Záhada dvou "Železných" hradů

[Przemysl de Nyestieyky]

Velice dlouho se klade spojitost mezi hrady Železnice na Plzeňsku a na Jičínsku.
Pod jinými jmény je hrad znám také coby Železný nebo Isenberg.

Již ve XII. věku existoval starý český rod píšící se po Železnici, ovšem působící do konce následujícího století téměř výhradně na Plzeňsku nebo Českobudějovicku. Koncem XIII.st. se dokonce začal psát poněmčeně "z Isenberka."
Za tento rod lze uvést profil Čéče z Železnice-Isenberka.

Ovšem od počátku XIV.st. se na Jičínsku začíná vyskytovat "jiný" rod pánů z Železnice, nazývaný pro změnu pouze českým přídomkem.
Z nich je v historii nejvíce zmínek o Jarkovi z Železnice, sídlem na Pecce.
Tento rod, odlišného erbu, se nejčastěji psal právě po svých dvou sídlech (Železnice, Pecka) > viz rodokmen.

Poslední dobou začíná převládat názor, že hrad Železný - Železnice u Jičína má souvislost i s "pány z Isenberka."
Dokonce stále častěji začíná být považován za jeden z nejstarších hradů v zemi!

[Dagmar]

ŽELEZNICE - hrad
4 km severovýchodně od Jičína
Nad městem Železnicí, o němž je první písemná zpráva kolem r. 1320, kdy se tu připomíná Ratibor ze Železnice jako účastník sporů Voka z Rotštejna s okolní šlechtou, se tyčí homolovitý kopec zvaný Těšín nebo Železný vrch. Na něm údajně stával strážný hrad Železný, jehož jméno je doloženo i v německé podobě Isenberg. Když bylo železnické zboží trvale spojeno s panstvím bradleckým, majitelé zřejmě opustili nepohodlný hrad Zelezný a usídlili se na Bradleci. Kromě již zmíněného Ratibora ze Železnice jsou páni ze Železnice dokládáni po celé 14. stiol. (např. Jarek ze Železnice), ale asi zde již nesídlili ani nedrželi žádný majetek. Hrad Železný rychle pustl a zanikl ve 14. stol. Nezůstala po něm ani stopa, protože celé místo, kde stál, bylo rozrušeno těžbou štěrku a kamene. O hradu kromě jmen pánů ze Železnice není žádná písemná zpráva.

ŽELEZNICE - tvrz
4 km severovýchodně od Jičína
Tvrz v Železnici postavili pravděpodobně po opuštění hradu Železného bradlečtí páni. Snad to byl Půta z Turgova, jinak zvaný Půta ze Železnice, řečený Turgovec, doložený v l. 1356-1387. Tvrz se poprvé výslovně uvádí r. 1539, kdy Albrecht z Valdštejna prodal bradlecké panství městu Jičínu, ale vymínil si železnickou tvrz k dočasnému pobytu. Poslední zmínka o tvrzi je k r.1574 v železnické gruntovní knize, po tomto datu zřejmě zanikla, protože ji město nepotřebovalo.Je možné, že vyhořela a na jejím místě bylo postaveno obytné stavení, dnešní dům č.61, kde se dochovaly hluboké a rozsáhlé klenuté sklepy.

Pro tebe asi nic nového, ale co kdyby nějaká informace .......

[Przemysl de Nyestieyky]

...strážný hrad Železný, jehož jméno je doloženo i v německé podobě Isenberg.

O jeho strážní povaze lze polemisovat... ale nutno přiznat, že stál poblíž cesty vedoucí do HK.
S tím německým jménem bych v tomto případě klidně polemisoval také, leč mi trochu unikají konkrétní data. Ovšem pokud vím, městečko se ve středověku zvalo česky (stejně jako rod po hradu se píšící) "de Zeleznicz."

