Pánové, tato Vaše dikuse je ohromně zajímavá a každou chvilku se chce na něco reagovat, ale Vy jste strašně rychlí a jste pořád napřed. Určitě se k ní ještě vrátím, ale zahrnujete tak široké spektrum otázek, že se na z ní občas TGM vytrácí - a tak mi dovolte malý "odskok" zpět, ke kterému mě motivala spousta článků, TV dokumentů a vůbec mediální vlny, která se kokem jeho výročí rozvlnila, a zdá se, že pomalu utichá, skoro každý politik a každé medium se k TGm vyjádřil/o a ted se jede dál.
Vzhledem k tomu, že z Masaryka jsem si přečetla (kdysi) pouze Ideály Humanitní - nyní již skoro překryty mlhou zapomnění (mého) , spis o Seberaždě jsem nedočetla, a samozřejmě Čapkovy Hovory , napadlo mě se podívat, zda jeho myšlenky politické či politicko- filosofické mají mám co říci ještě dnes, a tak z různých "výcuců" a encyklopedií a článků jsem se na některé z nich podívala.
Nejlepší by samozřejmě pro Vaši diskusi byla Česká otázka, ale tu si musím nejdřív pořádně přečíst
Masaryk při hledání různých směrů a východisek, které pro politické směřování potřeboval, studoval autory různé - naše i cizí. s některými se více či méně ztotožnoval, od jiných se odvracel.
Zdá se, že autor jemu v těchto věcech velmi blízký byl Havlíček.
Dle Otty je Masarykův spis o Havlíčkovi ne jen výklad jeho názorů, ale i Masarykovo vyznání - formulace politických zásad nejen Havlíčkových, ale i Masarykových. A z těchto myšlenke mě některé opravdu zaujaly - a prosím zkuste si je představit dnes - zasadit do rámce dnešní politické scény a pak by mě zajímal Váš názor.
Můj je ten - i po tolika letech bychom měli poslat naše současné politiky k panu profesorovi Masarykovi do učení - a nejen to - jeho myšlenky jsou aktuální, v jejich stínu se naše dnešní situace jeví tak trochu jako parodie demokracie.
I když uznávám, že leckomu mohou přijít dnes lehce naivní, či již nereálné a nemožné uplatnění . Co myslíte ??
1. Nikdy nezaměňovati vzdálený cíl s prostředky a nepřestávati na slovech; odtud výpady proti vlastenčení.
2.
Neoddávati se chytráctví, které nás ve světě připravuje o důvěru a neimponuje. (
tak ta je má oblíbená)
3.
Nikdy nepoložiti princip moci nad princip práva; uznávati veřejnost za podmínku poctivé politiky; zakládati svobodu na mravnosti. (
tahle tedy také)
4.Revoluce jest hříchem proti svobodě svou tajností i svou násilností; i revoluce obranná smí užívati jen mravně dovolených prostředků; sama o sobě nestačí k dosažení a udržení svobody; na cíli vše záleží: nutno rozlišovati revoluci bourající a budující. Proti revolučnímu radikalismu se tu staví vzdělanost: národ vzdělaný a ušlechtilý nelze žádnou mocí tohoto světa udržeti v poddanství; pravý rozdíl států netkví v ústavní formě, nýbrž v duchu.
5.Vůdčích idejí jest ovšem v celém člověčenstvu počet ohromně skrovný a skromný rozmanitost tkví v jejich konkretním vyslovení a vytvoření. I humanita se ovšem může státi „kulatým slovem”,
proto musíme studovati konkretní programy svých buditelů národních i politických.
6. Politická mravnost podléhá týmž zásadám jako mravnost osobní. !!!
Promiňte délku příspěvku, ale pro mě bylo nutné ho doplnit vysvětlujícím komentářem. [/i]
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.