Dějiny výroby skla v Čechách
Dějiny výroby skla v Čechách
Co jsem slíbil plním.Ale od konce.Povím vám o tom co dnes přežívá/ještě díky cenám energií/.O píckaření.Tu historii se dovíte první.
Žili byli dva kamarádi,kteří v sedndesátých letech studovali spolu sklářskou školu v Novém Boru.Chlapci chytří,ale rodiče neprošli prověrkami ,a tak měli ve svých ambicích utrum.Jeden říkejme Jarda se stal vynikajícím technologem s originálním myšlením a druhý vynikajícím sklářem foukačem,řekněme Petr.Proto že je nebavilo,jak tenkrát bylo zvykem chodit pouze do rachoty a hledali sebeuplatnění vymyslili si,že si načerno postaví privátní hu.No byla to minipícka na 5 kg skla.Potíže byli na všech stranách,především plyn.Bomby byli nedost. zbožím na příděl.A tak Jarda dvě posháněl,svařil nádobu a přečerpával plyn propan butan a když ho bylo dosti zapálili.Jardovi se to stalo málem osudným neb přečerpával na septiku a jednou,když po potřebě odhodil do Wc vajgl,proletěl dveřmi a neměl čím topit,neb mu na septik zrovna přivezli uhlí na zimu.Uhlí sbíral po širém okolí.Nicméně uplácali pánvičku,naházeli do ní střepy z lahví,ta od Fernetu to zbarvila na zeleno a utavili.Dalo se dělat,ale sklo mělo vinty,bubliny kamínky,zkrátka daň polním podmínkám.Co s tím.A tu Petr dostal nápad.Takhle vypadala sklovina ve středověku.Flaška od fernetu zbarvila sklo na lesní zeleñ a začali vyrábět repliky historických číší.Ohromný artikl.
Jarda poznal,že tady se neuplatní,navíc ho zlobila žena.Jako originál se s ní rozloučil tím,že ji zašil potajmu do sedačky chcíplou rybu a zdrhnul přes Jugošku do SRN.Zde v GA-PA postavil malou firmu a rychle zbohat.Petr zatím pracoval ve sklárně,kde se seznámil s emigrantem Bořkem Šípkem,který sem dojížděl z Holandska realizovat své návrhy.A pak přišla pěrestrojka a povolilo se trochu soukromničit.Vyklidil doma obývák a postavil tam pec už na 30 kg skla a o sobotách a nedělích si přivydělával.No přividělával.Dělali ve dvou a za den vyrobili za 10 000Kčs při nákladech dvě stovky.Ty peníze se nedali v čSSR utratit.Legálně byl za komančů milionář.Takže dohled STB apod.Přišla revoluce.Jarda se vrátil z SRN,užíval si peněz z prodané firmy v presidentském apartmá,až zjistil,že už má tak na koupi chalupy,Petr rozjel projekt nejlepší světové sklárny na umělecké sklo.S Šípkem.Vedle toho se naplno věnoval i replikám,které šli se zájmem o středověk a pořádáním trhů na dračku.Jarda začal stavět zájemcům pícky a tak se věhlas českého středověkého skla začal opět šířit Evropou.Určitě jste na ně někde narazili.
Žili byli dva kamarádi,kteří v sedndesátých letech studovali spolu sklářskou školu v Novém Boru.Chlapci chytří,ale rodiče neprošli prověrkami ,a tak měli ve svých ambicích utrum.Jeden říkejme Jarda se stal vynikajícím technologem s originálním myšlením a druhý vynikajícím sklářem foukačem,řekněme Petr.Proto že je nebavilo,jak tenkrát bylo zvykem chodit pouze do rachoty a hledali sebeuplatnění vymyslili si,že si načerno postaví privátní hu.No byla to minipícka na 5 kg skla.Potíže byli na všech stranách,především plyn.Bomby byli nedost. zbožím na příděl.A tak Jarda dvě posháněl,svařil nádobu a přečerpával plyn propan butan a když ho bylo dosti zapálili.Jardovi se to stalo málem osudným neb přečerpával na septiku a jednou,když po potřebě odhodil do Wc vajgl,proletěl dveřmi a neměl čím topit,neb mu na septik zrovna přivezli uhlí na zimu.Uhlí sbíral po širém okolí.Nicméně uplácali pánvičku,naházeli do ní střepy z lahví,ta od Fernetu to zbarvila na zeleno a utavili.Dalo se dělat,ale sklo mělo vinty,bubliny kamínky,zkrátka daň polním podmínkám.Co s tím.A tu Petr dostal nápad.Takhle vypadala sklovina ve středověku.Flaška od fernetu zbarvila sklo na lesní zeleñ a začali vyrábět repliky historických číší.Ohromný artikl.
