Dějiny do roku 1197 (druhý nástup Přemysla I.) - stěhování národů, Sámova říše, Velká Morava, české knížectví a nedědičné království (Vratislav a Vladislav). Světové dějiny do konce 12. století
Znáte dílo POLABŠTÍ A BALTŠTÍ SLOVANÉ od JUDr. Viléma Kremera?
Ukázka:
Poslední zbytky slovanského jazyka na severu polabské krajiny se nejdéle udržely v krajině bodrckých Drevanů, kteří, jak jsme viděli, se chtěli i bránit proti přesile německé. Ale boj to byl marný. Co nezlomila přímá germanisace, to dokonali sami tito Slované ve své mladé generaci 17. století. Jakkoli byli staří Drevané století 15. a 16. tak protiněmecky založení, že nechtěli se ani německy učit, tak v 17. století zase opakem drevanská mládež se vysmívala těm starým svým otcům a dědům, kteří ještě mluvili svým slovanským jazykem. Jazyk otců a dědů byl mládeži i protivný, nechtěli jej poslouchat a raději mluvili již německy. Protože to byl vlastně spor generací na tomto malém posledním slovanském území, kde se mluvilo německy i slovansky, byl původní domácí jazyk silně mrzačen, jak to ukazuje Otčenáš, zachycený místním sběratelem roku 1691. Ukázkou buď začátek tohoto Otčenáše:"Nos wader tada tö jis wa tüem nibisju, sj¹ta mo wardowot tüj jeimja", to jest "Otče náš, jenž Jsi na nebesích, posvě se jméno Tvé". Tento jazyk Drevanů však již úplně také vymřel. Pouze nejdéle se uchovával jazyk slovanský v některých zákoutích v Meklenburce za Labem a pak v hannoverském území zvaném Wendland, kde jím mluvili bodrčtí Gliňané.
Pampalíny píše:Znáte dílo POLABŠTÍ A BALTŠTÍ SLOVANÉ od JUDr. Viléma Kremera?
jj, tu praci znam... to, co naznacujes, je zajimave... ale tyka se to vpodstate az doby, kdy byla uz puvodni slovanska kultura v Polabi rozvracena... az na male vyjimky, jak rika Kremer. A da se to celkem pochopit - tehdejsi "moderni" mladezi pripadaly zvyky a jazyk jejich dedu a pradedu jako prezile a stejne jako dnesni mladez obdivovali vsechno, co prichazelo z "pokrokoveho zapadu"...
Tekla. Z pekla? Kdepak! Z nebe. Trochu to tam zebe...
Pampalíny píše:Já jen, že tu práci mám v doc a není problém ji poskytnout dále. Chystáme se ji v nejbližší době hodit na web.
jo ona vychazela tusim ze v cesko-luzickem vestniku, odtamtud jsem si ji stahovala z netu, ale mozna nemam vsechny dily, tak to by bylo fajn, kdyby to bylo nekde ke stazeni jako celek, je to asi jedine, co u nas kdo zatim dal o Polabanech dohromady....
Tekla. Z pekla? Kdepak! Z nebe. Trochu to tam zebe...
--Stopy zapomenutého lidu - Obraz dějin Polabských Slovanů v historiografii; Libuše Hrabová
Anotace: "Dějiny Slovanů v povodí řek Labe a Sály a u Baltického moře. Od jejich příchodů do oblasti až po zánik jejich politické i národností existence. Poslední kapitola je věnovaná dodnes existujícímu národu Lužických Srbů."
Pár poznámek.
1) O roztříštěnosti Slovanů (podle římských zdrojů) píše Palacký, a vysvětluje to trvající organizací Slovanů v menších nezávislých jednotkách - obcích.
2) Dost podrobný výčet kmenů, žijících mezi Labem a Odrou podává Klaudius Ptolemaios (Claudius Ptolemy) ve spise Geografie (cca LP 100). Je k dosažení v nedávném překladu německém a ve starším (30. léta) překladu anglickém. Některé kapitoly jsou k mání na Internetu, ale odlišují se poněkud od vydání knižního.
kanuk píše:Pár poznámek.
