Kdy byl konec středověku?

[Przemysl de Nyestieyky]

Když se mluví o středověku, většinou je každému jasné, zda-li se ještě jedná o období středověku nebo už novověk. Přesto nikdy nebylo zcela jasně vyřčeno, kdy vlastně středověk skončil? Již při vstupu na tyto stránky je krátký úvod, zaobírající se otázkou časového rozsahu středověku.
Samotný středověk se podobně abstraktním měřítkem rozděluje na další podskupiny (raný, vrcholný, pozdní). Narozdíl od historického hlediska, se jinak k rozdělení těchto období staví i předěl z pohledu gotického umění a módy. Samotný středověký člověk svoji dobu logicky posuzoval jako novou éru, teprve historie "dalšího" nového věku byla nucena vytvořit další kategorie, pro lepší orientaci svého popisu.
Nejrozšířenější domněnka o konci středověku se pojí se znovuobjevením Ameriky r. 1492 španělským mořeplavcem Kryštofem Kolumbem. Ostatně zámořské objevy koncem 15.stol. byly již předzvěstí konce středověku. Jiná z verzí se zas přiklání k datu 1453 - pád Byzantské říše (východo-římského impéria), kdy osmanští Turci dobyli hlavní říšské město Konstantinopol. Současně v té době skončila také francouzsko-anglická stoletá válka. Třetím významným datem, spojovaným s koncem středověku, je rok 1445 - počátek knihtisku. Tehdy došlo k zásadnímu zlomu v šíření myšlenek a vzdělanosti. Zjednodušeně řečeno, vícekapacitní strojově tištěná kniha nahradila vzácný, ručně psaný pergamen...
Co tedy nejlépe obecně definuje konec středověku, který byl v jiných místech Země i samotné Evropy jiný? Změna stylu módy, myšlení jedince, náboženská reformace nebo válečná, historická událost či objev "století"...?

[Ježek]

No ještě středověk končí taky Koncem 30leté války(1648) nebo až začátkem průmyslové revoluce. Průmyslová revoluce je opravdu velký zlom, ale něčeho jiného než středověku. Ale podobnými zlomy bych odděloval periody, ne objevením Ameriky nebo dobytím Cařihradu. Nejvíc bych se klonil z uvedených ke knihtisku, to byl zlom...
Trochu o tom popřemýšlím. Co takhle Jihlavská kompaktáta 1436 - konec monopolu katolické církve? Ale jak řikam, ještě popřemýšlim...

[Jiří Motyčka]

Tradičně se uvádí rok 1492. Skutečný mezník v dějinách lidstva. Když ale vezmeme, že novověk stále trvá a porovnám-li rok 1493 a 2006, tak je patrrné, že počátek novověku by bylo třeba posunout do pozdější doby. Nevím.
Nebo konec 2. sv. války a počátek vědeckotechnické revoluce spojené s vynálezem tranzistoru nazvat jinak, novou érou, postnovověkou...

[Przemysl de Nyestieyky]

Celkem mě zaujala glosa v úvodu českého překladu Mallea Maleficara (Kladiva na čarodějnice), která má k tomuto tématu co říci a jež si dovolím zde citovat: "...Pro úplnost je třeba podotknout, že ´oficiálně´ středověk skončil objevením Ameriky Kryštofem Kolumbem (1492), ale v obvyklém povědomí přetrvává ještě o dvě nebo tři století déle. Není divu. Vždyť patrně poslední ´čarodějnický´ proces v Evropě, který skončil upálením dvou stařen, se odehrál v Polsku v roce 1793..."
Tento sled myšlenek hledá konec středověku souběžně s ukončením středověké krutosti v mysli člověka již novověkého. Obávám se však, že i tato hranice je příliš tenká, neboť, jak jsme v jiném tématu polemizovali, krutost tehdejšího člověka se od nynější zas tolik nezměnila - jen na oficiální úrovni se standardy tolerované krutosti lehce poupilovaly.

[Ježek]

jestli chceme sami hledat konec středověku, já chci, tak by nebylo od věci definovat základní prvky středověku a novověku a jejich rozdíly.
Středověku vládla katolická církev, jak nábožensky, tak myšlenkově. Novověkem katolická círekv výrazně ztrácí své pozice, i jak řekl Přemysl i díky knihtisku.
Středověk je doba Země placky s okraji, novověk objevuje nové končiny, Země se kulatí.
Středověk je doba řízené výroby a odbytu, novověk má volnější trh.
Středověk válčí podle feudálních pravidel, základem novověkých vojsk jsou žoldáci, středověk využívá jízdu, novověk pěchotu.