Jarda poznal,že tady se neuplatní,navíc ho zlobila žena.Jako originál se s ní rozloučil tím,že ji zašil potajmu do sedačky chcíplou rybu a zdrhnul přes Jugošku do SRN.Zde v GA-PA postavil malou firmu a rychle zbohat.Petr zatím pracoval ve sklárně,kde se seznámil s emigrantem Bořkem Šípkem,který sem dojížděl z Holandska realizovat své návrhy.A pak přišla pěrestrojka a povolilo se trochu soukromničit.Vyklidil doma obývák a postavil tam pec už na 30 kg skla a o sobotách a nedělích si přivydělával.No přividělával.Dělali ve dvou a za den vyrobili za 10 000Kčs při nákladech dvě stovky.Ty peníze se nedali v čSSR utratit.Legálně byl za komančů milionář.Takže dohled STB apod.Přišla revoluce.Jarda se vrátil z SRN,užíval si peněz z prodané firmy v presidentském apartmá,až zjistil,že už má tak na koupi chalupy,Petr rozjel projekt nejlepší světové sklárny na umělecké sklo.S Šípkem.Vedle toho se naplno věnoval i replikám,které šli se zájmem o středověk a pořádáním trhů na dračku.Jarda začal stavět zájemcům pícky a tak se věhlas českého středověkého skla začal opět šířit Evropou.Určitě jste na ně někde narazili.
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".
Repliky jsou dány nalezenými vzorky.A dnes to dělá hodně hutí.Ale myslím,že je to od Turečka,Cvikov a Rybáčka Nový Bor.
K těm cenám dávají na výrobní cenu 200-300%.Jednou jsem byl na vánočním trhu na Star.náměstí v Praze.Mraky lidí a prodavač se sklem od nás-zespoda podpis BON.A sklenička od nás za 160 tam stála 900.Bavím se i s lidmi turisty-moc drahé.Tak mu to povídám.A on na to :podívejte já jich prodám denně 15-20 a to mi stačí.Měl pravdu,za den měl svých 10-15.000.Ale šlo to taky jinak.
K těm cenám dávají na výrobní cenu 200-300%.Jednou jsem byl na vánočním trhu na Star.náměstí v Praze.Mraky lidí a prodavač se sklem od nás-zespoda podpis BON.A sklenička od nás za 160 tam stála 900.Bavím se i s lidmi turisty-moc drahé.Tak mu to povídám.A on na to :podívejte já jich prodám denně 15-20 a to mi stačí.Měl pravdu,za den měl svých 10-15.000.Ale šlo to taky jinak.
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".
...a nebo z Královské huti v Doksech - a občas se tam dají pořídit II. a III. volba za půl darmaGeorg píše:Repliky jsou dány nalezenými vzorky.A dnes to dělá hodně hutí.Ale myslím,že je to od Turečka,Cvikov a Rybáčka Nový Bor
Šťastní ti, kdo mají sklerózu - nemusejí utrácet za alkohol, aby zapomněli
Právě jsem se vrátil....ne z hradu ale z porady s amer. obchodníkem Penshurstem.Prodává do 800 nejluX. obchodů v USA,rozšiřuje teď na Evropu a Asii.V Americe má naši výrobu právně chráněnou, vEvropě to zkouší,ale tady se plagiáty nikdo nezabývá.
Pokud se chcete podívat na luxusní výrobu,využívající motivů středověkého skla
http://www.juliska.com/our-collections/glassware/
mrkněte taky na ty ceny
Ježkův trofejní kus je za 104 doláčů
Pokud se chcete podívat na luxusní výrobu,využívající motivů středověkého skla
http://www.juliska.com/our-collections/glassware/
mrkněte taky na ty ceny
Ježkův trofejní kus je za 104 doláčů
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".
Takže od konce pěkně na začátek.První dochované výroby skla se našly ve dvou keltských opidech.Jednak se vyráběli tzv perličky,jednak modravé náramky,taková modravá kolečka.Jelikož jsme je dělali pro jedno franc.muzeum,tak vám popíšu postup.Sklo se nakáplo na tálek a raznicí se vytvarovalo něco jako uprostřed propadlá kobliha.Tam se to propíchlo tyčí a dalo prohřát do pece.Když sklo začalo měknout,tak se tou tyčkou začalo mávat,asi jako žonglér s talíři.Skleněný kroužek se rozšiřoval a ztenčoval.Když měl požadovaný průměr,dal se vychladit.Neměli jsme to rádi,na vydělání se jich muselo udělat 300 denně,to se skláři namávali.
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".
Èeský køišál
Také bych přispěl svou troškou do mlýna. Budou to spíše pověsti a drby, které by se možná Georg styděl napsat, protože nejsou ničím podložené.
