o trojdílné hradiště jehož situace se nachází na ostrožně severo jižní.Šikovné oko si toho určitě povšimne Západní opevnění převyšuje okolí o 20 metrů kde louky sou i dnes zaplavovány ploužnickým potokem.I dnes se skutečně projevuje strategická výhoda tohoto hradiště(poloha Na Valech).příkop málo ale přeci zřetelný 0,8-1 metr je rozrušen přerušován silnicí a stavbami chat.Obvod západní opevněné plochy v délce 260 metrů je rovněž veden mezi zahradami a domy.Severní obvod hradiště splynul s areálem novověké tvrze a od východu je hradiště patrné pouze jako teréní vlna vzniklá z rozvezeného valu a zasypaného příkopu o šiři 50 metrů!Další torzo valu které již není skoro vůbec patrné se nachazí v ulici Palackého v zahradách domu.
Ostatní časti podlehnli zkáze při výstavbě městečka.Přibližná délka opevnění se pohybuje kolem 1320 metrů.Z toho má severní část rozlohu 1,8 h,střední prostor 2,4 a vnitřní areál o rozloze necelého hektaru který má dochované torzo hradby v délce 30 metrů...Vznik tohoto hradiště se předpokládá v 10 stol.kde plynulé osídlení trvá do dneška...
Literatura:Sklenář,Turek ,Ulrychová,Čtverák,Lutovský,Slabina Smejtek...

Chybou by bylo brát tuto lokalitu jako celek když víme že mámé "opodál"další neprobádané lokaliy.Jednu znich sem dokonce i našel a jedna stále čeká na prozkoumání ale nikdo se k ničemu nemá a ani staré tvrziště archeology vůbec nezajmá(uživatelé fo´ra jsem seznámil se vším.Někdo se tomu smál a někteří kandidáti věd se ptali jestli sem archeolog a když jim člověk napíše pravdu tak se už ani neozvou ...O té první už vím že sem nebyl první.Ale přesto je to zajmavá lokalita ,která sousedí s Železnicí.Čeká na prozkoumání a určitě jednou budem překvapeni(pokud se toho dožijem )

Další věc kterou sem zde marně hledal a taky ani nenašel sou původní majitelé Žleznice...Sice se asi nikdy nedovíme kdo byl úplně první ale jako malá nápověda by mohl sloužit nejstarši hrad českého ráje.Hrad Brada.První zmiňka o hradu je z roku 1258(skutečně hodně starý )Seděl zde Načerat-syn Pakoslava Velikého.Byl z rodu erbu černého lva.Tento rod prokazatelně držel rozsáhlá území táhnocí se až za Novou Paku...Nevím jak ostatní ale podle mého názoru musela k državám patřit i Železnice(ale to nedokazuje že hrad na Těšíně postavily oni ale je to docela reálná možnost bez přidáni velké dávky fantazie).Koncekonců,Kumburk,Levín,Žďárský hrádek,Bradlec mají na svědomí právě členové tohoto rodu...
Příbuznost mocných rodů dokazují i skutečné heraldické zdanlivě nepatrné souvislosti (hříva lva,dva ocasy a "pindíci"na pečetích ) A to především Markvarticům,Valdštejnů a Načerticů...Z toho Vladimír Brych z národního muzea vyvozuje příbuznost... Já heraldice skoro nerozumím ale věřím tomu už jen proto že sem to tak já myslel už předtím než sem se o tom začal pídit. Kupodivu sou zde ale tací co sou schopni prokazovat prävej opak a přitom je vůbec nezajmá že řada pramenů hovoří trochu jinak.
Díky za pozornost.

[Przemysl de Nyestieyky]

...Markvarticům,Valdštejnů a Načerticů...Z toho Vladimír Brych z národního muzea vyvozuje příbuznost...

Už jsme se o tom neveřejně bavili, ale já nevěřím na příbuznost Načeraticů s Valdštejny potažmo Markvartici; natož pak, že by Načeratici měli co společného s Železnicí/Železným.

[KOMOŃ]

...Markvarticům,Valdštejnů a Načerticů...Z toho Vladimír Brych z národního muzea vyvozuje příbuznost...

Už jsme se o tom neveřejně bavili, ale já nevěřím na příbuznost Načeraticů s Valdštejny potažmo Markvartici; natož pak, že by Načeratici měli co společného s Železnicí/Železným.

