Ronovci

[acoma]

Jsem nevěděla, že Ronovci měli (stejně jako Vítkovci) rodinné srazíky. Začali je údajně pořádat v r. 1283 ve žďárském klášteře a pak se takhle scházeli až do konce 14. století. Tuto tradici prý založil Jindřich z Lichtenburka a scházeli se nejen Ronovci, ale i příbuzní páni z Obřan a páni ze Švábenic.

Zajímavá informace, kdes ji vyhrabala???
Jo a všichni Ronovci, nebo jen Lichtemburci a jejich příbuzní?

V tom Tvém Urbanovi.

[Viola]

Když já ho měla jenom z knihovny a ještě k tomu před rokem .

[acoma]

sleziny se s různými časovými intervaly konaly až do konce 14. století a po vymření rodu pánů z Obřan jejich fundátorská práva převzali páni z Lipé a svolávali právě tato shromáždění nejen rodu ostrve.

K té první schůzce - byla r. 1283 a zúčastnili se Jindřich a jeho bratři z Lichtenburka, Gerhard z Obřan, Kuno z Kunštátu se syny Bočkem a Bohušem, Hrabiše ze Švábenic (druhý manžel Jindřichovy macechy Alžběty) s Idíkem, Všeborem a Mikulášem, Vítek ze Švábenic (ze Eufémie z Křižanova) se syny Bočkem a Gerhardem. Pak byl sraz v r. 1287.

Tolik Urban.

[Viola]

S těmi ostrvemi - ve jedné Vaňkové na téma svého znaku sám Jindřich z Lipé (ústy autroky samozřejmě) polemizuje , zda bylo možno ostrve opravdu užívat k slézaní hradních zdí při dobývaní hradu, prý to nejde, jsou moc slabé, takže jejich předek spíš byl nějaký uhlíř nebo dřevorubec.

No a já pořád žiju v tom, že ostrve jsou výrazem kolonizace neprostupného pohraničního území - jako místo rostoucích větví větve opracované

[Jiří Motyčka]

...No a já pořád žiju v tom, že ostrve jsou výrazem kolonizace neprostupného pohraničního území - jako místo rostoucích větví větve opracované

Ostrve (kmen s částečně osekanými větvemi) sloužily v raném středověku také jako jakési "žebříky" sloužící např. k vylezení na (palisádové) hradby...

[Przemysl de Nyestieyky]

...No a já pořád žiju v tom, že ostrve jsou výrazem kolonizace neprostupného pohraničního území - jako místo rostoucích větví větve opracované

Původně jsem se nechtěl moc zapojovat, ale... takovou teorii slyším poprvé...

Ostrve (kmen s částečně osekanými větvemi) sloužily v raném středověku také jako jakési "žebříky" sloužící např. k vylezení na (palisádové) hradby...

Ve starším Kateřininým příspěvku (viz níže) nad tím právě Kateřina s pí. Vaňkovou pochybují...

S těmi ostrvemi - ve jedné Vaňkové na téma svého znaku sám Jindřich z Lipé (ústy autroky samozřejmě) polemizuje , zda bylo možno ostrve opravdu užívat k slézaní hradních zdí při dobývaní hradu, prý to nejde

A nad tím pochybováním... romanopisec není historik (v naprosté většině případů) a Vaňková svou neznalost presentuje evidentně zcela veřejně...

Ostrvovitý žebřík při slézání hradu v akci!

[Jiří Motyčka]

...Ve starším Kateřininým příspěvku (viz níže) nad tím právě Kateřina s pí. Vaňkovou pochybují...

No, jo, dámy pravděpodobně po takovém žebříku nikdy nelezly, tak se jim pak třeba zdá, že to není možný...

[Katerina]

...Ve starším Kateřininým příspěvku (viz níže) nad tím právě Kateřina s pí. Vaňkovou pochybují...

No, jo, dámy pravděpodobně po takovém žebříku nikdy nelezly, tak se jim pak třeba zdá, že to není možný...

Pozor, pozor já nepochybuji, já jsem se jen zeptala, zda by to bylo možné, nijak ostrve jako dobývací nástroj nezpochybňuji, ale narazila jsem na teorii, tak jsem se chtěla zeptat odborníků , co si o tom myslí... a už to vím...

[Katerina]

Nejvyšší maršálek a aktivní účastník povstání proti Habsburkovi, se také málem přiřadil k pánům popraveným na Staroměstském náměstí. Zřejmě ho zachránilo, že přesídlením Jindřicha Staršího z Lipé na Moravu, si rod vybudoval doménu na Moravě, kde následně byla pobělohorská situace poněkud mírnější, PB z Lipé byl členem direktoria. Nicméně v procesu, který se konal v létě roku 1622 v Brně a Olomouci byl odsouzen ke stětí a useknutí ruky. Trest byl následně změněn na doživotní žálař, a ten ještě později odpuštěn, dostalo se mu částečného navrácení cti, leč ne jeho velkého majetku, a tak nakonec s "laskavým" souhlasem císaře smí odejít do exilu.
Jeho největší panství Moravský Krumlov císař prodal Lichnsteinovi.
To, že byl takto omilostněn, byla zásluha jednak Žerotínů, kteří s ním byli v příbuzenském poměru a také katolíka Adama ml. z Valdštejna, který byl jeho nevlastní bratr (tohle ještě musím zjistit, jak toto příbuzenství vzniklo). Valdštejn se pokusil získat statky pro sebe, aby je zachránil pro pána z Lipé a jeho ženu, leč neuspěl.
Touto konfiskací v podstatě mizí rod Lipé z pomyslného žebříčku 15 největších a nejurozenějších českých a moravských panských rodů.