A navíc já vím něco jen o plochém skle, tak to berte jen jako odlehčení tématu.
Sklo, které se proslavilo po celém světě a nazývalo se český křišál, vděčí za svou slávu nejen umění našich sklářů, ale i pověsti, která jej provázela. Věřilo se, že přináší do domu klid, štěstí a pohodu - a pohled do tohoto skla prý koncentruje mysl. V Čechách se navíc věřilo, že má vliv i na klidný spánek a příjemné sny. Tato pověst provázela český křišál při jeho krátké a slavné cestě po celém světě. Tento křišál se již více jak 150 let nevyrábí a neznáme ani přesný postup jeho výroby. Což není nic divného, my jej neznáme ani u mnohem mladších skel např. Buqovský Hyalit a ten se ještě vyráběl z 1.republiky.
Vznik - sláva - a zánik českého křišálu.
Vznik tohoto skla je spojen s renesanční oblibou antických řezaných kamenů. Na počátku 17.stol. přichází na dvůr Rudolfa II. první italští a němečtí řezači (Lehmann, Misserionové a další). Ryli hlavně do horského křišálu , který se na našem území nacházel. Byli to asi tito mistři, kteří objevili zvláštní vlastnost českého skla. Dalo se do něj řezat - což žádné jiné sklo neumožňovalo. Tento objev vedl sklářské hutě ke snaze přiblížit vlastnosti svého skla horskému křišálu. V roce 1683 Michael Mûller, humistr na Janouškově huti u Vimperku objevil křídové sklo, které se již křišálu vyrovnalo. Během několika let se toto sklo zdokonalilo a začalo vyrábět ve většině českých hutí.
A již počátkem 18.století opanovali čeští obchodníci bez nadsázky světové trhy. Obchodní faktorie, zvané "české domy" byly ve 12ti největších evropských městech a 38 evropských přístavech. Mimo Evropu v Baltimore, Bejrútu, Káhiře, Mexiku, Kairu, New Yorku a Smyrně. Dnes bychom řekli, že to byly první velkoobchodní domy. Zde bylo nabízeno nejen řezané nápojové sklo, ale i sklo tabulové. Nejednalo se však o tabule skla jaké známe dnes. Byly to tabulky, kterým se říkalo korunní (toto sklo bylo naší velkou chloubou), v menší míře pak sklo typu Antik a malá kolečka zvaná bucny. Z českého křišálu nebyla zasklívána celá okna ale používalo se místní levnější sklo. Křišál se však vsazoval do oken jako ozdoba např. malované terče. Snad si majitelé domů říkali - co kdyby na pověsti o vlastnostech českého křišálu něco bylo. Tato pověst byla tak rozšířená, že se český křišál v době největší slávy vyvážel i do těch nejvzdálenějších míst ( Indie, Rovníková Afrika či Jižní Amerika).
Malování terčů na český křišál bylo v Evropě i samostatnou živností a vznikaly cechy malířů terčů. Ještě dnes najdete v celé Evropě domy s terčíky malovanými na českém křišálu.
Je zvláštní, že i když se toto sklo vyrábělo v 18.stol. téměř ve všech českých hutích, nevíme o tom, že by se vyrábělo i mimo Čechy. Jako by tajemství tohoto skla čeští skláři dokázali udržet v hranicích Českého království. Zdálo se, že rozmach českého křišálu nemůže nic ohrozit. Vždy pokusy napodobit český křišál byly stejně neúspěšné jako bývaly pokusy českých sklářů napodobit benátské sklo.
A přesto od počátku 19.stol. výroba českého křišálu pozvolna zaniká. Ze sklářských hutí přežilo jen několik a ze starých sklářských kompanií jen dvě. To způsobil objev nového druhu skla - anglického olovnatého křišálu. Toto sklo, které se vyrábí dodnes, se tavilo při nižší teplotě, dalo se snáze řezat i brousit a jeho cena byla proto nižší. Navíc mělo krásnější lesk, větší lom světla a při poklepání vydávalo plnější zvuk. Také Češi zareagovali pozdě na oblibu nového brusu skla a nechali se ze světových trhů vytlačit. Ve druhé polovině 19.stol. se sice znovu české sklo proslavilo a opět ožila sláva českých hutí, ale to už je příběh jiného skla.
A některé pověsti k tomuto sklu :
Zejména v Čechách a Bavorsku se vyráběly tzv.“prstýnky pro štěstí“ – mosazný kroužek s kamínkem z českého křišálu. Dívky věřili, že když si tento prstýnek omyjí v lesní studánce a dají večer pod polštář, poznají ve snu svého nastávajícího.
