30. 12. - 1. výročí popravy iráckého exprezidenta Saddáma

[Saddáma]

Ahoj úkolem tohoto tématu by měla názor výše uvedenou událost ke které se brzy bude vázat 1. výročí a vaše názor na trest smrti obecně. já osobně jsem velkým odpůrcem tohoto střeověkého a krutého trestu, který nic neřeší a právě naopak roztáčí další spirálu násili. Pokud chceme být nazýváni moderní společností měli bychom absolutnímu trestu dát velké STOP.

[Ježek]

Nebudu obhajovat Saddáma, udržoval klid v Iráku, ale za cenu velmi trvdé diktatury, represí, poprav. Jenže takovýhle diktátorů je po světě nepočítaně a pokud chtějí USA šířít demokracii - násilím (sic!), mají před sebou ještě velký kus práce. A hlavně měli by začít především u sebe, u svého demokraticky zvoleného nedemokrata a zločince.

Podle mého názoru by v civilisovaném světě člověk měl mít dvě základní "práva" - svobodu a právo na život. Nebudu rozebírat šířeji svobodu v mém pojetí. Tato "práva" by měla být nezpochybnitelná a za normálních podmínek netknutlená. Ústavou by měla být garantována - v civilisovaném světě.

A tím se dostávám k problému vraždy - uzmutí lidského života. Pokud tomu společnost nedokázala zabránit měla by to potrestat náhradou - uzmutím svobody viníka - doživotím (ne nutně). Civilisovaná společnost NESMÍ a nemá právo rozhodovat o životěch jiných. Bez života není žádná svoboda. Trest smrti je zločin.

A na druhou stranu zabití člověka - v sebeobraně života a svobod elementárních.

Snad to je pochopitelný - kdybych nad tím více přemýšlel, tak by to snad bylo více logičtější a zřejmější.

[Návštěvník]

Ahoj přeji krásné nedělní ráno. Díky moc za tvůj názor který je logický a naprosto s ním souhlasím Saddám se sice držel u moci prostřednictvím diktatury ale měl stejně tak právo na život jako každý z nás. Velkou a bohužel již neodčinitelnou chybou je že mu toto právo bylo prostřednictvím at už zinscenovaného pod taktovkou USA nebo prostřednictvím irácké "spravedlnosti" vzato. Navíc tento akt nikomu nepomohl ani nic neulehčil, možná část iráckého národa pocítila satisfakci, ale tento druh uspokojení je cestou do pekel. Prostřednictvím této události samotné jsme si bohužel opět dokázali že je pro nás s lepší využít násilí než pokusit se zvolit jiný směr.
a místo toho aby jsme se dozvídali jak je ve světě kolem nás život brán, se pokusili najít cestu jak jej zachovat. Protože je to ten nejcennější dar jaký nám byl dán.

Poslední týdny jsem zpracovávala seminárku na téma útrpné právo a vývoj tre trestu smrti nastudovala jsem si k tomu doporučenou literaturu od Martina Monastiera Tato kniha velice podrobně líčí tragédii a krutost tohoto trestu, různé druhy poprav které zejména v období středověku neznaly mezí..upřímně řečeno byla jsem ráda že žiji v zemi kde byl prostřednictvím zákona 175¡/ 1990 absolutní trest zrušen .Velmi podporuji snahu Silvia Berlusconiho i ostatních čelných představitelů kteří se snaží o vyhlášení moratoria na tento způsob potrestání

[Peacemaker]

Ja osobne si myslím, že jeho súd,resp poprava sa zvrhla na nechutnú osobnú pomstu. A všetko sa to začalo potom,ako Saddám vyhlásil, že prestane za ropu bra dolár,ale prejde na euro. Zaujímavé. /Tým mám na mysli útok na Irak/

[Kateřina_z_Landštejna]

Ja osobne si myslím, že jeho súd,resp poprava sa zvrhla na nechutnú osobnú pomstu. A všetko sa to začalo potom,ako Saddám vyhlásil, že prestane za ropu bra dolár,ale prejde na euro. Zaujímavé. /Tým mám na mysli útok na Irak/

Írán obchoduje ropu také hlavně za eura, protože dolar dost ztrácí. A má to také "nahnutý". To je ale "náhodička"...