Vůbec nejlepší by bylo,kdyby se přišlo na zaručený Markvartický původ a ne jen zpochybnitelné dohady...
Co zpochybnitelné není,je situace,kdy Načeraty "vystřídali"na jejich sídlech Markvartici a začali v daném regionu hospodařit.I když to nemůžu dokázat,myslím si, že to šlo přes příbuzenstvo.(nejsem taky sám kdo si myslí o účelové politice sňatků)
Není zase tak velký problém si představit nedostatek mužských potomků a přiženění se do regionu.
Třeba to bylo jinak-to já nevím.Ale tohle se mi zdá opravdu věrohodné...
A potom ještě názor známého "erbologa"o jistých podobnostech erbu.I tohle je názor,se kterým je potřeba počítat a ne ho jen tak zahodit do kouta jenom proto ,že se ti tahle myšlenka nelíbí.Takhle bychom se asi nikam nedostali.

[Przemysl de Nyestieyky]

...názor,se kterým je potřeba počítat a ne ho jen tak zahodit do kouta jenom proto ,že se ti tahle myšlenka nelíbí...

Tady jde o trochu něco jiného. Podobnost erbů je sice na pováženou, ale se zvýšenou obezřetností, abychom nedopadli jako v případě údajného "valdštejnského" lva ve znaku města Branné-Kolštejna, který patřil pro změnu Žerotínům.
Ani totiž výměnu načeratických sídel za markvartické jsem nikterak nepostřehl. Pokud se nemýlím, tak Načeraticům lze připsat třeba Bradu, Levín, ale ani jeden z těchto hradů nikdy nepatřil Markvarticům. Můžeš namítnout, že tržní městečko markvartického Kumburka - St. a N.Paka je založení načeratického, což asi popřít nelze, ale s tím, že Kumburk byl postaven až po ztrátě tohoto území Načeratici. Tudíž domněnky o vymření a proženění jsou stále jen hypotetické a řekl bych, příliš odvážné - vždy právě na přelomu 13/14.věku se událo právě kolem Jičína mnoho, majetkových změn, do kterých výrazně zasahoval král! proto já bych se neodvažoval tvrdit nějakou teorii bez přihlédnutí k tomuto faktu.

Ale znovu... nevím o tom, že by Železnice/Železný měli co společného s Markvartici nebo Načeratici.

[Kateřina_z_Landštejna]

Když sjem se dnes hrabala v těch materiálech k Navarovu, tak na mne z jedné knihy vybafla zmínka, že ten Jan Čouch ze Zásady (a Lobkovic a Navarova) se také psával "ze Železnice".

[Przemysl de Nyestieyky]

...Jan Čouch ze Zásady (a Lobkovic a Navarova) se také psával "ze Železnice".

Můžeš to trochu upřesnit?

[Ježek]

Jiří Zoul Sajbt, Páni ze Železnice, Několik poznámek k dějinám významného rodu Jičínska a Podkrkonoší*, Z Českého ráje a Podkrkonoší 34/2021 uvádí, že místní rod nejdříve sídlil na dvorci u kostela v Železnici, později postavil hrad na vrchu Železný (Isenberg), aby se po jeho zpustnutí sídlo vrátilo zpět do obce.

Zároveň rod už ve svých počátcích vlastní majetky na Plzeňsku. Na začátku 80. let 12. století dává Čéč ze Železnice vesnice Býkov a Vlčkov klášteru v Plasech ( CDB I., č. 296, s. 265-266), proto se Sedláček domníval, že Železnice je na Plzeňsku, nikoliv v severovýchodních Čechách. Rod tam má ajetky i nadále, v roce 1269 král potvrzuje donaci vesnice Ledce opět Plasům (CDB V/2, č. 583, s. 168–169.), v roce 1290 to potvrzuje i Budivoj ze Železnice. (RBM II, č. 1509, s. 649)

A opětovné stejné pojmenování sídel známe. Přímo Plzeňsko>východníc Čechy Potštejn a Litice, jinak Cimburk, Ronov.

ANDERLE, Jan–ROŽMBERSKÝ, Petr–ŠVÁBEK, Vladimír. Hrad Železnice nebo dvůr Třebekov? In: Ročenka Klubu Augusta Sedláčka. 1984, s. 64–72.

