Richenza

Dějiny od roku 1197 do roku 1378 (smrt Karla IV.) - Přemyslovští králové od Přemysla Otakara I. až k Václavu III., první Lucemburkové (Jan a Karel). Světové dějiny v 13. a 14. století

Moderátoři: elizabeth, Katerina, Ježek

Katerina
Královna
Příspěvky: 1773
Registrován: 29 led 2007 16:32
Bydliště: Velvary
Been thanked: 1 time

Re: Náhrobek Anežky a Jindøicha

Nový příspěvek od Katerina »

acoma píše:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Henryk1jawor.jpg - tady je odkaz na wikipedii, kde je obrazek spolecneho nahrobku Anežky a Jindřicha Javorskeho
Díky, je opravdu hezký. V této souvislosti mě napadlo, protože náhrobky, náhrobní kameny apod. jsou také dost důležitý pramen na zkoumání, zda to bývalo bežným zvykem zobrazovat takto manžele společně či to může mít i nějaký symbolický význam ?
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
Uživatelský avatar
Maršálek
Kníže
Příspěvky: 364
Registrován: 22 led 2007 10:38
Bydliště: HK

Nový příspěvek od Maršálek »

Nebylo to běžné, naopak. Středověká Evropa zná všeho všudy jenom pár náhrobků a náhrobníků, na nichž se manželé drží za ruce. Vybavují se mi 4 z Anglie 14. st. a tenhle :wink: Obvyklé je, že oba manželé mají ruce sepjaté na modlení. Podle středověkých legend se ale věčným objetím (symbolicky ztvárňované tak, že se pár drží za ruce) vyjadřovala opravdová láska. Prvními byli údajně Tristan a Isolda :wink: někde výše se tu spekulovalo o tom, že Richenza při stavbě baziliky Nanebevzetí panny Marie v Brně údajně počítala i s hrobkou své dcery a že by to měl být důkaz toho, že to Anežce a Jindřichovi hrubě neklapalo. Tento náhrobek bych naopak považoval za indicii vedoucí k doměnce, že se oba manželé upřímně ctili a milovali :wink:
servo
jur
Pán
Příspěvky: 233
Registrován: 18 kvě 2007 09:49
Bydliště: Polonia

Re: Rejèka

Nový příspěvek od jur »

Ježek píše: I já ve své lásce k Polsku a polštině, raději řikám Rejčka
V Polsku se ji rika :
Ryksa El¿bieta ev. Reiczka Przemys³awówna, dcera Ryksy Szwedzkiej a Przemys³a II Wielkopolskiego.
Jmeno Ryksa (Rycheza) je germanskeho puvodu.
Katerina
Královna
Příspěvky: 1773
Registrován: 29 led 2007 16:32
Bydliště: Velvary
Been thanked: 1 time

Nový příspěvek od Katerina »

Maršálek píše:Nebylo to běžné, naopak. Středověká Evropa zná všeho všudy jenom pár náhrobků a náhrobníků, na nichž se manželé drží za ruce. Vybavují se mi 4 z Anglie 14. st. a tenhle :wink: Obvyklé je, že oba manželé mají ruce sepjaté na modlení. Podle středověkých legend se ale věčným objetím (symbolicky ztvárňované tak, že se pár drží za ruce) vyjadřovala opravdová láska. Prvními byli údajně Tristan a Isolda :wink: někde výše se tu spekulovalo o tom, že Richenza při stavbě baziliky Nanebevzetí panny Marie v Brně údajně počítala i s hrobkou své dcery a že by to měl být důkaz toho, že to Anežce a Jindřichovi hrubě neklapalo. Tento náhrobek bych naopak považoval za indicii vedoucí k doměnce, že se oba manželé upřímně ctili a milovali :wink:
Díky za vyčerpávající odpověd´, já jsem si to tak tiše myslela.

Jinak to se nespekulovalo, to bylo převzato z knihy KLášterní stavby na Moravě a ve Slezku, ale je dost dobře možné, že tato spekulace vycházela od archeologů, kteří tak soudili spíš z vnitřního uspořádání této části klášterní lodi, (vybylo jim tam místo, s kterým si holt nevěděli rady :)
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
Katerina
Královna
Příspěvky: 1773
Registrován: 29 led 2007 16:32
Bydliště: Velvary
Been thanked: 1 time

Re: Rejèka

Nový příspěvek od Katerina »

jur píše:
V Polsku se ji rika :
Ryksa El¿bieta ev. Reiczka Przemys³awówna, dcera Ryksy Szwedzkiej a Przemys³a II Wielkopolskiego.
Jmeno Ryksa (Rycheza) je germanskeho puvodu.
Díky moc za info, jen jsem se ještě chtěla zeptat - dle té Reiczky Premyslawowny eventuelně Elzbiety mi to připadá , že toto polské pojmenování vychází až z jejího českého pojmenování - Alžbětou (a Přemyslovnou :) ) se stala až po svatbě s Václavem.