Na té Saddámově vraždě je zajímavé zejména to, že hlavním důvodem k ní měl být útlak a vraždění Kurdů. Těch Kurdů, jež desítky let zcela beztrestně vraždí a utlačují Turci způsobem, o němž se Saddámovi ani nesnilo.

[Peacemaker]

Ano presne toto som chcel aj ja napísa s tým Iránom, ale nechcel som to sem aha, keďže už je to z druhého súdka. Odráázu je Irán strašne nedemokratický od kedy neberie dolár

A to s tými Kurdami ako hovoríš.

[Saddáma]

Ahoj přeji krásné ráno všem a děkuji vám moc za vaše objektivní a zajímavé příspěvky. víte já si myslím že o Saddámově rozsudku bylo rozhodnuto už koncem roku 2002 ve Washingtonu když se chystala operace Iraqi Freedom. Podle mě v té válce šlo o jediné - o ropu kterou se Bush chtěl obohatit, věděl že Saddám mu ji nedá zadarmo a navíc ještě ten zmíněný přechod na euro tak se rozhodl Saddáma zbavit. Jeho odhodlanost a udělat si z Iráku vlasní léno nasvědčoval už ten fakt že nepočkal na zprávu zbrojních inspektorů provádějících v Iráku jednu z dalších prohlídek týkajícíchse domnělých ZHN.
Ačkoliv Irák neměl nejmenší zájem na válce někde jsem četla docela zajímavý článek že Saddám chtěl tuhle situaci řešit prostřednictvím telemostu Baghdad - Washington kde by se živě prodiskutovaly nejspornější otázka a byla by snaha o nalezení rozumného řešení. Tento návrh byl prostřednictvím novináře Rathera který se Saddámem zmíněné interwiev vedl předložen americké vládě a byl okamžitě zamítnut. Takže snaha o dialog ze strany U.S.A. byla minimální.

Co se týče procesu samotného byla to podle mě jen velká divadelní hra za většího či menšího vměšování U.S.A s předem stanoveným výsledkem. Obžalovaným bylo v období mimo samotný proces upíráno se setkat se svými obhájci a když už tak max. na pár minut před zahájením soudního stání což značně stěžovalo pozici obhajoby. Mimo jiné už tehdy na pozadí událostí docházelo ke mstám ze strany patrně šiítských komand smrti kdy byli zabíjeni svědkové obhajoby i samotní její členové. Podle mě se ten proces neměl v Iráku za takových bezpečnostních podmínek vůbec konat.Samotná poprava a její průběh odhalila nevyzrálost irácké vlády, kdy touha po rychlé odplatě předčila veškerá pravidla která samotnou exekuci doprovázejí a měly by být naplněny.

Co se týče Íránu bude určitě zajímavé sledovat jak se situace vyvine. jak ji ovlivní nově zvolený americký prezident. Věřím tomu že pokud by k volbám nedošlo a u vlády měl ještě nějaký ten rok setrvat Bush tak by si určitě , i přes to že to dnes razantně odmítá, našel nějakou záminku k dalšímu útoku.

[Saddáma]

Co se týče těch Kurdů tak Saddám nebyl odsouzen přímo za tento případ ale za odvetný útok proti vesničce Dudžail kde na něj byl Sadrovými šiítským komandy spáchán pokus o atentát v červenci roku 1982.
Proces v kauze Halabadža z roku 1988 byl kvůli výkonu rozsudku smrti zastaven.

