Chybí nám zde téma, pro rod, který sehrál významnou roli na konci 12. st; kdy patřil na čas snad k nejvýznamějším. Po nástupu Přemysla definitivně na trůn, mizí z předních míst u krále, o to více se věnuje stabilisaci pozemkové držby v severních Čechách. Pokud mluvíme o knížecím období, jako o době, kdy jeden dominantní příslušník rodu drží významné úřady a jeho bratři buď žádné, nebo jsou kastelány, tak v královském období se řada rodů stahuje ze dvora (i nedobrovolně), vyskytuje se v blízkosti krále zcela výjimečně, mezitím budují pozemkový majetek, aby se stali významnou silou v letech pozdějších. Nebál bych se takto označit Markvartice, Ronovce a také částečně Vítkovce.
Významným Markvarticem byl
Heřman, syn Markvarta.
Georg píše:Podle rozrodu sestaveném Bertholdem Waldštejnem,měl Heřman Markvart ,komorník a maršálek ,dceru neznámého jména,nar.1213,později z Polné.
Já se domnívám, že v roce 1213 byl již Heřman mrtev. Poprvé se objevuje v listinách v roce 1175 CDB I. 278, naposledy buď v roce 1194 (jak si myslí Přemek), nebo v roce 1197 na CDB 358.
Jeho nejstarší syn Ctibor se poprvé objevuje v roce 1201, listina ohledně Teplé (CDB I.), ale důležitá je pro nás až ta další - CDB II. 90 z roku 1211 z Prahy (už v okolí krále).
V 90. letech mizí stopa po Heřmanovi, v roce 1211, je již jeho syn v blízkosti krále. Moje domněnka je jasná. Pokud by byl v roce 1211 Heřman živ, byl by na listině se svým synem.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.