[Andrew]

no lehka jizda mela sve vyuziti az do poloviny 19. stoleti...respektive az valka 1866 ukazala jeji zbytecnost, protoze bylo delostrelectvo a pechota byla vybavena puskama co se nabijely zezadu a pesaci si proste jizdu k telu nepustili, ale do teto doby jizda jasne vladla, i kdyz uz davno slo o novovek

[Andrew]

co se tyce konce stredoveku, ukoncil bych ho prave v dobe nastupu renesancniho zpusobu zivota, honosnych dvoru, zajmu slechty o umeni...u nas mozna nekdy v druhe pulce 15. stoleti...urcite s nastupem Jagelloncu na trun, stredoveky zpusob boje mozna jeste nejakou dobu pretrvaval, ale celkova filozofie doby se zacala obracet

[Ježek]

co se tyce konce stredoveku, ukoncil bych ho prave v dobe nastupu renesancniho zpusobu zivota, honosnych dvoru, zajmu slechty o umeni...u nas mozna nekdy v druhe pulce 15. stoleti...urcite s nastupem Jagelloncu na trun, stredoveky zpusob boje mozna jeste nejakou dobu pretrvaval, ale celkova filozofie doby se zacala obracet

Dobrý nápad, renesance a její způsob myšlení "jsou" novověké, ale renesance nevynikla všude stejně a hlavně ne ve stejné době, když v Itálii vznikala, u nás byl skoro ještě vrcholný středověk, když u nás vrcholila renesance, v Itálii pomalu odeznívala. Ale určitě dobrý poznatek

[Filip Svehla]

Snaha "vytýčit" hranice středověku, je snaha podobající se vytvoření osobních parcel na moři. Dělení takovýchto epoch připadá převážně význačným obdobím nebo rovnou událostím. V každé zemi však probíhaly tyto zlomové body jinak. Označována je renesance, objevení Ameriky, Průmyslová revoluce a někdy i dokonce Velká fancouzská revoluce. U nás to může být bitva u Moháče, ale stejně tak Bílá hora, či 19. století... Podle mě není tak důležité členění na pravěk, starověk, středověk a novověk, jak zpíš dějinné epochy zcela individuální k danému uzemnímu celku (Velká Morava, vznik českého státu, období krize na přelomu století, atd..)

[Przemysl de Nyestieyky]

Snaha "vytýčit" hranice středověku, je snaha podobající se vytvoření osobních parcel na moři.

To je myslím krásný příměr, leč směšovat renesanci kupř. gotikou, tedy slohový doprovod středověkého a novověkého období je trochu zcestný. Tam je ten prostor dějinného předělu poměrně viditelný. A podobně i v jiných oblastech, nejen architektonických nebo uměleckých.
Nelze ani vytyčit tyto éry celosvětově, stejně jako má křesťanství počátky v římském impériu zcela jinde než ve slovanských zemích, tak i pomyslná hranice středověku je jiná naše od kupř. italské.
Spíše jde o debatu, v níž lze polemizovat nad "koncem středověku" odvozovaného nesmyslným datem spojenéhm s objevením Ameriky (1492), které se zcestně učí ve školách.
Osobně si myslím, že toto datum označuje pouze počátek genocidy původního obyvatelstva a násilné invaze do nového kolonizačního prostoru. Ale každý nový věk si ve svém prosazení nese obrovskou křivdu k posouzení do časů následné dějinné éry. Tak myslím však tento datum původně myšlen nebyl a Kryštof Kolumbus se také nikomu zodpovídat nemusel za své osobní chování a jeho posádky k porobeným obyvatelům.
Navíc je toto datum objevením spíše pro Španěly a částečně starý kontinent. Podle polooficiálních tezí se s Amerikou setkali první nejen Španělé, ale i Vikingové, číňani nebo třeba legendární Templáři.
Španělské království mělo trochu prvenství v tom, že si to dokázalo více zosobnit.

[Filip Svehla]

Já nesměšuji renesanci s gotikou! Ano je to jinné dějiné údobí, ale nepřičítal bych mu konec středověku.

[Filip Svehla]

Spíše jde o debatu, v níž lze polemizovat nad "koncem středověku" odvozovaného nesmyslným datem spojenéhm s objevením Ameriky (1492), které se zcestně učí ve školách.

Po delší době bych toplnil: Ano jde možná o debatu, ale napadá mě k čemu ta debata je? Toto dělení je subjektivní a velice relativní. Záleží k čemu daný poznatek potřebujeme. Jiné dělení mají archeologové nebo historikové umění. Chcete-li diskutovat o dějinách panovnických rodů, pak se dá určit něco zřejmějšího, ale jen tak uvažovat z ničeho se nadá.
S těmito problémy se setkáváme i dnes, kdy řada filosoů člení do epoch téměř každý den. Takže abych to shrnul, je to účelové (upozorňuji, že pouze konstatuji, nikoliv kritizuji!).

