Postavení ženy

[Katerina]

Sice kusý ale obsáhlý přehled žen, které ve středověku nějak zasáhly do dění svých zemí , zatím jsem z "našich dam" narazila na Kunhutu Uherskou a samozřejmě Richenzu, je tam I Václavova Guta.
Místy pozor na nepřesnosti - ale přesto.
Jo, je to v angličtině, ale celkem lehké.

http://www.guide2womenleaders.com/women ... er1250.htm

[elizabeth]

Sice kusý ale obsáhlý přehled žen, které ve středověku nějak zasáhly do dění svých zemí , zatím jsem z "našich dam" narazila na Kunhutu Uherskou a samozřejmě Richenzu, je tam I Václavova Guta.
Místy pozor na nepřesnosti - ale přesto.
Jo, je to v angličtině, ale celkem lehké.

http://www.guide2womenleaders.com/women ... er1250.htm

A také je tam Markéta Babenberská, první manželka Přemysla Otakara II., i s vyobrazením.

[Návštěvník]

A také je tam Markéta Babenberská, první manželka Přemysla Otakara II., i s vyobrazením.

Není to náhodou ta, co jí zlí jazykové přezdívali Maul-tasch = huba jak pytlík na dukáty?

[elizabeth]

A také je tam Markéta Babenberská, první manželka Přemysla Otakara II., i s vyobrazením.

Není to náhodou ta, co jí zlí jazykové přezdívali Maul-tasch = huba jak pytlík na dukáty?

Tak to teda není Markéta Hubatá, Pyskatá byla dcerou Jindřicha Korutanského, a s ní by Přemysl Otakar II., i kdyby nakrásně nežil jen do roku 1278, těžko "vyženil" Rakousko a Štýrsko. Tahle Markéta, kterou máš na mysli Ty - Maultasch, byla manželkou Jana Jindřicha Lucemburského, bratra Karla IV., a posléze manželkou Ludvíka Braniborského ( syna římského krále Ludvíka Bavorského), aniž by její manželství s Janem Jindřichem bylo rozloučeno. Určitě o ní najdeš něco v http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=215 . Tu Markétu Babensberskou, co já mám na mysli, ta byla dcerou posledního vládnoucího rakouského vévody z rodu Babenberků.

[Katerina]

A také je tam Markéta Babenberská, první manželka Přemysla Otakara II., i s vyobrazením.

Mimochodem všechny Arpádovny zde zmíněné stojí za přečtení, byla to zase poněkud jiná situace než tehdejší ženy u nás, zdá se že častěji přebíraly vládu jako regentky po svých zemřelých manželích. My jsme místo toho vytvořili institut královny vdovy.
Těžko říci, jestli ženské regentství bylo našemu prostředí tak cizí, nebo jen se často nestávalo, aby zemřelý král po sobě zanechal vdovu a malého synka, aby se o regentství dalo vůbec uvažovat. Kunhuta Haličská - by býval mohl být ten případ, ALE - byl tu Ota , byl tu Habsburk a byl tu samozřejmě Záviš


Pokusila jsem se přeložit královnu vdovu Alžbětu - matku Alžběty Kumánky , 2. paní Záviše z F. :
1272-77 Regentka – vdova, královna Alžběta Kumánská a uherská
PO smrti svého manžela uherského krále Ištvána /Štěpána (1270-72) se stala regentkou svého syna Lászla /Ladislava IV (1272-90), který byl zavražděn. Jeho vazalové se vzbouřili, unesli ho, když mu bylo 10 let ze dvora jeho otce. Období jeho nezletilosti bylo období palácových revolucí a civilních válek, v kterém se jeho matka snažila udržet převahu. V takovém prostředí Ladislav předčasně dozrál, nedostatečně vzděláván, což podstatně vymezilo jeho osobnost, takže byl hrubý a nezodpovědný. Její dcera Katalin (Ca 1256-after 1314) se provdala za srbského krále Štěpána IV Dragutina , dcera Mária (ca 1257-1323) se provdala za Karla II, sicilského a neapolského krále – a byla uznána královnou části země v letech 1290-92, třetí dcera byla provdána za bulharského cara, Erzsébet/Alžběta (1255-1326) poprvé provdána za Záviše z Falkenštejna a podruhé za srbského krále Štěpána Uroše II Milutina a nejmladší dcera Ágnes (ca 1260-ca 1281) se vdala za byzantského císaře Andronika II Palaiologose. Královna Alžběta byla dcera prince Zajhana, prince turecko kumánského kmene , který pronikl do Madarska během Čingischánovy invaze.