1) O roztříštěnosti Slovanů (podle římských zdrojů) píše Palacký, a vysvětluje to trvající organizací Slovanů v menších nezávislých jednotkách - obcích.
2) Dost podrobný výčet kmenů, žijících mezi Labem a Odrou podává Klaudius Ptolemaios (Claudius Ptolemy) ve spise Geografie (cca LP 100). Je k dosažení v nedávném překladu německém a ve starším (30. léta) překladu anglickém. Některé kapitoly jsou k mání na Internetu, ale odlišují se poněkud od vydání knižního.
Jenže ono nám to vydrželo po celou historii až dodnes. To se spíš domluví muslim se židem, než dva Slovani
Zajímalo by mě, zda je nějak dostupný SAXO GRAMMATICUS a jeho
kronika GESTA DANORUM. Myslím tedy jako běžnému smrtelníkovi,
který má velmi omezené možnosti dostávat se k historickým pramenům.
V jeho díle mimojiné mají být také zmínky o Polabských Slovanech,
včetně líčení zkázy Arkony.
No, tak to tedy Perun se mnou. Vlastně Thor.
Nad tím strávím asi zbytek života ale koneckonců proč by si obyčejný
skladník jako já, nemohl přečíst SAXA GRAMMATICA v originále....
Zdá se, že v případě ADAMA z BRÉM,DÌTMARA z MERSEBURKU či
HELMOLDA to bude nemlich to samé. Ale i tak Vám, vzácná paní, děkuji
za tip
Viking píše:No, tak to tedy Perun se mnou. Vlastně Thor.
Nad tím strávím asi zbytek života ale koneckonců proč by si obyčejný
skladník jako já, nemohl přečíst SAXA GRAMMATICA v originále....
Zdá se, že v případě ADAMA z BRÉM,DÌTMARA z MERSEBURKU či
HELMOLDA to bude nemlich to samé. Ale i tak Vám, vzácná paní, děkuji
za tip
Nevěš hlavu, čacký Nordiku. Ač třeba nevládneš až tak bryskně latinou, se staroněmčinou to jistě bude o hodný kusanec jednodušší.
Ostatně, když tvůj kolega lavíroval nad možností přečíst si Vergilia v originále...
Šťastní ti, kdo mají sklerózu - nemusejí utrácet za alkohol, aby zapomněli
Viking píše:Zajímalo by mě, zda je nějak dostupný SAXO GRAMMATICUS a jeho
kronika GESTA DANORUM.
ja myslim, ze v cestine to dostupne neni, ale v anglictine ci nemcine by mohlo... mozna kdyby se zapatralo na netu...
pokud vim, byla do cestiny prelozena pouze cast tykajici se prince Amleta (hamleta...) PŘÍBÌH AMLETA, PRINCE JUTSKÉHO, JAK JEJ VE SVÉ DÁNSKÉ KRONICE ZAPSAL SAXO GRAMMATICUS od Heleny Kadečkové
Viking píše:Zajímalo by mě, zda je nějak dostupný SAXO GRAMMATICUS a jeho
kronika GESTA DANORUM.
ja myslim, ze v cestine to dostupne neni, ale v anglictine ci nemcine by mohlo... mozna kdyby se zapatralo na netu...
pokud vim, byla do cestiny prelozena pouze cast tykajici se prince Amleta (hamleta...) PŘÍBÌH AMLETA, PRINCE JUTSKÉHO, JAK JEJ VE SVÉ DÁNSKÉ KRONICE ZAPSAL SAXO GRAMMATICUS od Heleny Kadečkové
Díky za informace. Mě tedy šlo hlavně o to, co se píše o Polabských a Pobaltských Slovanech v GESTA DANORUM. Probíraje se četbou o
archeologických objevech ve světě Polab.Slovanů, narážel jsem často
na zmínky o Saxonově kronice Dánů a odkazy na ni.