[mercurial_31]

ŽELEZNICE - hrad
4 km severovýchodně od Jičína
Nad městem Železnicí, o němž je první písemná zpráva kolem r. 1320, kdy se tu připomíná Ratibor ze Železnice jako účastník sporů Voka z Rotštejna s okolní šlechtou, se tyčí homolovitý kopec zvaný Těšín nebo Železný vrch. Na něm údajně stával strážný hrad Železný, jehož jméno je doloženo i v německé podobě Isenberg. Když bylo železnické zboží trvale spojeno s panstvím bradleckým, majitelé zřejmě opustili nepohodlný hrad Zelezný a usídlili se na Bradleci. Kromě již zmíněného Ratibora ze Železnice jsou páni ze Železnice dokládáni po celé 14. stiol. (např. Jarek ze Železnice), ale asi zde již nesídlili ani nedrželi žádný majetek. Hrad Železný rychle pustl a zanikl ve 14. stol. Nezůstala po něm ani stopa, protože celé místo, kde stál, bylo rozrušeno těžbou štěrku a kamene. O hradu kromě jmen pánů ze Železnice není žádná písemná zpráva.

ŽELEZNICE - tvrz
4 km severovýchodně od Jičína
Tvrz v Železnici postavili pravděpodobně po opuštění hradu Železného bradlečtí páni. Snad to byl Půta z Turgova, jinak zvaný Půta ze Železnice, řečený Turgovec, doložený v l. 1356-1387. Tvrz se poprvé výslovně uvádí r. 1539, kdy Albrecht z Valdštejna prodal bradlecké panství městu Jičínu, ale vymínil si železnickou tvrz k dočasnému pobytu. Poslední zmínka o tvrzi je k r.1574 v železnické gruntovní knize, po tomto datu zřejmě zanikla, protože ji město nepotřebovalo.Je možné, že vyhořela a na jejím místě bylo postaveno obytné stavení, dnešní dům č.61, kde se dochovaly hluboké a rozsáhlé klenuté sklepy.

Pro tebe asi nic nového, ale co kdyby nějaká informace .......

Wow, jako fanoušek všeho středověkého a historického jsem úplně nadšený z toho, jak skvělé a zajímavé komunita se tu sešla! Co se týče informací, které jsi sdílel o Železnicích, je to opravdu fascinující. Je zajímavé se dozvědět o vývoji a zániku různých staveb v této oblasti, zejména o hradu Železném a následné tvrzi v Železnici. Historie jejich založení a jejich využití v různých obdobích je velmi zajímavou a důležitou součástí místní historie. Děkuji za tyto cenné informace! Kromě toho, když mluvíme o železných hradech, nemůžeme opomenout další významné pevnosti, které stojí za prozkoumání. Například Karlštejn, jeden z nejvýznamnějších českých hradů, postavený císařem Karlem IV. jako úložiště korunovačních klenotů a cenností. Tento hrad je symbol luxusu a moci středověkého panování a nabízí návštěvníkům pohled na bohatou gotickou architekturu a historické poklady.

[Przemysl de Nyestieyky]

Jiří Zoul Sajbt, Páni ze Železnice, Několik poznámek k dějinám významného rodu Jičínska a Podkrkonoší*

jj, Jirka napsal článek o pánech z Železnice, na což jsem se dost těšil, když to zpracovával, že to někdo zpracuje precizně jako profík. Výsledná podoba pro mě byla spíše zklamáním. Z mého pohledu text nepřináší nic nového a drží se úzu, který zastával kastelolog Durdík a archeoložka Ulrychová. Mě tam pořád chybí ta spojnice jihozápadní působnosti pánů z Isenberga s erbem zkřížených berlí a pánů z Isenberga na Jičínsku s erbem vrány nebo čeho.
Dokázal bych si vysvětlit jejich zdejší zchudnutí, i změnu erbu, stejně jako důslednější počeštění predikátu, ale stále mě nic nepřesvědčilo o tom, že lze povrchně tyto dva rody spojit. Já nenašel žádný jednoznačně průkazný pramen a žádný z autorů této teorie žádný ani nepředložil. Ale chápu, že to zní dobře, že by byl hrad Železný nejstarším na Jičínsku a Českém ráji.
Aug. Sedláček připouštěl, že to není nemožné, ale spíše se domníval, že to je málo pravděpodobné.

Jinak se archeologicky ví, že se v Železnici původně jednalo o hradiště, později dvorec u románského kostela, pak hrad na vrcholu přilehlého kopce a nakonec raně novověkou tvrz. Každé sídlo v jiné době a na jiném místě. Ovšem, ale ani zde není žádná spojnice s pány z Isenberga. Já jsem k tomu dost skeptický a domnívám se, že spojit popis západočeských aktivit jednoho šlechtického rodu s podobností jiného o několikset kilometrů dál, vyžaduje mnohem větší intenci průkaznosti, kterou ovšem autoři nepředkládají. Ani jsem si nevšiml, jestli vůbec tu snahu měli...?