Dá se tedy předpokládat, že děvče se původně jmenovalo Richenza (po švédsku) nebo Rycheza ?
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
Uživatelský avatar
elizabeth
Vévodkyně
Příspěvky: 2126
Registrován: 04 zář 2006 15:24
Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Has thanked: 2 times
Been thanked: 3 times

Re: Rejèka

Nový příspěvek od elizabeth »

Katerina píše:
jur píše:
V Polsku se ji rika :
Ryksa El¿bieta ev. Reiczka Przemys³awówna, dcera Ryksy Szwedzkiej a Przemys³a II Wielkopolskiego.
Jmeno Ryksa (Rycheza) je germanskeho puvodu.
Díky moc za info, jen jsem se ještě chtěla zeptat - dle té Reiczky Premyslawowny eventuelně Elzbiety mi to připadá , že toto polské pojmenování vychází až z jejího českého pojmenování - Alžbětou (a Přemyslovnou :) ) se stala až po svatbě s Václavem.

Dá se tedy předpokládat, že děvče se původně jmenovalo Richenza (po švédsku) nebo Rycheza ?
Przemys³awówna zřejmě byla proto, že její otec byl Přemysl Velkopolský. Spíš ta Reiczka je z češtiny. To se nedá předpokládat, ona se po matce skutečně Richenza jmenovala. :wink: :D
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
jur
Pán
Příspěvky: 233
Registrován: 18 kvě 2007 09:49
Bydliště: Polonia

Re: Rejèka

Nový příspěvek od jur »

Katerina píše:Dá se tedy předpokládat, že děvče se původně jmenovalo Richenza (po švédsku) nebo Rycheza ?
Samozrejme puvodne Ryksa, jmeno Elzbieta prijala na prani manzela, Vaclava II.
Byla to prvni Polka, u ktere historici znaji presne datum narozeni a umrti. :)
P.S. Przemys³awówna = dcera Przemys³awa, podobne jako napr. Boles³awówna = dcera Boles³awa, Mieszkówna = dcera Mieszka.
U chlapcu by to bylo : Przemys³awowic (-icz) = syn Przemys³awa, Boles³awowic - syn Boles³awa atd. U chlapcu jsou to uz dnes formy archaicke, nepouzivane, u devcat i dnes by slo rict napr. Nowakówna = dcera Nowaka (pouze za svobody), manzelka Nowaka je pani Nowakowa. :)
Uživatelský avatar
Maršálek
Kníže
Příspěvky: 364
Registrován: 22 led 2007 10:38
Bydliště: HK

Nový příspěvek od Maršálek »

jak psali již ti přede mnou, původně se jmenovala Richenza (údajně by se mělo vyslovovat švédsky jako Rykenza) a v Polsku jí podle písemných zmínek oslovovali Ryksa či Rixa. Módní jméno Ažběta (Elisabeta) přijala až roku 1303 v den své svatby a korunovace. Takže jméno nejčastěji spojované s touto historickou osobností - Rejčka, je nejspíše českou verzí jejího původního Richenza a mělo by se objevovat asi již od jejího příchodu do Čech roku 1300 :wink: Zbraslavská kronika pak obě české královny Richenzu a Přemyslovnu často zaměňuje, když obě označuje jako Alžběty (to se objevuje i v Neplachově popisu války dvou královen, v němž autor mluví o dvou Eliškách).
Nejčastěji se to v domácích letopisech rozlišovalo tak, že Richenzu popisují jako Alžbětu a Přemyslovnu jako Elišku. Označení královna vdova je překvapivě méně užívané :wink: Super je to v listinách diplomatické povahy, tam je Richenza zmiňována jako česká a polská královna Alžběta (nejpřesněji ještě vdova po králi Václavu II., případně i po Rudolfu I.) a Přemyslovna jako česká královna a lucemburská hraběnka Alžběta (nejpřesněji dcera krále Václava II.). Richenza je ještě označována jako Regina de Gratz, ale to jenom velmi vzácně. Celé je to pak poměrně nepřehledné a tak není divu, že mnozí nepříliš znalí historici zaměňují obě Elišky nejčastěji v jejich donacích :wink: Obávám se však, že tímhle jsem vás již unavoval dříve :lol:
servo
Katerina
Královna
Příspěvky: 1773
Registrován: 29 led 2007 16:32
Bydliště: Velvary
Been thanked: 1 time

Re: Richenzin pobyt v Rakousku

Nový příspěvek od Katerina »

Kateøina_z_Landštejna píše:Paní a pánové, možná byste mi mohli pomoci.

Marně pátrám po osudech Richenziných od července 1307, kdy zemřel Rudolf Habsburský, do srpna 1308, kdy převzala zpět svá věnná města a vrátila se do Čech.

V září 1307 měla uprchnout za dost dramatických okolností (snad dokonce v převleku a takřka bez doprovodu) z Prahy do klášterů ve Zderazi a Kutné Hoře a pak se, snad za pomoci Fridricha Sličného, přesunout do Vídně a krátce poté do kláštera v Klosterneuburku. Jenže kromě těch dramatických okolností (vzhledem k vývoji v zemi jí asi skutečně šlo oživot, zvl᚝ když se znovu postavila na stranu Habsburků), jež jsou ověřitelné, se mi nedaří najít nikde ani stopu po tom, co se skutečně dělo.

Psala jsem i do kláštěrů Lilienfeld a Klosterneuburg v Rakousku. Z Lilienfeldu mi obratem odpověděli, dali datace listin, na nichž Richenza může figurovat, dokonce snad klášter i navštívila, ale v r. 1307 o ní nemají ani zmínku. Z Klosterneuburgu mi, bohužel, neodpověděli, by jsem tam poslala dva prosebné dopisy.