Ale jinak s vámi ve všem naprosto souhlasím a kdybycom se už letos nečetli tak hodně štěstí, zdraví lásky a všeho dobrého do nadcházejícího roku 2008

[Saddáma]

Ahoj přeji krásný víkend všem. Vidím že tu uspěšně zamrzáme takže rozšíříme téma. Pokud budete mít chut můžete napsat jaká část iráckých dějin vás zajímá, jaký máte názor na současné dění a jak vidíte situaci v budoucnosti, jaký je váš názor na arabský svět z globálního hlediska atd. Během dneška nebo zítřka vám sem přidám pár zajímavých knih z nichž některé stojí za to přečíst.

Děkuji vám moc za všechno a těším se na vaše názory

[Ježek]

Mne by zajímalo, jak to v Iráku vypadá s protiamerickou oposicí ? Ono je jednoduché říci - všechno to jsou teroristi. Kdo je proti USA je terorista. Někde jsem slyšel, že existuje i neteroristický odboj, lidé, kteří prostě chtějí odchod okupantů a s Al - Kájdou nic společného nemají, nechtějí zabíjet nevinné Iráčany, jen invazní vojska ...

[Saddáma]

Ahoj přeji krásný a poklidný víkend. Nezbývá než 100% souhlasit taková skupina skupina lidí, která nemá zájem na násili určitě existuje a věřím tomu že není malá, bylo ale lepší kdyby se zřekla i tohoto násilí a i když je situace složitá se aspon pokusili začít vyjednávat beze zbraně v rukou. Dá se říct že by bylo možná dobré kdyby se pokusili vytvořit nějakou stranu nebo sdružení nezávisle na irácké vládě (která je podporována Američany a sama si o jejich stále delší přítomnost prostřednictvím svých představitelů říká). Možná by bylo dobré kdyby tuto skupinu tvořili vzdělaní lidé obrněných trpělivostí, kteří by se snažili Američanům dokázat, že jsou schopni vzít zodpovědnost na sebe a ze své země vybudovat prosperující nezávislý stát, mající svou kulturu a tradice, ctící lidská práva a mírové hodnoty Vím že je to utopie ale moc bych přála iráckému národu aby jim to vyšlo a mohli po dlouhých letech začít žít svobodně, beze strachu a začít si plnit svá nejrůznější sny a přání.

Jinak co se týče těch skutečných teroristů bez zájmu na lidském životě tak se to tam dělí na odnože Al- Káidy a milice Muktady Sadr sva a další a však neméně nebezpečné skupiny povstalců. Al-Kaidě ani tak nezáleží na etnickém složení Iráku jak na tom aby postavila proti Americe celý muslimský svět a jejích zvrácené praktiky ve formě útoků se přenesly do celého světa. Sadrovi jde do velké míry o to vytvořít z Iráku stát kde hlavní slovo budou mít šiítové a hlavním zákonem bude islám. Což se mu a ve větší či menší míře daří ve v podobě závislosti nynější irácké vlády na jeho straně. Kdy její vystoupení z ní kvůlí nějakým neshodám by hrozilo vládě krachem, který si Malikí už nemůže dovolit. No a pak jsou tu další skupiny převážně šíítských povsta,ců , kteří se chopili příležitosti a vyřizují si staré učty se sunnity


P.S. slíbila jsem tu vypsat tu bibliografii tak se do toho dávám ted
Doma v knihovně schranuji a uchovávám tyto knihy


Johny " Two comb" Howard : Přímý úder, 276.stran 189 Kč
Tato knihy popisuje americký hon na Usámu bin Ládina po teroristických atentátech 11.9.. 2001. psáno poutavým příběhem kde nechybí akce

Con Coughlin : Tajný život Saddáma Husajna, 343 str..249 Kč. Velmi zajímavě zpracovaný životopis iráckého exprezidenta a knížka kterou jsem četla asi nejvíckrát.

Marion Faroouk- Sluglettová a Peter Sluglett Irák od roku 1958 (od revoluce k diktatuře), - na fakta tabulky a grafy bohatá literatura, zprvu vypadá nezáživně ale jej přínos nelze zanedbat.