K konfiskaci jeho zbývajícího majetku hodně přispěl Jiří z Náchoda, Žerotínův zet, takže nepřímo s Lipým příbuzný, ten požadoval majetek z titulů dluhů, které u něj nekatoličtí pánové měli.

[Katerina]

...A tímhle jste už prošli? ...
Páni z Pirkšteina: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/315652-z-pirksteina

Já také zadávala jak divá, a tohle jsem nenašla. Díky , Přemysle.
Takže dle Otty (potažmo Sedláčka) to byl skutečně bratr čeněk z Ojvína, a pan Sovadina ho předčasně i když jen údajně pohřbil. A stejně jako bratr měl docela početné potomstvo.
Jen by mě docela zajímalo (ale to už je tedy spekulace , kterou Vy pánové nemáte rádi), pročpak pan Čeněk tak najednou v roce 1305 mizí ze společenského života.

tak jsem dneska narazila na dalšího historika - Jan Urban - Lichtemburkové (NLN), který uvádí rok úmrtí Čeňka z Ojvína také roku 1305, a to v souvislosti s Raimundem z Lichtemburka, který po Čeňkovi přejímá úřad nejvyššího lovčího. Logiku by to mělo - Čeněk následuje bratra Jindřicha z Lipé ve dvorských úřadech a náhle mizí.

Jenže jak ze z něj náhle stal "Pirkštejn" - když jako nejvyšší lovčí je ováděn jako z Ojvína, to stále záhada. Musel by se začít psát ze Sloupu, (Pirštejna) těsně před tím, než umřel.

[Georg]

Trochu jsem milá Katko pátral po tom čendovi.Našel jsem jednu by trochu neurčitou poznámku,možná zajímavou.Cituji Na ochranu obchodní stezky stavěl Landherr Chval,jemuž patřilo žitavsko dle kronikáře"den Oyben"Ten ale se na krátký čas propadl?/verfiel/ a hrad zůstává opuštěn.Proto ho páni/Herren /staví znovu na hradě sídlí a odtud loupí v okolí.Byli to první loupeživí rytíři,které tento kraj poznal./dále se připomíná,že v čase feudální vzpoury se stali loupeživými rytíři i páni z Tolštejna a Falkenštejnu/.Roku 1280 žitavští vnikli do hradu a vyhnali tyto pány..Tři roky zůstal hrad opuštěn,až Jindřich z Lipé" Oyben zdít nechal" jak píše Jan z Gubna.
Taže detektivní otázky nakonec
.Kdo byl z potomstva Chvala sídlem na Ojvíně?
Proč se o něm moc nepíše?
Změna sídla by byla vysvětlena

[Georg]

Dnes jsem ještě studoval zápisy našich předchůdců o Tolštejně.Zmiňují stejně Chvala-prý se původně jmenoval Cherub.Ale o Čendovi zase nic.Co mne však vrtá hlavou jsou Berkové.Mezi naší šlechtou zrovna ne frekventované jméno,ale tady se to jimi hemží,a to od roku 800.Samozřejmě ještě před těmi z Milštejna atd.Zajímavé co?

[Przemysl de Nyestieyky]

Ale o Čendovi zase nic.

Skoro bych vám poradil, ale vůbec nejsem v obraze Bavíte se o Čeňkovi z Lipé (kolem 1278) synu Chvala ze Žitavy nebo jakého Čeňka sháníte?
A proč já měl do teď dojem, že Čeněk je zdrobnělina jména Častolov? No teď už si to myslím míň...

[Georg]

Je to on tak nám poraď

[Przemysl de Nyestieyky]

Je to on tak nám poraď

Tak o něm nic nevím ale kouknu se někde, jestli není něco ve hvězdách... a vy mi pak napíšete, že jste se o tom bavili už o dvě stránky dřív.