Aztékové pak přírodní křišál používali jako magický předmět, protože věřili, že má moc odehnat nebezpečí a předpovídat budoucnost. Je možné, že se tato víra nějak přenesla i na naše sklo? Asi vám to příjde jako hloupost, ale představte si, že jeden američan mi poslal pověst o tom, že český křišál sem přišel stejně z ameriky. Ale je to tak dlouhé, že vám o tom povím příště.
Vlastnosti našeho křišálu byly prý nenapodobitelné, protože naše kapradí a buky (z kterých se zejména vyráběl flus do skla), rostly v půdě s jiným složením - popel měl prostě v sobě jiné zastoupení prvků než jinde.
Křišál se umisoval do svatých rohů ve světnici v podobě obrázků na skle. Aby prý působil, byly malby prováděny na zadní straně skla tzv.podmalby.
Název Český křišál prý vznikl v Benátkách. Dva bratři, tam dotáhli toto nové sklo a benátští skláři nevěřili svým očím. Ano, je to sklo, ale vlastnosti a vzhled má jako křišál, prostě Český křišál. A tito bratři, kteří se do Benátek dostávali všeljak, jeli zpět již jako bohatí páni.
A možná, že to fakt funguje. Já dal do několika prodejen střípky tohoto skla a ženské mi tvrdily, že se malilinko víc snášejí. Kamarád tvrdí, že funguje stoprocentně, protože se rozvedl úplně bez problémů.
No a příště tu americkou pověst. To uvidíte jak je lidská fantazie vynalézavá, když smotá historická fakta s pohádkami. Ostatně je to velký národ a musí být ve všem první.
A to víte, že železobeton nevynalezl francouský zahradník Monier ale nějaký Rus?
Howgh
A navíc já vím něco jen o plochém skle, tak to berte jen jako odlehčení tématu.
Sklo, které se proslavilo po celém světě a nazývalo se český křišál, vděčí za svou slávu nejen umění našich sklářů, ale i pověsti, která jej provázela. Věřilo se, že přináší do domu klid, štěstí a pohodu - a pohled do tohoto skla prý koncentruje mysl. V Čechách se navíc věřilo, že má vliv i na klidný spánek a příjemné sny. Tato pověst provázela český křišál při jeho krátké a slavné cestě po celém světě. Tento křišál se již více jak 150 let nevyrábí a neznáme ani přesný postup jeho výroby. Což není nic divného, my jej neznáme ani u mnohem mladších skel např. Buqovský Hyalit a ten se ještě vyráběl z 1.republiky.
Vznik - sláva - a zánik českého křišálu.
Vznik tohoto skla je spojen s renesanční oblibou antických řezaných kamenů. Na počátku 17.stol. přichází na dvůr Rudolfa II. první italští a němečtí řezači (Lehmann, Misserionové a další). Ryli hlavně do horského křišálu , který se na našem území nacházel. Byli to asi tito mistři, kteří objevili zvláštní vlastnost českého skla. Dalo se do něj řezat - což žádné jiné sklo neumožňovalo. Tento objev vedl sklářské hutě ke snaze přiblížit vlastnosti svého skla horskému křišálu. V roce 1683 Michael Mûller, humistr na Janouškově huti u Vimperku objevil křídové sklo, které se již křišálu vyrovnalo. Během několika let se toto sklo zdokonalilo a začalo vyrábět ve většině českých hutí.
A již počátkem 18.století opanovali čeští obchodníci bez nadsázky světové trhy. Obchodní faktorie, zvané "české domy" byly ve 12ti největších evropských městech a 38 evropských přístavech. Mimo Evropu v Baltimore, Bejrútu, Káhiře, Mexiku, Kairu, New Yorku a Smyrně. Dnes bychom řekli, že to byly první velkoobchodní domy. Zde bylo nabízeno nejen řezané nápojové sklo, ale i sklo tabulové. Nejednalo se však o tabule skla jaké známe dnes. Byly to tabulky, kterým se říkalo korunní (toto sklo bylo naší velkou chloubou), v menší míře pak sklo typu Antik a malá kolečka zvaná bucny. Z českého křišálu nebyla zasklívána celá okna ale používalo se místní levnější sklo. Křišál se však vsazoval do oken jako ozdoba např. malované terče. Snad si majitelé domů říkali - co kdyby na pověsti o vlastnostech českého křišálu něco bylo. Tato pověst byla tak rozšířená, že se český křišál v době největší slávy vyvážel i do těch nejvzdálenějších míst ( Indie, Rovníková Afrika či Jižní Amerika).
Malování terčů na český křišál bylo v Evropě i samostatnou živností a vznikaly cechy malířů terčů. Ještě dnes najdete v celé Evropě domy s terčíky malovanými na českém křišálu.