Peter. L. Bergen : Svatá válka,219 stran,podrobný popis událostí 11. září a funkce Al-Káidy ve světě, válka v perském Zálivu v roce 1991, přístupy jednotlivých vlád k otázce terorismu.

šajch Fadhllala Haeri : Základy islámu - historický vývoj, rozdíly v tradicích původních a dnešních, sjednocující charakter islámu, islám jako světová hrozba?

Ivan Brož : Husajn kontra Chomejní, 344 stram 289 Lč- Velmi zajímavě napsaná kniha zachycující průběh iránsko - irácké války z hlediska regionálního i světového.

Jean Sassonová : Majáda, dcera Iráku, 257 stran,268 Kč unikátní svědectví ženy z irácké vyskoké společnostiy falešně obviněné z protistátní činnosti a nespravedlivě vězněné v jednom z nejbrutálnějších baghdádských věznicích.

Latíf, Jahjá, Karl Wendl : Byl jsem Saddámovým synem - svědectví Iráčana který byl pro svou podobnost s Udajem Husajnem donucen dělat mu dvojníka. A kterému Saddám pomohl při útěku z krutého prostředí paláce a neméně krutého zacházení při cestě na svobodu.(tato informace z článku vydaného na začátku ledna 2007 v periodiku Právo)

[Georg]

Zde posílám link na amerického blogera,který vysvětluje,proč šel dobrovolně bojovat,dokonce padnul



http://spacek.blog.respekt.cz/c/20214/S ... ra.html#t2

[Saddáma]

Ahoj přeji krásný večer a předem děkuji moc všem za četnou návštěvnost této části fóra a za vaše objektivní a velmi zajimavé příspěvky.

Musím, říct že po přečtení tohoto článku Marka Dailyho na mě udělalo dojem a částečně ovlivnilo můj názor na Američany. Bez pochyby šlo o velice inteligentního a vzdělaného člověka, který mohl mnohé dokázat v různých polích lidské činnosti a společnosti o to větší je škoda že pro uskutečnování svých cílů vybral nenávist a odplatu ve formě účasti ve válce leč za tím viděl sebečistější cíle. Z toho co píše se mi zdá že hrozba v podobě Saddámova režimu byla mnohem větší v jeho mysli než ve skutečnosti jak to bohužel bylo i u řady ostatních amerických občanů a co je ještě horší v myslích některých, jejichž rozhodnutí byla pro chod zahraniční politiky U.S.A. klíčová.

Američtí vojáci i běžná veřejnost byli živeni zprávami o zvrhlosti Saddámova režimu a „zaručenými“ zvěstmi že i že režim vlastní ZHN s doletem až do U.S.A. či spojeneckých cílů v západní Evropě a je schopen je do 5 minut použít, skutečnou pravdou které však nikdo nebyl ochoten naslouchat byla předchozími konflikty zničená a sankcemi zničená země, která neměla jak už bylo několikrát řečeno prostřednictvím jejich čelních představitelů na válce zájem a nejednou se ještě před vypuknutím konfliktu pokoušela navázat s U.S.A. o dialog.

Nevěřím tomu že válka v Iráku měla mít za hlavní úkol odstrašit Írán od „zuřivě islamistických“ aktivit prostřednictvím demonstrace síly U.S.A. na jeho západním sousedovi.Írán paradoxně tato situace ještě víc rozhonila a utvrdila v jejich antiamerických postojích, které Ahmadínežád s oblibou nechává světu znát. Navíc a tímto krokem tak trochu podrazily nohy tím, že z íránského území na irácké začali ve velkém proudit islámští džihádisté. Tajné cíle Íránu už za dob Saddámovy vlády jsou jasné. Ale tím kdo vypustil pomyslného „džina“ i když možná nepřímo nebyl Írán ale Američané. Sesazením Saddámova režimu ztratily mnohé teroistické buňky v zemi obávanou autoritu a mohly ve velkém začít podnikat svoje akce na americké a jiné zahraniční cíle v zemi. Plně rozvinout se měla možnost také dlouho potlačovaná nenávist mezi jednotlivými etniky, šiíte začaly sunnitům vracet staré křivdy.