Když bylo železnické zboží trvale spojeno s panstvím bradleckým, majitelé zřejmě opustili nepohodlný hrad Zelezný

Ano, to je oficiální verse, ničím nepotvrzená, jen pravděpodobná... i já se jí přidržoval, ale jistý si asi nikdo být zatím nemůže.

..zanikl ve 14. stol. Nezůstala po něm ani stopa

To je taktéž pouze domnělý zánik hradu. Všechno by tomu nasvědčovalo. Půta z Turgova se jednoukrát napsal nikoliv s predikátem "de Zeleznicz", ale "de Zelezny." Může to však být označení hradu...? (Ten - hrad - Železný >> ta - tvrz - Železnice)??
Přestože na jeho hradišti parasitoval štěrkolom (nebo co), dodnes je patrné základové zdivo, příkop a valy > tedy, nedá se říci, že by po něm nezbyla ani stopa, ale stop celkem našlapáno pro toho, kdo se tam podívá...

Tvrz se poprvé výslovně uvádí r. 1539..

Tvrz je v přilehlém městečku a dokonce se tam traduje o dvou polohách tvrziště.
Uvádí se sice první zmínka tvrze tohoto data, ale stála nepochybně o něco dříve.
Já jsem v pramenech našel datum týkající se tvrze i o nějakou dobu ještě dřív... (aniž bych si chtěl hrát na Kolumba)

Pro tebe asi nic nového

Já jsem rád za každou polemiku. Třeba se Ti podaří na něco narazit...

[Przemysl de Nyestieyky]

Potřeboval bych vědět, nezná-li někdo nějaká data ohledně pánů ze Železnice-Isenberka?

Ale konkrétně z doby mezi lety 1215-1250
a pak mezi lety 1277 - 1320.

Velice by mi to pomohlo...!

[Przemysl de Nyestieyky]

Nic nového Na netu hledat taky umím ale já sem obvykle kárán že neuvedu zdroj.

Hmm, tak něco nového napiš.
Některé otázky jsem už předeslal a pokud chceš zodpovědět některé další, nuže prosím....

1/ Jsou rody pánů ze Železnice z oblasti Jičínska a Plzeňska totožné?
2/ Jedná se v případě predikátů těch "plzeňských" o hrad u Jičína?
3/ Do kdy plnil hrad Železný svoji funkci a kdy byl nahrazen tvrzí ve městě?
4/ Byly v mčku Železnici dvě tvrze?
5/ Jde v případě tohoto hradu o jeden z nejstarších v zemi?
6/ Proč přesídlil rod Železnických na Pecku?
7/ Sídlil někdo z rodu na rodovém hradě ještě po Ratiborovi ze Železnice?
8/ Je jméno hradu Železný doloženo i historicky v německé podobě (Isenberg) nebo až později vlivem německé administrativy?
9/ Jakou funkci hrad původně plnil a lze jej ztotožnit s "župním hradem?"
10/ Měl něco společného Dětřich z Isemberka se zástavou hradu Veliše r. 1316 a s rodem "z Železnice?"
11/ Je "Yercke von dem Ysenberge" (1343) totožný s Jarkem z Železnice (+ 1392) a čí to byl syn?
12/ Opravdu držel Čéč z Budějovic se svým synem Veliš nebo to byl Velešín? (r. 1277!)

Tucet otázek pro začátek > máš naprosto volný prostor za použití všech možných prostředků (internet, knihy, prameny, pověsti, osobní konsultace...)

[KOMOŃ]

Nic nového Na netu hledat taky umím ale já sem obvykle kárán že neuvedu zdroj.

Hmm, tak něco nového napiš.
Některé otázky jsem už předeslal a pokud chceš zodpovědět některé další, nuže prosím....

Muj názor znáš.

Predikáty neřeším protože se v tomhle naprosto neorientuju. Co vím já o Železnici?Dvě hradiště slušné velikosti s dodnes patrnými valy.

Dnes se dá bez problému najít struska ze železa na okolních polích.A protože železo byl skutečně potřebný materiál docela logicky se dá usoudit že tohle malé město mohlo mít dobré postavení a díky tomu se tam mohl rozvíjet život.(proto třeba taky ten hrad).Jinak nic moc o tom nevím.