[Przemysl de Nyestieyky]

...Ano jde možná o debatu, ale napadá mě k čemu ta debata je?...

To jistě,... ta debata je k ničemu. Stejně tak jsou k ničemu debaty o náboženství, o filosofii, často i o historii... a společného mají to, že se nejedná o exaktní vědy, tudíž míra subjektivity bude podstatně vyšší než jinde.
Další věcí je, že takové debaty pak absolutně ztrácejí smysl, pokud jsou vedeny bez tendence naslouchání. Tedy, když materialista polemizuje s věřícím, historik s instalatérem apod. Ale ani to není tak zcela pravda.
Vždy totiž záleží na úhlu pohledu, míře zaujatosti.... Ale jedno pravidlo platí pro všechny, kdo nechce, účastnit se nemusí.

p.s.: Asi kdyby se toto, na hlavu padlé, datum nevnucovalo školou, nevznikaly by tyto debaty.

[Filip Svehla]

Není co dodávat? V tom případě by se potvrdilo mé ... k čemu ta debata je?
Já však dodám! Když občas debatuji o takovýchto tématech filosofických, často se s touto odpovědí setkávám. "To nemůže materialista pochopit.." nevím, možná jsem jen hloupý materialista, ale pochopit opravdu nemohu. Dělám-li něco, vždy ve svém konání hledém smysl. Ano, ani dějiny sami o sobě smysl nemají, jsou k ničemu. Pokud je nevyužijeme pro naši současnost- Hisoria magistra vitae (omlouvám se panu Motyčkovi, že jsem stále neopravil svůj slogan), to Vám řekne každý historik. A proto bych opravdu debatovat, jen tak pouze pro debatu samotnou, nechtěl. Dobrá nemusím se účastnit, ale proč se raději nepokusit, uvést diskusi tak, aby bylo o čem mluvit.
Tak mě napadá, idealismus - materialismus, dogma - věda, věčná diskuse. Ve starých dobách nepředstavitelná, nikdo nepochyboval o Bohu, jednoduše byl, měnily se pouze názvy, ztvárnění, interpretace. Ale nyní, člověk ztratil tuto jistotu "absolutní" pravdy a ani materialista nemá se svou vědou pevnou půdu pod nohama, postmoderní společnost. Dle mého největší zlom v dějinách. Nebo ne?

[Przemysl de Nyestieyky]

...možná jsem jen hloupý materialista...

Myslím že se odkláníme od tématu. Já nikoho nenařknul do "hloupých materialistů", jen jsem vedle sebe položil dva příměry.
Ale musím opět připomenout, nebyl jsem to já, kdo vymyslel nějaké členění středověku nebo jeho konec. Ale pokud už se člení středověk na raný, vrcholný a pozdní a když nikdo nepochybuje nad renesančními budovami...pak zákonitě musí existovat nějaký abstraktní předěl, v němž gotický středověk přechází do renesančního novověku.
A já se pouze vzpouzím tomu, jak je obecně vnucováno, že datum 1492 byla hranice konce středověku. (A není to kvůli mé zaujatosti vůči Kolumbovi )
Nějaký historický předěl (který je vždy jen teoritický a umělý!) musel mít nějaké všeobecně výrazné body, které by jeho hranice vymezovaly. A těmi jistě nebyl Kolumbus s pochybným objevením kontinentu.
Já osobně tu hranici vidím o něco dřív a přibližně v rozmezí jednoho půlstoletí...

[Ježek]

Třeba Jaques LeGoff a francouzská škola Annales datují konec středověku až někdy do 19. st.

[Przemysl de Nyestieyky]

Třeba Jaques LeGoff a francouzská škola Annales datují konec středověku až někdy do 19. st.

Tak to si přiznejme, je již trochu mimo. Přes hubu by mi nešlo ani nazývat renesanci ještě středověkem....

[petr]