Mark Daily ospravedlňuje americké cíle tím že nás zbavily hrozby, která by se mohla promítnout až do budoucnosti našich dětí. Ale jak dlouho budou žít v strachu z hrozby teroristických útoků a hrozící občanské války (vyvolané Bushovou „spanilou“ jízdou ) iráčtí občané a jejich děti? Teď v žádném případě nechci aby to vyznělo ironicky, pan Daily mluví o počtu obětí nedemokratických režimů ve světě zatím co my čteme tento článek.Bylo by dobré se zmínit i o počtu nešasntých iráckých rodin jejichž nejbližší se stanou obětí atentátu,o dětech které nemohou kvůli špatné bezpečnostní situaci chodit do školy, šíří se nemoci a rodiče nemůžou vzít své děti ani na prohlídku. Ale překvapivě nejsou obětmi žádného zvrhlého režimu, ale tolik propagované demokracie, prosperity a čistých amerických cílů.


Autor vyjadřuje přání posloužit přání sloužit při přeměně od nefunkční společnosti k pluralistické demokracii. Dá se však tento systém aplikovat na celý svět bez rozdílu rasy, vyznání, kultury dokáží se lidé zvyklí na jiný životní styl okamžitě přizpůsobit „módě“ diktované U.S.A? Nechci teď kladně hodnotit diktátorské režimy o kterých víme,že některé jejich represe byly velmi brutální a nepřípustné, ale nepopouští násilím vsazená demokracie do zemí s jinou mentalitou a životním stylem ještě větší uzdu násilí? Změnu režimu by možná obyvatelé přijali lépe kdyby byla výplodkem (ač by to bylo nesmírně složité)jejich vlastí společnosti, protože jde o země kde velkou roli hraje národní nacionalismus a na všechno cizí je pohlíženo přes prsty o to víc pokud je to výsledkem činnosti Západu. Irák zatím ještě nikdy nepoznal tento systém, už od starověku tam hlavní slovo měli autokratičtí panovníci a v dobách nám již bližších byl na počátku 20. Století pod britskou správou, následovala vláda několika panovníků tamnějšího královského rodu kde zřejmě také nejednalo o rovnoprávnost propagovanou U.S.A. zhruba od 50 – 60. Let nastala období násilných převratů a vlády generálů a jejich, klik od roku 1968 se k moci definitivně dostala strana Baas.

Mark Daily zde odsuzuje neúčinnost protestních akcí. Ale výjímka potvrzuje pravidla a právě naší republice jedna z těchto protestních akcí přinesla roku 1989 svobodu. Vím, že se to nedá srovnat z hlediska kultur a mentality národa ale jedno ač maličké plus této alternativě bychom přičíst měli.

V žádném případě bych tímhle článečkem nechtěla pošpinit nebo zneuctít památku Marka Dailyho, měl posloužit čistě jako interpretace mého názoru, který je takový že dobré ihned sahat ke zbraním a válkám, ale je důležité pokusit se o dialog. Myslím si, že je lehčí a rozhodně bezpečnější bojovat a následně urovnávat spory na poli diplomatickém než později na válečném, kdy už to mnohdy není ani možné. Navíc válkou mnohdy víc než režim samotný utrpí ti, kteří za to mohou nejméně - civilisté a to na obou stranách.

[Katerina]

Já jsem na 100% proti rozsudku smrti, a tedy i proti Saddámově popravě, neměl být popraven, ale po právu odsouzen. Jako norimberský proces, či v současnosti pokus o něco podobného v Haagu.