Je zvláštní, že i když se toto sklo vyrábělo v 18.stol. téměř ve všech českých hutích, nevíme o tom, že by se vyrábělo i mimo Čechy. Jako by tajemství tohoto skla čeští skláři dokázali udržet v hranicích Českého království. Zdálo se, že rozmach českého křišálu nemůže nic ohrozit. Vždy pokusy napodobit český křišál byly stejně neúspěšné jako bývaly pokusy českých sklářů napodobit benátské sklo.
A přesto od počátku 19.stol. výroba českého křišálu pozvolna zaniká. Ze sklářských hutí přežilo jen několik a ze starých sklářských kompanií jen dvě. To způsobil objev nového druhu skla - anglického olovnatého křišálu. Toto sklo, které se vyrábí dodnes, se tavilo při nižší teplotě, dalo se snáze řezat i brousit a jeho cena byla proto nižší. Navíc mělo krásnější lesk, větší lom světla a při poklepání vydávalo plnější zvuk. Také Češi zareagovali pozdě na oblibu nového brusu skla a nechali se ze světových trhů vytlačit. Ve druhé polovině 19.stol. se sice znovu české sklo proslavilo a opět ožila sláva českých hutí, ale to už je příběh jiného skla.
A některé pověsti k tomuto sklu :
Zejména v Čechách a Bavorsku se vyráběly tzv.“prstýnky pro štěstí“ – mosazný kroužek s kamínkem z českého křišálu. Dívky věřili, že když si tento prstýnek omyjí v lesní studánce a dají večer pod polštář, poznají ve snu svého nastávajícího.
Aztékové pak přírodní křišál používali jako magický předmět, protože věřili, že má moc odehnat nebezpečí a předpovídat budoucnost. Je možné, že se tato víra nějak přenesla i na naše sklo? Asi vám to příjde jako hloupost, ale představte si, že jeden američan mi poslal pověst o tom, že český křišál sem přišel stejně z ameriky. Ale je to tak dlouhé, že vám o tom povím příště.
Vlastnosti našeho křišálu byly prý nenapodobitelné, protože naše kapradí a buky (z kterých se zejména vyráběl flus do skla), rostly v půdě s jiným složením - popel měl prostě v sobě jiné zastoupení prvků než jinde.
Křišál se umisoval do svatých rohů ve světnici v podobě obrázků na skle. Aby prý působil, byly malby prováděny na zadní straně skla tzv.podmalby.
Název Český křišál prý vznikl v Benátkách. Dva bratři, tam dotáhli toto nové sklo a benátští skláři nevěřili svým očím. Ano, je to sklo, ale vlastnosti a vzhled má jako křišál, prostě Český křišál. A tito bratři, kteří se do Benátek dostávali všeljak, jeli zpět již jako bohatí páni.
A možná, že to fakt funguje. Já dal do několika prodejen střípky tohoto skla a ženské mi tvrdily, že se malilinko víc snášejí. Kamarád tvrdí, že funguje stoprocentně, protože se rozvedl úplně bez problémů.
No a příště tu americkou pověst. To uvidíte jak je lidská fantazie vynalézavá, když smotá historická fakta s pohádkami. Ostatně je to velký národ a musí být ve všem první.
A to víte, že železobeton nevynalezl francouský zahradník Monier ale nějaký Rus?
Howgh
Naposledy upravil(a) Stanislav dne 29 lis 2007 20:26, celkem upraveno 1 x.
K tomu českému křišálu.Jeho originalita byla dána především čistým křemenem.Nevyrábělo se z písku,ale z křemenných žil geol. zlomů.A navíc tu bylo převážně bukové dřevo s relativně vysokým obsahem vápníku.Pozor ! sklo se vyrábělo ze dvou váhových dílů bukového popele a jednoho křemene.Jak říkají skláři bylo dlouhé,tzn.pomalu chladlo a dalo se dělat při teplotách okolo 1000 C.V Německu bylo používáno sklo s obsahem železa,což mu dávalo charakteristické zabarvení do zelena,tzv lesní sklo.
Ještě bych dodal,že nejstarší" novodobá"pec se našla naproti hory Klíče,Gabriel datoval 1250.Tehdá to byl přístřešek,pod ním pec většinou u vodního zdroje. s malou osadou sklářů.Tavič prostě tavil,ládoval polena a až mněl utaveno,třeba o půlnoci,tak se skláři seběhli a začali pracovat.Sklo bylo velice drahé,takže stačilo udělat pár povedených kusů.
Dle místních pramenů měla být ještě starší pod Jedlovou,kde se Přemek potkal se skl.historikem Gelnarem.Ale zatím nalezena nebyla.Pravda je že bylo vynalezeno leccos, co už dnes napodobit neumíme.