[Przemysl de Nyestieyky]

Dvě hradiště slušné velikosti s dodnes patrnými valy.

Jedno hradiště máš na mysli hrad Železný...?
A to druhé?

[Zany]

Je možné, že vyhořela a na jejím místě bylo postaveno obytné stavení, dnešní dům č.61, kde se dochovaly hluboké a rozsáhlé klenuté sklepy.

ono to s tou hloubkou a rozsáhlostí není tak žhavé, jde o jednu sklepní místnost o rozměrech cca 6x3,5 m

[Przemysl de Nyestieyky]

..jde o jednu sklepní místnost o rozměrech cca 6x3,5 m

Konečně taky vidím, jak ten sklep vypadá! To místo oné chalupy (někdejší tvrze?) je taky celkem podivné.
Asi bych tam tvrz nehledal, ale někdo zkušenější by třeba pro to ruku do ohně strčil.

[Zany]

ono se stačí zeptat té paní, co tam bydlí, nás tam velice ochotně pustila...
to místo se jinak nijak nevymyká, už jsem viděl spoustu tvrzí umístěných hůř i líp...

[Przemysl de Nyestieyky]

..už jsem viděl spoustu tvrzí umístěných hůř i líp...

V tomto "železnickém" případě se ještě uvažuje o tvrzi na místě dnešního kostela. Poloha je zcela ideální, archeologické nálezy by se nijak výrazněji nepříčily, ale přesto je to jen hypotéza.
Tvrz na opačném konci obce (v místech usedlostí čp. 61-62) je ve výrazně horším strategickém místě, v téměř ploché, mírně zvlněné poloze.
Usuzuje se tam na tvrz snad podle místopisného jména a pak podle onoho sklepa a jeho kamenného portálku...
(Ale může to být až druhotně užitý materiál s valeným selským sklepem...?)

[Zany]

nikde jsem neviděl pochybnosti o téhle lokalitě, poloha u kostela je sice zmiňována, ale pouze ve smyslu možného staršího předchůdce a to ve 14 let starém článku (Slavík - Svoboda: Nástin vývoje tvrzí na Jičínsku, Z Českého ráje a Podkrkonoší 6/1993). V Encyklopedii tvrzí, tedy nejčerstvějším relevantním pramenu, tato možnost již není uváděna vůbec.
Portál mi IMHO příjde in situ, na druhotné použití to nevypadá.

[Przemysl de Nyestieyky]

Portál mi IMHO příjde in situ, na druhotné použití to nevypadá.

Dejme tomu, že je to tedy sklep i s portálem původní. (nemáš ho taky někde na fotce?)
Ale není to poněkud malý sklep na renesanční tvrz ze 16. století?

[Zany]

Renesanční? Podle EČT ji postavili v 15. století, tedy žádná renesance, ale echt gotika, ostatně stačí se podívat na ten portál, ten má k renesanci zatraceně daleko.

A pokud jde o rozměry sklepa, těžko podle nich usuzovat na velikost tvrze. Podsklepená byla často jen část budovy, mnoho budov sklep nemělo vůbec, takže se podle velikosti jednoho sklepa nedá odhadnout ani velikost budovy, která stála nad ním, natož velikost celé tvrze, která mohla obsahovat i další budovy, po kterých se dodnes nic nedochovalo nebo jejichž zbytky nebyly doposud rozpoznány.

[Przemysl de Nyestieyky]

..poloha u kostela je sice zmiňována, ale pouze ve smyslu možného staršího předchůdce a to ve 14 let starém článku..