Jenže soud proběhl dle iráckých zákonů, a protože naprostá většina muslimských států trest smrti v zákoníku mají, nemohlo to dopadnout jinak a myslím, že to všichni věděli , včetně Saddáma.
Jediná varianta , jak ho toho uchránit byla soudit ho v zemi, kde trest smrti nemají, To ale dost dobře nešlo, byl by to zásah do iráckých práv a situaci v zemi by to destabilizovala ještě víc než je ted.
Bylo zcela jasné, že tato situace nemá dobré řešení. Popravou se popudila jedna půlka země, převezením Saddáma a jeho odsouzením k doživotí ta druhá.

Právě z těchto důvodů jsou úvahy o trestu smrti nadiktovaného Američany (no dejme tomu) hodně diskutabilní. Neměli by z toho vůbec nic, řešení to pro ně bylo špatné.

Nevím jak velká část té obehrané písničky že válka v Iráku byla kvůli ceně za ropu se zakládá na pravdě, jsem ochotná připustit, že nějaké procento tam asi bylo.
Jenže ve světle obětí kuvajtské války - agrese ze strany Iráku, ve světle obětí 11. září, ve světle všech zajatých nevinných rukojmí (kteří občas skončí z uříznutou hlavou) , ve světle dětí vychováných k násilí a tančících v ulicích po nějakém tom úspešném sebevražedném atentátu, ve světle znásilněných žen, které jsou za své znásilnění ještě odsouzené k ubičování (a nějaká ta milost pod tlakem veřejného mínění na tom nic nezmění) , ve světle nevinných lidí roztrhaných na ulici mě to procento nějak přestává zajímat.

Tím neříkám, že vím, co je správné, jak by se k tomu měla Evropa a Američané postavit. Jen vím jen jedno, a učí nás to právě ta historie, co jí máme rádi. Před zlem a násilím není radno strkat hlavu do písku, tvářit se, že neexistuje (jak to ted bohužel dělá většina nepoučitelné Evropy) protože ono nezmizí , že si to přejeme, pokud se mu nepostavíme a neukážem na něj, tak roste. A zabíjí, bohužel.

[Bertoldus, frater Templi]

Já se poměrně nerad pletu do diskusí tohoto typu, navíc jako řád máme na muslimy relativně vyhraněné stanovsko (mimochodem vůbec nesouvisí s vírou, ale se ctí). Problém je podle mne v tom, že západní Evropa a severní Amerika si vybudovala cosi, co se nazývá demokracie, lidské hodnoty etc. Muslimské země, které prodělaly nepochybně jiný vývoj, dnes musí na celosvětovou situaci reagovat. V mentalitách tamních lidí je zakódováno něco jiného, a to je asi skutečně principem problému. Ty naše mentality se totiž během zlomů posledních dvou set let staly plastickými, jejich nejsou. Ale to přece není ničí vina ... Lidský vývoj je komplikovaný a je to velká záhada. A navíc, naše dnešní přítomnost je velmi omezená. Civilizace přece padají a vzkvétají, rostou a chřadnou, dominují a mizí.

[Bertoldus, frater Templi]

Jen upřesnění, to jsem psal já, Bertold, když já mám s tím očítačem pořád nějaké problémy, prostě už mně to s věkem nějak nejde.

[Katerina]

Jen upřesnění, to jsem psal já, Bertold, když já mám s tím očítačem pořád nějaké problémy, prostě už mně to s věkem nějak nejde.

Bertolde, napsal jsi to moc hezky, dík.

[Saddáma]