Takže dále tápu v temnotách. Nevíte tedy někdo něco bližšího?
Tedy přiznám se, že jsem její pobyt u Klosterneuburgu považovala za axiom, ale když jsi to otevřela...
Dívala jsem se na stránky toho kláštera, je prý starý 900 let (dnes jsou tam také vinné sklepy jako atrakce pro turisty) , ale vždycky to byl mužský klášter. nevím, jestli by si ji tam tedy nechali. Jestli byl v minulosti u mužského kláštera i ženský, to nevím, zatím jsem to nenašla.

JInak časově to sedí, jak uvádíš:
Po Rudolfově smrti 3.7. 1307 nastaly zmatky s nástupnictví znovu, a vedly až k zabití Tobiáše z Bechyně 24.7. 1307 - prohabsburské straně v té době muselo být opravdu ouvej, a tato událost mohla být tím impulsem, aby královna vdova popadla malou Přemyslovnu a utekla z Prahy. Osobně si myslím, že to bylo až později. Nejprve se vrací zpátky JIndřich Korutanský a je 15.8.1307 korunován na českého krále, ale ani tehdy to Habsburkové ještě nevzávají. V září vpadli do Čech, a táhli rovnou na Kutnou Horu a Kolín. Takže měl Fridrich příležitost, aby Richenze pomohl z Prahy. Ohledě Rejčina otevření jejích věnných měst habsburům má být něco ve FRB IV: kap. 86, s. 113

Po Albrechtově zabití to Fridrich Sličný vzdává a 14.8. 1308 si vyjednává náhradu za vzdání se nároků a zároveň pardon svým příznivcům v Čechách, (tedy i pro Richenzu a cesdta zpět do Čech je pro ni volná). O této smlouvě zase v RBM II. s. 942, č. 2183 a CDM VI. s. 375, Suplementum 15

Takže necelý rok. Možná by něco mohlo být na stránkách toho Monasteria.

A taky bych to ještě nevzdávala s tím klášterem, já jem také psala do Žitavy víckrát, na anglickou prosbu neodpověděli vůbec m na německou pak ano. Ted jde spíš o to, kde by tam mohla přebývat, žena s dítětem a svým fraucimorem ?
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
Uživatelský avatar
Kateřina_z_Landštejna
Vévodkyně
Příspěvky: 410
Registrován: 17 dub 2007 15:44

Nový příspěvek od Kateřina_z_Landštejna »

Paní a pánové, možná byste mi mohli pomoci.

Marně pátrám po osudech Richenziných od července 1307, kdy zemřel Rudolf Habsburský, do srpna 1308, kdy převzala zpět svá věnná města a vrátila se do Čech.

V září 1307 měla uprchnout za dost dramatických okolností (snad dokonce v převleku a takřka bez doprovodu) z Prahy do klášterů ve Zderazi a Kutné Hoře a pak se, snad za pomoci Fridricha Sličného, přesunout do Vídně a krátce poté do kláštera v Klosterneuburku. Jenže kromě těch dramatických okolností (vzhledem k vývoji v zemi jí asi skutečně šlo oživot, zvl᚝ když se znovu postavila na stranu Habsburků), jež jsou ověřitelné, se mi nedaří najít nikde ani stopu po tom, co se skutečně dělo.

Psala jsem i do kláštěrů Lilienfeld a Klosterneuburg v Rakousku. Z Lilienfeldu mi obratem odpověděli, dali datace listin, na nichž Richenza může figurovat, dokonce snad klášter i navštívila, ale v r. 1307 o ní nemají ani zmínku. Z Klosterneuburgu mi, bohužel, neodpověděli, by jsem tam poslala dva prosebné dopisy.

Takže dále tápu v temnotách. Nevíte tedy někdo něco bližšího?
Volo, multum, statim!
Uživatelský avatar
Maršálek
Kníže
Příspěvky: 364
Registrován: 22 led 2007 10:38
Bydliště: HK

Nový příspěvek od Maršálek »

Stručný přehled událostí, souvisejících s rakouským pobytem Richenzy (http://dvur.radekpl.net/vlada/prehled.htm )

- léto 1307 - král Rudolf vytáhl proti vzbouřencům, oblehl Horažďovice. 4. července 1307 zemřel král Rudolf ve věku 26 let u Horažďovic na úplavici. Před smrtí stačil ještě zabezpečit svou cho královnu Richenzu připsáním dalších dvou měst, tím zvýšil jejich zástavní hodnotu z 20 000 hřiven na 40 000. Král pochován v katedrálním chrámu v Praze rukama zbraslavského opata Konráda, jež vedl pohřební obřady. Rudolf Habsburský nebyl korunován královskou korunou, králem byl toliko volbou a manželstvím s korunovanou českou a polskou královnou Alžbětou Richenzou.

- následovalo nové rozdělení šlechty, v Čechách uznán králem Jindřich Korutanský, na Moravě uznáno nástupnické právo rakouského vévody Fridricha Sličného (Znojemské ujednání z 18. ledna 1307). V Praze během potyčky zabit vůdce habsburské strany Tobiáš Dobeš z Bechyně, maršálek království českého („…Oldřich a Hynek Krušina z Lichtemburka po boku pražského biskupa Jana s některými jinými ozbrojenou mocí vnikli do komnat pana Tobiáše a tam jej ostřím meče zabili…“ viz Zbraslavská kronika).