[acoma]

Sice kusý ale obsáhlý přehled žen, které ve středověku nějak zasáhly do dění svých zemí , zatím jsem z "našich dam" narazila na Kunhutu Uherskou a samozřejmě Richenzu, je tam I Václavova Guta.
Místy pozor na nepřesnosti - ale přesto.
Jo, je to v angličtině, ale celkem lehké.

http://www.guide2womenleaders.com/women ... er1250.htm

Jenže u Kunhuty je obrázek patřící její dceři Kunhutě.

[acoma]

CITACE Z MÌSTSKÝCH KNIH:
" Žádná žena nesmí nic odkazovat, žádnou věc, velkou ani malou, a je to klenot, oděv nebo statek, bez vůle jejího muže."

od r. 1380 v městech pražských změna - žena může odkázat svůj osobní majetek přinesený do manželství.

[acoma]

při listování knížkou o morové epidemii jsem narazila na info, že tenkrát měly ženy menopauzu už okolo třiceti, pokud se jí tedy po mnoha porodech dožily. Je to biologicky možné?

[Viola]

při listování knížkou o morové epidemii jsem narazila na info, že tenkrát měly ženy menopauzu už okolo třiceti, pokud se jí tedy po mnoha porodech dožily. Je to biologicky možné?

To mi přijde strašně brzo, hlavně když některé rodily i v pozdní třicítce...

[elizabeth]

při listování knížkou o morové epidemii jsem narazila na info, že tenkrát měly ženy menopauzu už okolo třiceti, pokud se jí tedy po mnoha porodech dožily. Je to biologicky možné?

To mi přijde strašně brzo, hlavně když některé rodily i v pozdní třicítce...

Holky, nestrašte. Acomo, to byla ta knížka o moru v Čechách?

Asi jak které ženy, začínaly dost brzo pohlavně žít. Kdysi ve starém Egyptě, vím, že to bylo už cca kolem 11 roku. Viz dcery faraona Achnatona. Na druhou stranu Anna Jagelonská zemřela ve 44letech při porodu, že by čtrnáctého?, dítěte. Takže to asi bylo dost rozdílné...

[Viola]

Asi jak které ženy, začínaly dost brzo pohlavně žít. Kdysi ve starém Egyptě, vím, že to bylo už cca kolem 11 roku. Viz dcery faraona Achnatona. Na druhou stranu Anna Jagelonská zemřela ve 44letech při porodu, že by čtrnáctého?, dítěte. Takže to asi bylo dost rozdílné...

No právě, přeci ty ženy, které porodily 8-10 dětí (teda pokud nepočítám Gutu...), musely rodit nejméně do 35, ne? Třeba se mi vybaví taková Kunhuta, Ješek se jí mohl narodit tak v 35-36 letech. Nebo taková Alžběta, manželka Albrechta Habsb. a matka našeho Rudolfa I.

[Kateřina_z_Landštejna]

Ony se často ani třicítky nedožily. Stačí se podívat na věk dožití českých královen - docela smutné počteníčko.
Možná na tom byly zdravotně lépe selky, které sice asi dost tvrdě pracovaly, ale zase byly na sluníčku, čerstvém vzduchu a myslím, že na venkově lidé hladem netrpěli.

Když takovou princezničku provdali ve 14ti, tak do nějakých šestadvaceti v pohodě stihla 10 dětí a ještě zemřít v rozpuku mládí, chuděrka.

Já to vezmu abecedně a jen středověk:
Zvýraznila jsem ty, které se dožily alespoň třicítky a podtrhla ty, které přežily čtyřicítku. Je jich přesně půlka...
Jestli budu mít čas, tak tam ještě dopíšu, v kolika je provdali.