Ahoj omlouvám se za zpoždění už po třetí v tomhle měsíci bojuju s hnisavou angínou a vždy mi chvilku trvá než jsem schopná fungovat normálně
Co se týče vašich zpráviček díky moc za ně, působí na mě velmi sofistikovaným a objektivním dojmem.
Kateřino naprosto s tebou souhlasí. Jsemem téhož názoru, že Saddám neměl být popraven, ale souzen nějakou mezinárodní instancí. Saddám i jeho rodina se tohoto řešení snažili dosáhnout tím. že soud prohlásili několikrát za neregulérní, řízený okupační velmocí. Možná v tom Saddám sledoval cestu jak svůj proces více medializovat a udělat jej diskutabilním a finálně mít možnost vyhnout se trestu smrti, který se v Haagu nepraktikuje. Jenže na takový projekt by musely být vynaloženy nemalé prostředky např. na bezpečnost všech zúčastněných. Jak říkáš Irák by to ještě více rozdělilo protože šiíte a Kurdové chtěli Saddáma vidět na šibenici a sunnité by i doživotí brali jako nespravedlivý trest s kterým by se nesmířili. Jednak by to asi nehrálo do noty U.S.A Pro ně bylo lepší vést proces ( i když oficiálně v něm hlavní slovo měla irácká strana) strana v relativní tichosti v Iráku, kde byl Saddám všeobecně nenáviděným zločincem s jasnou vinou a nikdo neměl zájem se ho ptát odkud získal jednotlivé typy zbraní nebo kdo ho podporoval. Kdežto kdyby něco takového vyšlo na světlo boží v Evropě U.S.A. a někteří z jejich spojenců by si to za rámeček určitě nedali a vyvstaly by jim z toho problémy. Jinak si myslím že o rozsudku bylo rozhodnuto ještě než proces samotný začal. Bush už nazačátku války avizoval že si přeje Saddámovu smrt a následně několik dnů po jeho zadržení 13.12.2003. toto svoje přání zopakoval. Tím pádem at už větší či menší role U.S.A. ve výsledném rozsudku (5.11 2006) určitě byla i když byl prezentován jako stopraocentní akt irácké spravedlnosti. Proto byl možná tkaé jako první z celkom dvanácti obvinění vybrán případ Dudžail, protože byl klasifikován jako jeden z lehčích ve smyslu zřejtelnějšího prokázání viny. I když se nakonec vlivem nejrůznějších problémů protáhl na 1 rok (19.10.2005 -5.11.2006)Ci se tžče títii jazty sanitbím samozřejmě nesouhlasím se Saddámovou brutální reakcí ve formě represe proticelé vesnici. Zajímalo by mě jak by se v jeho situaci zachoval jakýkoliv jiný státník, asi nikomu by nepřidalo na klidu kdyby se jeho atentátníci měli možnost volně pohybovat a kdykoli svůj pokus zopakovat. Bush by to zřejmě pojal jako akt proti americkým zájmům a zahájil by celonárodní či celosvětový hon na atentátníky s represemi které by se dotykaly i civilního obyv. Co s týče popravy samotné tady musíme říct že to Saddám pojal velice statečně a důstojně, narozdíl od jeho popravčích, kteří v plé síle odhalili svou nedočkavost a touhu po pomstě. Svým způsobeji zřejmě projevila i irácká vláda která i přes svátek oběti (který je jeden z muslimských nejvýznamnějších) dala pokyn k vykonání exekuce. Nejdříve se datum pokusila mlžit ( zřejmě aby zabránila nepokojům, což je pochopitelné) a tvrdila že exekuce samotná neproběhne do 26.1.2007. , premiér Núrí Malik již v té době však podepsal rozsudek. Prezident Talabání se tohoto aktu zřekl a přenechal jej tříčlenné przeidentské radě. Obecně trest smrti považuji za primitivní a barbarský jde pouze o další akt násili ve stylu oko za oko zub za zub, který ještě nikdy nic nevyřešil ani nevyřeší.
Co se týče nynější situce v Iráku máš pravdu že je tristní. Terorismus je jako obrovská chobntníce zasahující do všech sfér společnosti a nejrůznějších oblastí našeho světa. Je založen na odvěkém střetu našich kultur kdy každá z nich považuje svoje metody za nejlepší a má snahu je aplikovat na okolní svět. Způsob jak se z této situace dostat ven neznám, protože nejsem žádná intelektuálka ani odbornice na vysokou politiku či etnografii. Boj proti němu je zřejmě jednou ze správných cest (protože jde o životy nevinných civilistů a je správné že společnost tomu nečinně nepřihlíží, ale snaží se civilisty ochránit) ale otevřený boj je i jedním z cílů po kterém teroristé touí ( a chápou jej jako svůj džihád a způsob jak se dostat do ráje, jejich bezohlednost a necta k životu se odráží v jejich nezájmu o počet obětí které to odnesou. Terorismus je bezpochyby jednou z forem nejhoršího násilí, které si zaslouží celosvětové odsouzení ale musíme si dát pozor abychom pod pojmem terorista nezahrnovali všechny obyvatele blízkého východu na základě jejich státní příslušnosti, rasy či vyznání. Protože i v zemích kde se bohužel terorismus těší největší podpoře žijí i lidé kteří touží po míru, přátelství a svobodě a já věřím že těchto lidí není málo a mají nám co říct.