- následoval bleskový návrat Jindřicha Korutanského do Čech (dle mého názoru si pro něho čeští páni pravděpodobně dojeli).

- 15. srpna 1307 byl Jindřich Korutanský v Praze zvolen českým králem a ujal se vlády v zemi (česká Šlechta se tak téměř sjednotila v opozici proti habsburským nárokům).

- římský král Albrecht vyhlásil říšskou klatbu proti zvolenému Jindřichovi Korutanskému a vtrhl s vojskem od západu přes Cheb do Čech, rakouský vévoda Fridrich Sličný shromáždil vojsko u Jemnice na Moravě, oba oblehli Kutnou Horu a Kolín, ale obě města se ubránila. Obě města bránili nejvyšší maršálek království českého Jindřich z Lipé a nejvyšší číšník Jan z Vartemberka a houževnatou obranou způsobili obléhatelům mnoho ztrát. Též se aktivně účastnil Plichta ze Žerotína, který pravděpodobně přivedl na pomoc obleženým část zemské hotovosti.

- „královna vdova Rejčka, přející králi Albrechtovi byla zatím v Praze, kde utrpěla některé urážky a potíže strany Korutancovy, proto aby nebyla hruběji urážena, uprchla tajně z Prahy s jedinou služkou nesouc svou dcerku Anežku v náručí…“ viz Zbraslavská kronika. Rakouský vévoda Fridrich Sličný (její švagr) ji odvedl do svého tábora (tím získala habsburská strana přístup do královniných věnných měst).

- král Albrecht s vévodou Fridrichem pro vojenské neúspěchy a blížící se zimu ustoupili na Moravu a do Rakous, kde připravovali nové tažení do Čech, plánované na příští rok. Královna vdova Eliška Rejčka za ochranu pro sebe a svou dceru princeznu Anežku Přemyslovnu poskytla svá města habsburským posádkám k přezimování. O této události máme přímý doklad z tvz. Opatovických privilegií, kterými si Richenza podmínila vstup habsburských posádek do svých věnných měst (říjen 1307).

- Habsburské posádky usazené ve věnných městech svedli mnoho bitev se střídavým úspěchem, aby nakonec podlehli v rozhodné polní srážce u Mýta (dalimil úvádí, že to bylo někdy po novém roce 1308), kde údajně všichni padli do zajetí. Po smrti krále Albrechta se po vyjednávání a navrácení hradů vrátili domů (bitvu u Mýta zmiňuje ze všech pramenů toliko Dalimilova kronika, následné zmínky o vyjednávání a odchodu poražených habsburských posádek pak zase Zbraslavská kronika, na jiné písemné zmínky jsem v pramenech nenarazil).

- 1. května 1308 zemřel římský král Albrecht rukou Jana Habsburského, syna svého bratra, ve Švábsku.

- v červnu 1308 se ve vojenském táboře u Kutné Hory Raimund z Lichtemburka vzdal úřadu podkomořího, jeho úřad převzal Jindřich z Lipé. (Raimundova pohledávka činila 9 042 hřiven a 1 lot). (Ten vojenský tábor naznačuje, že přípravy na jednání obou vladařů byly v plném proudu.)

- rakouský vévoda Fridrich Sličný nyní zbaven hlavní opory svého otce římského krále uzavřel s Jindřichem Korutanským mír. Vévoda Fridrich se vzdal za náhradu 45 000 hřiven stříbra všech nároků na panství v Čechách a na Moravě a zavázal se vydat všechna města a hrady jež měl v držení. Měl zatím podržet zárukou náhrady na Moravě Jihlavu s doly, cly a soudem, hrad Veveří, Ivančice, Podivín a Pohořelice. Moravská šlechta, olomoucký biskup Jan a dle všeho i moravská města dosud věrná Fridrichovi, zvláště Brno a Olomouc uznaly bez odporu krále Jindřicha Korutanského. Součástí mírové smlouvy mezi rakouským vévodou Fridrichem Sličným a českým králem Jindřichem Korutanským byl generální pardon všem habsburským příznivcům v zemi a bezpečný návrat královny vdovy Elišky Rejčky a její dcery Anežky, záruka jejich osobní bezpečnosti a zachování všech jejich práv, jakož i zachování všech práv a svobod jejím městům. Tuto smlouvu zároveň pečetili všichni přední čeští a moravští páni (tzv. Znojemská úmluva – tam kde spor o habsburské následnictví v lednu 1307 vznikl také v létě 1308 skončil – pěkná ukázka toho, jak Češi demonstrovali sílu).

- Richenza na cestě z Rakous potvrdila již 17.srpna 1308 v Nymburce svým městům všechna práva a svobody, udělené jim již králem Rudolfem a zavázala se, že je proti jejich vůli nikomu nezastaví. Města jí při této příležitosti obnovila slib poslušnosti (máme toliko dva originály listin pro věnná města a jeden dochovaný originál přísahy m칝anů Richenze, listiny byly vždy vyhotoveny pro každé město a za každé město zvl᚝).