Obávám se, že ta polemika ohledně polohy u kostela je daleko staršího data. (Přiznám se, že jsem také dosud nenarazil na zpochybňování lokality tvrze v místech č.p. 61, 62, 63 > to jen ta poloha mi, nevím proč, nesedí... #-o )
Nevím teď, jak se k tomu stavěli v Uměleckých památkách, ale třeba už Aug. Sedláček v Hradech V. (1887) k tvrzi v této poloze poznamenal:

• "Také věž při kostele stojící, jejíž hrubé tělo ze štukoví postaveno jest, dobře se hodila k tomuto opevnění, jako poslední útočiště, a pověs dí proto dobře, že byla věž se hřbitovem pevností."

Tuto polohu tedy podle nějakých místních ústních tradic také spatřoval jako předchůdkyni hradu či pozdější tvrze.
Pak se ale zmiňuje o té naší tvrzi na konci města:

• "Později byla v městečku tvrz, která dokonale s povrchu zemského zmizela, avšak památka po ní přece zůstala. V Železnici říká se jednomu stavení ´na tvrzi´, hned níže slove jiné stavení ´na zámkách´... Stavení na tvrzi jest nyní ze dřeva sroubené, asi 100 roků staré."

V nějakých mladoboleslavských Novinách (z r. 1937) se v článku o Dějinách města Železnice zmiňoval jistý V.K., že

• "...Věž železnického kostela jest mnohem starší než nynější stavba kostelní, nebo nese stopy slohu románského. Jest domněnka, že věž jest zbytkem bývalého hradiště, které asi v uvedených místech, v pradávných dobách stávalo.... ze starobylé tvrze (č. 63) jsou částečně dochovány sklepy."

Onen V.K., bude s největší pravděpodobností Václav Kozák (tuším, tehdejší ředitel železnického musea), který ještě r. 1946 v jisté brožurce (Město Železnice - stručný historický nástin) zaznamenal podobně -

• "Kostelní věž jest mnohem starší než dnešní kostelní stavba, jest vůbec nejstarší stavbou v celém kraji, nebo nese stopy slohu románského (obloučkové vlisy, zazděný vchod a j.)
  Jest domněnkou, že věž jest zbytkem bývalého hradiště, které asi v uvedených místech v pradávných dobách stávalo, zdá se však, že jest zbytkem původního románského kostela."

Tento závěr se už ovšem snažil onu "tradovanou pověst" vysvětlit tím, že nemusí jít přímo o předchůdce zdejšího opevněného sídla, ale může se jednat o zbytek stavby původního románského kostela, což má také jistě nesporný význam, vzhledem k nedalekému hradišti na vrchu Železný.

V citovaném článku (ZČRP 6/1993) se zmiňují jen velice okrajově o možnosti "eventuální polohy u kostela", kde se podle nich našly archeologické nálezy datované do 1. poloviny 13. století.
Reflektují tak pouze starou domněnku o tvrzi v místech kostela, jejíž počátky se táhnou až někam minimálně do 19. století.

Jinak jejich náčrt portálu mi připadá mírně nepřesný a za Tvé snímky budiž vysloveno díky, zvláště sklepní portál je velice zdařilý.

[Zany]

I Sedláček uvádí, že obě sídla nebyla současná, že u kostela bylo starší sídlo a po něm vznikla nová tvrz v diskutované poloze. Všechny uvedené citace jsou navíc spíš domněnky, jedinou hodnověrnou informací v nich je existence románské věže zdejšího kostela.
Přesto nevylučuji, že u kostela nějaké sídlo stát mohlo, ale spíš v době postavení kostela, tedy na začátku 13. století, UPČ dokonce předpokládá existenci tribuny. Mohlo by se jednat o klasický příklad přenesení sídla – někdy kolem r. 1200 postaven vlastnický kostel a při něm sídlo vlastníka, ve druhé fázi přesun sídla do hradu na kopci a ve třetí fázi zpátky do pohodlnější polohy v místě diskutované tvrze.