[Georg]

Tak jse m něco shromáždil k tomu Berkovi.Zakladatel ronovců"Oficiální"zemřel 1211,myslím tím Smyl Světlík.Ale proč se to zde hemží dál Berky?Začnu stezkem jednoho našeho předchůdce,který chtěl zkoumat historii před ním.Rozčiluje se že nejstarší kronoka vedená pod Karolingau byla prodána do saska veškerá akta dědičného správního soudu pro tuto oblast uzavřená r.1796 byla r.1848 převezena do státního archivu/Kam asi?/ a teď se k nim nemůže jako soukromý badatel dostat.Nicméně se dostal k materiálům rodiny Kreibichových,která měla opis zakládací listiny a kronice města Ebersbach/nedaleko/,která to potvrzuje.Cituje z rozkazu Karla Velikého/psaný vulgární latinou/ jímž dává za úkol zbudovat pevnost na území luž.hor /jmenovala se Karolingau,lidově Klingau/..Zřídil zde dědičný soud,zadal úkol rozšířit zdejší osídlení a jmenoval lokátora-BERKU.
Druhé setkání je o 200 let později historii dle místních,jsem napsal dříve dost rozdílná od Kosmy.Hovoröu Berkou se zabývá i B.Valdštejn.Dostává od Jaromíra poVršovcích opět tyto oblastiA aby toho nebylo málo u Tolštejna se dopátrali,že hrad začal stavě r.1116 na místě dřevěného opevněníMatiáš Berka a následoval ho Hynek Berka.A teprve později ho drží Chval/Cherub/ z Lipé.Každopádně v badatelově době byl vidět v ruinách na základových zdech znak Berky Hovory jak tvrdí.

[Przemysl de Nyestieyky]

..u Tolštejna se dopátrali,že hrad začal stavě r.1116 na místě dřevěného opevněníMatiáš Berka..

U Tolštejna existuje několik bájných dat založení, ale oficiálně se má za to, že byl postaven někdy kolem r. 1300, max. na konci st. třináctého. Podle mě to byl hrad Markvarticů a až později Berků z Dubé...

[Katerina]

Trochu jsem milá Katko pátral po tom čendovi.Našel jsem jednu by trochu neurčitou poznámku,možná zajímavou.Cituji Na ochranu obchodní stezky stavěl Landherr Chval,jemuž patřilo žitavsko dle kronikáře"den Oyben"Ten ale se na krátký čas propadl?/verfiel/ a hrad zůstává opuštěn.Proto ho páni/Herren /staví znovu na hradě sídlí a odtud loupí v okolí.Byli to první loupeživí rytíři,které tento kraj poznal./dále se připomíná,že v čase feudální vzpoury se stali loupeživými rytíři i páni z Tolštejna a Falkenštejnu/.Roku 1280 žitavští vnikli do hradu a vyhnali tyto pány..Tři roky zůstal hrad opuštěn,až Jindřich z Lipé" Oyben zdít nechal" jak píše Jan z Gubna.
Taže detektivní otázky nakonec
.Kdo byl z potomstva Chvala sídlem na Ojvíně?
Proč se o něm moc nepíše?
Změna sídla by byla vysvětlena

Kluci (i Přemek) moc díky za informace, musím se na to doma podívat, ono to s těmi Čenky a Chvaly není jednoduché - není totiž ani zcela jisté kdo vlastně byl tatík Jindřicha z Lipé a Čeňka z Ojvína, ale vrátím se ještě k tomu.

Ovšem ten Cherub , to je teda bomba, to slyším a vidím prvně.

[Katerina]

Ale o Čendovi zase nic.

Skoro bych vám poradil, ale vůbec nejsem v obraze Bavíte se o Čeňkovi z Lipé (kolem 1278) synu Chvala ze Žitavy nebo jakého Čeňka sháníte?

No to je právěš to, že to ani tento Čeněk být nemusí. Ona se prý genealogům zrovna v tomto období "ztratila" jedna generace Ronovců - takže existují dva rodokmeny.
Podle toho staršího měl Častolov ze Žitavy (1216-1253) syny 4 :
Jindřich ze Žitavy, Častolov ml. ze Žitavy, Chval ze Žitavy (1253-1262- to bude ten Cherub) , který měl 2 syny - Čeňka z Ojvína (1290-1305 !!!) a JIndřicha z Lipé (náš nejvyšší maršálek) a posdledním synem byl Albrecht z Frýdlantu.

Podle druhého rozrodu byli synkové jen tři :
JIndřich ze Žitavy, Častolov ml. ze Žitavy a Chval ze Žitavy, který ale neměl pouze 2 syny o které nám jde, ale byli jednoho : Čeněk z Lipé (1277-1278) - to je ten na kterého se ptáš - ten pak byl otcem Čenka z Ojvína (1290-1305) to je ten kterého sháním já a samozřejmě Jindřicha z Lipé.


Důvody, které pro to Sovadina uvádí jsou docela věrohodné ale obsáhlé, z hlavy je neumím, tak zítra.

[Georg]

Na jedněch německých stránkách jsem dnes našel zajímavou informaci.Oni v té době žili dva.Čeněk,který žil 1316-63,proslul neustálými výměnami rodinných držav s bratrem Pertoldem a bratrancem Jindřichem a Čeněk ,který jako první 1324 osídlil hrad Sloup,a pté se psal z Pirkštejna.Byli syni bratří Chvalů-jednoho z Ronpurka a druhého z Lipé