Takže z písemných pramenů máme potvrzen toliko útěk Richenzy z Prahy do vojenského tábora Habsburků u Kutné hory, následně v říjnu přesun do Opatovi, kde si dala udělit velmi významná privilegia pro svá města od římského krále, tedy nejvyšší autority Říše (http://dvur.radekpl.net/vlada/opatov.htm ). Celý zimní a jarní pobyt Richenzy je nám prakticky neznámý, krom skromné zmínky o Rakousku a Klostenneuburgu (odtud prokazatelně žádné písemnosti zachované nemáme). Další pohyb Richenzy můžeme spolehlivě mapovat až jejím návratem z Rakous – Nymburské přísahy v srpnu 1308.
Podle toho, že v Nymburce pečetí toliko svým sekretem, tedy malou pečetí lze usuzovat z toho, že vše bylo poněkud narychlo (Peče jako nejvyšší právní prostředek koroborace byl svým majitelem vždy velmi přísně střežen a i pokud její majitel disponoval vlastní kanceláří, jenom velmi vzácně ji ponechával v rukou kancléře. Protože kancelář následovala svého pána prakticky na všech cestách, byly pečeti stále po ruce.). To by mohlo potvrzovat úvahy Petra Žitavského o tom, že Richenzu z jejích bývalých dvořanů k Habsburkům skutečně nikdo nedoprovázel (myšleno ve smyslu šlechty).
Po celou dobu jejího hradeckého pobytu 1308-1318 (1321) nemáme o jejím dvoře prakticky žádné informace, krom jedovatých výčitek Petra Žitavského. Prakticky totéž se opakuje po jejím odchodu do Brna. Jestliže nemáme tedy dost informací o jejím pobytu doma v průběhu 27 let (písemných dokladů je žalostně málo a to včetně její korespondence s panovníkem, donace a výměny statků), abychom mohli alespoň rámcově dohledat osobnosti kolem ní a Jindřicha z Lipé, není až tak divné, že nevíme nic o půlroce jejího života na přelomu let 137-1308.

Studiem jejího života a osobnosti jsem s přáteli na projektu Hradeckého dvora strávil více než 7 let a přesto o ní nevíme stále prakticky nic. Máme sice cca 30 listin, jež se k ní nějakým způsobem vztahují, ale přímou souvislost má sotva 10 z nich. Za každou pomoc budu samozřejmě vděčný (to je oficiální prosba :wink:), ale poté, co jsme pracně shromáždili prakticky všechny dostupné písemné prameny a edice (CDM,CDB, MGH, Katalog královských listin, Privilegia královských měst venkovských, atd.) jsem k fantastickému objevení jakési zapomenuté listiny, či jiného pramene velmi skeptický. Mohli jsme se opřít o práce předních evropských historiků, kteří zpracovávali období konce Přemyslovců a nástupu Lucemburků v evropské politice a ti shromáždili a protřídili prameny z celé Evropy. To nám výrazně pomohlo v našem vlastním bádání, přesto je toho o Richenze známo zoufale málo.

P.S. všechny středověké písemnosti byly ve všech evropských zemích na sklonku 19. a počátku 20. st. shromážděny, protříděny a katalogizovány v tzv. Monumentech či Kodexech a regestech (edicích). Je tedy prakticky nemožné, aby se našlo něco nového :wink: S těmito edicemi se výborně pracuje a jsou dostupné všem badatelům bez ohledu na jeho národnost. Můžeme tedy pracovat s MGH stejně jako s domácími SDB a CDM.
Naposledy upravil(a) Maršálek dne 08 srp 2007 13:15, celkem upraveno 1 x.
servo
Uživatelský avatar
Kateřina_z_Landštejna
Vévodkyně
Příspěvky: 410
Registrován: 17 dub 2007 15:44

Re: Richenzin pobyt v Rakousku

Nový příspěvek od Kateřina_z_Landštejna »

Katerina píše: Tedy přiznám se, že jsem její pobyt u Klosterneuburgu považovala za axiom, ale když jsi to otevřela...
Dívala jsem se na stránky toho kláštera, je prý starý 900 let (dnes jsou tam také vinné sklepy jako atrakce pro turisty) , ale vždycky to byl mužský klášter. nevím, jestli by si ji tam tedy nechali. Jestli byl v minulosti u mužského kláštera i ženský, to nevím, zatím jsem to nenašla.


Nad tím si také lámu hlavu - jak by mohla žena s malým dítětem fungovat v mužském klášteře? Navíc žena v situaci, kdy tento klášter svou přítomností bezprostředně ohrožovala.
Navíc, když cca 40 km odtamtud byl a je velký a pohodlný ženský klášter v Lilienfeldu. To je také důvod, proč jsem tam psala - ovšem s již uvedeným výsledkem. Tam Rejčka nebyla.
A pochopitelně jsem tam psala německy. Znám totiž Rakušáky, maje je v rodině (tedy i skutečně, nejen co se mého nicku týče :wink:) - a vím, jak jsou hákliví na "komunikační nástroje" :D :D Zkusím zmermomocnit našeho skorozeáka, ten umí německy doceal hodně a mohl by mi pomoci s napsáním dalšího převelice přezdvořilého a dlouhého dopisu. Třeba to pomůže :roll:.