Vážení,
otázku konce stedověku jsem probíral s různými lidmi i vysokoškolského vzdělání a výsledek pramení z toho, kdo kdysi takovou věc někdo řekl a někdo za to dostal ve škole jedničku. Takévé myšlenky těžko někomu vyvrátíte.
Když se řekne konec středověku, je si nutno říci za prvé, co to ten středověk byl.
Středověk je nějaké státní zřízení, které je založeno - na čem? Když to vezmeme po stránce správní - základní správní jednotkou bylo PANSTVÍ. Panství mělo i právní a soudní subjemtivitu (do určité úrovně) atd. Vedení jednotlivého panství bylo jen a jen v rukách majitele. Problémem bylo i to, že mnohdy paství byla rozdělená na několik částí po celé zemi. Středověk byly i další věci - robota atd., byly tu i vojenské věci atd. To je středověk a ten se táhl po celou dobu románskou, gotickou, renesanční, barokní, klasicismus atd. Nemysleme si, že se poddaní lidé měli nějak lépe v 11. či 17. stoleletí, jejich život závisel jen na vůli panstva. Jejich výrobní potenciál patřil majiteli panství. Dokonce se snad uvádí, že poddaní ve 14. století měli lepší životní podmínky než v 17. století, tedy v době temna.
Středověk je tedy státní a společenské zřízení a ne umělecký či filozofický obraz doby.
Když jsem vysvětlil něco o středověku, řekněme si tedy, kdy skončil. Je tu datum pomyslné, dá se říci filozofické, tedy datum, od kterého se začalo, a to velmi a velmi pomalu, něco měnit, a to je asi skutečně objev Ameriky. Řekl bych, že se to odrazilo v různých zemích různě, čím víc od pobřeží moře, tím méně.
Na druhou stranu musím přiznat, že úrověň středověkého systému byl v různých zemích různý. Z toho vyplývá, že nelze říci, kde kdy skončil jednotně středověk, v různých zemích to bylo různé.
Protože toho vím nejvíc o Rakousku, budu psát o něm. Rok 1492 se tu vůbec žádným způsobem neodrazil, dokonce o objevu Nové země jsme se dozvěděli asi o 20 let později. Reformy Marie Terezie a jejího syna Josefa II. mnoho z temného středověku odstranily, ale to hlavní, správní systém ne. Ten v Rakousku skončil v roce 1850, kdy se vytvořily obce, okresy a kraje a konaly je prví demokratické volby, i když demokracie to byla našima očima velmi nedemokratická.
V roce 1850 na našem území přestal existovat středověký systém, a tedy pro nás tehdy skončil středověk.
V Rusku trval napíklad středověk mnohem déle, do počátku 20. století.
Ještě musím dodat, že středověk ve smyslu, jak ho chápeme my, platí pro křesanskou část zeměkoule. Když se podíváme do jiných koutů zeměkoule, poměry, které panovaly v době, kdy byl u nás středověk, někde vládnou dodnes. Podle mého zaštitování se nějakou vírou (církví) při podmanování lidí je jen zámink nad tím mít nad někým moc. Proto nehovořím ani o tom, že je u nás středověk spojen s křesanstvím, i u něho platí podle mého předcházející věta.

[Przemysl de Nyestieyky]

Já bych naopak středověk nerozlišoval podle státního zřízení, existence panství, roboty... dnes bychom totiž stále žili v mírném středověku. Do jisté míry to je pravda, ale myslím, že spíše ona filosofická.
Teprve nedávno byla zrušena povinnost "narukovat na vojnu." Robota zrušena nebyla, jen se změnila forma (ani nevím na kdy v Čechách připadá tzv. "den daňové svobody.") A místo skutečných vlastníků panství, na jejichž hospodaření závisel i jejich profit, je tu jakási státní - městská správa v čele se starostou, kteří spravují svůj obecní obvod > někdejší panství. Jen s tím rozdílem, že se k tomu nemusí chovat jako k vlastnímu, protože jejich mandát je jen dočasný. A soukromé vlastnictví? Pokud to je v zájmu státu, v "obecném prospěchu", pak žádný soukromý nárok neexistuje.
Já osobně bych konec středověku hledal zároveň s koncem jisté technické úrovně vybavenosti lidí > tedy tehdy, kdy začínala nová "technická" etapa lidstva.
Nutno je ale mít na zřeteli, jak už petr podotkl, že tento předěl je odlišný nejen ve středoevropském měřítku, ale i v porovnání s ostatním světem. Já vidím rok 1492 jako obrovský krok zpátku do středověku.

poddaní ve 14. století měli lepší životní podmínky než v 17. století

Líbí se mi srovnání těchto dvou století! Jen je to trochu zavádějící v tom, že 14. století bylo po dlouhé době jedno z nejklidnějších a nejefektivnějších i vzhledem k prostému člověku a zárověň zas na nějaký čas posledním.
Ale ve srovnání těchto dvou období zůstávala mysl člověka pořád stejná, ta tam bylo renesanční osvícení a ještě daleko technický vývoj, nadlouho zabržděný 30tiletou válkou.

[Ježek]

Středověk je tedy státní a společenské zřízení a ne umělecký či filozofický obraz doby.

Tohle je věc názoru. Já bych na základě změny myšlení lidí viděl konec středověku. Renesance, víra podpořená rozumem, nikoli slepá, dokázala vytvořit převratné změny v technice, vědě, průmyslou a obchodu i filosofii. Svým způsobem i společenské zřízení ovlivnila...