[Katerina]

Ahoj omlouvám se za zpoždění už po třetí v tomhle měsíci bojuju s hnisavou angínou a vždy mi chvilku trvá než jsem schopná fungovat normálně

Ahoj Saddámo, a děkuji za odpověd, a hlavně doufám, že se rychle uzdravíš.

K tvému příspěvku, s kterým se dá v mnoha věcech souhlasit mám jen několik připomínek:

1. Stále mě nikdo neuvedl jediný smysluplný důvod, proč by měli Spojené státy či dokonce Bush sám nějak pro nějaký pokoutní trest smrti pro Saddáma. Jejich cílem bylo odstavit ho od moci - a k tomu došlo. Nechápu totiž, kdyby tím důvodem bylo, co uvádíš ty, že by ze Saddáma vylezly nějaké tajné informace - tak by přece bylo v jejich zájmu "aby zahynul při zatýkání" , ale to se nestalo a k procesu došlo, takže pokud by Saddám takové informace měl, mohl je použít při procesu, a je úplně jedno jestli v Iráku či Haagu. Mediální zájem byl obrovský. Takže to ten důvod nebude.

2. S ouhlasím s tebou, že provedení popravy bylo naprostým selháním zúčastněných.

3. Těžko říci , jak by se k atentátu postavili jiní státníci, nicméně příklady najdeš , nepamatuji si, ale, že by se někdo zachoval a použil prostředky , které použil Saddám. A už vůbec ne Bush, kterého v té souvislosti zmiňuješ, nikoliv proto, že bych se ho chtěla nějak zastávat, ale prostě proto, že by to pro něj bylo politicky neúnosné. Takovou věc by politicky nepřežil žádný státník v Evropě ani ve Státech.

4. Pokud jde o to jak bojovat s terorismem, jak píšeš, že nevíš, to neví nikdo. Jak se k němu postavit, také neví nikdo. Já jsem také nevyzývala k nějakému boji, já jsem se jen snažila vysvětlit, že tvářit se , že vlastně neexistuje, zavírat před tím problémem oči, je také špatně, a že Evropa už jednu takovou zkušenost historicky udělala (německý fašismus), ale , že se ani z tohoto nepoučila, ale možná, že to ani nejde. Nicméně současná politika většiny Evropských států směrem k tomuto není v pořádku, a hlavně je děsně pokrytecká, vědět, že je mám zlého hocha, co za mě udělá špinavou práci, za kterou ho ještě občas zkritizuji.


Také přeji hezký víkend a moc oceňuji tvé znalosti o celém problému.

[KOMOŃ]

Nevím jak ostatní ale Husajn si trest smrti skutečně zasloužil.Hlavně za svérazné zakročení proti Kurdům biologickými zbraněmi.
Správně jak tu bylo poznamenáno měl soud proběhnout v Haagu stejně jako s Miloševičem a jinými.Fakt ,že byl popraven "doma"jasně ukazuje vliv Američanů kteři se potřebovali Husajna rychle zbavit.

Třeba v Rusku kde "svobodní"novináři záhadně umírají na neznámé nemoci,otravy,sou zavražděni nebo zmizí z povrchu světa...Všichni to vědí a nikdo nezakročí...Proč?