Ono to je vůbec celé divné, s tím jejím přesunem do Vídně. Marně si totiž lámu hlavu nad tím JAK se tam vůbec mohla dostat.

Vezměme to prostým selským:

Končí léto 1307, situace se pro znovuovdověvší královnu, navíc s malým batolátkem, komplikuje v důsledku jejích politických rozhodnutí. A komplikuje se tak, že jí a děátku jde o život.
Pravděpodobně v září, kdy je po definitivné porážce prakticky vězněna a neví, co bude s ní a Anežkou, se rozhoduje k zoufalému kroku.
Útěk.
Nemůže jinam, než směrem ke svým věnným městům, kde snad může hledat jakoustakous ochranu. Všude jinde jí hrozí zajetí, smrt - když ne vraždou, tak zimou a hladem.
Nebo země je v docela kruté občanské válce a navíc, jak píše Dalimil, se posledních několik let opakují hladomory, takže některé oblasti království jsou prakticky vylidněny.
Dostane se na Zderaz a odtud poté, co přibyli Albrechtovi vojáci, se vrací do Kutné Hory.

Zde její stopa končí a budu čistě hypotetizovat.

Pokud se skutečně rozhodla cestovat do Vídně, řeká ji cesta dlouhá nějakých 400 km! V pozdním podzimu, s malým dítětem, bez prostředků a vybavení, doprovodu, ochrany!
Na takovou cestu by se vydal buď člověk naprosto zoufalý, který již nemá co ztratit a ví, že stejně zemře, nebo naopak člověk jistý si svým zázemím.
První varianta je dost pravděpodobná, ale bez možnosti ověření, pro druhou pak chybí jakékoli podklady. Což je docela podivné, protože převoz ne zcela bezvýznamné šlechtičny přes území, na němž se odehrává válečné tažení, to by dost těžko zůstalo bez povšimnutí.

A tak mne napadlo, že Rejčka nakonec vůbec v žádné Vídni nemusela být. Pokud na ní Friedrichovi záleželo tak, jak se uvádí, mohl celkem bez potíží rozšířit fámu, že se i s malou nějak dostala do Rakous a je tam někde ukryta. A ona zatím mohla být v relativním bezpečí nějaké tvrze, hradu nebo kláštera u nás.

Ovšem, pokud se do Rakouska dostala, pak si kladu otázku jak. Pokud cestovala sama, jen s jednou či několika průvodkyněmi, pak asi šly pěšky. S malým děckem denně víc jak 20 km neurazily - je podzim, pozdě světlo, brzy tma, válka a hlad. Příšerné podmínky pro cestování. Domnívám se, že bez doprovodu to nebylo vůbec možné. Šly tedy s nějakou kupeckou skupinou?
Nebo jí Friedrich poskytl doprovod? To ale byla opět vystavena obrovskému riziku, protože si musíme uvědomit, že cestou do Vídně musela projít územími protihabsbursky zaměřených pánů.
Je možnost, že se jí zželelo nějakému z moravských nebo jihočeských pánů a pomohli jí přes Vysočinu či Brno? Protože kudy jinudy by šla? V její situaci jistě co možná nejkratší cestou.

A tak mám pocit, že záhada, místo aby se zmenšila, spíš narostla :)
Volo, multum, statim!
Uživatelský avatar
Kateřina_z_Landštejna
Vévodkyně
Příspěvky: 410
Registrován: 17 dub 2007 15:44

Nový příspěvek od Kateřina_z_Landštejna »

Maršálek píše:P.S. všechny středověké písemnosti byly ve všech evropských zemích na sklonku 19. a počátku 20. st. shromážděny, protříděny a katalogizovány v tzv. Monumentech či Kodexech a regestech (edicích). Je tedy prakticky nemožné, aby se našlo něco nového :wink: S těmito edicemi se výborně pracuje a jsou dostupné všem badatelům bez ohledu na jeho národnost. Můžeme tedy pracovat s MGH stejně jako s domácími SDB a CDM.


Děkuji, tyto zdroje jsou mi známy. Mně pro mé účely docela dobře vyhovuje i vyhledávač "Monasterium" - http://www.findbuch.net/domains/3263/ph ... KY&be_id=3. Ale předpokládám, že i ten je obecně dobře znám...

Tvrzení že vše listinné již bylo v Evropě objeveno, shromážděno a kodofikováno, mi přijde hodně odvážné. Protože pokud vím, tak zrovna loni byla objevena zcela náhodou truhlice s originály Komenského korespondence a rukopisů, a to v nádherném stavu. NIKDY tedy nelze vyloučit, že se najde něco dalšího zajímavého či dokonce převratného.

A pomoci? Pokud narazím na něco zajímavého, vždy to sem (do některého z oddělení) dávám k dispozici stejně jako ostatní.