Ještě bych dodal,že nejstarší" novodobá"pec se našla naproti hory Klíče,Gabriel datoval 1250.Tehdá to byl přístřešek,pod ním pec většinou u vodního zdroje. s malou osadou sklářů.Tavič prostě tavil,ládoval polena a až mněl utaveno,třeba o půlnoci,tak se skláři seběhli a začali pracovat.Sklo bylo velice drahé,takže stačilo udělat pár povedených kusů.
Dle místních pramenů měla být ještě starší pod Jedlovou,kde se Přemek potkal se skl.historikem Gelnarem.Ale zatím nalezena nebyla.Pravda je že bylo vynalezeno leccos, co už dnes napodobit neumíme.
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".
Slíbil jsem příběh o tom jak se k nám dostal Český křišál z Ameriky. Zde je, ale omlouvám se, to nezajímavější a nejtajemnější si ne a ne vybavit (a to jsem věřil, že si vzpomenu).
Bylo, nebylo. Za sedmerými horami a semerými vodami, daleko,předaleko - až za městem Pelhřimovem - bylo jedno velké království a to se jmenovalo Španělsko. No a tam žili Španělé, kteří na galeonách vozili nejen zlato ale i umělecké předměty a různé kuriozity z Mexika. Na jedné z těch lodí bylo prý i Montezumovo zrdcadlo - kus skla ve kterém Aztékové viděli svou budoucnost (nebo co). Na lodě však mimo jiná nebezpečí čekal také pirát Dark. A jemu se podařilo přepadnout právě galeonu s tímto zrdcadlem. Protože to ale nebyl pirát ledajaký, ale bukanýr, který musel buď vše či aspoň část lupu odevzávat královně Alžbětě, dostalo se zrdcadlo do Londýna.
Zde bylo předáno do rukou známého vzdělance, přírodovědce, geografa, ale také věhlasného astrologa, alchymisty, mága a mystika Johna Dee. Snad aby prozkoumal vlastnosti tohoto skla, či zjistil je-li na něm něco záhadného. Starý pán měl však smůlu, do služby k němu nastoupil jakýsi pan Talbot.Ten se později proslavil pod jménem Edward Kelley.Nevím jestli vyvedli v Anglii nějakou nepředloženost (to bych spíš tipoval jen na pana Talbota), ale oba museli narychlo opustit rodnou zemi. No a přes Polsko se dostali na dvůr Rudolfa II. Brzy na to však byli obviněni z čarodějnictví a museli zase zdrhat. Znovu to byly nějaké složité cesty Evropou až se vrátili a usadili (asi tajně) na dvoře Viléma z Rožmberka. Zde začala sláva E.Kellyho stoupat, až je mu vše odpuštěno a je pozván do Prahy. Pan Dee už z toho příběhu mizí. Zde Edward Kelly zase něco vyvedl a byl uvězněn na Křivoklátě. Odtud se pokusil utéc, to se mu sice nepovedlo ale kdo musel zdrhat byl jeho pomocník (nebo pomocníci) útěku. A tím byl prý jeho dlouholetý sluha. Ale spíše se toto stalo až při druhém pokusu o útěk, tentokrát z mosteckého hradu Hněvín. Ani ten nebyl úspěšný a Kelly si i při něm zlomil nohu.
No zkrátka sluha i s připravenými koňmi a připraveným nákladem zmizel. Kde se asi mohl skrýt. Určitě musel znát, kromě Prahy, nejlépe Jižní Čechy (vždy zde několik let žil). A kde v Jižních Čechách? Musel počítat, že po něm půjdou, vždy odvezl drahocenný náklad, který určitě zajímal mnoho lidí.Je možné, že se ukryl ve sklářské huti u Vimperku. Bylo to v lese, cizích lidí tam určitě mnoho nechodilo.
No a mezi různými věcmi, které koně nesli, bylo prý i to Montezumovo zrdcadlo. A to tam pak možná čekalo až geniální techolog Michael Mûller, humistr na Janouškově huti, dokáže vyrobit sklo alespoň trochu tomu aztéckému podobné.
Nějak v tom příběhu ještě figuroval Nostradamus, ale já si už nedokáži vybavit jak. Měl jsem to na starém počítači a tam jsem vše ztratil. Vím že to bylo plné letopočtů a jakýsi obrázek rytiny, kde Nostradamus ukazuje toto sklo Francouské královně.
Nemá cenu si něco nalhávat - Český křišál je vlastně Americký křišál.
A basta.
Bylo, nebylo. Za sedmerými horami a semerými vodami, daleko,předaleko - až za městem Pelhřimovem - bylo jedno velké království a to se jmenovalo Španělsko. No a tam žili Španělé, kteří na galeonách vozili nejen zlato ale i umělecké předměty a různé kuriozity z Mexika. Na jedné z těch lodí bylo prý i Montezumovo zrdcadlo - kus skla ve kterém Aztékové viděli svou budoucnost (nebo co). Na lodě však mimo jiná nebezpečí čekal také pirát Dark. A jemu se podařilo přepadnout právě galeonu s tímto zrdcadlem. Protože to ale nebyl pirát ledajaký, ale bukanýr, který musel buď vše či aspoň část lupu odevzávat královně Alžbětě, dostalo se zrdcadlo do Londýna.