Adléta Brunšvická (* okolo 1300 - 18. srpen 1320)
Adléta Míšeňská (po 1160 - 2. únor 1211)
Alžběta Lucemburská (* 28. únor 1409 – 19. prosinec 1442)
Alžběta Pomořanská (též Eliška) (1346/1347 – 14. února 1393)Anna Falcká (26. září 1329 – 2. února 1353)
Anna Přemyslovna (15. října 1290 – 3. září 1313)
Anna Svídnická (von Schweidnitz) (1339 – 11. července 1362)
Barbara Celjska (1390-95 – 11. července 1451)
Blanka z Valois (křtěná Markéta) (1316 – 1. srpna 1348)
Beatrix Bourbonská (asi 1318 – 23. prosinec 1383)
Eliška Přemyslovna (20. ledna 1292 – 28. září 1330)
Eliška (Alžběta) Rejčka/Richenza, (1. září 1286 – 18. října 1335)
Guta (Jitka) Habsburská (13. března 1271 – 18. června 1297)
Johanna Bavorská (asi 1362 – 31. prosinec 1386)
Judita Durynská (asi 1135 - 9. září asi 1174; ale možná také 1210)
Konstancie Uherská (1181 – 6. prosince 1240)
Kunhuta Uherská/Haličská (asi 1246 – 9. září 1285)
Kunhuta Štaufská (asi 1200 - 13. září 1248)
Markéta Babenberská (1204/1205 – 29. října 1266)
Svatava Polská (asi 1046-1048 - 1. září 1126)
Viola Těšínská (asi 1290 – 21. září 1317)
Žofie Bavorská (1376, Mnichov – 26. září 1425, Bratislava)

[Kateřina_z_Landštejna]

Asi jak které ženy, začínaly dost brzo pohlavně žít. Kdysi ve starém Egyptě, vím, že to bylo už cca kolem 11 roku. Viz dcery faraona Achnatona. Na druhou stranu Anna Jagelonská zemřela ve 44letech při porodu, že by čtrnáctého?, dítěte. Takže to asi bylo dost rozdílné...

No právě, přeci ty ženy, které porodily 8-10 dětí (teda pokud nepočítám Gutu...), musely rodit nejméně do 35, ne? Třeba se mi vybaví taková Kunhuta, Ješek se jí mohl narodit tak v 35-36 letech. Nebo taková Alžběta, manželka Albrechta Habsb. a matka našeho Rudolfa I.

Ono to asi bylo dost individuální. Záleželo na životních podmínkách, nemocech, stravě, jestli chodila nebo nechodila ven, tělesné stavbě, míře sexuálního života.
Dočetla jsem se totiž kdysi, že ženy žijící v celibátu mají menopauzu již kolem třicítky. Dívka je pohlavně vyspělá již kolem 12. roku života, takže ve 30ti je vlastně biologicky stará. Proto také skutečné staré panny vypadají tak zvláštně - zůstanou jim totiž v obličeji dívčí rysy, nevypadají jako dospělé ženy.
Možná i to byl důvod, proč v minulosti bylo hodně manželství bezdětných. Dívky byly drženy v panenství do vysokého věku a jejich organismus zestárnul dříve než v případě dívek žijících sex. životem již před svatbou. Takže když se pak taková panenská chuděra kolem třicítky konečně provdala, již bylo na děti pozdě.

[acoma]

Holky, nestrašte. Acomo, to byla ta knížka o moru v Čechách?

CANTOR, Norman F. - Po stopách moru : černá smrt a svět, který zrodila

[elizabeth]

Holky, nestrašte. Acomo, to byla ta knížka o moru v Čechách?

CANTOR, Norman F. - Po stopách moru : černá smrt a svět, který zrodila

Tak tu mám taky, ale tuto informaci jsem tam nějak přešla...

[Katerina]

Hodně zajímavé:

Staré Irsko mělo kdysi dávno velmi složitý systém zákonů, prý poprvé sebraný kolem roku 714 př.n.l. nejvyšším králem jménem Ollamha Fodhla. V roce 438 pak nejvyšší král Laoghar jmenoval komisi devíti učenců , včetně sv. Patricka, aby je přezkoumali, upravili a přepsali v novém písmu.
Je myslím docela zajímavé, jak velká byla potřeba irských králů po zaznamenaném uceleném zákoníku. Těmto zákonům se říkalo Brehonské (od slova Brehon, neboli soudce). Platily až do 17. století, kdy je zrušili Britové.