V této souvislosti mne ale přece jen něco napadá - narazila jsem na stránkách Cerekvice nad Loučnou na zmínku o přítomnosti Albrechtova vojska v Cerekvici v r. 1307. Cerekvice je cca 10 km od Zderazi, místa přímo v srdci Rejččiných věnných měst, které náleželo klášteru v Podlažicích. Zde tedy skutečně mohla nalézt dočasné útočiště, stejně jako na tvrzi, která měla v té době být přímo ve Zderazi. Přítomnost vojsk Albrechtových jí mohla dodat pocit bezpečí a přítomnosti, by vzdáleně, spřízněných lidí. A mohla tak získat časový prostor pro vyjednávání případného doprovodu nebo alespoň propuštění válečným polem do Vídně.
Však, nemaje právě z té doby nic než letmé zmínky, domněnky a úvahy, je to jen hypotéza jako cokoli jiného...
Volo, multum, statim!
Uživatelský avatar
Maršálek
Kníže
Příspěvky: 364
Registrován: 22 led 2007 10:38
Bydliště: HK

Nový příspěvek od Maršálek »

Ke klášterům a jejich postavení:
- prakticky každý klášter měl mimo jiné i tzv. hostinské prostory a povinnost pečovat o poutníky, kteří požádají o ubytování či azyl. Tyto hostinské prostory bývaly v souladu s řeholí daného kláštera umisovány tak, aby oddělily řeholníky od hostů (tedy aby přítomnost poutníků nenarušovala chod a klid kláštera – jinak to samozřejmě bylo se špitály). O hosty pečovali službukonající bratři (či sestry).
- jako byl Sedlec, Zderaz, či sv. Jiří v Praze „prominentními dvorními kláštery“ s konkrétní povinností vůči panovníkovi, byl jím v rámci rakouských zemí i Klostenneuburg. Mezi jeho povinnosti mimo jiné patřilo zabezpečit na vlastní náklady v případě návštěvy panovníka (členů jeho rodiny, či vladařových úředníků) i celý jeho doprovod a to včetně ubytování. Nedomnívám se, že by tam bylo nějaké časové omezení (viz. např. dlouhodobý pobyt Violy Těšínské v neznámém klášteře, či Elišky Přemyslovny ve Svatojiřském klášteře v Praze – tedy žen z vladařského rodu, které nebyly nuceny kvůli svému pobytu skládat řeholní sliby).


K útěku Richenzy z Prahy k Habsburkům:
– není žádný důvod nevěřit Zbraslavské kronice, která vypovídá o tom, že útěk byl dopředu dohodnut a Richenzu čekali za hradbami vévodovi muži. Není ani důvod se domnívat, že by Richenza z vojenského tábora u Kutné Hory bloudila sama po Čechách, aby se nakonec odhodlala sama na vlastní náklady do Rakous. Ostatně právě výše zmíněná opatovická privilegia to dostatečně vyvrací. Že by si Habsburkové nechali ujít jedinečnou příležitost prohlásit se legálně ochránci země a královny vdovy je naprosto nemyslitelné. Jedině tím, že jí jako její rodina poskytli pomoc a ochranu se mohli v Čechách udržet – to že obsadili věnná města Hradec, Chrudim, Mýto, Poličku a Jaroměř bylo možné jenom se souhlasem jejich panovnice. Za to jí tato její města Habsburkové zaručili – poskytli jí vojenskou moc, aby o svůj majetek a poddané během své nepřítomnosti nepřišla. O uctivém tónu a současně o nezpochybnitelném postavení Richenzy jasně vypovídají opatovická privilegia, udělená římským králem a svědecky stvrzená vévodou rakouským a štýrským. Tím je dle mého jasně dané, že odcházející Habsburkové s sebou z nepřátelské země vzali i svou snachu a švagrovou Richenzu. Její dcera byla také jejich příbuzná a další velmi cenná figurka na politické šachovnici. V neposlední řadě si dovolím zdůraznit, že po smrti Václava III. byla Richenza jedinou korunovanou a pomazanou hlavou v Čechách :wink:
- o jejím návratu z Rakous není dle slov její vlastní listiny žádných pochyb (Nymburk, srpen 1308). Úvahy o jejím možném ilegálním pobytu v Čechách mi přijdou scestné. daleko spíše by v klidu přebývala na Moravě, která beze zbytku náležela Fridrichovi a která stála za jeho nástupnickým právem na český trůn. tam by byla Richenza velmi vzácným hostem např. olomouckého biskupa, nebo by se usadila na Špilberku v Brně. O věrnosti Moravanů také není pochyb, proto lze český ilegální pobyt naprosto vyloučit.


K nálezům listin - abychom mohli jaké-koli nově nalezené prameny (nejenom písemné) skutečně datovat a zařadit, musejí být nejprve prostudovány, aby se ověřila jejich pravost, zjistila jejich hodnota a aby mohly být opětovně katalogizovány. Každý takový objev se současně po prvním solidním prozkoumání publikuje odborné veřejnosti. Proto na náhodné nalezení jakési listiny, kterou měli bratři mniši kdesi založenou a dosud ji nikomu neukázali (ale nezpochybnitelně znají její obsah, vydavatele i příjemce) nevěřím. To není nic osobního vůči tobě. Jsem jenom zdravě kritický a nějaké zkušenosti už mám. Vím jakých metod
je k ověření pravosti užít a vím kdo takové možnosti v plné škále má jak u nás, tak v Evropě (univerzity i vědecké instituty jsou také garantem při následném publikování) :wink: Odpus mi tedy prosím mou skepsi. :wink:
Naposledy upravil(a) Maršálek dne 09 srp 2007 12:53, celkem upraveno 3 x.
servo
Uživatelský avatar
Kateřina_z_Landštejna
Vévodkyně
Příspěvky: 410
Registrován: 17 dub 2007 15:44