Zde bylo předáno do rukou známého vzdělance, přírodovědce, geografa, ale také věhlasného astrologa, alchymisty, mága a mystika Johna Dee. Snad aby prozkoumal vlastnosti tohoto skla, či zjistil je-li na něm něco záhadného. Starý pán měl však smůlu, do služby k němu nastoupil jakýsi pan Talbot.Ten se později proslavil pod jménem Edward Kelley.Nevím jestli vyvedli v Anglii nějakou nepředloženost (to bych spíš tipoval jen na pana Talbota), ale oba museli narychlo opustit rodnou zemi. No a přes Polsko se dostali na dvůr Rudolfa II. Brzy na to však byli obviněni z čarodějnictví a museli zase zdrhat. Znovu to byly nějaké složité cesty Evropou až se vrátili a usadili (asi tajně) na dvoře Viléma z Rožmberka. Zde začala sláva E.Kellyho stoupat, až je mu vše odpuštěno a je pozván do Prahy. Pan Dee už z toho příběhu mizí. Zde Edward Kelly zase něco vyvedl a byl uvězněn na Křivoklátě. Odtud se pokusil utéc, to se mu sice nepovedlo ale kdo musel zdrhat byl jeho pomocník (nebo pomocníci) útěku. A tím byl prý jeho dlouholetý sluha. Ale spíše se toto stalo až při druhém pokusu o útěk, tentokrát z mosteckého hradu Hněvín. Ani ten nebyl úspěšný a Kelly si i při něm zlomil nohu.
No zkrátka sluha i s připravenými koňmi a připraveným nákladem zmizel. Kde se asi mohl skrýt. Určitě musel znát, kromě Prahy, nejlépe Jižní Čechy (vždy zde několik let žil). A kde v Jižních Čechách? Musel počítat, že po něm půjdou, vždy odvezl drahocenný náklad, který určitě zajímal mnoho lidí.Je možné, že se ukryl ve sklářské huti u Vimperku. Bylo to v lese, cizích lidí tam určitě mnoho nechodilo.
No a mezi různými věcmi, které koně nesli, bylo prý i to Montezumovo zrdcadlo. A to tam pak možná čekalo až geniální techolog Michael Mûller, humistr na Janouškově huti, dokáže vyrobit sklo alespoň trochu tomu aztéckému podobné.
Nějak v tom příběhu ještě figuroval Nostradamus, ale já si už nedokáži vybavit jak. Měl jsem to na starém počítači a tam jsem vše ztratil. Vím že to bylo plné letopočtů a jakýsi obrázek rytiny, kde Nostradamus ukazuje toto sklo Francouské královně.
Nemá cenu si něco nalhávat - Český křišál je vlastně Americký křišál.
A basta.
Asi máš úplnou pravdu.
Já to teď vidím takhle. V roce 1585 byli Dee a Kelly hosty na panství Olbrachta Laskiho v Lasku. Zde uviděl Montezumovo zrdcadlo Jaczek Krutonski, sklář. Začal nové sklo okamžitě vyráběta a na Krakovsku se začalo tomuto sklu říkat krysztal polski. Protože to však byl člověk skromný a věděl, že své české kolegy předeběhl o několik desítek let, rozodl se přenést výrobu do Jamestownu, aby dal českým sklářům čas na objev tohoto skla. Je docela možné, že poslal nezištně i recept na složení krysztalu do Čech, když viděl, že to Čechům tak dlouho trvá.
Opravdu krásný příklad slovanské vzájemnosti.
Já to teď vidím takhle. V roce 1585 byli Dee a Kelly hosty na panství Olbrachta Laskiho v Lasku. Zde uviděl Montezumovo zrdcadlo Jaczek Krutonski, sklář. Začal nové sklo okamžitě vyráběta a na Krakovsku se začalo tomuto sklu říkat krysztal polski. Protože to však byl člověk skromný a věděl, že své české kolegy předeběhl o několik desítek let, rozodl se přenést výrobu do Jamestownu, aby dal českým sklářům čas na objev tohoto skla. Je docela možné, že poslal nezištně i recept na složení krysztalu do Čech, když viděl, že to Čechům tak dlouho trvá.
Opravdu krásný příklad slovanské vzájemnosti.