[Przemysl de Nyestieyky]

ve druhé fázi přesun sídla do hradu na kopci

Jo, uvažovalo se o tom, ale je tu ještě jedna věc... podle jičínské archeoložky E. Ulrychové mohlo být "předchůdcem" hradu kruhové sídliště v dnešní osadě Těšín, při úpatí kopce Železný, které objevila leteckou prospekcí.
To by pak vylučovalo onu fázi přesunu možného tvrziště od kostela. (Pokud se tedy nejednalo o državu rozdělenou mezi několik vlastníků - což mi připadá pro dobu kolem r. 1200 poměrně nezvyklé.)

ve třetí fázi zpátky do pohodlnější polohy v místě diskutované tvrze.

Bylo by to logické. Ale na druhou stranu se to zdá jako nepoměrný luxus, uvážíme-li, že blízko stál hrad Železný (kde sídlištní aktivita přesahuje až do 16. století) a hned nedaleko (2-3 km) na druhou stranu hrad Bradlec (písemně pustý r. 1600).
Mezitím tvrz v Železnici z 15. století (pís.zm. z poč. 16. stol.).
Takto to vypadá, že na jednom panství existovala současně tři (!) panská sídla. To muselo být nákladné i na údržbu.

Zajímavé je, že v poměrně nevýrazném (a už rozsahem nebo významem) panství, docházelo k tak častým přesunům sídla > tři je celkem dost.
Pohled přes hřbitovní zeď, z místa domnělé tvrze u kostela, na někdejší lokalitu hradu Železný.

[Zany]

Pokud bych měl být důsledný, tak těch přenosů bylo ještě víc, já se omezil pouze na mnou preferovaný středověk. Takže komplet se vším všudy by to mohlo být takto:
1 – hradiště doby bronzové a raného středověku na vrchu Železný
2 – raně středověké hradiště severně od pozdějšího kostela
3 – románský vlastnický kostel s panským sídlem
4 – gotický hrad ze 14. století
5 – pozdně gotická tvrz z 15. století

blízko stál hrad Železný (kde sídlištní aktivita přesahuje až do 16. století) a hned nedaleko (2-3 km) na druhou stranu hrad Bradlec (písemně pustý r. 1600).

to máš odkud, podle Durdíka (T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999) i jiných (Anderle – Rožmberský – Švábek: Hrad Železnice či dvůr Třebokov?, Ročenka KAS, 1984 , Klub Augusta Sedláčka) hrad Železnice zanikl již ve 14. století, takže pokud vyvstala ve století následujícím potřeba nového sídla, mohlo dojít ke stavbě tvrze dole v městečku. A pokud jde o Bradlec – nikde jsem se nedočetl, že Železnice a Bradlec patřily k jednomu panství. Takže s tou současnou existencí tří sídel na jednom panství to nebude asi zase až tak žhavé.

[Przemysl de Nyestieyky]

hrad Železnice zanikl již ve 14. století..

To jsem si myslel i já. V 15. století totiž není o hradu či tvrzi jediná zmínka, která by o nějakém sídle hovořila, by v predikátu nebo jinak nepřímo!
Já se domníval, jak to také oficiálně a logicky jinak vyznívá, že ve 14. století byl hrad nechán napospas osudu (z různých důvodů), ale později vyvstala potřeba vybudovat pohodlnější sídlo přímo v obci (ona tvrz uváděná v 16.stol.), jak to uvádějí i starší práce.
Ale trochu mě v samozřejmé teorii znejistěla ona archeoložka ve své práci (Eva Ulrychová: Archeologické nálezy hradů Jičínské kotliny uložené v jičínském muzeu, Castellologica Bohemica 10/2006, str. 317-334), kde uvádí:

• "Železnice - Těšín, poloha Železný I. (kopec)
  Jedná se velmi pravděpodobně o hrad Čéče ze Železnice, uváděného v písemných pramenech v polovině 12. století, je jedním z nejstarších hradů v Čechách.
  Asi polovinu nálezového fondu lze datovat do mladohradištního období. Až do 16. století přesahuje sídlištní aktivita s nálezy keramiky, železné dýky a hrotů šípů."