Nový příspěvek od Kateřina_z_Landštejna »

No, tak jsem právě dostala mail z Klosterneuburgu :(

Sehr geehrte Frau ...,
leider gibt es im Stiftsarchiv keine Unterlagen über Elisabeth Richenza. (Bohužel, v klášterním archivu není o ELišce Rejčce žádná zmínka)
Mit freundlichen Grüßen,
Dr. Karl Holubar
Stiftsarchiv

Ani stopa, ...chjo
Volo, multum, statim!
Uživatelský avatar
Maršálek
Kníže
Příspěvky: 364
Registrován: 22 led 2007 10:38
Bydliště: HK

Nový příspěvek od Maršálek »

Kateøina_z_Landštejna píše:No, tak jsem právě dostala mail z Klosterneuburgu :(

Sehr geehrte Frau ...,
leider gibt es im Stiftsarchiv keine Unterlagen über Elisabeth Richenza. (Bohužel, v klášterním archivu není o ELišce Rejčce žádná zmínka)
Mit freundlichen Grüßen,
Dr. Karl Holubar
Stiftsarchiv

Ani stopa, ...chjo
k listinám doporučuji velmi stručný úvod http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=193 který by měl pomoci začínajícím badatelům :wink:

ostatním se omlouvám za OT :wink:
servo
Uživatelský avatar
Viola
Královna
Příspěvky: 2715
Registrován: 02 led 2007 15:55
Has thanked: 12 times
Been thanked: 7 times

Nový příspěvek od Viola »

3. října byly v hradeckém chrámu sv. Ducha odhaleny busty Richenzy a Alžběty Pomořanské k začínajícím oslavám 700. výročí založení chrámu. Bohužel jsem se nedostala dovnitř :( , ale pokud by měly některé z vás zájem aspoň o fotečky zvenčí, jsem plně k dispozici :wink:
Uživatelský avatar
Maršálek
Kníže
Příspěvky: 364
Registrován: 22 led 2007 10:38
Bydliště: HK

Nový příspěvek od Maršálek »

Viola píše:3. října byly v hradeckém chrámu sv. Ducha odhaleny busty Richenzy a Alžběty Pomořanské k začínajícím oslavám 700. výročí založení chrámu. Bohužel jsem se nedostala dovnitř :( , ale pokud by měly některé z vás zájem aspoň o fotečky zvenčí, jsem plně k dispozici :wink:
Akce bohužel proběhla s vyloučením veřejnosti. I my jsme se museli v rámci této oslavy omezit na cca 10 lidí. Komornost byla ústupkem bezpečnostním požadavkům prezidentské kanceláře. Přesto se nakonec celá akce poněkud zvrhla vinou novinářů, kteří se chovali jako verbež - a to doslova. V případě zájmu můžu také poskytnout nějaké fotky a to jak ze samotného odhalování bust, tak i z následné recepce (kde jsme v dobovém oděvu způsobyli slušný rozruh mezi hradeckou smetánkou :lol: ). Jako sochař a ctitel naší paní Richenzy musím s lítostí konstatovat, že obě busty se moc nepovedly. Mám autora, ak. sochaře Adamce, docela rád a pamatuji ho ještě z dob svých studií v Hořicích. Jako keramik byl výtečný, práce s bronzem se mu ovšem příliš nepovedla :cry:
servo
Katerina
Královna
Příspěvky: 1773
Registrován: 29 led 2007 16:32
Bydliště: Velvary
Been thanked: 1 time

Dvì královniny závìti

Nový příspěvek od Katerina »

Tak jsem v té Stloukalově knize o Velkých ženách českých narazila na věc, kterou jsem předtím nevěděla. O závěti Elišky Rejčky se občas někdo zmíní, ale ony prý byly rovnou dvě, a docela zajímavé.

V červenci 1330 tedy necelý rok po smrti JzL sepisuje první závět, v které témeř vše, až na malé výjimky odkazů pro dceru Anežku především svému klášteru, zavazuje ho v ní spoustou modliteb a především zádušních mší za všechny : " drahé duše, s kterými se na své pestré životní pouti setkala " ..konec Stloukalovy citace.
To je myslím dost pochopitelné, odpovídá to obrazu doby v které žila.

Pak odjíždí na cesty spolu s Anežkou, sbírají ostatky a relikvie pro Richenzin klášter.
Jenže - těsně před svou smrtí sepisuje závět druhou , v které se vyznává prý velmi dojemnými a upřímnými slovy ke své mateřské lásce k Anežce.

Na existenci 2 závětí jsem tedy upřímně narazila poprvé, Vy jste o tom někdo věděl ?

Bohužel, pravděpodobně vzhledem k stáří knihy nejsou odkazy příliš konkrétní, takže u této kapitoly uvádí autor pouze ŠUstu, Palackého a J. Květa.
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
Uživatelský avatar
Maršálek
Kníže
Příspěvky: 364
Registrován: 22 led 2007 10:38
Bydliště: HK

Nový příspěvek od Maršálek »

ano, Richenza po sobě zanechala dva testamenty, v tom druhém dává vyplatit pár svých služebníků. Já se přiznávám, že jsem stále nebyl schopen projít všechny listiny které se jí týkají...
servo

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Common Crawl Bot, DotBot a 0 hostů