Postavení ženy dle těhto zákonů zřejmě bylo opravdu v porovnání s jinými zeměmi unikátní.
Jsme v raném středověku, ale v Irsku ženám nebylo bráněno, aby vykonávaly jakákoliv povlolání a politické funkce, byly s muži zcela rovnoprávné.
Mohli být dokonce válečnice, básnířky, právničky, soudkyně, lékařky etc.
Byly chráněny před obtěžováním sexuálním i diskriminací, měly právo na rozvod za úplně stejných podmínek jako muži, mohly žádat část manželova majetku jako vyrovnání, dědily, měly právo na osobní majetek.
To ale musel být kulturní šok, když se taková kultivovaná irská lady dostala někam do ostatní Evropy.

[Viola]

Našla jsem další informace k věnu. Ve středověku nevyplývalo přímo z práva, i když samozřejmě patřilo k obyčeji. Rozlišovala se dvě věna: to, které přinášela nevěsta do manželství, a potom vdovské. Obě byly předmětem předsvatebních dohod mezi rodinami. Žena měla na věno teoretický nárok (pokud ho neztratila - např. svatbou bez souhalsu rodiny nebo ztrátou panenství před svatbou), nicméně jeho výše samozřejmě nijak určená nebyla. Pokud byla rodina nemajetná, samozřejmě mělo děvče smůlu.

[Jiří Motyčka]

...Postavení ženy dle těhto zákonů zřejmě bylo opravdu v porovnání s jinými zeměmi unikátní...

Hm, hm, zajímavé, velice zajímavé, Katko. Kde ses k tomu dostala, smím-li se ptát?...


BTW.

...To ale musel být kulturní šok, když se taková kultivovaná irská lady dostala někam do ostatní Evropy.

Nejenom tenkrát, ale i dnes. Gender Studies by o tom mohly vyprávět...

[Katerina]

...Postavení ženy dle těhto zákonů zřejmě bylo opravdu v porovnání s jinými zeměmi unikátní...

Hm, hm, zajímavé, velice zajímavé, Katko. Kde ses k tomu dostala, smím-li se ptát?...

K Brehonským zákonům ? No tak různě, jsou totiž děsně zajímavý, přes beletrii po články v časopisech, až po různé irské servery (hlavně universitní).
Ony ty zákony byly nejprve předávány dokonale přesnou ústní tradicí, na to se pečlivě dbalo, Brehon či Brehonka měl poměrně velkou svobodu v jeho výkladu, nicméně byl pak osobně zodpovědný v případě špatného posouzení či rozsudku.
Např. Bridget - kromě toho, že to bylo jméno irské bohyně moudrosti a poesie a později svaté, která pomáhala šířit křestanství po Irsku, byla též zákonodárkyně Brigit- Soudkyně, žijící zhruba v Kristově době, která se zasoužila o zákon, umožnující ženám dědit.

Kromě jiného byl irské dámy i bojovnice, např. slavný Kukulín (Cuchulain) dle Ulsterského cyklu byl vyučen váječnému umění bojovnicí Aoive.
Tyto bojovnice zatrhl až Sv. Adamn -Cain Addamna - v roce 697, ovšem na žádost své matky Ronait, která byla zděšena tím, jak jedna žena krutě bojovala v bitvě s druhou. To ale dámám nebránilo se jich dál účastnit, např. ješte v 16. století se jedna taková proslavila jako pirátka - Graina Uaile , angl. Grace O´Molly , podporující 40 ! let rebeliii proti angličanům.

[Abatyse Kunhuta]

Jedna diskuze se týkala krásných žen. Zkusme se věnovat nyní těm na svou dobu emancipovaným (což se nemusí s tím prvním vylučovat, vzpomeneme-li na Elišku Rejčku).
Žena v raném a vrcholném středověku má neuvěřitelnou úlohu v rozvoji náboženském, kulturním i architektonickém.