Jedná se sice o velmi strohou informaci k nějakým rozsáhlejším závěrům, ale zatím vypovídá o tom, že se na hradě něco dělo, a už působil jen jako improvisované místo nebo pro jiné účely...?

Bradlec – nikde jsem se nedočetl, že Železnice a Bradlec patřily k jednomu panství. Takže..to nebude asi zase až tak žhavé.

Možná jsem to trochu zjednodušil ale zas tak pohaslá zpráva to není už proto, že obě panství měla stejné majitele.
Nejednalo se sice o dvě části jednoho panství, ale o dvě spojená panství.
V první polovině 14. století se jednalo o dvě odlišná, by sousedící, panství. Já se domnívám (viz. Bradlec, 2002), že právě Půta z Turgova obě panství spojil pod jedno, které i následně dál rozšiřoval. V každém případě byl vlastníkem obou držav a po obou se i psal, jak je vidět na jeho predikátech.
Tento stav se neměnil až do husitských válek za vlády Jenštejnů.
Pak na zbytek století vůbec nevím, co se s Železnicí dělo a nemám ani jasno ve vlastnických vztazích. Až kolem r. 1500 se zas vlády na Bradlcem a Železnicí ujímají Valdštejnové (Jan z Valdštejna, +1506), s jehož synem Jiříkem je spjata první nepřímá zmínka o tvrzi v Železnici.
To k onomu "spojenému panství."

Město Železnice a nejbližší popisované okolí.
1. Vrch Železný > místo středověkého hradu
2. Těšín > přilehlá ves, místo možného předchůdce hradu
3. Na tvrzi > koncová železnická zástavba se zbytky sklepu a předpokládané místo tvrze
3. Kostel sv. Jiljí > místo domnělé tvrze

[Zany]

Jo, o tom článku v CB10 vím, akorát jsem ho včera v práci neměl k dispozici, tenhle díl sborníku ještě nemám oskenovaný. Je to fakt dost skoupá informace, navíc tam při pohledu na leteckou mapu nic moc kruhového nevidím. Pokud bylo v mladohradištní době sídlo na vrcholu kopce, tak bych se nedivil, že v Těšíně, kterým vedla cesta na vrchol se najdou nějaké nálezy. K mladším nálezům se moc nevyjadřuje, tak z toho těžko něco usuzovat, nicméně to, že byla lokalita osídlena ještě nemusí znamenat, že to osídlení bylo kontinuální nebo že šlo o panské sídlo.
Pokud jde o Bradlec a Železnici, máš celkem pravdu o společných majitelích. I tebou uváděná brožura nakl. Beatris píše, že železnický hrad později nahradila tvrz přímo v obci, stejně tak v monografii Bradlce od J. Úlovce a T. Tomíčka (CB8) stojí, že obě panství spojil pravděpodobně Půta z Turgova.
Pokud by měl hrad existovat ještě v 16. století, jak naznačuje Ulrychová, pochybuji, že by o něm chyběla zmínka při dělení majetku synů Jiřího z Valdštejna Jana a Albrechta r. 1533, kdy jsou u Železnice uváděny „tvrz, dvůr poplužní s poplužím, městečko tudíž, domy, krčmy a dvory kmetcí s platem“ (DZV 6, fol. E8v).
Když si trochu zaspekuluju, tak po sloučení panství majitelé zdá se preferovali Bradlec popřípadě Staré Hrady, takže nevyužívaný železnický hrad mohl vesele chátrat, mohly se na něm klidně podepsat bojové akce spojené se zásahem královské hotovosti proti majetku vzpurných pánů r. 1417, kdy byl mimo jiné obležen a dobyt Bradlec. Stejně tak mohl hrad utrpět za husitských válek. Pokud tedy někdy v průběhu 15. století došlo k potřebě zřídit v Železnici panské sídlo, mohlo dojít k v takové situaci poměrně častému rozhodnutí neobnovovat starý snad zpustlý hrad a postavit nové sídlo přímo v městečku.