Také jedna zajímavost.Obecně se říká,že barometr objevil Toricelli.Ale už staletí před ním ho vyráběli skláři ve Španělsku a fungují výborně.Za normálního tlaku se naplní vodou a v hubičce paK voda stoupá či klesá.Podle toho se mu říká pinkl/čurací/neb za nízkého tlaku kape ven.Taky jsme jich hodně dělali za mírné ceny
http://www.leclair.cz/shop/index.php?ma ... cts_id=576
160 Kč-srovnejte
http://www.leclair.cz/shop/index.php?ma ... cts_id=576
160 Kč-srovnejte
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".
- Kateřina_z_Landštejna
- Vévodkyně
- Příspěvky: 409
- Registrován: 17 dub 2007 15:44
Toto ve zvětšenina "koroze skla". Říká se tomu také vysolování, vylouhování a pod.. Nejhezčí slovo které já jsem pro tento proces slyšel, bylo odflusování.
To tmavé , to je sklo. A to bílé to jsou různé sirníky, vápence, potaš a další neřádstvo, které se díky vodě dere na povrch skla. Všimni si, že to začne po obvodu nějaké plošky a postupuje dovnitř. A těch pošek stále přibývá.Vůbec nejhorší pro sklo (hned po HF) je voda. A čím je měkkčí tím je horší. To sklo zmatuje, není jím téměř vidět a zhrubne. A pochopitelně to různá skla napadá také různě, záleží nejen na základním složení ( draselné, sodné a pod.) ale i třeba na barvě a dalších přísadách.
U starých plochých skel bylo učiněno již strašně pokusů, jak to zastavit. Zejména v Německu a v Anglii na to šli opravdu vědecky a stálo to hrozné peníze. Na ta skla se dnes můžeme podívat buď na fotografiích (protože už nejsou), nebo v uzavřených skleněných bednách se stálou vlhkostí a teplotou(kam byla po čase urychleně přendána). Ale ani v jednom případě na tom místě, kde ta skla zachraňovali. Ony všechny ty "záchrany" vypadali pěkně tak 30-40let a pak BUM.
A protože my jse se nepoučili, postupujeme ještě mnohem hůř.
Katko a to víš, že sklo fakt trvale stéká?
- Kateřina_z_Landštejna
- Vévodkyně
- Příspěvky: 409
- Registrován: 17 dub 2007 15:44
- Kateřina_z_Landštejna
- Vévodkyně
- Příspěvky: 409
- Registrován: 17 dub 2007 15:44
Takže, když narvu všechny naše repliky do náhonu, tak je budu moct po nějaké době prohlásit za původní kousky?Georg píše:Jeden místní sklář originál dělal repliky a přišel na to,že když je dá na dva měsíce do potůčku v zahradě dostanou tu starou patinu.A tak vyráběl pro jednoho starožitníka v Německu 400 let staré originály.Docela to fungovalo.
Jo, to by byl dost dobrej fórek - lidi od LH by klepla pepka
Volo, multum, statim!
- Kateřina_z_Landštejna
- Vévodkyně
- Příspěvky: 409
- Registrován: 17 dub 2007 15:44
A to je celé sklo? A ví se, jak to naši předkové dělali?Stanislav píše:Ještě mne napadlo, že když jsem psal o Českém křišálu, psal jsem o terčích. A možná někdo neví co tím básník chtěl říci. Tak zde je jeden pro ukázku. A představte si, že za tenhle byl nabízen děkanovi starší Mercedes.
Volo, multum, statim!
Ano Katko. Je to celé sklo. A u tečů se kupodivu přesně ví, jak to dělali. Protože tady se vývoj zastavil. Představ si, že dodnes se pro to třou barvy tak jako to dělal třeba Leonardo, nebo Kupecký ( jenom pigmenty a pojivo je jiné). Tu jde o barevné sklo a étherické oleje. Víš jak příjemně voní třeba levandulový, nebo rozmarýnový olej? A jak smrdí když ho pálíš? Nebo štětce. Víš , že kanadská veverka má chlupy s podobnými vlastnostmi jako česká kuna?
Zeptám se Georga, jestli o tom nemá něco připraveno. A pokud ne - něco napíšu.
Zeptám se Georga, jestli o tom nemá něco připraveno. A pokud ne - něco napíšu.
A víš, žes to řekla dost přesně? Ale to dlouho by se počítalo na stovky a stovky let. Spíš na tisíce, ale to bys už zase nepoznala, že to bylo sklo.Stéká? To jako, že když někde nechám stát flašku dostatečně dlouho, stane se z ní placka?
Je to tak, že u hodně starých vitráží, jsou všechna skla na spodním okraji o něco tlustší, než nahoře. Je to sice málo, ale zato u všech.
-
- Podobná témata
- Odpovědi
- Zobrazení
- Poslední příspěvek
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Google [Bot] a 0 hostů